Škola a kurikulum HH Sem_2 Cíle výuky 19. 9.2022 Student/ka vysvětlí funkce školy. 1 Student/ka charakterizuje význam a obsah kurikulárních dokumentů (RVP, ŠVP). 2 • https://www.youtube.com/watch?v=cqMmZm9Jddw • https://www.itgymnazium.cz/aboutus/ • Tandemová výuka M ve 3. ročníku • . pomoc interaktivní - 1.Alt • ak učíme - Ghes Birkenberger • https://www.itgymnazium.cz/ Proč škola existuje ve společnosti, jaký má smysl a vztah k potřebám společnosti, jaké má postavení mezi ostatními institucemi? • Vychovává, vzdělává, • zařazuje do společenství, • předává kulturní obsahy, dovednosti, symboly k existenci v určité kultuře, • je „správou“ kulturního dědictví (vědění) a • zprostředkovává jej v systematizované podobě (ve vědních, uměleckých a jiných oborech), • vede ke zvládání vzdělávacích požadavků, • aktualizuje potenciality rozvoje žáků v projevech kognitivních, emocionálně prožitkových, morálně postojových. Škola • v řeckém výrazu scholé znamená prázdeň, tj. volnost, příležitost či možnost věnovat se vlastnímu vzdělávání. • „V intervalu ’nedělním’ se setkávají svobodní příslušníci obce se skutečným poznáváním sebe, světa, s příležitostí věnovat se záležitostem vyššího řádu, které jsou cestou k emancipaci z ’aischolia’, povrchního zaujetí a zaneprázdněnosti všednostmi a denním shonem“ (Walterová 2004, s. 18-22). • Vznik školy, resp. výuky organizované ve školních třídách - přibližně před 5 tisíci lety, na území Mezopotámie a Egypta (Treml 2000, s. 111). • Klíčový - objev písma (psaní poměrně komplikovanou dovedností a nebylo snadné se ji běžně naučit, začalo se jí cíleně vyučovat. • Organizovaná výuka psaní - ve škole byla účinná, učitelé začali ve školách postupně žákům zprostředkovávat i další dovednosti a vědomosti. • Škola jako jedna z nejúspěšnějších institucí kulturních dějin (rozšiřování lidského vědění a jeho zprostředkování budoucím generacím). • Působení společenských sil a instancí na školu – původně filozofie (resp. věda), pak do područí církve, později státu a dnes hospodářství . • Školy do vzdělávacího systému – souboru všech škol, školských zařízení a jiných vzdělávacích institucí. • Má ustálenou strukturu, regulované fungování a vztah s jinými systémy společnosti: → školská soustava, → mimoškolní vzdělávací instituce (kurzy, školení), → kulturní a osvětové instituce (knihovny, muzea), → někdy i působení masových médií. Mezinárodní standardní klasifikaci vzdělávání ISCED Ke zlepšení srovnatelno sti údajů v oblasti vzdělávání (1997): 0 – preprimární vzdělávání 1 – primární vzdělávání 2 – nižší sekundární vzdělávání 3 – vyšší sekundární vzdělávání 4 – postsekundární (neterciární) vzdělávání 5 – první stupeň terciárního vzdělávání 6 – druhý stupeň terciárního vzdělávání • Škola je politikum (císařovna Marie Terezie) - stát si vyhrazuje právo vymezovat cíle školního vzdělávání na úrovni zákona. • Ve Školském zákonu (č. 561/2004 Sb.) - obecné cíle vzdělávání a cíle vzdělávání v jednotlivých stupních a druzích škol (předškolní, základní, střední, vyšší odborné a jiné vzdělávání). • Kurikulární dokumenty v podobě rámcových a školních vzdělávacích programů. • file:///D:/ŠP_PS21/RVP%20ZV%202021%20(1)%20čistopis%20(1).pd f Funkce školy • „...zdůvodňují její existenci ve společnosti, vyjadřují smysl činnosti školy a její vztah k potřebám společnosti, určují její postavení mezi ostatními institucemi“ (Walterová 2009, s. 1 rkp.). Funkce: etická, ochranná, metodologickokoordinační, socializační a personalizační, kvalifikační, integrační, selektivní (třídící), diagnostická, kulturační, ekologická, ekonomická a politická (Havlík, Koťa 2001, s. 97-103). • Personalizační, socializační a enkulturační funkce = klíčové. Personalizační úloha školy v rozvoji osobnosti žáka (Helus 2007): Aktualizace potenciality rozvoje žáků, resp. potencialit učit se, tzn. zvládat vzdělávací požadavky, realizovat svou osobnost v projevech – kognitivních, emocionálně prožitkových, morálně postojových; autoregulace vlastního učení, svěřit žákovi zodpovědnost za vzdělávací úspěch do jeho vlastních rukou. projektování osobních vzdělávacích trajektorií. Škola jako socializační instituce (Prokop 2005, s. 13) •Primární socializace dítěte - v rodině. •Ve škole - tzv. sekundární socializace žáka - „zajištění přenosu kultury, ve stabilizaci kmenového a společenského řádu a ve vyznačení prahu, přes nějž dorůstající vstupují do společnosti jako její plnohodnotní členové“ (Fend 1974, s. 59). Enkulturační funkce školy Enkulturace - učení se kultuře, získávání kulturních obsahů, dovedností, symbolů a výrazových forem k existenci v určité kultuře (Fend 2006, s. 179): Součást kultury - vědní, umělecké a jiné obory. Škola jako unikátní instituce prezentuje obory v systematizované podobě. 