FYZIOLOGIE KRVE FUNKCE KRVE 1. HOMEOSTATICKÁ FUNKCE (pufrování, termoregulace) 2. TRANSPORT LÁTEK (plyny, živiny, metabolity, vitamíny, elektrolyty…) 3. HUMORÁLNÍ ŘÍZENÍ ORGANISMU (hormony) 4. TERMOREGULACE (transport tepla) 5. OBRANA ORGANISMU (imunitní funkce) 6. SRÁŽENÍ KRVE (hemostáza) ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY KRVE Sérum • vzniká z plazmy při srážení krve po zkonzumování fibrinogenu Suspenzní charakter 6 - 8% celkové tělesné hmotnosti 55% - tekutá fáze (plazma) 45% - formovaná složka (krvinky a destičky) KOSTNÍ DŘEŇ Velikost (1600-3000 gramů), aktivita. Červená kostní dřeň, žlutá kostní dřeň. Pluripotentní kmenové buňky Multipotentní kmenové buňky Unipotentní (determinované) kmenové buňky – diferencované buňky Extramedulární hematopoeza (mimodřeňová krvetvorba) – játra, slezina - DĚTI Medulární hematopoeza (dřeňová) – DOSPĚLÍ Červená kostní dřeňŽlutá kostní dřeň Kostní dřeň je komplexní orgán složený z hematopoetických a nehematopoetických buněk. Hematopoetické buňky jsou zapojeny nejen v krvetvorbě, ale také regulaci kostního metabolismu, tj. aktivity osteoblastů a osteoklastů. GM-CSF - Granulocytární a makrofágy stimulující faktor - Po transplantacích kostní dřeně - Některé akutní leukémie - (sargramostim) G-CSF, M-SCF - Granulocytární kolonie stimulující faktor - Makrofágové kolonie stimulující faktor - Vývoj osteoklastů (M-CSF) - Prevence/léčba neutropenie (filgrastim) IL-3, IL-5 - Játra a ledviny (IL-3) - Aktivované T buňky (IL-3) – imunitní odpověď Přibližně 75 % buněk kostní dřeně patří k myeloidní řadě, pouze 25 % odpovídá maturujícím erytrocytům. LT - long time, ST - short time, HSC - hematopoietic stem cells, CMP - multipotent common myeloid progenitor, MEP - megakaryocyte–erythroid progenitor cell Trombopoetin - Vazba TPO na R (c-Mpl) destiček a megakaryocytů - Internalizace receptorů - „clearance“ TPO a snížení hladiny cirkulujícího TPO - Konstitutivní produkce TPO - Snížení počtu trombocytů = zvýšení hladiny cirkulujícího TPO - Stárnutí trombocytů = desialylace - Desialylace v důsledku infekce? - „odhalení“ Gal oligosacharidových zbytků - AMR receptor Charakteristika - Glykoprotein - Játra, ledviny (PCT), kostní dřeň, kosterní svalstvo Klinické aspekty - Rekombinantní TPO - Neimunogenní TPO mimetika – romiplostim, eltrombopag Kostní dřeň – klinické aspekty - Vyšetření kostní dřeně – punkce (kosti osového skeletu) - Onemocnění kostní dřeně - Myelodysplastický syndrom - Akutní leukémie - Chronické leukémie - Polycytemia vera - Esenciální trombocytémie - Primární myelofibróza - Dárcovství kostní dřeně - HLAs! (Human Leucocyte Antigen) - HLA-A, HLA-B, HLAC, HLA-DR, HLA-DQ Transplantace kostní dřeně - Autologní versus alogenní, případně syngenní - „odsátí“ versus separace (aferéza) - Význam imunosuprese - Registry dárců kostní dřeně FORMOVANÉ ELEMENTY KREVNÍ Buňka Buňky/l (průměr) Normální rozmezí Procento z celkového počtu leukocytů Leukocyty (celkem) 9000 3600 - 9600 Diferenciální bílý obraz krevní Granulocyty Neutrofily 5400 3000 - 6000 42 – 75 Eozinofily 275 150 - 300 1 - 4 Bazofily 35 0 - 100 0,4 Agranulocyty Lymfocyty 2750 1200 - 3400 20 - 50 Monocyty 540 110 - 590 1,7 – 9,3 Erytrocyty ženy 4,2 – 5,4 . 106 muži 4,5 - 6,3 . 