Case study Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd1 Kazuistika, případová studie – CASE STUDY | Metodika ke zpracování závěrečné práce pro vybrané nelékařské zdravotnické obory | Lékařská fakulta Masarykovy univerzity (muni.cz) Tato prezentace je autorským dílem vytvořeným zaměstnanci Masarykovy univerzity. Studenti předmětu mají právo pořídit si kopii prezentace pro potřeby vlastního studia. Jakékoliv další šíření prezentace nebo její části bez svolení Masarykovy univerzity je v rozporu se zákonem. Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd2 Case study součást kvalitativního výzkumu a je považována za výzkumnou metodu. Kazuistika (Case report) je případová studie sumarizačního charakteru, exploratorní či explanační formou představení případu (anebo skupiny případů – Case series), jejímž cílem je předávat nové informace pro potřeby vzdělávání, prezentování a publikování. Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd3 Case study zpracovává se zpravidla retrospektivně, rozsahem zpracování a jejím účelem je především edukace odborné komunity o případu (A case) v podobě zprávy (Case report), protokolu (Case protocol, Protocol), reportu (Report). V ošetřovatelství jde o systematický popis konkrétního případu určitého onemocnění u jedinců (jeden případ či problém, ale i skupinu osob, komunitu nebo jiné jednotky) a je důležitým zdrojem poznání nemoci ve speciálních případech (běžné případy/raritní případy/chyby v diagnóze). Lepší odpověď na výzkumnou otázku poskytuje hodnocení několika podobných kazuistických případů (case series). Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd4 Sběr dat pro kazuistiku ̶ Měl by být realizován v průběhu poskytování ošetřovatelské péče a měl by být konzistentní, důkladný a detailní. ̶ Sběrem dat o zkoumaném fenoménu získává výzkumník hlubší vhled do dané problematiky. ̶ V případové studii využívá výzkumník veškeré dostupné metody sběru dat: kvalitativní techniky (rozhovor, pozorování, analýza dokumentů), vyloučeny nebývají ani metody uplatňované v kvantitativních průzkumech. Kazuistika – evidence-based case study Motivy, proč kazuistiku pro písemné sdělení připravit: RARITNÍ PŘÍPAD • neobvyklá prezentace neznámé etiologie – neobvyklá základní anamnéza, • neobvyklý klinický průběh (spektrum, spád, prognóza), • náročná diferenciální diagnóza, • neobvyklý a/nebo neočekávaný následek léčby, • diagnostická a léčebná náhodná/nepředvídaná událost (příčiny, důsledky, náprava), • neobvyklá komorbidita (její diagnóza, léčba a léčebný výsledek), • neobvyklé prostředí léčebné péče, • vedení naléhavého případu, • jednotlivý případ klinického zkoušení, • klinická situace, která nemůže být reprodukována z etických důvodů, • omezený přístup k případu (nedostatek důležitých informací), • nová léčebná technologie (použití, výsledky, důsledky), BĚŽNÝ POPIS STAVU PACIENTA/KLIENTA – DLOUHODOBÝ POPIS PŘÍPADU • potvrzení něčeho již známého (doplnit publikované případy), • průběh péče v kontextu konkrétního modelu oše. péče, • compliance pacienta, • interakce pacienta a zdravotnického pracovníka, CHYBA V DIAGNÓZE • chyba v diagnóze, její příčiny a důsledky, • přenos léčebné technologie (nemoc, orgán, systém). Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd6 Uplatnění kazuistiky ve výzkumu v ošetřovatelství OVĚŘENÍ METOD A PROSTŘEDKŮ VE VZTAHU K METODOLOGII ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ O ZKOUMANÝCH SUBJEKTECH (PREZENTACE BĚŽNÝCH SITUACÍ); UPLATNĚNÍ U NOVÉ PROBLEMATIKY; ZÍSKÁVÁNÍ PRVNÍCH INFORMACÍ O NOVÉM ONEMOCNĚNÍ A OŠETŘOVATEL- SKÝCH POTŘEBÁCH (RARITNÍ PŘÍPADY); ZÍSKÁVÁNÍ NOVÝCH TYPŮ DIAGNOSTICKÝCH METOD ČI LÉČBY; TVORBA ORIGINÁLNÍCH HYPOTÉZ. Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd7 Účel kazuistiky NÁVRH ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ; DOPLNĚK KVANTITATIVNÍHO VÝZKUMU; METODA VÝUKY V PŘIROZENÝCH PODMÍNKÁCH KLINICKÉ PRAXE; STANOVOVÁNÍ HYPOTÉZ, KTERÉ JE MOŽNÉ OVĚŘOVAT DALŠÍM VÝZKUMEM. Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd8 Metodika ̶ Nezbytným krokem před samotnou realizaci a zpracováním kazuistiky je stanovení hlavního a dílčích cílů. ̶ Dalším nezbytným krokem je zdůvodnění použitých metod jako např. ošetřovatelský proces (posouzení, ošetřovatelská diagnóza, plánování, realizace a hodnocení), koncepční model, použitá taxonomie, klinická vyšetření, rozhovor, pozorování, hodnotící škály, či analýza zdravotnických/ošetřovatelských záznamů. ̶ Dále je nezbytné uvést, z jakého zdroje bude výzkumník získávat informace/údaje o subjektech, např. pacient, rodina, příbuzní, známí, zdravotnická dokumentace, ošetřovatelská dokumentace, zdravotnický personál aj. ̶ Další nedílnou součástí metodiky je popis skutečného průběhu realizace ošetřovatelské péče včetně časového rozpětí (od – do, tj. X dnů/týdnů/měsíců) a stanovení hlavního cíle a dílčích cílů. Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd9 Etické aspekty ̶ V metodice u ošetřovatelské kazuistiky a případové studie musí být uvedeny informace o dodržování etických principů výzkumu. Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd10 Struktura kazuistiky v ošetřovatelství Úvod, vstup do problematiky Katamnéza Důvod přijetí subjektu do péče Popis zdravotního stavu zkoumaného subjektu Situační analýza Ošetřovatelská diagnostika, plánování a hodnocení ošetřovatelské péče Analýza a interpretace případu – Epikríza Diskuze Doporučení pro praxi, závěr Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd11 Úvod, vstup do problematiky ̶ Úvod by měl poskytnout krátký přehled o zkoumané problematice a vyjádřit význam sdělení – v čem, jak a proč se kazuistika bude zpracovávat. ̶ Obsahuje také popis jednotlivých kroků a fází postupu sběru, zpracování a vyhodnocení informací, podkladů a dat (patologie, symptomatologie, různorodá zjištění). ̶ Úvod by měl být poutavý, zaměřený na daný problém a měl by rovněž vzbudit zájem odborné veřejnosti o nastudování případu. Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd12 Katamnéza ̶ Zaměřuje se na konkrétní popis historie případu, hlavní potíže zkoumaného subjektu. ̶ Zakončuje se v okamžiku převzetí subjektu/pacienta do péče. ̶ Může být doplněna citacemi a výroky zkoumaného subjektu/pacienta. ̶ Měla by být zakončena hlavním zdůvodněním, na co bude zaměřena ošetřovatelská péče. Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd13 Důvod přijetí subjektu do péče ̶ příjímací diagnóza zkoumaného subjektu (hlavní a vedlejší diagnóza dle aktuálně platné mezinárodně uznávané klasifikace, např. MKN-10), následně předoperační příprava, pooperační péče, zavedení rehabilitace, dlouhodobá ošetřovatelská péče, paliativní péče apod., případně rovněž důvod udávaný subjektem. ̶ Součástí důvodu přijetí by měl být medicínský management (lékařská anamnéza, plánovaná či realizovaná vyšetření při příjmu subjektu, záznam vitálních funkcí, výsledky laboratorních a zobrazovacích vyšetření, invazivní vstupy, dietní režim, pohybový režim, další režimová opatření, fyzioterapii, farmakoterapii, chirurgickou léčbu apod.) Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd14 Popis zdravotního stavu zkoumaného subjektu Popis posouzení zdravotního stavu subjektu (odpovídá 1. fázi ošetřovatelského procesu) včetně časového údaje, kdy bylo posouzení realizováno. Ke sběru dat o subjektu může být využit koncepční ošetřovatelský model s uvedením subjektivního vnímání zdravotního stavu či životní situace. V rámci posouzení zdravotního stavu je také možné cíleně využít ošetřovatelské hodnotící škály formou výsledků, nikoli vkládáním celých škál a na základě jejich vyhodnocení stanovit ošetřovatelský problém, který bude následně vyhodnocován. Nezbytné je, aby korespondoval stanovený cíl kazuistiky s následným vyhodnocením. V části posouzení potřeb je třeba upřesnit stav před hospitalizací a v jejím průběhu. Součástí by mělo být také zhodnocení vědomostí, postojů a dovedností subjektu, rodiny či komunity, které mohou být důležité pro další vývoj péče a compliance subjektu. Popis zdravotního stavu je ukončen fyzikálním vyšetřením všeobecnou sestrou. Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd15 Situační analýza ̶ Získaná data by měla být analyzována/vyhodnocena v čase, přičemž součástí analýzy by měl být souhrn identifikovaných ošetřovatelských problémů, ze kterých budou sestaveny existující i rizikové problémy, které vytvoří základ ošetřovatelského plánu péče. ̶ Podstatou situační analýzy je identifikace, analýza a hodnocení všech relevantních faktorů, o nichž lze předpokládat, že budou mít vliv na konečnou volbu cílů ošetřovatelské péče. Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd16 Ošetřovatelská diagnostika, plánování a hodnocení ošetřovatelské péče ̶ Stanovení ošetřovatelské diagnózy (aktuální; rizikové; wellness diagnózy; diagnózy, vztahující se ke skupině příznaků – syndromu), která bude kategorizována dle aktuální verze NANDA I Taxonomie II. ̶ V popisu by měl být uveden název diagnózy, dále doména, třída, definice, určující znaky, související faktory, rizikové faktory a u potenciální ošetřovatelské diagnózy stanovena priorita diagnózy (vysoká, střední, nízká). ̶ Dále by měly být sestaveny reálné, jasné, srozumitelné a měřitelné cíle jak krátkodobé (hodiny, dny), tak dlouhodobé (vztahují se ke konci hospitalizace nebo s výhledem na ošetřování v domácí péči či následnou rehabilitaci). ̶ Stejně tak je nezbytné formulovat očekávané výsledky s předpokládaným časovým horizontem, plán ošetřovatelských intervencí včetně delegování intervencí na ostatní členy multidisciplinárního týmu a opět s nastavením časového horizontu jejich splnění, detailní popis realizace ošetřovatelské péče a hodnocení realizované péče. Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd17 Ošetřovatelská diagnostika, plánování a hodnocení ošetřovatelské péče ̶ V průběhu realizace by mělo být uvedeno, zda došlo ke splnění nebo nesplnění očekávaných výsledků, krátkodobých a dlouhodobých cílů, uvedeny by měly být využité nástroje hodnocení a souhrn přetrvávajících intervencí. ̶ Průběh ošetřovatelské péče by měl být popsán chronologicky a logicky. ̶ Fáze vyhodnocení zahrnuje revizi plánu ošetřovatelské péče a následně jeho modifikaci, pokud nebyl plán péče účinný k vyřešení problému. Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd18 Analýza a interpretace případu – Epikríza Část epikríza je nepodkročitelnou součástí a je v ní kladen důraz na hledání významů získaných informací a jejich vnitřních souvislostí. Cílem je analyzovat, jaký je zdravotní stav subjektu v souvislosti s nastavenými cíli a realizovanými intervencemi. Součástí je i zamyšlení se nad vhodností výběru ošetřovatelského modelu. V průběhu epikrízy je nutno vyhodnotit, z jakého důvodu plánované ošetřovatelské intervence nevedly k odstranění problému subjektu, zdůvodnit a vysvětlit chování subjektu, ale i klinické rozhodování všeobecné sestry, či jiného profesionála – zdravotníka. Výsledek analýzy umožní vyvodit závěry, které budou podkladem pro návrh možných opatření, doporučení pro praxi a intervencí. Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd19 Diskuze ̶ V případě detailního zpracování analýzy a interpretace případu a nedostatku odborných zdrojů k řešené problematice, není diskuze nezbytnou součástí, naopak, bude-li oddíl diskuse uveden s absencí odborných zdrojů, jedná se o závažnou chybu v obsahu práce. ̶ Diskuze slouží k propojování teorie s klinickou praxí. ̶ Cílem je zhodnotit efekt ošetřovatelské péče, která byla subjektu poskytnuta dle stanoveného individualizovaného plánu, vyhodnocení dosažených cílů a očekávaných výsledků, dále diskutovat nad alternativními možnostmi ošetřovatelské péče, případně otázkami bezpečnosti, etickými otázkami a širšími souvislostmi (kvalita života) apod. ̶ Uváděny musí být vždy informace z tuzemské i zahraniční literatury, které podporují závěry s návazností na epikrízu. Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd20 Doporučení pro praxi, závěr Nejčastěji jde o soubory opatření pro konkrétní skupinu subjektů/pacientů, které vedou ke zlepšení zdraví a rekonvalescenci, doporučené postupy pro odbornou veřejnost z klinické praxe, pečující osoby apod. Doporučení vycházejí z analýzy a úvah o konkrétním případu a navržená doporučení by měla být sestavena tak, aby byla realizovatelná v praxi v kontextu poskytované péče daného systému zdravotních služeb (v České republice a dle charakteru poskytované péče – hospitalizace, domácí péče aj.). V závěru kazuistiky výzkumník konstatuje, zda se podařilo naplnit stanovené cíle zkoumání, případně zda byly stanoveny nové hypotézy, které je možné/vhodné, či dokonce nezbytné, ověřovat dalším výzkumem. V závěru může být také uvedeno porozumění zkoumaným fenoménům na základě sběru údajů o jednom nebo více případech.