Fyziologie ženského pohlavního ústrojí Zdroj informací a obrázků: s laskavým svolením autora knihy pana profesora Pavla Trávníka: Klinická fyziologie lidské reprodukce Grada Publishing, Praha, 2022, ISBN: 978-80-271-1275-3 Stavba pohlavních orgánů •VULVA – zevní pohlavní orgán • labia minora pudendi – z větší části zakryta velkými pysky – párové kožní řasy s množstvím mazových žláz, vpředu se větví v raménka obkružující klitoris • labia majora pudendi - párové kožní duplikatury vycházející z tukového polštáře před symfýzou (mons pubis); zevní strana kryta kůží s chlupy, vnitřní pak tenkou kůží •vestibulum vaginae – štěrbina, do které se otvírá ostium vaginae; ústí zde Bartoliniho žlázky (glandulae vestibulares majores) + glandulae vestibularum minores (drobné tubulózní žlázy) •klitoris – topořivý orgán analogický penisu Ženské zevní pohlavní orgány Obsah obrázku snímek obrazovky Popis byl vytvořen automaticky Klitoris labia majora ústí močové trubice vestibulum vaginae labia minora ostium vaginae anus Ženské topořivé tkáně Obsah obrázku nářadí, skica, design Popis byl vytvořen automaticky Symfýza Lig. suspenzorium clitoris Corpus clitoris Glans clitoris Crura clitoridis – dvě topořivá tělesa Bulbus vestibuli – párový žilní plexus Dolní rameno stydké kosti Tepny – a. pudenda externa + a. pudenda interna, krev odchází vv. pudendae Senzorické axony z klitorisu a vulvy vede n. pudendus do spinálních segmentů S2-S4, parasympatikus – z S2-S4 prostřednictvím n. pudendus; sympatikus – z truncus sympaticus Inervace zevního pohlavního ústrojí Obsah obrázku design Popis byl vytvořen automaticky s nízkou mírou spolehlivosti glans clitoris labium minus ostium urethrae externum ostium vaginae hrbol sedací kosti anus r. perinealis n. cutanei femoris posterioris (S1-S3) r.genitalis n.genitofemoralis (L1-L2) r. labialis anterior n. ilioinquinalis (L1) r. profundus n. perinealis (S2-S4) r. superficialis n. perinealis (S2-S4) n. pudendus (S2-S4) nn. rectales inferiores (S3-S4) VAGINA - řez pochvou – ventrální strana ústí cervikálního kanálu stěna pochvy columna rugarum (zvlnění sliznice řasami) carina urethralis – hrbolek v důsledku naléhající močové trubice - bohatá senzitivní inervace =významná erotogenní zóna Kopulační orgán a shromaždiště ejakulátu Sliznice – vrstevnatý dlaždicový epitel, buňky mají velké množství glykogenu Slizniční vazivo – kolagenní i elastická vlákna – umožnění roztažení + mohutné žilní pleteně Jsou zdroje transsudátu pro zvlhčení sliznice Svalovina – vnější i vnitřní vrstva hladké svaloviny se spirálovitým uspořádáním; v blízkosti ústí – příčně pruhovaná svalovina diaphragma urogenitale a diaphragma pelvis Adventitia – řídké kolagenní vazivo s cévním a nervovým zásobením Řez ženskou pánví •Pochva souvisí •dorzálně s rektem (h) •ventrálně s močovým měchýřem a močovou trubicí •Přední stěna kratší (8cm), zadní-10cm •Horní konec obkružuje cervix uteri •Ostium vaginae – obklopeno slizniční duplikaturou (hymen-panenská blána) • DĚLOHA – úhly mezi pochvou a dělohou – uložení: v malé pánvi Obsah obrázku kresba, Grafika, diagram, design Popis byl vytvořen automaticky Osa děložního těla Osa pochvy Osa krčku Míra anteverze dělohy – úhel mezi osami B a osou děložního těla cca 90 stupňů Míra anteflexe dělohy – úhel mezi osami A a C – cca 