Mgr. Jan Krása, Ph.D.
Katedra psychologie, PED MUNI
Obsah obrázku text, snímek obrazovky, hodiny, Písmo Popis byl vytvořen automaticky

1.
1.
1.

1.Včasné průběžné odevzdání úkolů do Odevzdávárny v ISu (vždy do pátku téhož týdne) dává 50% z
celkové známky.
2.Písemný test dává 50% z celkové známky.
3.Test za A vám dá 50 % celkové známky.
4.Potřeba je celkově získat 60% (, tj. A+1 úkol, B+2 úkoly, C+3 úkoly, D+4, nebo E + 5 = celkově E.
(A+5 úkolů = 100 % = A celkově).
5. F z testu je F celkově.
¡
¡Online test bude mít 20 otázek typu multiple-choice (vždy je možná jen jedna správná odpověď.
¡

¡THOROVÁ, Kateřina. Vývojová psychologie. Praha: Portál, 2015.
¡
¡VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2007. 461 s.
ISBN 978-80-246-1318-5.
¡
¡VÁGNEROVÁ, Marie. Psychologie školního dítěte. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1997. 88 s.
ISBN 80-7184-487-X.
¡
¡LANGMEIER, Josef, KREJČÍŘOVÁ, Dana. Vývojová psychologie. 2. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2006.
368 s. ISBN 80-247-1284-9.
¡

¡1. Co je to (v kontextu vývojové psychologie) FAS? Jaké faktory jej nejvíce ovlivňují? Existují
podobné nozologické jednotky?
¡2. Vymyslete dvě otázky, které Vás vzhledem k FAS a jiným podobným kategoriím napadly. (Dvě
otázky, na které byste chtěli znát odpovědi, nebo které byste položili do diskuze.)
¡

1.Genetika, ontogeneze a fylogeneze člověka
2.Prenatální vývoj a lidské receptory
3.Psychoanalytické pojetí vývoje člověka
4.Porod, kojenec
5.Batole
6.Předškolák
7.Vývoj paměti a schopnosti učení
8.Vývoj konceptuálních systémů
9.Školní věk
10.Dospívání
11.Morální vývoj
12.Vývoj lidských schopností
13.

¡Zabývá se zákonitostmi a průběhem psychického vývoje člověka od jeho početí až po smrt.



¡Co ovlivňuje to, jak velký a zdravý vyroste strom?
¡Co ovlivňuje to, jak velký a zdravý vyroste člověk? Liší se nějak vlivy při vývoji stromu od vlivů
působících při vývoji člověka?
¡
¡

¡Tradiční pojetí:
1.genetická determinace – nature = dědičnost
§„Zločincem se člověk rodí“ (Lombroso)
2.vliv soc. prostředí – nurture = výchova
§Watson: „Udělám vám z dětí, co budete chtít“
§Nověji: L. S. Vygotkij (1976)
¡ vliv sociálních procesů = socializace
3.vliv vlastní osobnosti a zkušenosti
¡= biopsychosociální pojetí člověka

¡Čtyři faktory, které vedou k tomu, že jsou děti i z jedné rodiny odlišné (Scarr, 1992):
¡1. Genetické  odlišnosti (genetika a biologie);
¡
¡2. Odlišnosti v tom, jak k nim přistupovali rodiče (a skrze ně celá společnost) a další lidé
(kulturní a sociální prostředí, osobní a rodinná historie);
¡
¡3. Odlišnosti v reagování na tytéž zkušenosti (osobní historie, druh osobnosti);
¡4. Odlišné  volby v prostředí (osobní historie,
¡ psychologie motivace).
¡
¡
¡+ 5. vliv ekosystému na evoluci člověka – změny fylogenetické, které také utvářejí lidskou
psychiku a její ontogenezi. Srov. klimatickou změnu.

¡
C:\Users\Dylan\Desktop\ladybug.jpg C:\Users\Dylan\Desktop\trees.jpg
Kredit:  Siegler et al. (2011, s. 14)
Jako instary holometabolního hmyzu
Řada psychologických teorií: Freud, Erikson, Piaget

¡I mezníky tělesného vývoje by ukazovaly k diskontinuálnímu vývoji (?)
¡
¡Průměrný růst (od narození do konce adolescence) asi 6 cm/rok
¡5-6 let: první tvarová proměna postavy (filipínská míra),
¡6-7 let: objevují se první trvalé zuby (výměna chrupu),
¡10-11 dívky, 11-12 chlapci: nástup puberty=zvýšení sekrece pohl. hormonů:
¡v nadledvinkách - adrenarche (DHEA, vývoj ochlupení a změna složení potu, zvýšení mastivosti kůže)
a:
¡v pohlavních žlázách – gonadarche (osa: hypothalamus-hypofýza-gonády a produkce testosteronu a
estrogenu: vývoj tělesného schématu) – druhá tvarová proměna. Srov. eunuchy (muži), jaký je vliv
testosteronu na psychiku?
¡růstový spurt: cca 9cm/rok dívky a 10,3cm/rok chlapci
¡12-13 dívky (12,6) – menarche. Hypotézy příchodu menarche.  V tradičních společnostech následuje
sňatek.
¡13 chlapci – schopnost ejakulace – pohlavní orgány jsou zralé.
¡15-17 dívky, 16-18 chlapci: konec adolescence = konec růstu kostí (uzavírají se růstové štěrbiny)
= tělesná zralost. Jen mozek ještě pár let dozrává (vznikají a myelinizují se dráhy). Pak už se nic
neděje, dokud tělo nezačne stárnout (vliv telomerů).
¡
¡+ Další tělesné změny u žen nastávají v případě těhotenství: tělo znovu začne růst a „dělat si to
svoje“.
¡
¡

