METODOLOGIE VĚDY A VÝZKUMU II Mgr. Dana Dolanová, Ph.D. dana.dolanova@med.muni.cz Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd1Tato prezentace je autorským dílem vytvořeným zaměstnanci Masarykovy univerzity. Studenti předmětu mají právo pořídit si kopii prezentace pro potřeby vlastního studia. Jakékoliv další šíření prezentace nebo její části bez svolení Masarykovy univerzity je v rozporu se zákonem. Věda a výzkum2 Rozvrh, požadavky na ukončení předmětů ̶ Kdy a kde? (viz rozvrh) ̶ Požadavky na ukončení předmětu: seminární práce (odevzdání výzkumného protokolu) Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd3 Metodologie vědy a výzkumu ve státnicových otázkách ̶ 28. Věda a výzkum ve zdravotnictví, vědecké teorie – cíle výzkumu, dělení výzkumu; kvantitativní výzkum – nejčastější metody kvantitativního výzkumu, definice studií v kvantitativním výzkumu; metody sběru dat v kvantitativním výzkumu. ̶ 29. Výzkumný proces a jeho fáze (Koncepční fáze, Plánování, Empirická fáze, Analytická fáze, Diseminační fáze) – validita a reliabilita výzkumného nástroje; kvalitativní výzkum – nejčastější metody kvalitativního výzkumu; metody sběru dat, příprava, kódování a zobrazování dat v kvalitativním výzkumu, metody vyhodnocení kvalitativních dat. ̶ 30. Klinické hodnocení, projektové agentury, grantové agentury – design klinických hodnocení, role výzkumné sestry, role koordinátora klinických studí, externě a interně iniciované klinické studie; etika ve výzkumu; granty; projekty; publikování výsledků. „Věda se nesnaží o vysvětlení, stěží se pokouší interpretovat, převážně sestavuje modely. Modelem se myslí matematický konstrukt, který spolu s jistou verbální interpretací popisuje pozorované jevy." John von Neumann VĚDA A LIDSKÉ POZNÁNÍ ̶ Empirie ̶ Výzkum ̶ Věda Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd5 Empirie……………………. Výzkum……………………. Věda………………………. Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd6 Vyhledejte definice těchto pojmů a zamyslete se nad tím jak tyto pojmy spolu souvisí Definice empirie & vědy & výzkum Věda je organizovaný (systematický a metodologický) způsob získávání poznání. Empirie je cílený a řízený způsob získávání informaci za využití metody pozorování nebo pokusu. Výzkum je systematické, řízené, empirické a kritické zkoumání hypotetických tvrzení o předpokládaných vztazích mezi přirozenými jevy. Věda Výzkum Empirie Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd7 Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd8 Empirie Zdroje lidského poznání ̶ Metoda tradice - existence všeobecné základny akceptovaných pravd, které znaly již předchozí generace. ̶ Metoda autority – považujeme za pravdu to, co nám řekl někdo, koho považujeme za autoritu. ̶ Metoda pokusů a omylů (vlastní zkušenosti) - zkoumání všech alternativ, dokud nenajdeme dopověď na nové otázky. ̶ Metoda vědeckého přístupu = empirické poznání - nejvyšší forma lidského poznání. Za použití vědeckého přístupu dospíváme k objektivním poznáním. Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd9 Empirie ̶ Empirie konstruktivní – tvorba nového názoru, postoje. ̶ Empirie ověřující – potvrzení již zjištěného názoru, postoje. ̶ Empirie korektivní – úprava/změna stávajícího názoru, postoje. ̶ Empirie falzifikační – vyvrácení stávajícího názoru, postoje. Cílený a řízený způsob získávání empirického poznání může být prováděn za účelem: Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd10 Empirie vnitřní - empirická zkušenost týkající se procesů v jedinci (uvnitř jedince). Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd11 Empirie vnější – empirická zkušenost týkající se procesů a předmětu mimo jedince (v okolí). Věda a vědecká teorie Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd12 Definice vědy Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd13 ▪ Věda je činnost duševního i fyzického rázu. ▪ Vyznačuje se vědeckou metodologií, racionálností a úsilím o aplikovatelnost poznatků do klinické praxe. ▪ Věda je organizovaný (systematický a metodologický) způsob získávání poznání. ▪ Cílem vědy je vytvoření systému poznatků v němž podstatnou roli hraje formulace vědeckých zákonů jejich výklad = vědecká teorie. ▪ Výsledný produkt vědeckého bádání podléhá verifikaci. ▪ Jedná se o sociální jev, jehož prostřednictvím získává společnost (jedinec) kontrolu nad okolím a sebou samým. ▪ Zkoumá a zobecňuje metody výstavby vědeckého poznání a metody, jejichž pomocí se rozšiřuje poznání, získávají se nové poznatky. Teorie Soubor tvrzení o jevu, která považujeme za pravdivá na základě empirického poznávání nebo pokusu. 1. Představuje systematický pohled na jev. 2. Snaha o obecné vysvětlení přirozených jevů. 3. Snaha o vysvětlení vztahu mezi jevy (co, s čím souvisí a jak). Cílem je: 1. Vysvětlit a předpovědět jevy a vztahy mezi nimi. 2. Ověřit pravdivost/nepravdivost vytyčené teorie. 3. Rozvinout teorii. Na základě výzkumného bádání (tedy empirického poznání) lze vyslovit vědeckou teorii. Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd14 Předpoklady kvalitní vědecké teorie • Platnost teorie lze ověřit výzkumem. • Výroky a tvrzení v teorii na sebe navazují a neprotiřečí si. • Vyjádření jasné, stručné a výstižné, ale ne na úkor přesnosti. • Přesná definice jevů a vztahů mezi nimi. Přesnost Jednodu- chost Ověřitel- nost Vnitřní konzisten ce Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd15 Vztah empirie a teorie – výzkumný cyklus Empirií získám informace/data Informace/data analyzuji (kvali/kvanti; statisticky) Vysvětlení jevů a vztahů mezi nimi, hledání souvislosti v získaných datech. Vyslovení teorie Indukce - způsob úsudku od konkrétních případů k obecnému Ověření platnosti teorie Dedukce - myšlenkový postup, při němž se z nějakých daných tvrzení (premis) odvozují jiná tvrzení (závěry) Tvorba teorie Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd16 Tvorba a ověřování teorie Indukce • Konkrétní data → zevšeobecnění. • Teorie není většinou absolutní, ale je pouze pravděpodobná - ojediněle lze sledovat všechny proměnné → neúplná indukce. • umožňuje dospět od dílčích, partikulárních pozorování k obecnému „zákonu“, který by platil obecně pro všechny objekty uvažovaného druhu. Dedukce • Z teorie/premise jsou vyvozeny konkrétní závěry. • Teorie je rozložena na dílčí data/proměnné a pomocí jejich ověření lze ověřit platnost teorie. • proces usuzování, jimž se z obecného tvrzení chápaného jako „zákon“ vyvozují vlastnosti pro daný případ. Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd17 VÝZKUM Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd18 Základní fakta společenské reality Při empirickém průzkumu/výzkumu je nezbytné respektovat některá fakta společenské reality: ̶ výzkum přímo nereprodukuje skutečnost, ale odpovídá na otázky, které mu výzkumník klade; ̶ každé poznání vysvětluje určitou část, nikoliv skutečnost celou; ̶ velká část jevů je ovlivňována nekonečně velkým počtem nejrůznějších determinant; ̶ řada jevů je nepostižitelná a nevyjádřitelná. Výzkum ̶ Intelektuální proces ̶ Systematický proces bádání • Aktivní a vytrvalý děj • Využívá vědeckých metod ̶ Základním cílem výzkumu je fakta • Objevit • Interpretovat • Porozumět • Vysvětlit Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd20 • Verifikovat • Předpovídat • Kategorizovat Výzkumné myšlení ̶ Zkoumavý kritický přístup k vlastní práci. ̶ Schopnost rozlišit význam výzkumu pro určitý obor. ̶ Schopnost a touha participovat na výzkumu. ̶ Schopnost a touha aplikovat výsledky výzkumu. ̶ Schopnost a touha hodnotit význam a zaměření výzkumu. Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd21 Účel výzkumu Účel výzkumu Kvantitativní výzkum Kvalitativní výzkum Identifikace určení neznámých jevů Co je zkoumaný jev? Jak se nazývá? Deskripce Popis charakteristik jevu Jaké jsou charakteristiky jevu? Jaká je prevalence jevu? Jaké jsou dimenze jevu? Co je na jevu důležité? Explorace Výzkum podstaty jevu Které faktory s jevem souvisí? Jaký má jev původ? Z čeho jev vychází? Jaká je podstata jevu? Co se skutečně děje? Jaký je proces vývoje jevu? Jaké jsou zkušenosti s jevem? Explanace Vysvětlení jevu – vznik teorie Co bylo příčinou jevu? Vysvětluje jev stávající teorie? Jak jev funguje? Proč jev existuje? Jaký má jev význam? Jak a proč se jev objevil? Predikce Předvídání průběhu jevu Co se stane pokud se změní jev nebo nastane intervence? Pokud bude jev x nastane jev y? Kontrola Řízení jevu pomocí intervencí Jak můžeme ovlivňovat výskyt jevu? Druhy výzkumu – dle zaměření Základní výzkum • Slouží k shromažďování informací za účelem formulace nebo dalšího rozvoje teorie. • Slouží k rozvoji poznatkové základny dané disciplíny a k jejímu pochopení. • Jeho prioritním úkolem není rychlé vyřešení daného problému. • Aplikace výsledků v praxi je v dlouhodobém horizontu. Aplikovaný výzkum • Hledání řešení bezprostředního problému. • Aplikace výsledku v klinické praxi krátkodobý horizont. • Využití teoretických výsledků (získaných prostřednictvím základního výzkumu) v podmínkách konkrétní praxe. Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd23 Metodologický výzkum • Vyvíjí nové metody vědecké práce. • Ověřuje stávající metody vědecké práce. Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd24 Dělení aplikovaného výzkumu 1. Klinický výzkum – má mnoho forem. Předmětem studia je nemocný člověk. Podstatou klinického výzkumu v ošetřovatelství je zkoumání účinnosti ošetřovatelského procesu, zaměřeného na člověka jako biopsychosociální a duchovní bytost. Využívají se klinické studie, ve kterých se analyzují potřeby nemocného, prožívání nemocí, účinky ošetřovatelských výkonů a postupů apod. 2. Výzkum organizace a řízení ve zdravotnictví – zkoumá pracovní postupy, dělbu práce, vztahy mezi jednotlivými kategoriemi zdravotnických pracovník. 3. Výzkum zdravotnické techniky – vývoj, výroba a ověřování nových pomůcek, přístroj a zařízení, která slouží zdravotnické praxi. Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd25 Dělení výzkumu podle účelnosti 1. Historický výzkum – shromažďuje a kriticky hodnotí údaje vztahující se k událostem v minulosti. 2. Klinický výzkum (viz výše) 3. Epidemiologický výzkum – slouží na studium faktorů určujících výskyt chorob anebo jejich medicínských a zdravotnických významných jevů ve společnosti. Ošetřovatelství může využít epidemiologický výzkum na studium deficitu ošetřovatelských potřeb ve skupinách i komunitách. Druhy výzkumu – dle rozsahu zaměření Komplexní výzkum Zkoumá všechny stránky a znaky jevu. Parciální nebo částečný výzkum Zkoumá jen některé stránky a znaky jevu. Monografický výzkum Zkoumá všechny stránky a znaky jevu ovšem v omezeném prostoru (např. jedna nemocnice). Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd26 Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd27 Dělení výzkumu podle toho, jakým způsobem dochází k realizaci výzkumu 1. Výzkum individuální – výzkumník pracuje sám. 2. Skupinový – týmový – pracuje větší i menší skupina výzkumníků. 