EMBRYOLOGIE
PRO PORODNÍ ASISTENTKY
PODZIM 2023
Zuzana Holubcová
zholub@med.muni.cz
10.10.2023
• Vývoj plodových obalů a placenty.
• Funkce placenty
• Pupečník
• Anomálie placenty a pupečníku
• Vícečetná těhotenství
• Poloha a zralost plodu
Výživa lidského zárodku
Způsoby výživy zárodku:
• Cytotrofé
- od oplození do zahájení implantace
- zásoby živiny v oocytu postačí na 6-7 dnů
• Histiotrofé
- od zahájení implantace do narušení krevních
cév
- resorpce živin obsažených děložní sliznici
(sekret děložních žlázek + enzymatické narušení
struktur endometria)
• Hemotrofé
- od počátku kontaktu syncytiotrofoblastu s krví
do konce těhotenství
- živiny jsou prostřednictvím resorpčního
plasmodia získávany přímo z krve
Decidualizace
- u člověka spontánní, indukována
progesteronem během sekreční fáze cyklu
- nedojde-li k implantaci embrya (implantační
okno), je hypertrofovaná sliznice odloučena
s menstruačním krvácením
- po implantaci dochází k rozvoji
decidualizace (sliznice se stáva
edenomatozní)
- nezbytná pro hemochoriální placentaci,
ale nikoli implantaci (ektopická gravidita)
• Decidualizace (deciduální reakce)
– morfologické a funkční změny stromatu endometria během přípravy na implantaci
a v během těhotenství
→ Decidua = těhotenská děložní sliznice
(lat. deciduus = odpadající, odloučí se při porodu s placentou)
Decidualizace
Řez endometriem v pozdní sekreční fázi
endometriálního cyklu, dole buňky stromatu s
kompaktním jádrem a malým množstvím
cytoplazmy
Řez stromatem endometria, vykazujícím
deciduální reakci; buňky mají méně kompaktní
jádro a velké množství cytoplazmy.
Morfologické změny:
+ sekrece hlenu, exprese růstových faktorů, hormonálních receptorů
+ influx imunitních buněk (indukce imunologické tolerance)
+ vaskulární změny (hypertrofie a remodelace cév, yvýšení permeability)
Decidua
 Basalis (část endometria mezi embryem a myometriem)
 Capsularis (endometrium mezi embryem a děložní
dutinou)
 Marginalis (endometrium obklopující místo implantace)
 Parietalis (endometrium pokrývající stěnu dělohy)
- decidua parietalis a decidua capsularis fúzují
během 4 měsíce vývoje
Dle topologie:
Amnion
Amnion= amniový váček
= vnitřní plodový obal
vyplněný amniovou tekutinou
Stěnu amnionu tvoří:
- amniový ektoderm (derivován z embryoblastu)
= jednovrstevný plochý epitel
- extraembryonální somatopleura
= vrstva extraembryonálního mezodermu
V 4 týdne se rychle zvětšuje,
přesouvá se přes okraje
zárodečného terčíku
→ flexe embrya
V dalších týdnech růst pokračuje
a dochází k redukci
extraembryonálního coelomu
choriové duGny → amnion se
přiloží ke stěně chorionu =
amniochorion
Amnion
Amniová tekutina
(„plodová voda“)
 mechanická ochrana, umožňuje pohyby a chrání
plod před adhezemi a infekcí
500-1000 ml (10. týden 30 ml, 20. týden 450 ml,
37. týden 800-1000 ml)
Při porodu se plodová voda podílí na rozšiřování
cervikálního kanálu přenosem hydrostatického
tlaku při děložních kontrakcích
Prasknutí amnionu a odtok plodové vody na konci
1. doby porodní
Amnioskop →prohlédnuL plodové vody, stav plodu
před porodem (za normálních okolností je
amniová tekutina čirá, nezbarvená)
Amnion
Amniocentéza
= AMC, odběr plodové vody
- prenatální diagnostická metoda (15-16 tt)
- transabdominální odběr amniové tekutiny (~20 ml) s amniovými buňkami (amniocyty)
- invazivní metoda, komplikace u 0,5-1 % případů nechtěná ztráta těhotenství
- chromosomální nebo metabolické vyšetření
- senzitivita 99-99,6%
 ↑α-fetoprotein – defekty neurální trubice
(dnes se již zjišťuje spíše ze séra)
 poměr lecitinu a sfingomyelinu (L/S poměr