170 stupňů Dutý, hladkou svalovinou tvořený (převážně) orgán; délka 7-9cm, nakloněna vpřed Obsah obrázku Dětské kresby, klipart Popis byl vytvořen automaticky děloha (A) děložní krček (B) Stavba stěny dělohy: sliznice – endometrium svalová vrstva – myometrium závěsný aparát k okolí (parametrium) peritoneum přecházející na děložní fundus (perimetrium) Krevní zásobení: Arteria uterina – z a. iliaca interna; a. ovaria – z a. abdominalis Žíly – bohatá pleteň – plexus uterovaginalis Nervy: n. hypogastricus Th10-L1 (cervix uteri – parasympatikus – S2-S4) Cervikální krypty – prstovité výchlipky cervikálního kanálu Vejcovod (tuba uterina) v malé pánvi Vejcovody ústí do dělohy v jejich rozích, spojují peritoneální dutinu s dutinou děložní. Délka: 10-12cm, zevní průměr 1cm 4 části: Pars intramuralis (se stěnou dělohy) Isthmus (při spojení s dělohou) Ampula Infundibulum (nálevkovitá část, otočená k ovariu) +fimbrie Stavba vejcovodu v oblasti ampuly detail sliznice Sliznice –jednovrstevný cylindrický epitel 4 typy buněk: řasinkové, sekreční (hlavně isthmus), bazální, tyčinkovité(na konci cyklu) Svalová vrstva – hladké svalové snopce šikmo, podélně i cirkulárně +kolagen, fibroblasty Seróza – na povrchu, tenká vrstva Řasinkovitá bb, sekreční Sexuální reakční cyklus •Fáze: •touhy (libido) • – odehrává se především na psychické úrovni, aktivují se příslušná mozková centra (mediální preoptická, přední hypotalamická, limbicko-hipokampální) - přenášeny prostřednictvím sympatiku a parasympatiku, s objevením se prvních příznaků přechází do • Sexuální reakční cyklus - pokračování •vzrušení (excitace) – zvýšený průtok krve poševní stěnou, zvlhčení sekretem z cervikálních žlázek a transsudátem ze subepiteliální žilní pleteně; překrvení - zvýšení tlaku v krevních kapilárách+parciálního tlaku kyslíku. •Lubrikace (zvlhčení pro snížení tření) poševního vchodu – jiný mechanismus – sekrece vestibulárních žláz s čichovým atraktantem působícího na muže; prodloužení pochvy, dilatace, snížení tlaku v pochvě. •Labia majora ochabují, svěšují se; labia minora a klitoris se překrvují, zvýšení průtoku topořivými tělesy, zvýšení intrakavernózního tlaku, naplnění a evertace labia minora (zvětšují se 2 až 3x). •Zvýšené prokrvení prsou – tumescence (mírný otok) dvorců, prsní bradavky mohutní, zvětšují se na 5-10mm. •Elevace dělohy •Primárním mediátorem překrvení vaginálního, klitoriálního i labiálního je oxid dusnatý + dostatečná koncentrace estradiolu •Během této fáze dochází k aktivaci sympatického NS: dechová frekvence ze 14-40/min; TF: 110-180/min; STK: +30-80mmHg, DTK: +20-40mmHg; exantém na kůži; zvýšený svalový tonus horních i dolních končetin, ve tváři, na břiše; mydriáza zornic • Sexuální reakční cyklus – pokračování •„plató“ krevní průtok, TF+DF zintenzivňují + postupná kontrakce zevní třetiny poševního svalstva (orgasmická manžeta) •orgasmus trvá krátce 15-20 s, ale s velkou intenzitou; rytmické kontrakce zevní třetiny pochvy+kontrakce děložní svaloviny; dilatace cervikálního kanálu, která přetrvává 20-30minut po skončení orgasmu •Do krevního oběhu se uvolňuje prolaktin (koreluje s kvalitou orgasmu a dosaženým uspokojením), oxytocin (pocit důvěry a sounáležitosti), ADH,VIP, endorfiny (pocit blaha) •uvolnění (rezoluce) – návrat organismu do stavu před vzrušením, u