3. Zkušební – jako předvýzkum – slouží k ověřování vhodnosti a validity výzkumné metodiky. 4. Experimentální – pokusné zjišování působení určitých faktorů v přesně vymezeném procesu. 5. Komparativní – srovnávací. Na základě výsledků z minimálně dvou výzkumů je provedena komparace (porovnávání) získaných údajů a na tomto základě lze dospět k novým poznatkům. Význam má také při mezinárodní spolupráci. Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd28 Dělení výzkumu dle použité metodiky 1. Kvalitativní výzkum – pracuje s malým souborem respondentů bez nároku na statistickou reprezentativnost. Používá metody jako hloubkové individuální rozhovory, skupinové rozhovory apod. V ošetřovatelství lze použít například při zjišování kvality ošetřovatelských činností, úrovně a účinnosti interakcí v ošetřovatelské péči. Analýza dat se provádí vyhodnocováním jednotlivých případů aplikací metod kvalitativní analýzy. 2. Kvantitativní výzkum – úkolem je statisticky popsat typ závislostí mezi proměnnými, změřit intenzitu této závislosti apod. Pracuje s větším souborem respondentů. Používá se metod dotazníku, standardizovaného rozhovoru, pozorování apod. Při analýze dat převládají statistické postupy. Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd29 Dělení výzkumu podle použité metody Observační (pozorovací) výzkumy • Deskriptivní studie – zjišťují výskyt určitého jevu ve sledované populaci (např. počet pádů u seniorů v DP), popisujeme určitý stav. • Analytické studie - ověřují, zda existuje vztah mezi sledovanými charakteristikami (nap. počet pádů a bytové podmínky, užívání psychofarmak, smyslové poruchy, nemoci). ▪ Prospektivní studie (cohort study) – postupují od příčiny (strava-dieta) k následku (hladina cholesterolu) a porovnávají výskyt následků v souboru osob vystavených příčině (studovaný soubor) a v souboru osob nevystavených příčině (kontrolní soubor). ▪ Retrospektivní studie (case-control study) – hledají pítomnost příčinného faktoru (strava-dieta) v minulosti a porovnávají jeho výskyt v souboru nemocných (studovaný soubor) a v souboru zdravých (kontrolní soubor). ▪ Průřezové studie (cross-sectional studies) – sledují předpokládanou příčinu i následek ve stejném čase, nevýhodou je, že nelze sledovat časovou následnost mezi příčinou a následkem (nap. pády u seniorů a současný příjem psychofarmak). Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd30 Dělení výzkumu podle použité metody Experimentální (intervenční) výzkumy Zkoumané soubory jsou nějakým způsobem ovliňovány (intervenční studie). 1. Nekontrolované studie – efekt intervence je porovnáván s údaji získanými v minulosti nebo s výsledky jiných výzkumů, nelze zde vyloučit působení jiných faktorů než jen intervence. 2. Kontrolované studie – ke sledovanému souboru se sestaví kontrolní soubor na základě náhody (randomizace), což umožní eliminovat v maximální míře vliv spolupůsobících faktorů, které mohou zkreslit výsledky. Omezení výzkumu ̶ Neexistuje dokonalý výzkum. ̶ Každý výzkumný problém může být řešen různými výzkumnými postupy. ̶ Výběr postupu je ovlivňován finančními možnostmi a časovou náročností. Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd31 Výzkum ve zdravotnictví Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd32 Věda a výzkum33 Výzkum ve zdravotnictví ̶ Definice výzkumu ve zdravotnictví uvádí, že jde o systematický proces využívající vědeckých metod pro poskytnutí důvěryhodných důkazů, které potvrzují již existující údaje nebo formulují nové poznatky přímo nebo nepřímo ovlivňující klinickou praxi. https://www.vovcr.cz/odz/zdrav/134/page08.html „Výzkum je systematické, řízené, empirické a kritické zkoumání hypotetických tvrzení o předpokládaných vztazích mezi přirozenými jevy.