–test zralosti plic - pod 1,5 hrozí syndrom
dechové tísně novorozence
Amnion
 Anomálie:
• (Poly)hydramnion
- nadbytek amniální tekuGny (˃2000ml)
- asociováno s atrézií jícnu a anencefalií
(neschopnost polykat)
→ útlak plodu (anencefalie, esofagealní atrézie)
• Oligohydramnion
- snížené množství amniální tekutiny
(˂ 400 ml)
- agenese nebo polycystóza ledvin,
amniální pruhy → srůsty, deformity,
konstrikce)
Amnion
 Anomálie:
• Syndrom amniálních proužků
- poškozením amnionu vznikají fibrozní proužky
- jejich lepivý povrch
přilne k zárodku a
způsobuje znetvoření
zárodku, typicky
amputace
prstů/končetin
Chorion
Stěnu chorionu tvoří:
-Cytotrofoblast a syncytiotrofoblast
(derivován z trofoblastu)
-Vrstva extraembryonálního mesodermu
(extraembryonální somatopleura)
- Mezi amnionem a chorionem se zpočátku
rozprostírá choriová dutina (extraembryonální
coelom), která následně zaniká a blány srostou
→ amniochorion
Chorion– „blána klkatá“
= zevní plodový obal
Chorion
Choriové klky
 Primární: pupencovité výrůstky cytotrofoblastu, kryté syncytiotrofoblastem
 Sekundární: do centra proniká vrstva extraembryonálního mezodermu
 Terciální: v extraembryonálním mezodermu vznikají extraembryonální krevní cévy zárodku
Chorion
 Biopsie choriových klků
- alternativa amniocentézy
- diagnóza genetických a metabolických poruch
Klky jsou kryté mikrovili
→zvětšení absorbčního
povrchu
Chorion
5. týden
 Choriové klky se zpočátku tvoří po celém obvodu
 Později vymizí proti decidua capsularis a marginalis (chorion leave) a naopak se
dále rozrůstají proti decidua basalis (chorion frondosum)
 na konci 2. měsíce sroste chorion frondosum s deciduou basalis a dá tak vzniknout
placentě
4. měsíc
Placenta
dočasný multifunkční orgán na jehož vzniku se
podílí (1) extraebryonální tkáně zárodku
(derivát trofoblastu) a (2) endometriální tkáň
matky
- pars fetalis placentae = chorion frondosum
- pars materna placentae = decidua basalis
- Donošená placenta:
- 3 cm silná, průměr ±20 cm, 500g, povrch ~10 m2
Discoidalis (terčovitá)
Olliformis (hrncovitá, mísovitá)
Hemochorialis
= mateřská krev omývá choriové klky)
Placenta
• vnější plocha
- tmavě červená, naléhá
na myometrium dělohy
- je rozdělená na 15 -30
políček tzv.placentomů
= několik kotyledonů,
odděleno placentárními
septy
• vnitřní plocha
- hladká, lesklá, šedá,
pokrytá amniovým
ektodermem
- upíná se na ni pupečník
Placenta
 Kotyledon
= funkční jednotka placenty
- úponový klk + volné choriové klky
- klky jsou omývány cirkulující maternální krví
z otevřených konců spiralních arterii (eroze
cytotrofoblastem)
= hemochoriální typ výživy zárodku
Placenta
Placentární bariéra
- vena umbilicalis - přivádí okysličenou krev z
placenty do plodu
- párové arterie umbilicales - odvádí
odkysličenou krev z plodu do placenty)
Placenta
Placentární bariéra
- oddělení krevního oběhu matky a plodu
- zpočátku ji tvoří syncytiotrofobast,
cytotrofoblast, rosolovité vazivo a endotel
krevních kapilár s bazální membránou v
choriových klcích
- ve druhé polovině těhotenství zaniká
cytotrofoblast (může zaniknout i
rosolovité vazivo), syncytiotrofoblast
pak těsně naléhá na endotel krevních
kapilár
FUNKCE PLACENTY
 Dýchání (přenos plynů)
 Výživa (přenos živin, iontů, vody)
 Vylučování (odstraňování odpadních
produktů)
 Obranyschopnost (přenos protilátek)
 Transport látek (hormony, vitamíny, léky,
infekční agens)
 Produkce hormonů
- lidský choriový gonadotropin
(hCG – biochemická detekce těhotenství)
- lidský placentární růstový hormon
- regulace maternální hladiny glukozy
- somatomamotropin,tyrotropin,
kortikotropin, progesteron, estrogeny,..
