Metodologie vědy a výzkumu
KVALITATIVNÍ VÝZKUM
Mgr. Dana Dolanová, Ph.D.
dana.dolanova@med.muni.cz
Principy kvalitativního výzkumu – úvod | Principy kvalitativního výzkumu | Metodika ke zpracování závěrečné
práce pro vybrané nelékařské zdravotnické obory | Lékařská fakulta Masarykovy univerzity (muni.cz)
Tato prezentace je autorským dílem vytvořeným zaměstnanci Masarykovy univerzity. Studenti předmětu mají právo pořídit si kopii prezentace pro potřeby vlastního studia.
Jakékoliv další šíření prezentace nebo její části bez svolení Masarykovy univerzity je v rozporu se zákonem.
Kvalitativní výzkum2
Kvalitativní výzkum
̶ Cílem kvalitativního výzkumu je zkoumat:
znaky, chování, pocity, emoce, postoje a metafory zkoumaného
souboru.
̶ Častěji je kvalitativní výzkum spojován se studiem lidského
chování, čehož dosahuje prostřednictvím pozorování
a shromažďování „nečíselných/nenumerických“ údajů.
Zápatí prezentace3
Nejčastější metody v kvalitativního výzkumu
Zápatí prezentace4
Diskurzivní analýza/analýza diskurzu (Discourse analysis, DA)
̶ u mnoha výzkumníků různých oborů značně populární interdisciplinární
strategie výzkumu.
̶ v oblasti zdravotnictví je ale využívaná zřídka.
̶ široký a rozmanitý obor zahrnující různé přístupy ke studiu jazyka, které
vycházejí z různých vědních disciplín a využívají různé analytické přístupy
zkoumající:
řeč/jazyk při jeho užívání;
užívání jazyka jako formu
sociální praxe;
fungování textů v rámci
sociokulturní praxe;
jak jazyk a symboly
utvářejí interpretace
identit, instrumentální
činnosti a vztahy
jednajících
5
Etnografický výzkum
(Ethnography)
̶ přímý pobyt výzkumníka v prostředí účastníka
̶ využívá se k zodpovězení otázek o kultuře pomocí "procesu poznávání lidí
a prostřednictvím učení se od nich“
̶ popis a interpretace kulturního jednání, přičemž etnografové se prací
v terénu snaží o ponoření do určité kultury ve snaze o hluboké
porozumění sociokulturním vzorcům a způsobu každodenního života
(víra, rituály, vzorce, kultura sociálních médií)
ZDROJ: https://images.app.goo.gl/zMiqtTkKfMMbRbYk6
6
Etnografický přístup
̶ Etnograf může využívat různé techniky sběru dat (např. pozorování, rozhovor, zkoumání
materiálů, textů artefaktů) s cílem být schopen vytvořit komplexní popis sociálních jevů,
které se vyskytly během výzkumného období.
̶ Komunikace ve zkoumané kultuře je zobrazována pomocí etnografických záznamů a
vizualizovaná skrze etnografické psaní
• popis, vycházející z kategorií a
představ aktérů jednání, příslušníků
daného společenství, z jejich vlastního
chápání a rozlišování. Je tedy závislý
na kontextu dané kultury.;
EMIC
přístup zevnitř
• popis z hlediska (vnějšího)
pozorovatele a objektivizující vědy, jež
hledá společné a nebere důsledně
ohled na kulturní, společenské či
jazykové odlišnosti zkoumané
společnosti;
ETIC
přístup zvenčí
Kulturní
chování
(co členové
kultury
dělají)
Kulturní
artefakty
(co lidé
mají a
používají)
Kulturní
řeč
(co lidé
říkají)
7
Zakotvená teorie (Grounded theory)
̶ Vhodná pro výzkum v oblasti sociální
interakce nebo zkušenosti
̶ cílem zakotvené teorie je objasnění toho, jak a proč k nějaké
události dochází nebo jak a proč se lidé chovají určitým způsobem,
̶ výzkumná metoda zabývající se vytvářením teorie, zakotvené
v datech systematicky shromažďovaných a analyzovaných
̶ používá se k odhalování sociálních
procesů, jako jsou sociální vztahy
a chování skupin
www.porodnice.cz
https://images.app.goo.gl/XUK6JVYKokpv8zyA7
8
Vlastnosti zakotvené teorie
9
Kroky zakotvené teorie po vytyčení problému
Provádět individuální nebo skupinové rozhovory a vytvářet z nich
záznamy (přepisy).