1. Proces vrůstání člověka do kultury. 2. Člověk kulturu ovlivňuje či utváří. Jak škola ovlivnila Váš rozvoj a v kterých oblastech? Práce ve skupině: Konkrétní příklady a situace: Přínos a rezervy: Posouzení v tabulce. Škola VAŠICH SNŮ Cíle vzdělávání v kurikulárním dokumentu základního vzdělávání (RVP ZV) …aby si žáci: ✓osvojili potřebné strategie učení a na jejich základě byli motivováni k celoživotnímu učení, ✓se učili tvořivě myslet a řešit přiměřené problémy, ✓účinně komunikovat a spolupracovat, ✓chránit své fyzické i duševní zdraví, vytvořené hodnoty a životní prostředí, ✓být ohleduplní a tolerantní k jiným lidem, k odlišným kulturním a duchovním hodnotám, ✓poznávat své schopnosti a reálné možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o své další životní dráze a svém profesním uplatnění“ (Školský zákon č. 561/2004 Sb., s. 26). ✓pomáhat žákům orientovat se v digitálním prostředí a vést je k bezpečnému, sebejistému, kritickému a tvořivému využívání digitálních technologií při práci, při učení, ve volném čase i při zapojování do společnosti a občanského života Unikátní průzkum: platformy Výzkumník Seznam. • Základní škola je důležitá pro získání znalostí nutných pro život i pro navázání přátelství. • PODLE KRITIKŮ - neučí potřebné dovednosti pro současný život ani nedává žákům dostatečný rozhled v komplikované době. • Zúčastnilo přes 1500 respondentů. Téměř 66 procent z nich uvedlo, že má děti, které jsou v předškolním věku, školou povinné či odrostlé ze školního systému. • Podle většiny respondentů se úroveň výuky se za posledních dvacet let zhoršila. • Téměř čtvrtina všech dotázaných si dokonce myslí, že se žákům dostává mnohem horšího vzdělání než na začátku století. • https://www.seznamzpravy.cz/clanek/fakta-unikatni-pruzkum-skoly-v-cesku-dostaly-za- tri-a-v-devet-zacinat-nemaji-213025 1. ČÁST PORTFOLIOVÉHO ÚKOLU ŠVP z hlediska školy, vyučovacího předmětu a filozofií vzdělávání. Do výuky v 5. semináři – 16.10.2023 • Jak je deklarovaná charakteristika školy? • Na jakých deklarovaných principech/strategiích daný ŠVP staví? • Prezentace svého aprobačního předmětu v ŠVP (učivo a výstupy). • Srovnání s filozofiemi vzdělávání u Pasche et al. (1998). Děkuji za pozornost Základní pojmy, koncepty • Vzdělávací kurikulum (kurikulum) = obsah vzdělání; to, co si má žák osvojit v rámci školního vzdělávání (ZV, SV,…). • Je odpovědí na otázku: CO – JAK – PROČ – S JAKÝM CÍLEM – ZA JAKÝCH PODMÍNEK A S JAKÝMI OČEKÁVANÝMI EFEKTY si má žák ve škole osvojit, v čem se má rozvinout (Průcha, J. a kol., 2003). • Kurikulární činnosti učitele = profesionální aktivity a s nimi spojené dovednosti, které učitel využívá při projektování výuky (příprava na vyučování, tvorba vzdělávacího programu…) Zdroj: Průcha, J. a kol. (2003). Pedagogický slovník. Praha: Portál. Práce s kurikulárními dokumenty ve skupinách • Orientace v RVP /ŠVP – cíle, klíčové kompetence, vzdělávací oblasti, očekávané výstupy, průřezová témata. Sledujte návaznosti a pokuste se uvést příklady možností rozvoje žáka podle vymezených cílů a klíčových kompetencí. • Obsah učiva studovaných předmětů. • Zkušenosti z praxe. Práce se Standardem. RVP - cíle vzdělávání - klíčové kompetence z RVP (najít přirozené a logické možnosti) Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence k učení Kompetence sociální a personální Kompetence občanské Kompetence pracovní Kompetence digitální - očekávané výstupy (v předmětech a vzdělávacích oblastech). 78 – 42 – M/04 Zdravotnické lyceum 1 Charakteristika rámcových vzdělávacích programů středního odborného vzdělávání 1.1 Funkce rámcových vzdělávacích programů 1.2 Pojetí rámcových vzdělávacích programů 1.3 Vymezení pojmů 2 Cíle středního odborného vzdělávání 3 Kompetence absolventa 3.1 Klíčové kompetence 3.2 Odborné kompetence Kurikulární rámce 4 Uplatnění absolventa 5 Organizace vzdělávání 6 Kurikulární rámce pro jednotlivé oblasti vzdělávání 7 Rámcové rozvržení obsahu vzdělávání 8 Průřezová témata 8.1 Občan v demokratické společnosti 8.2 Člověk a životní prostředí 8.3 Člověk a svět práce 8.4 Informační a komunikační technologie Literatura Janík, T. (2021). Vše pro výchovu. Lekce z pedagogiky. Brno: MU. Pasch, M. et al. (2005). Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha: Portál. (kapitola 3, s. 34-51). Walterová, E. (2009). Funkce školy a školního vzdělávání v soudobé společnosti. In PRŮCHA, J. (ed.) Pedagogická encyklopedie. Praha: Portál. Interaktivní osnova – uvedení Interaktivní osnova (muni.cz)