 Syntetická funkce (glykogen, cholesterol,
mastné kyseliny)
Placenta
Placenta
 Vysoce permeabiní pro
 alkohol (→ Fetální alkoholový syndrom)
 drogy (heroin, kokain)
 některé léky
(např. talidomid, androgeny, lithium,
warfarin, tetracyklin, streptomycin, CO)
→ vrozené defekty
 viry (rubella virus-zarděnky, cytomegalovirus, poliovirus)
→ vrozené defekty varicella virus, human immunodeficienci virus,..
 bakterie (např. Původce syfilis spirocheta Treponema pallidum)
→ devastující fetální infekce
 prvoci (Toxoplasma gondi) → vrozené defekty
 Fetální erytroblastóza - hemolytická nemoc plodu
-plod RH+, matka RH- → anG-RH proGlátky →lýze erytrocytů (riziko zvýšené v přísLm
těhotenství)
→ novorozenecká žloutenka, v těžkých případech může bilirubin z lyzovaných
erytrocytů způsobit poškození mozku plodu
Princip fungování nění zcela objasněn
Možnosti:
(1) Potlačena exprese HLA antigenů v placentě
(2) Selektivní represe maternálního imunitního systému
vůči fetálním antigenům (uterinní NK buňky; role buněk
plodu, tkáně placenty a pupečníku? **)
(3) Deciuální bariéra brání prezentaci imunitních antigenů
nebo transferu maternálních imunitních buněk k fetu
(4) Molekuly na povrchu placenty lokálně inaktivují
imunitní odpověď
* dysbalance regulačních T-lymfocytů jako možná příčina
preeklampsie)
** fenomén mikrochimerismu
Placenta
Imunitní tolerance
*= těhotenská toxikóza/EPH gestóza
(Edemy, Proteinúrie, Hypertenze)
- prevence rejekce plodu (jako imunologicky cizí tkáně
Placenta
- asi 30 minut po porodu za
fyziologických podmínek
dochází k odloučení a porodu
placenty a zbytku pupeční
šňůry (3. doba porodní)
- musí být pečlivě
prohlédnuta, zda nechybí
některý z kotyledonů
Placenta
Placenta praevia
„vcestné lůžko“
Indikace císařského řezu
Anomálie placenty
placenta přiroste
k mymometriu
klky vrostou
do myometria
klky prorostou do
okolních orgánů
(např. močový měchýř)
Anomálie placenty
Žloutkový vak
- derivován z endodermu ventrálně od
bilaminárního zárodečného terčíku
- rudimentární, narozdíl od ptáků a
plazů je u savců neobsahuje žloutek a
nemá nutriční funkci
- vystlán extraembryonálním
mezodermem – formují se zde krevní
ostrůvky (první fáze hematogeneze)
- 3. týden - místo dočasné lokace
primordiálních zárodečných buněk
- během flexe embrya dochází k
prodlužování a zaškrcování až je
inkorporován do pupečníku
Allantois
- endodermová vychlípka zadního
střeva
- u lidí rudiment, u ptáků a plazů
důležitý respirační a sekreční orgán
- inkorporován do pupečníku
- dává vzniknout pupečníkovým cévám
a močovému měchýři
7. týden
žloutkový vak
Pupečník
- donošený pupečník je 50-60 cm dlouhý, 2 cm tlustý
- povrch kryt plochým amniovým ektodermem
- uvnitř rosolovité vazivo (Whartonův rosol)
(diferencované z původního extraembryonálního
mezodermu břišního stvolu)
- středem probíhá vena umbilicalis a dvě arterie
umbilicales
- k placentě se obvykle upíná v centru (insertio centralis)
- Původně široký břišní stvol spojující plod a
placentu se v průběhu těhotenství prodlužuje
a zužuje → pupečník (pupeční šňůra)
Abnormální pupečník
- příliš krátký/dlouhý (riziko strangulace!)