Přečíst si přepisy (několikrát, aby se výzkumník v textu skutečně
zorientoval).
Určit kategorie, které z údajů vyplývají (např. Existují skutečnosti, na
které se všichni různí lidé zaměřují?).
Zamyslet se nad tím, jak spolu mohou tyto kategorie souviset.
Využít porozumění těmto vztahům k sestavení teoretického modelu
tak, že se model porovná s ostatními údaji.
Prezentovat výsledky analýzy pomocí citací z přepisů na podporu
jednotlivých kategorií a zastřešujících témat
10
Situační analýza
(Situational analysis, SA)
̶ kvalitativní přístup, který je možné využít v široké škále typů výzkumů
opírajících se o etnografii, rozhovor a historické diskurzivní materiály
̶ v ošetřovatelství využívána výjimečně
V situační analýze je nejčastěji využíváno:
1. situační mapy – rozvrhují lidské, nelidské a diskurzivní prvky jevu a snaží se zkoumat vztahy mezi nimi;
2. mapy sociálních světů – ohraničují prvky jevu a situují je do oblasti, v níž se jev vyskytuje;
3. poziční mapy – rozvrhují zaujaté a nezaujaté pozice kolem okolností jevu a identifikují místa mlčení (silent points).
https://images.app.goo.gl/gYPQssS4SxLCR5Li8
11
Fenomenologie (fenomenologické zkoumání, Phenomenology)
̶ využívána k pochopení lidských jevů v ošetřovatelství
i v porodní asistenci
̶ metoda zabývající se studiem fenoménů jako celku nebo jejich
částí
̶ kladen velký důraz na prožívané zkušenosti, protože
fenomenologie zkoumá, jak člověk určité jevy prožívá a jak se
prožité odráží v jeho zkušenostech, či interpretaci
Interpretativní fenomenologická analýza (Interpretative phenomenological analysis – IPA)
je kvalitativní přístup, kterého cílem je detailní zkoumání osobní životní zkušenosti, vychází z prožité zkušenosti,
která je kognitivně zpracována a její význam je vytvářen na základě individuálních i kolektivně vytvářených
zkušeností.
12
Tematická analýza (Thematic analysis)
̶ metoda spočívající v prohledávání souboru dat s cílem rozpoznat
(identifikovat), analyzovat a uvádět opakující se vzorce.
̶ tematická analýza by měla být pro kvalitativní analýzu považována za
základní metodu.
̶ poskytuje základní (core) dovednosti, které budou užitečné při provádění
mnoha dalších forem kvalitativní analýzy
̶ metoda popisu dat, ale zároveň i o metoda zahrnující interpretaci kódů
a konstrukci témat
13
Narativní analýza/výzkum
̶ technika obcházející omezení
kvantitativního výzkumu ve smyslu
vyloučení (eliminace) zkreslených vzorků,
chybějících nebo neúplných údajů,
nezachycených proměnných nebo ztráty
údajů.
̶ sběr narativních dat je
v ošetřovatelském výzkumu důležitým
typem kvalitativního sběru dat, protože
usnadňuje péči zaměřenou na člověka
(tzv. person centered care)
14
Narativní analýza(2)
̶ skupina příbuzných metod zaměřených na pochopení obsahu, struktury nebo funkci
příběhu člověka, který je hlavním předmětem výzkumného zájmu.
̶ Vyprávění (např. životního příběhu) je psychosociální aktivita zahrnující vjemy, aktéry,
interpretace, kauzální řetězce, smysluplnou posloupnost a významný závěr.
̶ Třídí jednotlivé vazby k sobě samému, vztahy s ostatními, vztah k časové linii a k morálce.
̶ Všechny zmíněné vazby jsou podstatnou součástí sociální interakce a poskytují náhled na
způsoby validace (ověřování) vzájemných vztahů.
15
Metody sběru dat v kvalitativním výzkumu
̶ Je důležité si ujasnit, jaký typ informace potřebuje výzkumník
získat, kdo bude probandem, a za jakých okolností bude sběr
dat probíhat.
̶ Vybraná technika výzkumu musí zajistit objektivnost, jasnost
a přesnost výzkumu.
̶ Volbu samozřejmě ovlivňují také možnosti výzkumníka. Výběr
výzkumných metod je úzce spojen s cílem výzkumu.
16
Pozorování v kvalitativním výzkumu
̶ je pokládáno za jednu z nejnáročnějších metod sběru dat
v kvalitativním výzkumu
̶ umožňuje zkoumat projevy jedinců či skupin v určitých situacích
̶ má dospět k objektivnímu popisu jevu tak, aby byla umožněna
následná analýza
17
Základní varianty vědeckého pozorování
• Zúčastněné nebo nezúčastněné pozorování → zda pozorovatel participuje na dění.