žen není refrakterní fáze jako u mužů – naopak míra vzrušení se po odeznění zachovává na vyšší úrovni a orgasmy se mohou opakovat • (dlouhodobější série orgasmů = status orgasmicus) • Průběh sexuálního reakčního cyklu u ženy Obsah obrázku diagram, řada/pruh, Vykreslený graf, design Popis byl vytvořen automaticky Průběh sexuálního reakčního cyklu u ženy s kolísajícím vzrušením na hranici orgasmu Obsah obrázku řada/pruh, Vykreslený graf, svah, diagram Popis byl vytvořen automaticky Průběh sexuálního reakčního cyklu u ženy se schodovitým narůstáním vzrušení vrcholícím orgasmem Obsah obrázku řada/pruh Popis byl vytvořen automaticky Depozice ejakulátu v pochvě Obsah obrázku Grafika, kresba, design Popis byl vytvořen automaticky Průchod spermií ženským reprodukčním traktem je uzpůsoben maximálně pro dosažení oplození (z milionu spermií v pochvě jen tisíce se dostanou k vejcovodu). Nejčastěji jsou deponovány v zadní klenbě poševní (viz obrázek – písmenko d) -Jsou tak chráněny před nepříznivým prostředím vagíny (pH 4,3), a zároveň blízko děložního hrdla; -Během několika minut začínají první z nich vycestovávat do cervikálního kanálu -Po depozici ejakulátu vzroste pH na 7,2; před reakcemi ze stran imunitního systému je chrání inhibitory v ejakulátu + nadbytek spermií) U většiny koitů dochází po 30 min (5-120 min) k odtoku spermatu v důsledku jeho kolikvace (zkapalnění) Cervikální krypty – první rezervoár spermií Cervikální hlen pod kontrolou estrogenů – množství spermií v kryptách a denzita spermií vyšší než pod účinkem gestagenů Ochrana pochvy před infekcí •Je dána fyziologickým mikrobiomem – převládá Lactobacillus – produkce kyseliny mléčné (pH kolem 4) + produkcí peroxidových molekul+ kompetice s ostatními bakteriemi o energetické zdroje (zdroj pro tvorbu kyseliny mléčné je glykogen z epitelu poševní sliznice •+ produkce glykoproteinů zvyšujících adhezi laktobacilů k epitelovým buňkám vaginální sliznice •a produkcí látek vrozené imunity s antibakteriálním, antivirotickým, antimykotickým i antiparazitárním účinkem - tyto jsou produkovány epitelovými buňkami a leukocyty (alfa či beta defensiny, calprotectin, cathelicidin, lysozym, laktoferrin) •Děložní krček – také obsahuje řadu mechanismů vrozené i indukované imunity •Na bariérové funkci se podílejí jak epitelové buňky výstelky cervikálního kanálu produkcí hlenu, tak i aktivací buněk imunitního systému v lamina propria + také leukocyty Frekvence otěhotnění ve vztahu ke dni koitu a ovulace Obsah obrázku text, snímek obrazovky, Písmo, diagram Popis byl vytvořen automaticky ve vztahu ke dni ovulace zanedbatelná Pohyb spermií přetrvává několik dní, ale jejich oplozovací schopnost brzy zaniká. Ženská ejakulace – výron několika ml hustého, mléčně zkaleného sekretu parauretrálních žlázek během orgasmu (může být imitována výstřikem několika ml moči). Vegetativní inervace ženského pohlavního ústrojí Obsah obrázku diagram, mapa Popis byl vytvořen automaticky Ganglion mesentericum inferior plexus hypogastricus inferior - sympatikus nn. Splanchnici lumbales - sympatikus n. Pudendus – parasympatikus (pregangliová vlákna) Somatická inervace Obsah obrázku diagram, mapa Popis byl vytvořen automaticky n.pudendis motorická senzorická Struktury CNS ve vztahu k sexu •Studium pomocí magnetické rezonance – postupně vzrůstající aktivita mozku směrem k orgasmu, pak pokles •Aktivace mozkových oblastí: •Senzorických a motorických •+ •Oblasti odměny •Frontální kortikální i kmenové oblasti (ncl. accumbens, inzula, cingulární kortex, orbitofrontální kůra, cerebellum, hippocampus, amygdala, hypotalamus Ovariální folikuly – fyziologie postnatálního vývoje •Vývoj folikulu (i oocytu –aktivace, růst, plně vyvinutý sekundární folikul) trvá kolem 290dnů •od antrálního stadia do ovulace 60dnů •je nezávislý na ovariálním cyklu až do okamžiku výběru dominantního folikulu •Po celou dobu na něj působí řada faktorů a ovlivňují kvalitu oocytů •Proces provází aktivace více než 1500 genů v oocytu, 2600 genů ve folikulárních buňkách •Regulace několika signálními drahami • Neaktivní (primordiální) a primární aktivovaný folikul Antimülleriánský hormon Tumorsupresorová fosfatáza (v oocytu brání aktivaci) fosfatidylinosytol3kináza jádro oocytu plochá folikulární buňka FOXL- transkripční faktor folikulárních buněk BMP-4, BMP-15 - růstové faktor ze superrodiny TGFbeta – podpora růstu a aktivace KITLG –cytokin produkovaný folikulárními buňkami, KIT-receptor pro KITLG (tyrozinkináza) NOBOX-homeoboxový protein regulující aktivitu genů GDF9 a OCT4 •Nábor folikulů – určitý počet klidových primordiálních folikulů je aktivována zahájí růst •Složitý proces s účastí řady signálních drah •Nastává již u plodu po té, co se formovaly první primordiální folikuly a pokračuje po celý život ženy až do vyčerpání zásoby primordiálních folikulů - menopauza •Signální cesta aktivace primordiálních folikulů • PI3K/AKT/mTOR •Fosfatidylinositol-3-kináza/poteinkináza B/mammalian target of rapamycin • •Spouštěč • systém KIT (receptorová tyrozinkináza pro KITLG) a KIT ligand (KITLG-cytokin z folikulárních buněk) •Inhibitor aktivace • PTEN (tumorsupresorová fosfatáza-phosphatase and tensing homolog) • •Pouze ve folikulárních buňkách je komplex proteinů pro aktivaci translace mTORC1 •Transkripční faktory •FOXL2 – nezbytný pro přeměnu plochých buněk na kubické • • •Růstové faktory – ze superrodiny TGF beta •Antimülleriánský hormon (produkce ve folikulárních buňkách rostoucích folikulů, negativní zpětnou vazbou brzdí aktivaci dalších) •Proteiny skupiny BMP: BMP4 – podpora aktivace, BMP 15 podpora růstu •Další proteiny: sirtuin, follistatin, aktivin A, inzulinu podobný růstový faktor (IGF1) Preantrálním období folikulů • - než vznikne antrální dutina – nezávislé na koncentraci gonadotropinu (ani FSH) •charakteristika: růst a diferenciace oocytu •toto regulováno růstovými faktory pomocí autokrinních a parakrinních mechanismů •Primordiální folikul – obsahuje malý primární oocyt (25 μm), zastavený na mnoho let v diplotenním stadiu meiózy •Primární folikul – během preantrální periody se zvětší na 120 μm, ploché folikulární buňky se mění na kubické • + začátek tvorby receptorů pro FSH • + aktivace genů pro zóna pellucida a zahájení její tvorby (v oocytu i folikulárních buňkách) • + tvorba spojení typu gap junction mezi oocytem a folikul.bb – ke komunikaci slouží růstové faktory ze superrodiny TGF-beta (GDF-9, BMP-15) •Sekundární folikul – v okamžiku vytvoření další vrstvy folikulárních buněk (do konce preantrálního období - 9 vrstev) •+ současně se diferencuje vazivo obklopující folikul - budoucí theca foliculi •+ angiogeneze ve stěně folikulu – kapilární síť v téce • Antrální období folikulu •Je závislé na gonadotropinu, vyžaduje stimulaci FSH •Charakteristika: typický je vývoj dutiny naplněné folikulární tekutinou(=antrum) + překotný růst regulovaný FSH a LH i růstovými faktory (autokrinie, parakrinie) •4 stadia folikulu: malý – střední – velký – preovulační •60 dnů je doba potřebná od zformování antra po velikost 20mm (vývoj probíhá již v předchozím ovariálním cyklu) •Histologické + funkční změny: folikulární buňky se vznikem antra tvoří vrstvu vystýlající folikul-membrána granulosa = granulózové buňky (získávají potenciál produkovat velké množství estradiolu, během folikulární fáze také produkce progesteronu-ale toto je potlačeno až do ovulace účinkemGDG9, BMP6+15 ve folikulární tekutině); část z nich obklopujících oocyt - buňky kumulární; rozvoj vazivové vrstvy - theca foliculi – interna(tkáň produkující steroidy, bohatě vaskularizovaná, receptory pro LH a inzulin, produkce androstendionu pro produkci estradiolu v membrána granulosa)) a externa . Důležitou funkci má i IGF-I –zvýšení sekrece estradiolu v granulózových buňkách, estradiol podporuje sekreci IGF-I – vzájemná potenciace účinku. Výběr folikulu •- typicky jeden folikul je uchráněn před atrezií a dosáhne ovulace •Selekce probíhá z kohorty folikulů na konci luteální fáze předchozího cyklu •Princip selekce: čím folikul větší, tím menší koncentrace FSH stačí k jeho udržení + větší folikul produkuje více estrogenů, které zpětnou vazbou snižují sekreci FSH a tím zhoršují podmínky pro vývoj těm, které byly náhodně předstiženy tímto dominantním folikulem...takto se zesílí náhodná odchylka ve vývoji a ostatní folikuly pro nedostatek FSH atretizují •(pokud probíhá vývoj synchronně u několika folikulů, dojde k jejich vývoji a několikanásobné ovulaci) • Ovariální cyklus V začátku menstruace je v ovariu asi 12 antrálních folikulů (2-10mm) + více menších antrálních folikulů schopných vývoje při dostatečné koncentraci FSH •Vývoj folikulu (i oocytu –aktivace, růst, plně vyvinutý sekundární folikul) trvá kolem 290dnů, •od antrálního stadia do ovulace 60dnů; je nezávislý na ovariálním cyklu až do okamžiku výběru dominantního folikulu. •Během ovariálního cyklu se zráním dominantního folikulu završuje vývoj folikulů, a na sebe navazující hormonální podněty • připraví ženský organismus na oplození •Fáze folikulární: začátek - menstruace, pokračování vývoje folikulů do okamžiku ovulace •Fáze luteální: začátek - přeměna ovulovaného folikulu na žluté tělísko, konec - menstruace po jeho zániku • • • • •Centrální regulátor selekce: gonadoliberin (GnRH) s pulzní sekrecí •Ncl. arcuatus mediobazálního hypothalamu + area preoptica – 2 svazky axonů spojujících se na eminentia mediana, •Zde je GnRH uvolňován do primární pleteně hypofyzárního portálního oběhu. •Gonadotropní buňky stimuluje pouze pulzní sekrece (stabilní sekrece je zablokuje) • •V sekreci FSH se uplatňuje záporná zpětná vazba koncentrace estradiolu, která je zprostředkována kisspeptinem a neurikininem B (neurony GnRH nemají receptory pro estradiol) •Estradiol potlačuje sekreci kisspeptin-neurikinin a stimulaci dynorfinu vazbou na jejich receptory v KNDy systému •Klesající produkce steroidů ve žl.tělísku + dramatický pokles koncentrace