- perzistence druhé veny umbilicalis nebo degenerace jedné arterie umblicalis
- upnutí na okraji placenty (insertio marginalis)
- upnutí na chorion leave (insertio velamentosa) –může dojít ke kompresi a uskřinutí cév
Vícečetné těhotenství
Dvojčata 1:100
Trojčata 1:10.000
Čtyřčata 1:1.000.000
- vícečetná těhotenství spojovaná s
využitím IVF (transfer 2 a více embryí)
 Dizygotická dvojčata
- dva oocyty oplodněny dvěmi spermiemi, zárodky se vyvíjejí samostatně
(má vlastní amnion, chorion a placentu)
- mohou být různého pohlaví, podobnost stejná jako u sourozenců různého stáří
 Monozygotická dvojčata
- jeden oocyt oplodněn jednou spermií a k rozdělení dochází později
- uspořádání plodových obalů se liší podle toho, kdy došlo k rozdělení embrya
- geneticky identičtí jedinci stejného pohlaví
- riziko v populaci 0,42 %
Dvojčata
 Diamniotická dichoriální
- embrya implantují nezávisle
- samostatné amnion, chorion a
placenta
- 34% monozygotických
 Diamniotická monochoriální
- rozdělení embryoblastu
- trofoblast společný
- samostatné amnion,
společný chorion a placenta
- 65% monozygotických
 Monoamniotická monochoriální
- rozdělení zárodečného
terčíku → vytvoří se dva
primitivní proužky
- společné amnion, chorion i
placenta
- 1% monozygotických
 Monozygotická dvojčata
Dvojčata
 Srostlá („siamská“ dvojčata)
- monoamniotická monochoriální
Dvojčata
Shapeless acardiac monster
Zakrnělé dvojče
- Nerovnoměrné krevní zásobení ze společné placenty
- Atrofie jednoho dvojčete
Dvojčata
Genetický chimerismus
- jeden organismus obsahuje buňky
různého genotypu
- fúze během časného vývoje
 Syndrom mizejícího dvojčete
- Absorbce neživotaschopného dvojčete
Dvojčata
Seskvizygotická dvojčata
Případová studie:
Gabett et al, NEJM 2019.
- monochorická diamniotická
dvojčata různého pohlaví
- 46XX/46XY chimerismus u obou dětí
- sdílí 78% otcovské DNA
Mola hydatidosa
Mola hydatidosa (molární těhotensví)
- Patologické bujení trofoblastu
- Výsledek abnormálního oplození 2 spermiemi
- kompletní mola:androgenní XX; parciální mola: triploidní (oocyt + 2 spermie)
- Paternální imprinting /maternální geny vyřazeny
- klky choria jsou
edematózně zvětšené a
vytvářejí hroznovité
útvary, nejsou
vaskularizované
- embryo není přítomno
(kompletní mola,) nebo
není životaschopné
(parciální mola)
= gestační trofoblastická nemoc
(zásněť hroznová)
- extrémně vysoké hladiny hCG
Délka těhotenství
280 dnů (= 40 týdnů = 10 lunárních měsíců) od prvního dne poslední menstruace
266 dnů (= 38 týdnů) od oplození (určuje skutečné trvání těhotenství)
Výpočet data porodu:
první den poslední menstruace + 1 rok -3 měsíce + 7 dnů
Haaseho pravidlo
(určování stáří plodu na základě znalosti temenopatní délky - užívá se v soudně lékařské praxi)
 3.-5. lunární měsíc: délka plodu v cm
= druhá mocnina příslušného měsíce
 6.-10. lunární měsíc: délka plodu v
cm = počet měsíců x 5
Poloha děložního fundu v jednotlivých tt
Poloha plodu (situs)
vztah (orientace) podélné osy těla plodu k podélné ose corpus uteri
Poloha plodu (situs)
 podélná(osy rovnoběžné) -99%
- hlavičkou (hlavička orientována kaudálně) nebo koncem pánevním
 příčná(osy kolmé) -1%
 šikmá - nestálá, přejde v polohu podélnou nebo příčnou (20-30tt)
Postavení plodu (positio)
* Děloha je obvykle mírně pootočená doprava
*
Držení plodu (habitus)
-vztah částí plodu k sobě navzájem
pravidelné = hlavička a
končetiny jsou flektované, horní
končetiny jsou zkříženy na
hrudníku, dolní končetiny jsou
flektovány a přitištěny k břichu
tak, aby plod zaujímal co
nejmenší objem
 nepravidelné = každé jiné
Naléhání plodu (praesentatio)
- část těla plodu, která
naléhá na pánevní vchod:
 záhlavím (nejčastěji)
 temenem, čelem
(předhlavím) nebo
obličejem (1%)
 zadečkem a chodidly
(při poloze podélné
koncem pánevním)
 trupem, ramenem
(při poloze příčné)
Fyziologická poloha uložení plodu v děloze před porodem
POLOHA PODÉLNÁ
HLAVIČKOU
 POSTAVENÍ PRVNÍ
OBYČEJNÉ
 DRŽENÍ PRAVIDELNÉ
 NALÉHÁNÍ ZÁHLAVÍM
Donošenost plodu
Vztahuje se k délce těhotenství
(menstruační stáří)
nedonošený (do 37 týdnů)
donošený (38-42 týdnů)
přenošený (déle než 42 týdnů)
Nemusí vždy odpovídat zralosti plodu !