106 Trombocyty 300 000 140000 – 440000 FORMOVANÉ ELEMENTY KREVNÍ Buňka Životnost Funkce Leukocyty (celkem) Granulocyty Neutrofily 6 – 7 hod. 1 – 4 dní (tkáně) Pohlcování bakterií Eozinofily 8 – 12 hod. 8 – 12 dní (tkáně) Fagocytóza (imunokomplexy), parazité, alergické reakce Bazofily Hodiny až dny Zánětlivé reakce, alergické reakce, parazité Agranulocyty Lymfocyty Týdny až roky Specifická imunita, přirozená imunita Monocyty Hodiny až dny, makrofágy až měsíce až roky Makrofágy, dendritické buňky; přirozená imunita, specifická imunita Erytrocyty 100 – 120 dní Přenos dýchacích plynů Trombocyty 8 – 12 dní Srážení krve Mezi základní funkce Ery patří přenos kyslíku ke tkáním, přenos oxidu uhličitého od tkání do plic a podíl na udržování stabilního pH. ČERVENÉ KRVINKY (ERYTROCYTY) Muži Ženy Hematokrit (Hct) (%) 47 42 Erytrocyty (RBC) (106/ml) 4,5 - 6,3 x106 4,2–5,4x106 Hemoglobin (Hb) (g/l) 140 - 180 120 - 160 Průměrný objem ery (MCV) (fl) = Hct x 10 / RBC (106/ml) 82 - 97 82 - 97 Průměrný obsah Hb v ery (MCH) (pg) = Hb x 10 / RBC (106/ml) 27 - 33 27 - 33 Průměrná koncentrace Hb v ery (g/100ml) = Hb x 100 / Hct 32 - 36 32 - 36 Střední průměr ery (MCD) (mm) 7,5 7,5 ČERVENÝ OBRAZ KREVNÍ 1.Počet erytrocytů normocytémie erytrocytopenie (oligocytémie) polyglobulie (polycytémie) 2. Koncentrace hemoglobinu anémie 3. Hematokrit Klinické aspekty - Primární polycytémie – abnormality kostní dřeně - Sekundární polycytémie - Fyziologické – adaptační mechanismy, perfuze tkání - Patofyziologické – některá nádorová onemocnění, anabolické steroidy - Relativní polycytémie - Dehydratace, hypovolémie HEMATOKRIT TVAR A VELIKOST ČERVENÝCH KRVINEK Tvar: bikonkávní disk OPTIMÁLNÍ POMĚR POVRCHU K OBJEMU!!! O 30% větší povrch než stejně velká buňka kulovitého tvaru!!! Anizocytoza – fyziologická, patologická. Křivka Price-Jones. Velikost: 7,5 m v průměru, 2 m tloušťka – normocyty. Mikrocyty (-oza): průměr pod 6 m, objem pod 80 fl Makrocyty (-oza), megalocyty: průměr nad 8.2 m, objem nad 95 fl Barevnost: hypochromie (pod 27 pg Hb/ery), normochromie, hyperchromie Deformovatelnost. Fahraeus-Lindqvistův efekt. megaloblastické anémie - deficience vitamínu B12 - deficience folátů - poruchy syntézy DNA nedostatek železa - ztráty krve - zvýšené nároky na železo - nedostatečný příjem železa - nedostatečná resorpce železa PočetEry(n) Velikost Ery (m) TVAR A VELIKOST ČERVENÝCH KRVINEK – křivka Price-Jones VISKOZITA KRVE Plná krev vykazuje anomální viskozitu. Fahraeus-Lindqvistův efekt FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ VISKOZITU KRVE Fibrinogen - Interakce s Ery (nenewtonowská kapalina) - Spolu s LDL - Hyperfibrinogenémie – shlukování Ery - Pozn. - věk, kouření Hematokrit - Vliv na přímé a nepřímé interakce mezi Ery a mezi Ery a fibrinogenem - Zvýšený hematokrit – těsnější interakce mezi Ery = zvýšení viskozity FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ VISKOZITU KRVE Průměr cévy - Fahraeus-Lindqvistův efekt - Axiální akumulace Ery – lokální změny viskozity - Chování plazmy ve vztahu ke stěně cévy Rychlost proudění krve - Chování krve jako nenewtonowské kapaliny - „prahová síla“ nutná k uvedení plné krve do pohybu - Laminární proudění a transport Ery středem cévy Teplota - Za