• Přímé nebo nepřímé pozorování → zda je pozorovatel přímým účastníkem
sledované situace či nikoliv.
• Strukturované nebo nestrukturované pozorování → zda pozorovatel provádí
pozorování dle předem daného protokolu (záznamu) či nikoliv.
• Otevřené nebo skryté pozorování → zda pozorovatel informoval účastníky
průzkumu o své činnosti či nikoliv.
• V přirozených podmínkách a/nebo v nepřirozeném prostředí (pokus, zátěžová
situace), např. simulace, výuka, cvičení aktivace záchranného systému a evakuace
(pozorovaní jsou vystaveni určité situaci, aniž by reálně nastala v klinické praxi).
Zápatí prezentace18
Míra účasti pozorovatele na dění
• Úplný účastník → výzkumník je rovnoprávný člen skupiny, se kterou tráví většinu
času. Pozorované osoby neinformuje o své pravé totožnosti, například pracuje jako
staniční sestra a zkoumá dění na pracovišti.
• Účastník jako pozorovatel → výzkumník je taktéž rovnoprávný člen skupiny, ale
pozorované osoby jsou v tomto modelu informovány o jeho totožnosti. Z předchozího
příkladu by výzkumník, pracující jako staniční sestra, informoval pozorované, že
provádí výzkum na určité téma.
• Pozorovatel jako účastník → provádí pozorování, plní spíše roli tazatele, dění se
zúčastňuje jen okrajově. Tak jako v předchozím případě jsou pozorované osoby
informovány o totožnosti pozorovatele. Příkladem může být staniční sestra, která
přechází na jiné pracoviště a tam provádí krátké pozorování, může uskutečnit několik
rozhovorů, ale ve srovnání s předchozími rolemi má ztíženou možnost proniknout
hlouběji do dění ve sledované skupině.
• Úplný pozorovatel → výzkumník přijímá roli vnějšího pozorovatele. Pozorovaní
obvykle nevědí, že jsou pozorováni a neovlivňuje to tak jejich chování, ovšem tento
model lze použít pouze na veřejných místech, a ne v uzavřených komunitách.
19
Rozhovor (interview) v kvalitativním výzkumu
̶ nejobtížnější a současně nejvýhodnější metoda pro získávání
kvalitativních dat
̶ vyžaduje od výzkumníka specifické dovednosti, citlivost,
koncentraci, interpersonální porozumění a disciplínu.
̶ důležitá důsledná příprava na setkání a rozhovor, vedení vlastního
dotazování, přepis a reflexe rozhovoru, analýza dat a vypracování
výzkumné zprávy.
̶ obvykle audio(vizuální) záznam.
Dělení rozhovorů dle míry strukturace:
•nestrukturovaný rozhovor;
•polostrukturovaný rozhovor;
•strukturovaný rozhovor.
20
Fáze rozhovoru
Fáze rozhovoru Činnosti
Přípravná
a úvodní část
rozhovoru
− Příprava otázek.
− Vyhledání vhodných účastníků studie.
− Informování potenciálně zkoumaných jedinců o výzkumu (účel, délka trvání, místo, podmínky výzkumu).
− Zajištění pomůcek (diktafon, záznamový arch atd.).
− Získání souhlasu dotazovaného s provedením rozhovoru.
− Navození atmosféry důvěry a motivování jedince k účasti na výzkumu.
Vzestup
a upevnění
kontaktu
− Aktivní vytváření vhodných podmínek pro následující rozhovor a jeho účelný průběh.
− Sledování verbálních i nonverbálních projevů a jejich interpretace.
− „Naladění se“ na komunikační úroveň → přijatelnou pro všechny zúčastněné.
− Snaha o motivační působení tazatele.
− Plynulý, nenásilný a vhodně načasovaný přechod k jádru rozhovoru.
Jádro
rozhovoru
− Tvoří tematické okruhy spojené s cíli výzkumu a s výzkumnými otázkami.
− Intenzivní sledování účastníka studie (projevy únavy, napětí apod.) – zařazení preventivních a nápravných
opatření – krátká změna tématu, přestávka, nabídnutí nápoje, dotaz na uspokojení biologických potřeb aj.
− Vhodné rozložení různých témat.
Závěr
a ukončení
− V praxi bývá někdy podceňováno vhodné ukončení rozhovoru (překotné ukončení nebo tzv. „hluché“ ukončení
(např. bez rozloučení, shrnutí), vede k negativním pocitům.