Znaky zralosti plodu
Hlavní znaky:
délka (50-51 cm)
váha (3000-3500 g)
rozměry hlavičky
varlata jsou sestouplá v šourku
labia majora překrývají labia minora
Pomocné znaky:
 plod je eutrofický, je vytvořen podkožní tuk
 kůže - lanugo jen ve zbytcích na ramenou a zádech
 řasy a obočí vytvořeny, vlasy několik centimetrů, nehty přesahují
okraje prstů
lebeční kosti tvrdé, velká a malá fontanela jsou hmatné, ale
navzájem oddělené
novorozenec křičí a pohybuje se
Novorozenec
Novorozenec:
 Vlásky 1cm
 Modré duhovky
Nekoordinovaný pohyb očí
Ručičky sevřeny, končetiny ve
flekčním postavení
Nedokonalá termoregulace
Nedokončený vývoj imunitního systému
Přechodný krevní oběh do uzavření foramen ovale a ductus
arteriosus (do 15 hodin)
Stopy porodu na hlavičce -porodní nádor
Z umbilikální papily odstupuje pupeční pahýl
Hemoglobin ze 70-80% fetálního typu
Rozměry hlavičky - příčné
Diameter bitemporalis
 malý příčný průměr, 8cm
Diameter biparietalis
 velký příčný průměr 9,5 cm
Diameter submentobregmatica
 9,5 cm
Circumferentia submentobregmatica
 32 cm, tímto obvodem hlavička
prochází při porodu obličejem
Rozměry hlavičky-šikmé
Diameter suboccipitobregmatica
 malý šikmý průměr, 9,5 cm
Circumferentia
suboccipitobregmatica
 32 cm, prochází jím hlavička
při normálním porodu
záhlavím
Diameter mentooccipitalis
 velký šikmý průměrm 13,5 cm
Cirkumferentia mentooccipitalis
 36 cm
Diameter frontooccipitalis
 Předozadní průměr, 12 cm
Circumferentia frontoccipitalis
 34 cm, tímto obvodem se rodí
hlavička při poloze
předhlavím
Zajímavé odkazy
https://www.youtube.com/watch?v=_Akn2n3FpvM&fbclid=IwAR09dWie
U38PZXW1pQrSQS_1vnNhbZPYSaShEa_9MYLB_G8vLdvfXk9bONk
https://www.youtube.com/watch?v=_Y5YU-
rRSzY&fbclid=IwAR342OH5vmooEINmZ0BQknSMHFtCnjb7-
MueweDMDOBx6nvAhXTtW6hg4gU
https://www.youtube.com/watch?v=5MSS2b9CVlA&fbclid=IwAR09ydKiTx
kTmoLklwUe3g8s1HkSabQBJATSENzddJROp8J7tHfdkcwuX4
https://www.iflscience.com/health-and-medicine/xenomorph-baby-
pokes-his-feet-out-through-his-moms-
uterus/?fbclid=IwAR2aZN61UKgMeqF7ja8cKUKFyLIhbZO2EpMPOJaUInBL
MitxerMsbsLfyMQ