24
Interiérové
brýlové čočky –
modus operandi
V současné době můžeme v naší odborné praxi sledovat vzrůstající
trend v potřebě našich pacientů vidět správně na blízkou
a střední vzdálenost. Klasické progresivní brýlové čočky, ať už
klasické konvenční, či na různých úrovních individualizované,
jsou již několik desítek let pevnou součástí nabídky očních optik.
Ačkoliv tyto „multifokální“ (jak je naši zákazníci častěji nazývají)
brýlové čočky mají opravdu multifunkční použití, nejsou ideální
pro všechny typy činností. V současné době jsou proto velmi
diskutované a často pro určité příležitosti preferované takzvané
interiérové brýlové čočky (IBČ), někdy také označované jako
pracovní, kancelářské či indoorové brýlové čočky. V tomto krátkém
odborném článku si jednoduchých způsobem představíme
koncepci těchto čoček a uvedeme několik příkladů jejich použití.
Pro koho jsou IBČ určené?
Uveďme si jednoduchý příklad. Pokud
budete doporučovat první brýlovou ko­
rekciproametropa(emetropa)a zároveň
presbyopa, máme dvě základní volby. Za
předpokladu, že bude adice rovna 1 D,
můžeme pacientovi doporučit jednoohniskovou
brýlovou čočku, se kterou uvidí
ostře na vzdálenost jednoho metru bez
akomodace a s maximální akomodací
(pokud je jeho akomodační šíře 4 D) na
vzdálenost20cm.Podlemýchzkušeností
velká většina těchto pacientů se spokojí
s toutokorekcí,protožes brýlovoučočkou
uvidí ostře jak na monitor stolního počítače,
tak i na běžný text, který si potřebují
přečíst. Pokud se ale bude jednat o pacienta
s menší akomodační šířkou (2 D)
a tudíž větší adicí (2 D), bude již interval
ostréhoviděnízmenšen.Pacientemetrop
presbyop uvidí ostře od 0,5 metru do 25
cm(vizobrázek1).Čtecívzdálenostbude
vyhovující,aleprácenapočítačibudevelmi
omezena, protože obvyklá vzdálenost
k monitoru bývá až 80 cm. V tuto chvíli
můžemepacientovinabídnoutdvěřešení
podle toho, jak chce danou brýlovou
korekční pomůcku používat.
Optometrie autoři:
Mgr. Petr Veselý, DiS.,
Ph.D., Bc. Libuše
Nováková Knollová,
Mgr. Petra Záděrová,
Mgr. Jana Sokolová
Šidlová, Ph.D., doc.
Mgr. Pavel Beneš, Ph.D.
Katedra optometrie
a ortoptiky, Lékařská
fakulta, Masarykova
univerzita, Brno.
25
Progresivní brýlové čočky
nebo IBČ
V případě, že se pacient rozhodne používat
brýle na stálé nošení (celý den),
můžeme doporučit klasickou progresivní
brýlovou čočku. Tato čočka může
při pohledu na dálku obsahovat 0 D
nebo korekci drobné ametropie, kterou
u každého pacienta naměříme, nebo
se může jednat právě o IBČ. Tento typ
korekční pomůcky bychom měli preferovat
u pacientů, kteří nechtějí a nemusí
nosit brýle stále, respektive celý den,
a chtějí brýle používat pouze při práci
v místnosti. V případě volby IBČ získává
pacient ještě jeden velmi důležitý benefit
a tím je široké zorné pole na pracovní
vzdálenost a do blízka. Tento benefit je
možný díky zákonu podle Minkwitze,
který hovoří o tom, že delší progresivní
kanál a nižší adice rozšiřuje progresivní
kanál. Jinými slovy nechtěný astigmatizmus,
který se nachází v periferii každé
brýlové čočky s progresivním designem,
bude odsunut více do periferie.
Uveďme si opět příklad emetropa
(akomodační šířka 2 D) a zároveň presbyopa
s adicí 2 D. V prvním případě
budeme používat klasickou progresivní
brýlovou čočkou s korekcí na dálku 0 D
a adicí2Da délkouprogresivníhokanálu
18 mm, která pacientovi umožní zaostřit
z nekonečné vzdálenosti až do 25 cm
před okem. Šířka progresivního kanálu
budev tomtopřípaděasi4,5mm(18/2/2
= 4,5 mm). Druhým řešením tohoto problému
bude interié­rová brýlová čočka
s korekcí do blízka 2 D a degresí 1 D
s délkou progresivního kanálu 28 mm.
Šířka progresivního kanálu tak bude asi
14 mm(28/2/1=14mm).Srovnánítěchto
dvou typů korekce s nákresem šířky
progresivního kanálu můžeme vidět na
obrázku 2. Klasická progresivní brýlová
čočka umožňuje kvalitní vidění s širokým
zorným polem na dálku a je tedy vhodná
pro řízení motorového vozidla. Na druhé
straně šířka progresivního kanálu na
důležitou střední vzdálenosti je velmi
omezena. V tomto ohledu je výhodnější
IBČ, která nabízí na střední vzdálenost
až trojnásobně širší progresivní kanál,
ale omezuje vidění na dálku (vzdálenost
i šířku zorného pole). Z toho vyplývá, že
IBČ by neměly být používány při řízení
motorového vozidla, i když se pacientovi
zdá, že s nimi vidí do dálky ostře.