− K ukončení započatých témat a uzavření kontaktu s účastníkem důstojnou formou vyhradit dostatečný časový
prostor.
− Ověření, zda otázky a průběh rozhovoru nebyly příčinou negativní změny prožívání dotazované osoby.
21
Zásady pro vedení rozhovoru (1)
zajistit důkladnou přípravu a nácvik provedení rozhovoru;
stanovit účel výzkumu, který následně určuje celý proces rozhovoru;
vytvořit rámec, ve kterém se bude moci dotazovaný vyjadřovat pomocí svých vlastních termínů a svým vlastním stylem;
vytvořit vzájemný vztah důvěry, vstřícnosti a zájmu, být citliví k pohlaví, k věku a kulturním odlišnostem dotazovaného;
uvědomit si, že při přípravě a provedení rozhovoru nejsou otázky v rozhovoru totožné s otázkami výzkumnými;
formulovat otázky jasným způsobem, kterému dotazovaný rozumí;
klást vždy jen jednu otázku;
22
Zásady pro vedení rozhovoru (2)
otázky doplňovat otázkami sondážními;
dávat dotazovanému jasně na vědomí, jaké informace jsou požadované, proč jsou důležité a jak rozhovor postupuje;
naslouchat pozorně a odpovídat tak, aby dotazovaný poznal, že o něj výzkumník má zájem;
nechat dotazovanému dostatek času na odpověď;
udržovat neutrální postoj k obsahu sdělovaných dat, sbírat data, ale neposuzovat účastníka výzkumu;
být pozorný a citlivý k tomu, jak je dotazovaný rozhovorem ovlivněn a jak odpovídá na různé otázky;
zohlednit časové možnosti dotazovaného;
23
Focus group
̶ Diskuze v ohniskové skupině je způsob, kterým se tazatel
(tzv. moderátor) zaměřuje na účastníky sdílející určité společné
charakteristiky (např. profesi nebo zkušenost/pacienti se stomií).
̶ Interakcí osob se společnými rysy ve skupině lze získat informace na požadované téma
(tzv. ohnisko).
̶ Diskuse ve fokusní skupině cca 6-12 účastníků obvykle trvá 90–120 minut.
̶ Menší skupiny jsou výhodnější pro komplexní a někdy kontroverzní témata. Menší
ohniskové skupiny také dávají účastníkům více času vyjádřit své názory a poskytnout
podrobnější informace.
̶ Účastníci ve větší ohniskové skupině přinášejí výhodu v rozmanitosti informací, ale často
menší časový prostor pro vyjádření jednotlivce.
Zápatí prezentace24
Základní pravidla při vedení focus group
• posloupnost dotazů: od obecných otázek ke konkrétnějším;
• formulace otázek: používat otevřené otázky;
• složitost otázek: pokládat otázky jednoduché, které působí
konverzačně a vystihují úroveň odbornosti účastníků, zohlednit
velikost ohniskové skupiny;
• zpětná vazba: revidovat otázky na základě zpětné vazby, otestovat
otázky, zda účastnící odpovídají shodně i po jiné formulaci otázky.
Zápatí prezentace25
Příprava, kódování a zobrazování dat v kvalitativním výzkumu
Zápatí prezentace26
Příprava, kódování a zobrazování dat v
kvalitativním výzkumu (2)
̶ Cílem je získaná data uspořádat, strukturovat a dekódovat jejich
význam.
̶ Je třeba data zkoumat obezřetně a rozvážně s ohledem na
enormní množství materiálů, které je často nutné číst
opakovaně se snahou je uspořádat, nalézt a pochopit jejich
význam a poté je srozumitelně interpretovat.
̶ Badatel by se měl maximálně snažit omezit vnášení vlastních
názorů, které mohou ovlivnit výsledky výzkumu.
Zápatí prezentace27
Pomocné kroky v procesu zpracování
kvalitativních dat
1. pročtení dat a vytvoření příběhu;
2. kategorizace dat do kódů;
3. použití poznámek pro objasnění a interpretaci.
4. pamatujte na výzkumnou otázku nebo dějovou linii, které při
kódování pomáhají soustředit se na relevantní kódy.