fyziologických podmínek zanedbatelný parametr - Pozn. kryoglobuliny (HBC) MEMBRÁNA ERYTROCYTŮ Zajišťuje - Deformabilitu Ery - Potřebnou stabilitu (cirkulace) Stres Ery - Arteriální systém - Mikrocirkulace (změna tvaru, deformace, kapiláry pod 7.5 m) - Změny tonicity, pH a pO2MP cca -9.0 mV MEMBRÁNA ERYTROCYTŮ Membránové lipidy - Fosfolipidová dvojvrstva + glykolipidy + cholesterol - Asymetrická distribuce - Vnější – fosfatidylcholin, sfingomyelin - Vnitřní – fosfatidylethanolamin, fosfatidylserin - Cukerné složky směřující ven – antigenní strukturyKlinický přesah - Ztráta asymetrie membrány Ery - Aktivace konverze protrombinu na trombin - Signál pro makrofágy – eliminace Ery - Thalasémie, diabetes mellitus MEMBRÁNA ERYTROCYTŮ Membránové proteiny - Cca 12 majoritních a 100 minoritních; integrální a periferní MEMBRÁNA ERYTROCYTŮ Integrální - Band 3 - Transport iontů (chloridový šift) - Strukturální funkce (vazba glykolytických enzymů, hemoglobinu a proteinů cytoskeletu) - Glykoforiny - Negativní náboj (interakce EryEry, Ery-cévní stěna) - GLUT1, AQP1, Na+/K+-ATPáza, Ca2+-ATPáza, Mg2+-ATPáza - Kinázy, fosfatázy, acetylcholinesteráza - Proteiny komplementu - Receptory pro transferrin, inzulin, IGF-1, hormony štítné žlázy, parathormon, -AR, ceruloplasmin a další Periferní - Spektrin - Hlavní komponenta cytoskeletu - heterodimer −  a  podjednotky - Vysoká flexibilita – řada konformací - Protein 4.1 – stabilita membrány Ery - Protein 4.2 – spojení cytoskelet – lipidová dvojvrstva - Ankyrin – vazba spektrinu k vnitřní membráně Ery Funkce a stabilita membrány Ery je dána jak kvantitativním, tak i kvalitativním zastoupením jednotlivých proteinů a jejich vertikálními i horizontálními interakcemi. MEMBRÁNA ERYTROCYTŮ A TVAROVÉ ZMĚNY ERYTROCYTŮ Poikilocyty – hruškovité nebo kapénkovité erytrocyty Schizocyty – fragmentované erytrocyty Sférocyty – objem normální, průměr menší, tloušťka větší Eliptocyty – elipsoidní tvar Leptocyty – tenké, uprostřed nakupení hemoglobinu (u thalasémie, po splenektomii) Akantocyty – ostnaté výběžky METABOLISMUS ERYTROCYTŮ A JEJICH ZVLÁŠTNOSTI Glykolýza jako zdroj ATP a 2,3-BPG (90 % spotřeby Glu) Postrádají organely (prakticky nulová schopnost obnovy, žádná proteosyntéza) Vystavení ROS (autooxidace hemoglobinu, deformace Ery jako zdroj ROS, lipidová peroxidace) Pentózová dráha jako zdroj NADPH (10% spotřeby Glu) Syntéza GSH (až 2mM konc., GSH/GSSG, GR – antioxidační systém) Karboanhydráza I a II (CA I a II interkonverze CO2 a HCO3 -) ATP jako vazodilatační působek FRAGILITA ČERVENÝCH KRVINEK Hemolýza – rozpad membrány červených krvinek. Druhy hemolýzy: a) fyzikální b) chemická c) osmotická d) biologická (toxická) e) imunologická Délka života erytrocytů: 120 dní, úloha sleziny (dvojí krevní oběh), splenektomie. Retikulocyty. Sférocytóza (poruchy cytoskeletu odpovědné za tvar a pružnost erytr. membrány – aktin, ankyrin, spektrin). Poruchy glukózo-6-fosfát- dehydrogenázy Sedimentační rychlost je nepřímo úměrná suspenzní stabilitě krve. John Hunter (1728–93) Edmund Faustyn Biernacki (1866–1911) Metoda Fahraeus-Westergren (FW). Fyziologické hodnoty: - muž 2 – 5 mm/h - žena 3 – 8 mm/h Vyjádření: mm/10 min, 1 hod, 2 hod, 24 hod Příčiny fyziologicky zvýšené sedimentace. Příčiny