inhibinu A způsobí v posledních dnech předchozího ovariálního cyklu vzrůst koncentrace FSH + vzrůst frekvence pulzů GnRH v důsledku poklesu estradiolu a progesteronu v krvi •Zvýšení FSH akceleruje vývoj skupiny antrálních folikulů – čím více FSH, tím více folikulů se může do doby ovulace vyvíjet; antrální folikuly nejsou na stejném vývojovém stupni • • Selekce dominantního folikulu Největší dominantní folikul produkuje vysoké hladiny estradiolu - snížení produkce FSH v jeho okolí Svou roli sehrávají i další peptidy, které auto- či para-krinním mechanismem zvyšují dominanci folikulu Útlum sekrece FSH zápornou zpětnou vazbou zprostředkovanou inhibinem Útlum sekrece FSH zápornou zpětnou vazbou zprostředkovanou estradiolem sekrece FSH hypofýzou (stačí pro podporu dominantního folikulu, ale ne těch menších s menším množství receptorů pro FSH Dominance folikulu je pro člověka velmi parakrinní útlum nedominantrních folikulů důležitý proces, aby nevznikala vícečetná těhotenství, která pro nás nejsou fyziologická Endokrinní aktivita žlutého tělíska (corpus luteum) •Žluté tělísko – po ovulaci, přechodná endokrinní struktura (2-5cm), •Jak z granulózových, tak tekálních buněk; transformaci stěny způsobí vzrůst LH po ovulaci – infiltrace stěny makrofágy, eosino -, neutrofilními leukocyty-přestavba a vaskularizace, která je nezbytná k syntéze a odvodu hormonů do krevního řečiště (angiogeneze – endotelový VEGF a fibroblastový růstový faktor FGF) •Produkuje progesteron •Syntéza z cholesterolu, přijímán ve formě komplexů LDL-vazba • na receptory na luteinových buňkách, pak internalizace, •v mitochondriích vlastní syntéza •Další produkce: •Tekaluteinové bb: produkují androgeny; •granulózaluteinové bb. – estradiol, inhibin A; progesteron •Existenci žlutého tělíska udržuje a jeho sekreci řídí LH •(pokud dojde k oplození pak hCG produkovaný trofoblastem) • •Pokud nedojde k oplození, buňky žl. tělíska zanikají apoptózou • a vzniká vazivové corpus albicans. Granulózaluteinová buňka tekaluteinová b. Průběh sekrece hormonů v ovariálním cyklu Obsah obrázku diagram, řada/pruh, Vykreslený graf Popis byl vytvořen automaticky FSH Koncentrace estradiolu Koncentrace progesteronu LH Folikulární fáze –roste estradiol i velikost folikulu a množství granul.bb Receptory pro FSH jsou výhradně na gran.bb. (až 1500 rec na 1 gr.b) V přítomnosti estradiolu FSH stimuluje vznik receptorů pro LH, ty umožňují granul.bb produkci malého množství progesteronu, který působí pozitivní zp.v. na hypofýzu připravenou estrogeny a vedou ke zvýšení sekrece LH Tekální bb.obsahují receptory pro LH ve všech stadiích cyklu V luteální fázi – snížená frekvence i amplituda pulzů gonadoliberinu i LH, Dáno vysokou koncentrací endogenní sekrece opioidů indukovaný vysokou koncentrací progesteronu Průběh bazální teploty v ovariálním cyklu Zvýšená teplota v postovulační luteální fázi Je způsobena termogenním ůčinkem progesteronu. Vzestup teploty za 24hod po zvýšení progesteronu, po 48 hod dosahuje plato. Určit termín ovulace lze pouze retrospektivně Cirkadiánní změny bazální teploty v ovulačním cyklu Průběh teploty v luteální fázi Průběh teploty ve folikulární fázi Uložení ke spánku Variabilita ovariálního cyklu Průměrná délka cyklu nerodivších žen: 30,3 (6,7) 28 dní – pouze 13% žen Mezi 5.-95.percentilem – cykly dlouhé 25-32 dní Den ovulace: 15.(27%), 16.(21%) nebo 14 (20%) Menstruační cyklus Je podřízen ovariálnímu Průběhy změn endometria s cílem připravit jej na implantaci embrya Vývoj endometria v jeho průběhu První den krvácení po jejím skončení proliferační fáze-začátek-pokročilá sekreční fáze epitel zona functionalis vinutá žlázka zona basalis +dno bazálních žlázek s kmenovými buňkami myometrium Stroma s leukocyty Luminální epitel endometria v proliferační fázi Začátek 6.den sousedící epitelové bb.před ovulací epitelová b. v době ovulace Kubické, nízce cylindrické zvyšují se+mikroklky rozvoj granul. ER, zmnožování řasinek,interdigitace mezi bb. Uvolnění vezikul Granula glykogenu Golgiho aparát mikrovezikuly Uvolněné vezikuly Z řídících hormonů dominuje estradiol Tloušťka endometria: 0,5-5mm Luminální epitel endometria v sekreční fázi Začátek sekreční fáze 5 dní po ovulaci epitelová b. 8 dní po ovulaci masivní mn.glykogenu Rozvětvení mikroklků Glykogenová granula Jádro s cytoplazm.invaginacemi Nukleolární kanálkový systém - 3 dny po ovulaci Kondenzující jádro degenerující mitoch Dilatovanécisterny endopl.ret. Z řídících hormonů dominuje progesteron Tloušťka endometria: 7 -12mm Decidualizace endometria •7.-8.den po ovulaci, nastává vždy bez ohledu na oplodnění •Proces morfologické a biochemické diferenciace •Působení progesteronu na endometriální stromální buňky dochází k jejich transformaci na specializované sekreční deciduální bb. •Dále vlivy CRH, relaxinu, prostaglandinů, i LH •Na molekulární úrovni – extenzivní reprogramování buněčných funkcí, změny exprese receptorů, přestavbu extracelulární matrix, exprese nitrobuněčných enzymů, růstových faktorů, cytokinů •Endometrium se stává edematózní, ESC b. se protahují, produkují na progesteronu závislé proteiny, střádají glykogen •V těhotenství zasahuje až do zona basalis - důležité pro invazi trofoblastu a formování placenty Somatické a psychické reakce v průběhu menstruačního cyklu •Menstruace je jev podobný zánětu-vyplavuje se při ní velké množství biologicky aktivních látek •Symptomy jako bolesti břicha, GIT potíže, křeče v pánvi korelují: • pozitivně s plazmatickými hladinami např. haptoglobinu, IGF I • negativně s hladinami estradiolu a progesteronu •Deprese, napětí v prsou, úzkost – korelují s hladinami neurotoxických cytokinů •Průběh doprovází retence vody (začátek po ovulaci , vrcholí na začátku menses, pak odeznívá) – díky aktivace systému RAA v luteální fázi ovariálního cyklu •Na premenstruační psychické změny – podrážděnost, labilita nálady má vliv dysregulace metabolitu progesteronu - allopregnanolonu - v kombinaci se serotonergními a GABAergními drahami v CNS •Ke konci cyklu se zvyšuje preference na sladké, snižuje se nechuť pro slané a kyselé • Struktura endometriálních žlázek Luminální epitel Zona functionalis Zona basalis myometrium Přímý průběh žlázek Síť anastomóz v zona basalis • • Hormonální receptory v endometriu •Endometriální stromální b. (ESC)- jsou cílem androgenů-mají androgenní receptor v zona funcionalis během proliferační fáze, v zona basalis během celého menstruačního cyklu • •Jaderný glukokortikoidní receptor – ve stromálních, endotelových i NK bb. •Estrogenové receptory •Progesteronové receptory PR A+PR B •Receptory pro LH •Receptory pro relaxin