5. používejte datový slovník, dle apriorních (předem stanovené) nebo
emergentních kódů (těch, které se objevují/vynořují v průběhu analýzy)
Zápatí prezentace28
Přepis dat
̶ časově náročný interpretační process
̶ zahrnuje odvozování závěrů
̶ výzkumník sám na základě předem stanovených kritérií určí,
jaká data bude přepisovat
̶ je považován za subjektivní zobrazovací proces, protože
přepisovatel musí v průběhu celého procesu činit subjektivní
rozhodnutí o tom, co do textu zahrnout / nezahrnout
Zápatí prezentace29
Jak tedy postupovat, při přepisu dat?
1. pozorně poslouchat nahrávky, aby následně mohli neverbální
náznaky kódovat;
2. poté následuje fáze zaznamenávání a kódování na základě
předem definovaných témat a jejich přiřazování k časovým
kódům a neverbálním náznakům;
3. a nakonec pak výzkumníci z nahrávky přepisují konkrétní
citáty, které je zajímají.
30
Tvorba kategorií dat
̶ Účelem tvorby jednotlivých kategorií je redukce dat na menší jednotky.
̶ lze využít většinu software pro kvalitativní analýzu dat (dále jako
QDA – Qualitative Data Analysis), který nabízí možnost jednoduchého či
kombinovaného uspořádání souborů.
̶ Každý způsob uspořádání se tak stává novým způsobem pohledu na
získaná data.
̶ Výzkumník má možnost třídit soubory podle místa výzkumu nebo data
pořízení apod.
̶ Jakmile se výzkumník dostane hlouběji do analýzy, otevírají se mu další
možnosti a vidí existenci dalších organizačních přístupů, které mohou
poskytnout přehled (například podle statusu rodičů).
31
Kódování
̶ označování a vytváření kategorií pro jednotlivé části nebo
„fragmenty“ v souboru dat
̶ strategie pro analýzu kvalitativních dat, jejímž cílem je
identifikovat související obsah napříč daty prostřednictvím
přiřazování popisného označení jednotlivým jejich aspektům
Zápatí prezentace32
Na co nezapomenout při rozhodování, jak kódovat data
Co budete kódovat? Jaké aspekty dat je třeba kódovat? V případě, že není potřeba kódovat všechna dostupná data, dle čeho se výzkumník rozhodne, které prvky je
třeba kódovat? Pokud jsou k dispozici nahrávky rozhovorů nebo ohniskových skupin nebo jiné typy multimediálních dat, je třeba vytvářet přepisy,
které budou analyzovány a kódovány? Nebo je možné kódovat samotná média?
Odkud budou vaše kódy pocházet? V závislosti na metodice výzkumu může kódovací schéma vycházet z předchozího výzkumu a být aplikováno na stávající data (deduktivní). Nebo
se výzkumník pokusí vytvořit kódy výhradně z dat, přičemž bude co nejvíce ignorovat předchozí znalosti o zkoumaném tématu, čímž vytvoří
schéma založené na vlastních datech (induktivní). V praxi se bude mnoho postupů pohybovat mezi těmito dvěma přístupy.
Jak budete své kódy aplikovat na
data?
Výzkumník se rozhodne, zda ke kódování svých
kvalitativních dat použije software/softwarové
nástroje (např. software Word nebo tabulkový
procesor), nebo bude pracovat především s
fyzickými verzemi svých dat. I když kvalitativní
software nabízí některé výhody, není nezbytně
nutný.
Kódy lze snadno přeznačovat, slučovat nebo rozdělovat. Na stejná data je možné použít více
kódovacích schémat, což znamená, že je možné zkoumat více způsobů porozumění stejným
datům. Analýza tedy není omezena schopností výzkumníka pracovat s fyzickými daty,
například s papírovými přepisy.
Většina softwarových programů pro QDA obsahuje možnost exportu a importu kódovacích
schémat. To znamená, že je možné vytvořit a znovu použít kódovací schéma z předchozí
studie nebo které bylo vytvořeno mimo software, aniž by bylo potřeba každý kód vytvářet
ručně.
Některé softwary pro QDA obsahují možnost přímého kódování obrazových, video a audio
souborů, což představuje úsporu času oproti vytváření přepisů a může být kódování
obohaceno přístupem ke zprostředkovanému obsahu ve srovnání s přepisy.
Používání softwaru QDA umožňuje využití funkce automatického kódování, např. automatické
kódování všech výroků podle mluvčího v přepisu fokusní skupiny nebo identifikace a kódování
všech odstavců, které obsahují určitou frázi.
Co se bude kódovat? Výzkumník si klade otázku, jaký přístup ke kódování zvolí. Zda bude používat přístup kódování po řádcích, přičemž menší kódy budou nakonec
zhuštěny do větších kategorií nebo pojmů, anebo začne s kódy aplikovanými na větší úseky textu a možná později projde příklady, aby
prozkoumal a překódoval rozdíly mezi jednotlivými částmi?
Jak vysvětlíte proces kódování? Bez ohledu na to, jak výzkumník ke kódování přistoupí, měl by být tento proces jasně sdělen při podávání zprávy o výzkumu Je potřeba pečlivě
zvážit používání frází typu „objevila se témata“, protože to evokuje situaci, ve které témata leží a pasivně čekají v datech, až je výzkumník vytrhne.
V popisu tohoto typu chybí sdělení, jak výzkumník témata „viděl/vnímal“ a rozhodl se, která z nich jsou pro studii relevantní. Ryan a Bernard
(2003) nabízejí skvělý návod, jak lze témata v datech identifikovat, a to jak pomocí vlastních pozorování, tak i manipulací s daty.
Jak budete informovat o výsledcích
svého procesu kódování?
V případě spolupráce vícero výzkumníků nebo výzkumných týmů, vyžaduje proces kódování pečlivé plánování a realizaci. Je vhodné vést
pravidelné rozhovory o postupu výzkumu, zejména pokud je jeho cílem vytvoření a důsledné uplatňování kódovacích schémat napříč daty.
Jak budete kódovat ve spolupráci? V případě spolupráce vícero výzkumníků nebo výzkumných týmů, vyžaduje proces kódování pečlivé plánování a realizaci. Je vhodné vést
pravidelné rozhovory o postupu výzkumu, zejména pokud je jeho cílem vytvoření a důsledné uplatňování kódovacích schémat napříč daty.
33
Metody vyhodnocení a interpretace
kvalitativních dat
̶ Interpretace dat je možná individuálně (dle kategorií) nebo souhrnně
(vztažení k cílům práce)
̶ interpretace spočívá v systematickém označování důležitých (zajímavých
nebo nesrozumitelných) míst v datovém materiálu
̶ Následně výzkumník data komentuje, porovnává, třídí, propojuje a hledá
souvislosti.
̶ S časovým odstupem (např. několika týdnů) se k nim opět vrací,
přezkoumává a pokračuje s následným zahušťováním dat a snahou
o „vypíchnutí“ nejdůležitějších myšlenek, skládání „příběhů“ a opouštění
nerelevantních dat.
34
Software pro počítačovou analýzu
kvalitativních dat - CAQDAS (Computer-Assisted Qualitative Data Analysis Software)
̶ pomoc výzkumníkům při správě, organizaci a analýze
kvalitativních dat - pro vyhledávání obsahu, pro kódování, pro
propojování, pro mapování nebo vytváření sítí, pro dotazování,
pro psaní a anotaci
̶ šechny zmíněné funkce pomáhají výzkumníkům konstruovat
témata z velkých souborů dat, přesto vyžadují kódování dat
manuálně. Samotný proces kódování je stále časově náročný
a pracný.
Zápatí prezentace35
Přehled software pro počítačovou analýzu
kvalitativních dat
Software pro počítačovou analýzu kvalitativních dat
Otevřené zdroje software Aquad; Cassandre; CLAN; Coding Analysis
Toolkit; Compendium; ELAN; KH Coder; Qiqqa; Quantitative
Discourse Analysis Package (qdap); RQDA
Patentovaný software ATLAS.ti; Dedoose; Delve; MAXQDA; NVivo; QDA
Miner; Quirkos; Transana
[
Zápatí prezentace36
COREQ (Consolidated criteria for reporting qualitative research –
Konsolidovaná kritéria pro vykazování kvalitativního výzkumu)
̶ nabízí kontrolní seznam obsahující 32 položek/kritérií, které
můžou výzkumným pracovníkům pomoci uvést důležité
aspekty týkající se výzkumného týmu, metod studie, kontextu
studie, zjištění, analýzy a interpretace.
̶ Je užitečný zejména pro kvalitativní výzkum, v němž byly
provedeny rozhovory a/nebo ohniskové skupiny. (COREQ / Full
Text)
Zápatí prezentace37
SRQR (Standards for reporting qualitative research: a synthesis of
recommendations – Standardy pro vykazování kvalitativního výzkumu)
̶ jde o kontrolní seznam pokrývající širší škálu kvalitativního
výzkumu.
̶ Nabízí standard reportování kvalitativního výzkumu, který
vychází z přehledu různých pokynů.
̶ Jeho cílem je zlepšit transparentnost kvalitativního výzkumu
a pomoci autorům při přípravě rukopisu. (SRQR / Full Text)
Zápatí prezentace38
ENTREQ (Enhancing transparency in reporting the synthesis of qualitative
research – Zvyšování transparentnosti při vykazování syntézy kvalitativního výzkumu)
̶ pomáhá výzkumným pracovníkům uvádět syntézu zjištění
z více kvalitativních studií.
̶ ENTREQ zahrnuje několik fází: vyhledávání a výběr
kvalitativního výzkumu, hodnocení kvality a metody syntézy
kvalitativních zjištění. (ENTREQ / Full Text)
Zápatí prezentace39
Vztah mezi kvalitativním a kvantitativním výzkumem
Mixed methods studies (complementing quantitative studies)
přístupy smíšených metod kombinující kvalitativní a kvantitativní analýzu dat se
ve zdravotnictví prosazují stále častěji.
• Smíšené metody vám mohou pomoci získat ucelenější obraz než samostatný
kvantitativní nebo kvalitativní výzkum, protože integrují výhody obou metod.
• Výzkum smíšenými metodami se často používá v behaviorálních, zdravotnických a
sociálních vědách, zejména v multidisciplinárním prostředí a v komplexním
situačním nebo společenském výzkumu.
Zápatí prezentace40
Kvalitativní výzkum Kvantitativní výzkum
Epistemiologie Konstruktivizmus (vytváření poznatků, objevování) Objektivizmus (zaměření na objekt, fakta)
Teorie poznání postmodernismus, interakcionismus, kritická teorie pozitivismus, postpozitivismus
Cíl Porozumět chování, přesvědčení, motivaci v daném kontextu
Porozumění jednotlivci a kontextu, induktivní, budování teorie
Kvantifikovat údaje a extrapolovat výsledky na širší
populaci
Korelace, příčina a následek, dedukce, testování teorie
Účel/otázky Pochopit proč, jak, jaký je proces, jaké jsou vlivy nebo
souvislosti?
Proč? (vysvětlení) Jak? (postup)
Měřit, sčítat/počítat nebo kvantifikovat problém.
Odpovědět na otázky: Kolik? Jak často? Jaký podíl?
Jaké proměnné spolu korelují?
Co? Proč? (příčina) Jak? (mechanismus)
Data Data jsou slova (tzv. textová data) Data jsou čísla (tzv. statistická data)
Studovaná populace Většinou malý počet účastníků; cílený výběr
(nepravděpodobnostní výběr/non-probability), označováni jako
účastníci nebo dotazovaní/probandi
Většinou velký vzorek/soubor reprezentativních
případů
Metodika Zakotvená teorie, etnografie, fenomenologie Experimentální nebo kvazi experimentální
Metody sběru dat Hloubkové rozhovory, pozorování, skupinové diskuse
pozorování, rozhovory, ohnisková skupina, vyprávění
Průzkumy obyvatelstva, průzkumy veřejného mínění,
výstupní rozhovory (exit interviews) randomizované
klinické studie (randomized clinical trials, RCT),
průzkumy, statistická analýza
Analýza Interpretační charakter Statistický charakter
Výsledky Rozvoj počátečního porozumění, identifikace a vysvětlení
chování, přesvědčení nebo jednání
Identifikace prevalence, průměrů a vzorců v údajích
Zobecnění na širší populaci
Výzkumný pracovník Nestranný, nezaujatý, zaslepený (blinded) Situovaný, ovlivňuje analýzu výzkumu, „reflexivity“
Vztah mezi kvalitativním a kvantitativním výzkumem
Zápatí prezentace41
Příklady
̶ Do jaké míry odráží četnost dopravních nehod (kvantitativní) vnímání
bezpečnosti silničního provozu cyklisty (kvalitativní) v Amsterdamu?
̶ Jak souvisí vnímání školního prostředí studenty (kvalitativní) s rozdíly ve
výsledcích testů (kvantitativní)?
̶ Jak pomáhají rozhovory o spokojenosti s prací ve společnosti XY (kvalitativní)
vysvětlit meziroční výsledky prodeje a další klíčové ukazatele výkonnosti
(kvantitativní)?
̶ Jak mohou přesvědčení voličů a nevoličů o demokracii (kvalitativní) pomoci
vysvětlit vzorce volební účasti (kvantitativní) ve městě XY?
̶ Jak pomáhá měření průměrného platu v nemocnici v čase (kvantitativní)
vysvětlit výpovědi zdravotních sester o spokojenosti s prací (kvalitativní)?
Zápatí prezentace42
Kdy použít smíšené metody výzkumu
̶ Výzkum smíšenými metodami může být správnou volbou, pokud váš výzkumný
proces naznačuje, že kvantitativní nebo kvalitativní data sama o sobě
nedokážou dostatečně odpovědět na vaši výzkumnou otázku.
̶ Existuje několik běžných důvodů pro použití výzkumu smíšenými metodami:
̶ Zobecnitelnost: Kvalitativní výzkum má obvykle menší velikost vzorku, a proto není zobecnitelný. Ve výzkumu
smíšených metod je tato komparativní slabina zmírněna komparativní silou "velkého N", externě validního
kvantitativního výzkumu.
̶ Kontextualizace: Směs metod umožňuje zasadit zjištění do kontextu a doplnit závěry o bohatší detaily.
Použití kvalitativních údajů k ilustraci kvantitativních zjištění může pomoci "přiložit maso na kost" vaší analýzy.
̶ Důvěryhodnost: Použití různých metod ke shromažďování údajů o stejném předmětu může zvýšit
důvěryhodnost vašich výsledků. Pokud se kvalitativní a kvantitativní údaje shodují, posiluje to platnost
vašich závěrů. Tento proces se nazývá triangulace.
Zápatí prezentace43
Smíšené metody výzkumu
̶ výzkum smíšenými metodami neznamená pouze shromažďování obou typů dat; musíte
pečlivě zvážit vztah mezi nimi a způsob, jakým je budete integrovat do ucelených závěrů
̶ pokud lze vaši výzkumnou otázku dostatečně zodpovědět pomocí samostatné kvantitativní
nebo kvalitativní analýzy, nemusí být přístup smíšených metod vhodný.
̶ existují různé typy smíšených metod výzkumu. Rozdíly mezi nimi se týkají cíle výzkumu,
načasování sběru dat a důležitosti, která je přikládána jednotlivým typům dat.
Při navrhování studie smíšených metod mějte na paměti
- Váš výzkumný přístup (induktivní vs. deduktivní)
- Vaše výzkumné otázky
- Jaký druh dat již máte k dispozici, abyste je mohli použít
- Jaký druh dat jste schopni sami shromáždit.
44
Výhody smíšeného výzkumu
TO NEJLEPŠÍ Z OBOU SVĚTŮ
̶ Kombinace obou typů dat znamená, že můžete těžit jak z podrobných a kontextualizovaných
poznatků kvalitativních dat, tak ze zobecnitelných a externě platných poznatků kvantitativních
dat. Silné stránky jednoho typu dat často zmírňují slabiny druhého.
Například
̶ výhradně kvantitativní studie mají často potíže se zahrnutím životních zkušeností vašich účastníků, takže přidání kvalitativních dat prohlubuje a obohacuje
vaše kvantitativní výsledky.
̶ Výhradně kvalitativní studie často nejsou příliš zobecnitelné, odrážejí pouze zkušenosti vašich účastníků, takže přidání kvantitativních údajů může potvrdit
vaše kvalitativní zjištění.
FLEXIBILITA METODY
̶ Smíšené metody jsou méně vázány na obory a zavedená výzkumná paradigmata. Nabízejí větší
flexibilitu při koncipování vašeho výzkumu a umožňují vám kombinovat aspekty různých typů studií,
abyste získali co nejinformativnější výsledky.
̶ Výzkum smíšenými metodami může také kombinovat tvorbu teorie a testování hypotéz v rámci jedné
studie, což je neobvyklé pro samostatné kvalitativní nebo kvantitativní studie.
45
Nevýhody smíšeného výzkumu
PRACOVNÍ ZÁTĚŽ
̶ Výzkum smíšenými metodami je velmi náročný na práci. Sběr, analýza a
syntéza dvou typů dat do jednoho výzkumného produktu vyžaduje mnoho
času a úsilí a často se na něm podílejí spíše mezioborové týmy výzkumníků
než jednotlivci.
ROZDÍLNÉ NEBO PROTICHŮDNÉ VÝSLEDKY
̶ Pokud vaše analýza přinese protichůdné výsledky, může být velmi náročné
vědět, jak je ve studii smíšených metod interpretovat. Pokud se kvantitativní a
kvalitativní výsledky neshodují nebo se obáváte, že se u vás mohou
vyskytovat matoucí proměnné, může být nejasné, jak postupovat.
Zápatí prezentace46
̶ EQUATOR Network | Enhancing the QUAlity and Transparency Of
Health Research (equator-network.org)
Zápatí prezentace47
Děkuji za pozornost