patologicky zvýšené sedimentace. SEDIMENTACE ERYTROCYTŮ Vliv: - Viskozity krve - Fibrinogenu a -globulinů - Paraproteinů a dalších proteinů - Počtu krevních elementů (Ery) a jejich velikosti Rychlost sedimentace erytrocytů je nespecifický marker. SEDIMENTACE ERYTROCYTŮ Fyziologické podmínky Zánět Penízkovatění Ery – agregace a sedimentace Ery – tvorba velkých shluků Ery SEDIMENTACE ERYTROCYTŮ Věk Průměr muži Průměr ženy Limit muži Limit ženy 18-30 3.1 5.1 7.1 10.7 31-40 3.4 5.6 7.8 11.0 41-50 4.6 6.2 10.6 13.2 51-60 5.6 9.4 12.2 18.6 61-70 5.6 9.4 12.7 20.2 Nad 70 5.6 10.1 30 35 Rychlost sedimentace je vyšší u žen v porovnání s muži a s věkem se zvyšuje. ZVÝŠENÁ A SNÍŽENÁ SEDIMENTACE ERYTROCYTŮ Zvýšená sedimentace Snížená sedimentace Menstruace, těhotenství Hyperglykémie Některá léčiva Hyperalbuminémie Otrava těžkými kovy Leukocytóza Nádorová onemocnění Mikrocytární anémie Poranění orgánů a tkání Některá léčiva Infekce Srdeční selhání Zánětlivá onemocnění Polycytémie Leukémie Srpkovitá anémie Infarkt myokardu Makrocytární anémie Zvýšená hladina cholesterolu HEMOGLOBIN Červený pigment přenášející kyslík. Protein, 64 450, 4 podjednotky. Hem – derivát porfyrinu obsahující železo, konjugovaný s polypeptidem (globinem). Formy hemoglobinu: oxyhemoglobin - kyslík karbaminohemoglobin – oxid uhličitý methemoglobin – trojmocné železo v hemu karboxyhemoglobin – oxid uhelnatý Embryonální hemoglobin: Gower I a Gower II (22, 22), Portland Fetální hemoglobin: Hb F, 22, nižší vazba 2,3 DPG Adultní hemoglobin: Hb A, 22 (141/146)/Hb A2 (5 %, 22) HEMOGLOBIN A JEHO TYPY HEMOGLOBIN A TRANSPORT KYSLÍKU Syntéza a odbourávání hemoglobinu Hem: glycin a succinyl-CoA Globin: AMK Hem - globin: biliverdin, bilirubin (lumirubin – fototerapie), žluč. HEMOGLOBIN – NĚKOLIK POZNÁMEK Abnormality tvorby hemoglobinu hemoglobinopatie (abnormální struktura řetězců) thalasemie (menší produkce normálních řetězců) srpkovitá anémie (Hb J) - Odráží glykémii po dobu života Ery, tj. 120 dní - Posouzení kompenzace diabetu 4 – 8 týdnů před vyšetřením - Nejčastěji jako HBA1c - u zdravých dospělých do hodnoty 39 mmol/mol, (2,8–4,0 %) - koncentrace HbA1c do 45 mmol/mol (4,5 %) - vynikající kompenzace diabetu - do 60 mmol/mol (6,0 %) - přijatelná kompenzace - vyšší hodnoty - neuspokojivá kompenzace diabetu Klinické aspekty - glykovaný hemoglobin (HbA1) METABOLISMUS ŽELEZA Celkem: 45 – 60 mmol (3,5-5 gramů) Železo funkční (hemové ) a železo transportní a zásobní. 60 – 70% v Hb 10 – 12% funkční železo 16 – 29% zásobní železo (feritin, hemosiderin). Resorpce železa z potravy: • difúzí - železo v hemu aj. lipofilních látkách • aktivně - sliznicí tenkého střeva (volné Fe2+) Transport železa v plazmě: apotransferin – transferin (=apotransferin + Fe), max. 0,2 mmol. Nebezpečí předávkování Fe!!! Receptory pro transferin: erytroidní buňky dřeně, syncitiotrofoblast Předpoklady pro resorpci: -Kyselina chlorovodíková žaludeční šťávy (uvolňuje Fe z komplexů, podporuje resorpci Fe3+ na začátku duodena) - nabídka Fe2+ (při neutrálním pH lépe rozpustné než Fe3+) - gastroferin (glykoprotein žaludeční šťávy, váže Fe3+) - Přebytek se skladuje ve vazbě na feritin enterocytů. Skladování železa v organismu Feritin (střevo, slezina, játra, myokard, kosterní svalstvo, kostní dřeň…). Laufberger, 1936. Stanovení sérového feritinu. Hemosiderin – pomalu využitelná rezerva Ztráty železa: denní vnitřní výměna asi 35 – 38 mg, ztráty 0,5-1,5 mg Reutilizace. Deskvamace enterocytů, menstruace, těhotenství, porod, traumatická a jiná krvácení. Potřeba železa: Odpovídá ztrátám – 18 mmol/den. Menstruace, těhotenství, porod. RESORPCE ŽELEZA Hepcidin je klíčový regulátor vstupu železa z enterocytů do cirkulace. Hypoxie koordinuje transport a osud železa v organismu a syntézu EPO. ERYTROPOETIN Charakteristika Glykoprotein, 39 000, 2-globulin. Terapie - Rekombinantní erytropoetin. Malé množství v plazmě, moči, lymfě, fetální krvi. Inaktivace: játra Syntéza - Ledviny (85-90%) – endotelové buňky peritubulárních kapilár ledvinné kůry, játra (10-15%) - Další tkáně – CNS, osteoblasty, kosterní svaly? Stimulace vyplavení - tkáňová hypoxie libovolného původu (ledviny) - alkaloza, soli kobaltu, androgeny, katecholaminy (- receptory) Účinky Kmenová buňka citlivá na erytropoetin (erythropoetin responsive cell) – diferenciace do erytroidní řady ERYTROPOETIN A CNS Syntéza astrocyty a neurony Funkce EPO v CNS: - Neuroprotekce - Neurotrofický faktor - Protizánětlivý účinek - Angiogenní účinek - Regulace cévní permeability EPO je v těle syntetizován různými buňkami v různých tkáních, působí zde autokrinně a/nebo parakrinně a reguluje lokální fyziologické procesy. LÁTKY OVLIVŇUJÍCÍ ERYTROPOÉZU Potřeba mědi Ceruloplazmin – vazebný protein (2-globulin) s ferroxidázovou aktivitou. Oxidace Fe2+ na Fe3+ je nutná pro vazbu železa na transferin. Potřeba kobaltu Součást molekuly vitamínu B12. Vitamín B12 (kyanokobalamin) - Produkován bakteriemi GIT. - Zdroj: játra, ledviny, maso, mléčné výrobky… - Resorpce: nutný tzv. vnitřní faktor (intrinsic factor) secernovaný parietálními buňkami fundu a těla žaludku. - V krvi vázán na transkobalaminy. - Uložen v játrech, pankreatu, ledvinách, mozku, myokardu. - Funkce: syntéza nukleových kyselin, kofaktor při konverzi ribonukleotidů na deoxyribonukleotidy, tvorba metabolicky aktivní formy kyseliny listové - POTŘEBA PRO NORMÁLNÍ DĚLENÍ A ZRÁNÍ ELEMENTŮ ČERVENÉ KREVNÍ ŘADY. - Projevy anémie až po letech!!! - Perniciozní anemie. Kyselina listová (pteroylglutamová) Produkována vyššími rostlinami a mikroorganismy. Zdroj: listová zelenina, droždí, játra, ledviny… Funkce: součást koenzymů při syntéze DNA, účast při buněčném dělení a diferenciaci Karence: nevhodná strava, léčba cytostatiky (metotrexát) Projevy anémie již po několika měsících!!! Makrocytární hyperchromní anémie. Ostatní vitamíny Vitamín B6 (pyridoxin) – metabolismus aminokyselin, syntéza hemu Vitamín B2 (riboflavin) – součást flavoproteinových enzymů – erytrocytární reduktázy (normální funkce a přežití erytrocytů). Normocytární anémie se sníženým počtem retikulocytů. Vitamín C (kyselina askorbová) – nespecifická funkce v erytropoéze. Hormonální vlivy Androgeny, estrogeny, hormony štítné žlázy, glukokortikoidy, růstový hormon. ANÉMIE chorobný stav, pro který je základním a charakteristickým rysem snížené množství hemoglobinu a zpravidla i hematokritu a počtu červených krvinek v 1 litru krve pod dolní fyziologickou hodnotu MORFOLOGICKÉ TŘÍDĚNÍ ANÉMIÍ Hodnocení objemu erytrocytů a koncentrace Hb v erytrocytech. 