Dva základní typy IBČ podle
objednání a centrace
Tak jak se postupně v nabídce výrobců
brýlových čoček objevovaly různé
generace IBČ, můžeme zmínit, že
v současnosti existují dva základní typy
IBČ podle způsobu předpisu a  objednání.
První typem jsou progresivní
IBČ, které se objednávají jako klasické
progresivní brýlové čočky. U  těchto
brýlových čoček je třeba definovat
korekci na dálku, hlavní pracovní bod
na střední vzdálenost (dioptrie nebo
vzdálenost například na monitor PC)
a adici. Druhým typem IBČ jsou čočky
s definovanou degresí neboli redukcí.
U tohoto typu IBČ je nutné objednat
vrcholovou lámavost brýlové čočky do
blízka a  vybrat z  nabízené degrese/
redukce (obvykle -0,75 D, -1 D nebo
-1,5 D). Pokud tedy budeme objednávat
brýlovou čočku s vrcholovou lámavostí
na blízko 3 D a degresí/redukcí -1 D,
umožníme emetropovi vidět ostře na
vzdálenost 0,5 m, protože při přirozeném
pohledu vpřed mu před zornicí
zbyde korekce 2 D.
Centrování IBČ je velmi individuální
a v tomto ohledu se doporučuje
pozorně sledovat instrukce výrobce
těchto korekčních pomůcek. Obecně
můžeme říci, že existují dva typy
centrace podle toho, zda se jedná
ou progresivní nebo degresivní IBČ.
V prvním případě centrujeme vertikálobr.
1	 Rozsah ostrého vidění s brýlovou čočkou (upraveno podle [2]).
obr. 2	 Porovnání progresivní brýlové čočky a IBČ (upraveno podle [2]).
050100150nekonečno
ostré vidění rozmazané vidění
add +100
add +1,50
add +2,00
add +2,50
add +3,00
vzdálenost od plochy čočky v cm
+0,50
+0,50 +0,50
+0,50
Progresivní čočka: 0 add + 2 D
s koridorem délky 18 mm zajišťuje vidění
z nekonečna až do 25 cm před okem.
a)
b) Degresivní čočka: +2 add -1 D s koridorem
délky 28 mm zajišťuje vidění v rozsahu 100
cm až do 25 cm před okem.
vzdálenost od plochy čočky v cm
vzdálenost od plochy čočky v cm
150 100 50 0
150 100 50 0
ostré viděnírozmazané vidění
26
ně vztažný bod na střední vzdálenost
(obvykle žlutý křížek) na zornici při
přirozeném pohledu a  horizontálně
na pupilární vzdálenost (dále jen PD)
do dálky (viz obrázek 3a). V případě
degresivních IBČ umístíme vtažný
bod na střední vzdálenost vertikálně
asi 4 mm pod zornici při přirozeném
pohledu do dálky. Horizontálně ale
tento vztažný bod centrujeme podle
PD do blízka, protože se nachází ve
stejné rovině jako vztažný bod do blízka
(viz obrázek 3b). U obou typů IBČ
musíme vždy na centrovací podložce
zkontrolovat, zda se oba vztažné body
do dálky/na střední vzdálenost a do
blízka vejdou dovnitř očnice. Některé
IBČ jsou totiž náročné na vertikální
velikost očnice a mnohdy je doporučená
i hodnota 30 mm.
Závěr
Cílem tohoto článku bylo přinést základní
informace o IBČ. Zmínili jsme
jejich indikační kritéria a rozdíl mezi
klasickou progresivní čočkou, kterou
je možné používat na všechny vzdálenosti.
Z technických a výrobních důvodů
však tyto čočky mají obvykle nejvíce
zúžený progresivní kanál v oblasti pracovní
vzdálenosti, a proto nejsou zcela
vhodné pro práci s monitory počítačů.
Periferní astigmatizmus generovaný
progresivní plochou omezuje šířku
progresivního kanálu. V tomto ohledu
se tedy IBČ jeví jako optimální řešení.
V  případě ametropického pacienta
bychom mohli doporučit klasickou
progresivní brýlovou čočku na běžné
používání a IBČ do místnosti, zejména
pro práci s monitorem počítače.
Mgr. Petr Veselý, DiS., Ph.D.,
Bc. Libuše Nováková Knollová,
Mgr. Petra Záděrová,
Mgr. Jana Sokolová Šidlová, Ph.D.,
doc. Mgr. Pavel Beneš, Ph.D.
Literatura:
[1] Rabbetts RB. Clinical Visual Optics, 4th
edition, Elsevier. 2007, London. Pages
304–305.
[2] Jalie M. Progressive power lenses: part 6,
Optician Select, Vol. 2017, Published
Online: 23 Sep 2019.
Dostupné na: https://www.
opticianonline.net/cet-archive/198
[3] Katalog brýlových čoček firmy Hoya.
2020.
obr. 3a	 Vertikální a horizontální centrace vztažného bodu na
střední vzdálenost u progresivní IBČ [3].
obr. 3b	 Vertikální a horizontální centrace vztažného bodu na
střední vzdálenost u degresivní IBČ [3].