Školní pedagogika

Text – studijní opora

Vzdělávací a školský systém

Jeden příběh na úvod této kapitoly:

Byl jeden muž a ten muž šel k hodináři.

Položil na stůl dvě hodinové ručičky a říká: „Mistře, tyto ručičky neukazují na mých hodinách správný čas. Prosím, oprav je.“

Hodinář na to odpoví: „Ty ručičky, pane, nemohu opravit, musíš přinést celé hodiny.“

Muž však netušil, co měl hodinář na mysli – „hodiny byly přece v pořádku,

jen ručičky šly špatně.“ 

(Fend, 2008, s. 12 citující neznámého autora)


 

Není obtížné dovodit, na co chtěl autor příběhem poukázat. Chceme-li kompetentně zlepšovat, či napravovat dílčí části systému, neobejdeme se bez porozumění systému jako celku. 

 Nebo jinak řečeno: „Kdo nerozumí systému, má sklon vidět problémy v povrchových fenoménech a hledat řešení v operaci s těmito povrchovými fenomény. Teprve porozumíme-li systému, můžeme napravit jeho chybné fungování.“ (Fend, 2008, s. 12, dle Janíkové et al., 2009).

 

Obrázek 1. Úrovně vzdělávací politiky.

 

 

Obrázek 2. Roviny vzdělávací politiky.

Obrázek 3. Roviny školského systému.

 

Vzdělávací systém a/nebo školský systém

 

Termín systém v uvedeném sousloví vyjadřuje řád, systematičnost, provázanost, odkazuje ke strukturovanému celku, v němž jsou jednotlivé části ve vzájemných vazbách (srov. Walterová et al., 2004).

 Termín vzdělávací systém (soustava) se užívá: (a) v užším významu (školská soustava), (b) v širším významu (viz níže).

 Vzdělávací systém zahrnuje soubor všech škol, školských zařízení a jiných vzdělávacích institucí. Představuje systém, protože má ustálenou strukturu, regulované fungování a vztah s jinými systémy společnosti.

 

Strukturu vzdělávacího systému tvoří:

  • školská soustava

  • mimoškolní vzdělávací instituce (kurzy, školení)

  • kulturní a osvětové instituce (knihovny, muzea)

  • (někdy též působení masových médií).

 

Klasifikace ISCED 

 

Aby se zlepšila srovnatelnost údajů v oblasti vzdělávání, vytvořilo UNESCO Mezinárodní standardní klasifikaci vzdělávání ISCED (1996).

 ISCED 0: preprimární vzdělávání

ISCED 1: primární vzdělávání

ISCED 2: nižší sekundární vzdělávání

ISCED 3: vyšší sekundární vzdělávání

ISCED 4: postsekundární (neterciární) vzdělávání

ISCED 5: první stupeň terciárního vzdělávání

ISCED 6: druhý stupeň terciárního vzdělávání

 

Obrázek 4. Klasifikace ISCED.

 

 

Shrnutí

 

V této kapitole jsme poukázali na potřebu systémového náhledu na školský systém a školu. 

 Vymezili jsme několik rovin školského systému – mezi základní patří: makrorovina, mezorovina, mikrorovina. 

 Mezi rovinami působí různé faktory a odehrávají se různé interakce. 

 Jejich analýza je úkolem pro výzkum (školního) vzdělávání.

Otázky a podněty k zamyšlení
  • Schéma školského systému zahrnuje tři roviny – jaké další roviny by bylo možné vymezit?

  • Co přesně si představíte pod pojmem škola jako systém?

  • K čemu je dobré rozlišení ISCED?


Použitá literatura – zdroje


Janíková, M. et al. (2009). Základy školní pedagogiky. Brno: Paido.

Walterová, E. et al. (2004). Úloha školy v rozvoji vzdělanosti. Brno: Paido.