1.Anémie normocytové 2.Mikrocytové 3.Makrocytové 1.Anémie normochromní 2.Hypochromní PATOFYZIOLOGICKÁ KLASIFIKACE ANÉMIÍ Anémie z nedostatečné krvetvorby •anémie sideropenické – z nedostatku železa •anémie megaloblastové – z nedostatku vitamínu B12 nebo kyseliny listové •anémie z útlumu krvetvorby •anémie u chronických onemocnění a symptomatické anémie •talasémie Anémie ze zvýšených ztrát •anémie hemolytické – ze zvýšené destrukce erytrocytů •chronická posthemoragická anémie •akutní posthemoragická anémie ANTIGENNÍ VÝBAVA KREVNÍCH ELEMENTŮ 1) Historie krevních transfůzí. 2)Potransfuzní reakce: aglutinace, hemolýza (okamžitá nebo opožděná), život ohrožující komplikace (žloutenka, poškození ledvin, anurie, smrt – při podání plné krve nebo erytrocytární masy, u podání plazmy – naředění aglutininů!!!) Autoimunitní onemocnění. Testy paternity, příp. dárcovství orgánů. 3) Antigenní výbava krevních elementů: a)30 hojně rozšířených antigenních systémů (ABO, Rh, MNSs, Lutheran, Kell, Kidd, Lewis, Diego, P, Duffy…) b) stovky dalších – „slabých“ – antigenů (význam: určování otcovství, transplantace orgánů) 4) Aglutinogen: antigen povrchové membrány buněk - komplexní oligosacharid - erytrocyty, slinné žlázy, pankreas, játra, ledviny, plíce, varlata - sliny, sperma, amniová tekutina, mléko, moč 5)Aglutinin: protilátka proti aglutinogenu, -globulin (IgM – systém AB0, IgG – systém Rh), produkován stejným způsobem jako ostatní protilátky - po narození téměř nulový titr -začátek produkce aglutininů (2-8 měsíců po narození): antigenní stimulace - antigeny podobné aglutinogenům - v potravě, u střevních bakterií - maximální titr protilátek dosažen v 8-10 letech, s věkem postupně klesá SYSTÉM A-B-O Genotyp Krevní skupina 0 A Aglutinogen Aglutinin 00 (H) anti-A a anti-B 0A nebo AA A anti-B 0B nebo BB B B anti-A AB AB A a B Objeven počátkem 20. století Landsteinerem (1901, 1930 – Nobelova cena). Janský (1906). Četnost výskytu jednotlivých skupin v systému ABO: O 47% (38%) A 41% (42%) B 9% (14%) AB 3% (6,5%) Podskupiny v krevní skupině A a B. A1 (1 milion kopií antigenu na 1 ery), A2 (250 tisíc kopií). Dědičnost: A i B se dědí dominantně, mendelovsky (heterozygot, homozygot) Rh SYSTÉM Opice Maccacus rhesus. 40. léta 20. století, Wiener a Landsteiner. Četnost výskytu: 85% - Rh+, 15% - Rh-. Antigeny D, C, E, d, c, e. Přítomny pouze na erytrocytech. D – nejsilnější antigen: Rh – pozitivní, Rh – negativní jedinec (tvoří anti-D aglutinin při kontaktu s D-erytrocyty). Tvorba aglutininů: pouze po kontaktu s D-erytrocyty (transfůze, fetální erytroblastóza). Vysoký titr anti-D protilátek přetrvává i po létech!!! FETÁLNÍ ERYTROBLASTÓZA Rh-negativní matka x Rh-pozitivní plod. První těhotenství – imunizace matky během porodu (nebo interrupce či potratu!!!). Další těhotenství – přechod anti-D aglutininů (IgG) do plodu přes placentární oběh (0.1 ml). Poškození plodu: asi u 17% druhých a dalších těhotenství - Hemolýza krvinek plodu – hemolytická nemoc novorozence (erythroblastosis fetalis): - Anémie, žloutenka, otoky – až hydrops fetalis - poškození CNS (jádrový ikterus) – přechod žlučových barviv do mozku (není hematoencefalická bariéra!) - odumření