1 Dysbalance objemu a tonicity Obsah ̶ Vodní rovnováha ̶ Difúze vs osmóza ̶ Volum, dehydratace a intoxikace vodou ̶ Nerovnováha elektrolytů ̶ Sodík ̶ Draslík ̶ Vápník ̶ Chloridy 2 Rozložení vody v organismu 3 Vodní rovnováha 4 Difúze vs osmóza 5 Difúze vs osmóza 6 Aktivní transport 7 Složení plazmy 8 Hydroskopický vs onkotický tlak 9 Osmotický tlak/tonicita 10 Hormony působící v ledvině 11 Volum vs dehydratace/intoxikace vodou 12 Dehydratace vs intoxikace vodou ̶ Těsná vazba Na a vody ̶ Množství Na se v organismu nemění – mění se jen množství vody ̶ Relativně vzácné v porovnání se změnami ve volumu ̶ Dehydratace u osob závislých na ostatních ̶ Intoxikace nejčastěji při poruchách CNS (nadměrná sekrece ADH, endokrinní tumory) ̶ Relativní hypernatrémie a relativní hyponatrémie 13 Změny volumu ̶ Tonicita zůstává zachována, mění se objem ECT ̶ Deplece volumu ̶ Nadměrné pocení, zvracení, průjmy, resekce střeva, diuretika, těžké popáleniny ̶ Při otoku (edém) nebo výpotku (ascitus) nedochází k depleci – účinná kompenzace ̶ Nadbytek volumu ̶ Nadměrné zadržování vody a Na ledvinami ̶ Přesunem tekutiny z cév (intravazální) do intersticia (pojivová tkáň) 14 Přesun tekutiny z intervazálního prostoru do intersticia ̶ Městnavé srdeční selhání ̶ v srdci se hromadí tekutina a způsobuje, že srdce neúčinně pumpuje Vzestup hydrostatického tlaku dochází k přesunu tekutiny z plasmy do intersticia ̶ Cirhóza a jiná jaterní onemocnění ̶ Nedostatečná syntéza krevních bílkovin Pokles onkotického tlaku ̶ Nefrotický syndrom ̶ Zvýšená permeabilita glomerulární membrány -> Pokles hladiny krevních bílkovin 15 16 Přesun tekutiny z intervazálního prostoru do intersticia 17 Důsledky nerovnováhy tekutin ̶ Změna krevního tlaku ̶ Mírné změny umí organismus kompenzovat ̶ Volumová deplece ̶ Žízeň, suchá sliznice, méně močení/pocení, změna napětí kůže ̶ Bobtnání/smršťování buněk ̶ Problém hlavně v CNS (slabost, malátnost, může dojít až ke křečím, záchvatům a smrti) ̶ V případě rychlé změny může dojít k roztržení mozkových žil -> krvácení do mozku 18 Nerovnováha elektrolytů ̶ Sodík ̶ Draslík ̶ Chloridy ̶ Vápník ̶ Vždy může být hyper/hypo̶ Často kombinace, která vyvolává unikátní příznaky 19 Nerovnováha sodíku 20 Nerovnováha sodíku 21 Nerovnováha chloridů ̶ Chlorid je hlavní aniont ECT ̶ Z potravy přijímány většinou společně s Na v podobně NaCl ̶ Změny v bilanci Na se odrážejí i v bilanci Cl ̶ Rozdíly v regulaci vylučování! ̶ Na především v proximálním tubulu nefronu ̶ Cl především vzestupné raménko Henleovy kličky ̶ Zbytek chloridů potom resorbován v distálním tubulu 22 Nerovnováha draslíku ̶ Hlavní iont intracelulárního prostoru ̶ Různé buňky – různé množství (ery 85mmol/l, sval 150 mmol/l) ̶ V plazmě 3,8-5,4 (5) mmol/l – závislé na pH ̶ Změna pH o 0,1 = změna kalémie 0,6 mmol/l ̶ Acidémie = hyperkalémie ̶ Alkalémie = hypokalémie 23 Nerovnováha draslíku 24 Hypokalémie ̶ Celkový deficit vs přesun z ECT do ICT ̶ Nedostatečný příjem (vzácné) ̶ Může nastat při potlačené chuti k jídlu, poruchách CNS, zvracení, těžké pocení, průjem dále diuretika (a jejich zneužívání), hyperaldosteronismus, alkoholismus ̶ Vede k porušení neuromuskulární funkce ̶ Záškuby, slabost, snížené svalové reflexy, změna na EKG, zvracení, zvýšená diuréza 25 Hyperkalémie ̶ Nedostatek aldosteronu (potlačení exkrece), selhání ledvin, nadměrné množství tekutin intravenózně, masivní traumata ̶ Pseudohyperkalémie – při odběru krve dochází k hemolýze, příliš dlouhé cvičení s paží nebo přílišné zaškrcení obinadlem ̶ Život ohrožující stav – způsobuje arytmie – viditelné na EKG ̶ Nezáleží jen na kalémii ale i na rychlosti její změny a na stavu myokardu před hyperkalémií ̶ Nad 6 mmol/l nemá 50% pacientů změny na EKG, 7 mmol/l je život ohrožující ̶ Léčba ̶ Přesun draslíku do buněk (inzulin) ̶ Elektrická stabilizace myokardu - Vápník 26 27 Nerovnováha chloridů ̶ Pasivně následuje sodík (GIT a nefron) ̶ Hypochloremie často spojená s hyponátremií ̶ Zvracení, pocení, selhání ledvin ̶ Hyperchlorémie ̶ Nadbytek v potravě, nebo přehnaná NaCl infúze ̶ Projevuje se přírůstkem váhy, edémem, případně dehydratací 28 Nerovnováha vápníku 29 Nerovnováha vápníku ̶ Hyperkalcemie ̶ Hyperparatyreoidizmus/hypotyreoidní stavy (retence Ca) ̶ Nadbytek vit D ̶ Důsledek některých tumorů ̶ Křeče, bolesti, nevolnost, průjmy ̶ Hypokalcemie ̶ Nedostatek vit D, malaabsorpce ve střevech ̶ Břišní křeče, hyperaktivní svalové reflexy a tetanie (mimovolný svalový stah) 30 Nerovnováha vápníku 31 Léčba nerovnováhy vody a elektrolytů ̶ Nedostatek volumu ̶ Transfúze krve, krevních elementů, nebo jen solný roztok ̶ Ledviny „doladí“ zbytek ̶ Nadbytek volumu ̶ Diuretická terapie ̶ Potřeba postupovat opatrně, jinak se stav může ještě zhoršit ̶ Nadbytek diuretik, nadbytek tekutin 32