„ Kerlinger (r. 1973) Věda a výzkum35 Koncepce zdravotnického výzkumu do roku 2030 (MZ ČR) ̶ Základním a hlavním cílem Koncepce je zajištění a další rozvoj mezinárodně kompetitivního zdravotnického výzkumu a využití jeho výsledků pro zlepšení lidského zdraví s dopadem na zdravotnictví v České republice a ve světě. https://www.mzcr.cz/koncepce-zdravotnickeho-vyzkumu-do-roku-2030/ Struktura výdajů státního rozpočtu na zdravotnický výzkum podle poskytovatelů v letech 2015 - 2019 (Σ = 19 mld. Kč). Zdroj: ČSÚ – Přímá veřejná podpora výzkumu a vývoje – 2019 Zápatí prezentace38 ? ̶ Kde všude lze podle vás využít ve zdravotnictví výzkum? ̶ Kde může sestra/lékař uplatnit výzkumné metody v rámci své klinické praxe? ̶ Máte nějaké nápady na příklady, kdy je přímo sestra/lékař součástí výzkumu? Věda a výzkum39 Vymezení termínu "výzkum ve zdravotnictví" a jeho specifika ve srovnání s výzkumem v jiných oblastech. ̶ zabývá se systematickým a metodickým zkoumáním otázek souvisejících s klinickou praxí, péčí o pacienty a zdravotním prostředím. Má několik specifik ve srovnání s výzkumem v jiných oblastech: Objekt zkoumání: klinická praxe, role zdravotnických pracovníků, interakce mezi ošetřovateli a pacienty, hodnocení symptomů, zvládání bolesti, komunikace s pacienty a jejich rodinami, péče o chronicky nemocné pacienty, prevence infekcí apod. Cíle výzkumu: zlepšit kvalitu zdravotní péče, identifikovat účinné postupy, zlepšit bezpečnost pacientů a přispět k jejich spokojenosti. Aplikovatelnost výsledků přímo na klinickou praxi a vylepšování péče. Metody výzkumu: kvalitativní, kvantitativní, smíšené Etické aspekty: ochrana soukromí pacientů, informovaný souhlas, respektování práv a dobře fungující etické komise Specifika výzkumu ve zdravotnictví Věda a výzkum40 Důležitost výzkumu pro vývoj zdravotní péče ̶ Zlepšení klinické praxe a pacientských výsledků prostřednictvím výzkumných poznatků. ̶ Identifikace a řešení problémů ve zdravotnické péči. ̶ Podpora inovace a implementace nových postupů a technologií. ̶ Vytváření důkazů pro podporu rozhodování ve zdravotnické péči. ̶ Vývoj a aktualizace ošetřovatelských standardů a směrnic. Věda a výzkum41 Cíle výzkumu v ošetřovatelství Zlepšení kvality ošetřovatelské péče a zvýšení bezpečnosti pacientů. Identifikace účinných ošetřovatelských postupů a intervencí. Zjištění potřeb pacientů a jejich spokojenost s péčí. Rozvoj a inovace ošetřovatelské praxe a standardů. Podpora rozhodování na základě důkazů (evidence-based practice). Stavební kameny výzkumu v ošetřovatelství Metapardigma ošetřovatelství Holistická filozofie osoba prostředí zdraví ošetřovatelství Biologické aspekty Psychické aspekty Sociální aspekty Spirituální aspekty Teorie motivace potřeba motivační napětí instrumentální jednání uspokojení potřeby Teorie lidských potřeb Potřeba seberealizace Potřeby estetické Potřeby kognitivní Potřeba uznání a sebeúcty Potřeba sounáležitosti a lásky Potřeba jistoty a bezpečí Potřeby fyziologické Co je a co není výzkum v ošetřovatelství - Výstupy výzkumu v oše by měly hrát zásadní roli při rozhodování o ošetřovatelské péči. - Výstup výzkumu musí ovlivňovat péči o zdraví jednotlivce/skupiny, nebo přispívat k rozvoji teoretických poznatků v ošetřovatelství. Výsledky by měly tvořit základnu pro tvorbu: - Standardů ošetřovatelské péče - Protokolů ošetřovatelských postupů a intervencí - Klinických doporučení Nejsložitější je odlišit, zda se zaměření výzkumu týká opravdu ošetřovatelství, nebo jiného příbuzného oboru např. medicíny. Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd43 Sestra ve výzkumu Sestra výzkumník - Vytváří návrhy výzkumných projektů. - Provádí výzkum. - Je spoluřešitelka výzkumného záměru. - Pomáhá při sběru výzkumných dat. - Poskytuje informace o výzkumném záměru jeho účastníkům. Sestra spotřebitel - Studuje výzkumné zprávy. - Kriticky hodnotí výsledky výzkumu. - Uvážlivě aplikuje nové poznatky v klinické praxi. - Sleduje efekt aplikace nových poznatků v klinické praxi. Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd44 Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd45 Zdroje znalostí v ošetřovatelství ̶ V současnosti může všeobecná sestra využívat znalosti z osmi zdrojů: jde o znalosti generované na základě tradice, pomocí autority, přebíráním znalostí, metodou pokusu a omylu, na základě osobní zkušenosti, pomocí intuice, cestou logického uvažování a disciplinovaným výzkumem. Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd46 Úrovně klinických zkušeností a expertízy Teoretická základna ošetřovatelství • Organizace a řízení ošetřovatelské péče, klasifikace fenoménů ošetřovatelské péče. • Hodnocení kvality a efektivity péče a vývoj jejich integrujících metodologií. • Snižování nákladů. • Produktivita. • Redukce omylů a chyb. • Ověřování nových technických a měřících prostředků v ošetřovatelské péči. • Spokojenost ošetřovatelského personálu. • Analýza pedagogické činnosti, vzdělávání v ošetřovatelství. • Role a funkce sester – analýza historických i současných faktorů podporující profesní růst sester. • Ochrana principů etiky. Témata týkající se ošetřovatelské profese • Vědecky podložená péče o jednotlivce, rodiny skupiny všech věkových sociálních a kulturních skupin. • Prevence a léčba. • Zdravý životní styl. • Trvalá a efektivní péče o ohrožené skupiny obyvatel (např. senioři, děti s VVV, kulturní etnika, mentálně postižení, chudí). • Paliativní péče. • Kvalita života. • Spokojenost příjemců ošetřovatelské péče. Téma týkající se příjemce ošetřovatelské péče Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd48 Metodologie, metodika, metoda Metodologie – nauka o metodě, způsob kterým se poznává. Metodika – konkrétní realizace výzkumu, využití různých metodik a technik. Metoda – cesta, či způsob, kterým je výzkumné šetření realizováno. Technika – konkrétní způsob, či nástroj, kterým jsou data sbírána. Věda a výzkum 49 Typy výzkumu Klinický výzkum • Klinický výzkum se zaměřuje na zkoumání účinnosti a bezpečnosti léčebných postupů, diagnostických testů a terapií. • Jeho cílem je poskytnout důkazy o tom, jaké metody péče jsou nejlepší pro pacienty. • Klinický výzkum může zahrnovat randomizované kontrolované studie (RCT), kohortové studie, případové studie nebo metaanalýzy. Výzkum založený na důkazech (evidence-based research) • výzkum založený na důkazech je procesem sběru, hodnocení a aplikace nejlepších dostupných důkazů k podpoře rozhodování ve zdravotní péči. • Zahrnuje systematické přehledy literatury, metaanalýzy a hodnocení kvality a relevance vědeckých studií. • Cílem je poskytnout nejaktuálnější a nejúčinnější informace pro rozhodování ve své praxi. Výzkum zaměřený na ošetřovatelskou praxi • Tento typ výzkumu se soustředí na zkoumání a posouzení ošetřovatelské praxe, intervencí a strategií. • Cílem je zlepšit kvalitu ošetřovatelské péče a poskytnout ošetřovatelům důkazy a nástroje pro efektivní poskytování péče. • Výzkum zaměřený na ošetřovatelskou praxi může