¡Embryo – do 8 týdnů
¡Plod = fetus
¡Novorozenec – do 4 týdnů
¡Kojenec – do 1 roku
¡Batole – do 3 let
¡Předškolní věk – do 6-7 let
¡Mladší školní věk – do 10 let
¡Puberta a starší školní věk – do 15-16 let
¡Adolescence – do 18 let
¡emerging adulthood – do 30 let
¡Dospělost, střední věk – 2. nejdelší období (cca 30 let dlouhé)
¡Stáří – nejdelší období (20 až 50 let dlouhé); konec schopnosti reprodukce.
¡

¡vývoj v děloze
¡narození
¡umím chodit
¡umím mluvit
¡jdu do školky (nároky instituce – různé nároky v různých zemích)
¡jdu do školy (nároky instituce)
¡puberta a dospívání
¡dospělost
¡rodičovství
¡prarodičovství
¡stáří – resp. desintegrace těla
¡smrt (srov. péči o pacienty v terminálním stadiu)

¡Rané dětství (do nástupu do školy)?
¡
¡Jsou stereotypizovány základní emoční reakce = emoční „nevědomí“ = emoční automaton (ten je ve
značné míře vrozený včetně nadání a handycapů). Srov. teorie attachmentu.
¡Odtud vliv rané péče na pozdější život člověka.
¡Odtud důležitost raného dětství v psychoterapii, ale i v pedagogice.
¡

¡Puberta a adolescence ?
¡
¡Rozvine se oblast celoživotní motivace, rozvinou se další složky osobnosti.
¡Od závislosti na poskytování rodičovské péče dochází ke schopnosti poskytovat plnou
(„rodičovskou“) péči = od závislosti k produkci,
¡… od ideálního ke skutečnému, od nesmrtelnosti k smrtelnosti.
¡Dříve byla puberta spojena s nutností projít iniciačním rituálem, který v industriálních
společnostech chybí. Tam vzniká sekulární „iniciace“, sebeiniciace či chybí. (srov. vztah k opojným
látkám a rizikovým činnostem v době adolescence a mladé dospělosti!).
¡

¡Rodičovství?
¡Výrazně pomáhá při absolvování předmětu Vývojové psychologie.
¡Rodičovství = zajímavý plán s tím nejskvělejším zážitkem na počátku.
¡Tzv. „2. škola života“.
¡Náplň dospělosti
¡? Skládá se tedy život člověka z vlastního dospívání a vychovávání vlastních dětí?
¡Sto zvířat, U nás se dojídá: „první půl života nám ničej rodiče, tu druhou děti.“
¡https://www.youtube.com/watch?v=TwPLSYt6ZiI&pp=ygUfc3RvIHp2w63FmWF0IHUgbsOhcyBzZSBkb2rDrWTDoQ%3D%3
D
¡

¡Archea
¡Bacteria
¡
¡Eucaryota (Pravojaderní) - my
Prokaryota

1.Haploidní stav – protože se rozmnožujeme pohlavně. K čemu je pohlavní reprodukce dobrá (když se
lze množit i klonováním)? Srov. Ridley, 2014.
2.Diploidní stav – jednobuněčný stav jedince!
3.Mnohobuněčný stav jedince:
4.Morula – blastula – gastrula (diblastica): vločkovci, houbovci, žahavci, žebernatky,
5.Triblastica (Prvoústí) – členovci, měkkýši,
6.Druhoústí (ostnokožci, strunatci),
7.Savci a placentálové – specifický způsob příchodu na svět. V případě savců (i ptáků) není jedinec
„hotov“ hned po porodu, ale má rodiče (a jejich pečovatelský pud). Rodiče savců musí potomka
přivést k dospělosti (zde tkví evoluční význam rodičovství a také pedagogiky!). U člověka je
potomek podporován i později
¡

¡Lidský genom je složen z:
¡2% genetické informace (exony a introny)
¡98% tvoří nekódující DNA
¡42%!! je tvořeno retrotranspozony = retrovirovými řetězci – datování těchto vpisů do DNA druhu
potvrzuje evoluční strom. David Baltimore (jeden z objevitelů reverzní transkriptázy): „the genome
looks like a sea of reverse-transcribed DNA with a small admixture of genes“.
¡Problém genotyp-fenotyp:
¡Nejdelší DNA (lidský má 3 miliardy bází, 1m):
¡Protopterus aethiopicus (bahník východoafrický) – 133 miliard
¡Paris japonica - 150 miliard
¡Polychaos dubiumi – 670 miliard
http://media-1.web.britannica.com/eb-media/80/55080-004-189D5919.jpg
http://www.arcella.nl/sites/default/files/platenvanamoeben/Polychaos-dubium-BBtr-30-um-2.jpg Claim:
White flower has world's longest genome

Hrotnatka obecná
¡Člověk má zhruba 20 – 25 000 exonů.
¡70 000, když počítáme všechny geny.
¡
¡Hrotnatka obecná (Daphnia pulex) má 31 000 exonů.
¡
¡Topol chlupatoplodý (Populus trichocarpa) – 45 000 exonů.
¡
¡Bičenky (Trichomonas sp.) – 60 000 exonů
¡(dle Madigan et al., 2014)
¡

¡Genotyp x nervová soustava: vztah tvůrčího programu (vliv náhody) a výsledku programu: konektom
mozku.
¡Konektom x vědomí (prožívání).
¡Srov. vliv pohlavních orgánů na psychiku, vliv Downova syndromu, vliv úbytku neurotransmiterů...
¡

İnsan Beynini Hiç Böyle Görmediniz



¡Geneticky jsou předávány vzorce chování do úrovně: vrozených reflexů. Jak dlouho budou některé z
těch našich existovat?
¡
¡Plus možnosti vrozenosti učícího se systému: Imprinting vizuální, chemický (K. Lorenz) a druhy
učení.
¡Otázka tzv. vrozených vzorců chování jako je stavění hnízd, migrace, zásnubní tance atd., které
jsou velmi složité (významný vliv učení od starších).
¡
¡Existuje i nepřehlédnutelný vliv kultury na genom:
¡Tolerance alkoholu (10-6 000 BC),
¡tolerance laktózy (8-6 000 BC),
¡a světlá pleť – 3 000 BC – jámová kultura na Ukrajině.
¡Genom na změny kulturního rázu reaguje celkem „rychle“. Vznik dalšího zpětnovazebného systému.
http://www.dabase.org/LorenzAndGeese4.jpg

¡Např. mozek v prvních dvou letech ztrojnásobuje svoji velikost. Dospělý má cca 50-100 miliard
neuronů.
¡Navíc každou sekundu vyrůstá z neuronů zhruba cca 250 miliónů dendritů a vytváří synapse (tak u
krysy).
¡Některá spojení mezi neurony i celými oblastmi vznikají automaticky, jiná jen na základě
zkušenosti v určitých obdobích: např. myši chované v temnu zrakově nikdy nedoženou normálně se
vyvíjející se myši; kočky chované ve stroboskopickém prostředí si nevyvinou korové buňky citlivé na
pohyb. (Hunt, 2000, s. 350)
¡
¡To svědčí o souběhu „neměnného“ zrání a náhodného vlivu prostředí.
¡
¡Lidský vývoj (ontogeneze) je předpřipraven geneticky (jak obsahově, tak i fázováním: např.
rozdílný věk dospívání u homininů), předpokládá však přítomnost určitých mimogenetických faktorů
(společnosti).
¡Zdravý biopsychsociální vývoj jedince předpokládá přítomnost dalších lidí.
¡

¨2,5 miliónů let: H. rudolfensis – první kamenné nástroje – rozbíjení velkých kostí
¨2,2 miliónů: H. habilis (patrně slepá větev)
¨2 milióny: maso tvořilo značnou část diety – tedy asi přechod k „power-scavenging“ (viz Bickerton,
2009)
¨1,8 miliónů let: H. ergaster, H. erectus
¨Cca 800 tisíc let: ovládnutí ohně
¨lidské druhy začaly aktivně lovit – počátek dělby role: muž x žena (nejstarší dochované doklady
oštěpů jsou ovšem staré jen 400.000 let, kompozitní nástroje 300tis. let)
¨Cca 800 tisíc let: První doklady výstavby jednoduchých příbytků
¨Vznik řeči? (mezi kompozitními nástroji a pohřbem, tj. mezi 300-100tis. Lety?)
¨Vznik výtvarného projevu: mladý paleolit 45 000 let (bohunicien+aurignacien+gravettien), dnes jsou
již známy malby i z Austrálie, dříve jen z Evropy

¡Fylogeneze (Strom života)
¡Epigeneze
¡Antropogeneze – vývoj člověka
¡Ontogeneze  - těžiště zájmu vývojové psychologie, vývoj jedince
¡Embryogeneze – vývoj embrya (končí 9. týden, založením všech orgánových soustav); organogeneze
¡Fetogeneze – vývoj plodu (od 9. týdne do narození)
¡Mikrogeneze – otázka neuropsychologie a kognitivní psychologie: sledování jevů velice krátkých
(mikrosekundy), např. šíření zrakového vjemu v CNS
¡Patogeneze – vývoj chorobných změn
¡Imunogeneze - vývoj imunitního systému (buňky i celého organismu)
¡
¡
¡
¡
¡

¡
¡Hunt. (2000). Dějiny psychologie.
¡Madigan et al. (2014). Brock Biology of Microorganisms.
¡Scarr. (1992).
¡Siegler et al. (2011).

Výsledek obrázku pro bloom's taxonomy revised