plodu in utero Prevence poškození plodu: 1) podávání malých množství anti-D protilátek matce během těhotenství 2) podání jedné dávky anti-D protilátek v poporodním období Úspěch terapie: až 90%. TRANSFÚZNÍ PŘÍPRAVKY 1. Celá krev: plná krev smíšená s antikoagulačním přípravkem 2) „Silikonovaná“ krev: odebraná do nádob s vnitřním povrchem upraveným do nesmáčivé podoby pomocí vrstvy silikonu. Doba expirace: max. 2 dny 3) Erytrocytová masa („erymasa“): hematokrit 0,7-0,75. Nejvhodnější pro aplikaci u většiny diagnóz. 4) Proprané erytrocyty: zbavené proteinů (3 x promyté fyziologickým roztokem). Doba expirace: do 24 hodin. 5) Heparinizovaná krev: pro použití v mimotělním oběhu. Doba expirace: do 24 hodin. 6) Konvertovaná krev: odebraná do ACD roztoku, do heparinu a do calcium chloratum 10% 7) Trombocytová suspenze a koncentrát: získává se pomalou a postupnou centrifugací čerstvě odebrané plné krve, nejméně 4-5 konzerv. Doba expirace: 24-48 hodin 8) Leukocytová suspenze: příprava pomocí separátoru, aplikuje se alespoň 4 dny po sobě 9) Tekutá plazma: získává se separací krve nebo plazmaferesou. Slouží k náhradě ztraceného objemu krve. Doba expirace: 1 rok. 10) Čerstvě zmrazená plazma: do 4 hodin po odběru se zmrazí, užití pro substituci faktorů srážení krve (f. VIII u hemofilie A). Doba expirace: 6 měsíců 11) Sušená plazma: doba expirace je 5 let 12) Albumin 13) Imunoglobuliny 14) Fibrinogen Výpočet množství erytrocytární masy k úpravě hodnoty hemoglobinu: požadovaná hodnota Hb (g/l) – skutečná hodnota Hb (g/l) x tělesná hmotnost (kg) x 0,3 Výpočet množství erytrocytární masy k úpravě hodnoty hematokritu: požadovaný hematokrit (%) – skutečná hodnota hematokritu (%) x tělesná hmotnost (kg) x 10 Při použití celé krve musíme konečný výsledek násobit dvěma. TRANSFÚZNÍ PŘÍPRAVKY – KLINICKÉ ASPEKTY BEZPEČNOST TRANSFÚZE 1) Správná diagnóza 2) Správný výběr přípravku 3) Správné určení krevních skupin 4) Zkouška slučitelnosti (křížový pokus) 5) Biologická zkouška (rychlý převod asi 20 ml, 3 x opakovat) Kontrola pacienta před transfúzí, během ní i po skončení. Vzorky po transfúzi se uchovávají po dobu 7 dní. Urgentní případy: buď stejnoskupinová transfúze nebo transfúze konzervy od tzv. univerzálního dárce (0 Rh-) – jen ve vitálních indikacích. Autotransfúze: transfúze autologní krve, odběr 1-1,5 litru během 2-3 týdnů, doba uskladnění max. 3 týdny (nelze mrazit erytrocyty!). Výhody: žádná imunizace příjemce, nulové riziko potransfúzních komplikací, nulové riziko přenosu infekcí Nevýhody: nelze použít u akutních stavů, u pacientů s hypotenzí a nízkými hodnotami hemoglobinu nelze krev odebírat (muž: pod 130g/l, žena: pod 110 g/l) KOMPLIKACE A REAKCE PŘI LÉČBĚ KRVÍ 1) Hemolytická reakce: při inkompatibilním převodu 2)Reakce vyvolané protilátkami proti leukocytům a trombocytům: při opakovaných transfúzích, opakovaných těhotenstvích 3) Alergické reakce: protilátky anti-IgA, vzácné 4) Aloimunizace: protilátky proti antigenům jiných skupin 5) Reakce z přetížení oběhu 6) Vzduchová embolie 7)Přenos infekčních onemocnění transfúzí: nejčastěji hepatitidy (A, B, non-A, non-B), cytomegalovirosa, toxoplasmosa, infekční mononukleosa, herpes, pohlavní choroby, HIV) KOMPLIKACE A REAKCE PŘI LÉČBĚ KRVÍ