zahrnovat hodnocení ošetřovatelských intervencí, vývoj nových postupů, evaluaci ošetřovatelských programů nebo identifikaci optimálních způsobů péče. Tyto různé typy výzkumu jsou vzájemně propojeny a navzájem se doplňují, přičemž jejich společným cílem je poskytnout důkazy a informace pro zlepšení ošetřovatelství a kvality péče. Věda a výzkum50 Druhy výzkumu dle: •teoretický výzkum: obohacení základny oboru •empirický výzkum: výzkum založen na zkušenosti, cílem je změna ošetřovatelské reality •historický výzkum: historický komplex VZTAH K REALITĚ A OBJEKTIVNÍ SKUTEČNOSTI • klinický výzkum: klinické prostřední (přímo na pacienta) • epidemiologický výzkum: zkoumání různých jevů ve společnosti ÚČELNOST • komplexní • parciálníROZSAH • kvalitativní • kvantitativníPOUŽITÁ METODIKA 51 Plánování výzkumného projektu Fáze Aktivity Fáze Aktivity Fáze plánování Výzkumný proces • Formulace klinické otázky • Systematické vyhledávání existujících vědeckých důkazů, diskuse s experty • Setkání s klíčovými odborníky pro rozhodnutí o klinické otázce, hypotéze, designu studie, rozpočtu a participantech Vlastní výzkum • Aktivity projektového týmu Výběr souboru • Zařazení souboru • Intervence • Sledování • Sběr dat • Zpracování dat Příprava výzkumu • Výzkumné úkoly • Rozpočet • Zdroje financování • Schválení etickou komisí • Protokol • Informované souhlasy • Sběr dat • Formulář na sběr dat • Průzkum/ohniskové skupiny • Příprava dokumentace • Zařazující/vyřazující kritéria • Časový plán • Design studie • Soubor • Rozdělení úkolů Po ukončení výzkumu • Sběr dalších dat • Analýza dat • Zhodnocení výsledků • Příprava abstraktu a publikace • Diseminace výsledků Marečková (2015) Děkuji za pozornost Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd52 Zdroje BÁRTLOVÁ S., SADÍLEK P., TÓTHOVÁ V. Výzkum v ošetřovatelství. Brno, Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2008. ISBN 978-80-7013-467-2. BRABCOVÁ, J a kol. Skoč! Aneb reálný život, Plzeň: Grafia 2005, ISBN 80 -902340-7-9 http://knihovna.upol.cz/lf (vzdělávání, DSP). DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Karolinum, Praha 1993, 2005. FARKAŠOVÁ, D. A kol. Výzkum v ošetrovatelstve. Martin: Osveta, 2006. ISBN 80-80632-286. HENDL, J. Kvantitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7367-040-2. HUŠÁK, V. Jak napsat publikaci? Jak připravit prezentaci?, Olomouc: LF UP 2007, ISBN 978-80-44-1736-3. CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. Praha: Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80- 247-1369-4. KUTNOHORSKÁ, J. Výzkum v ošetřovatelství. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-2713-4. Marečková (2015) - https://cebhckt-jbi.med.muni.cz/res/file/publications/monographs/mareckova-2015-zdravonictvi-zalozene- na-dukazech.pdf MAZALOVÁ, L. Kapitoly z výzkumu v ošetřovatelství, Olomouc: Fakulta zdravotních věd 2016. Dostupné: http://old.fzv.upol.cz/fileadmin/user_upload/FZV/DSP_Osetrovatelstvi/Skripta/Kapitoly_z_vyzkumu_v_osetrovatelstvi.pdf PLEVOVÁ I, et al. Ošetřovatelství. I Praha: Grada, 2011. ISBN 9788024735573. PUNCH, K. Úspěšný návrh výzkumu. Translated by Jan Hendl. Vyd. 1. Praha: Portál, 2008. 230 s. ISBN 9788073674687. ŽIAKOVÁ, K et al. Ošetrovateľstvo teóra a vedecký výzkum, Martin: Osveta 2003, ISBN 80-8063-131-X http://www.e-metodologia.fedu.uniba.sk/index.php/o-ucebnici/ako-citovat.php https://www.google.cz/search?q=Testov%C3%A9+krit%C3%A9rium&ie=utf-8&oe=utf-8&client=firefox-b- ab&gfe_rd=cr&dcr=0&ei=GEe6WeTHCKGE8QfBkYXoCQ http://home.ef.jcu.cz/~birom/stat/cviceni/09/p_value.pdf Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd53