Metodologie vědy a výzkumu VÝZKUMNÝ NÁSTROJ Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd1Tato prezentace je autorským dílem vytvořeným zaměstnanci Masarykovy univerzity. Studenti předmětu mají právo pořídit si kopii prezentace pro potřeby vlastního studia. Jakékoliv další šíření prezentace nebo její části bez svolení Masarykovy univerzity je v rozporu se zákonem. Mgr. Dana Dolanová, Ph.D. dana.dolanova@med.muni.cz Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd2 Výběr výzkumného nástroje ̶ Složitý proces ̶ Výchozí bod - určit a definovat konstrukty a proměnné, které chceme měřit ̶ Poté následuje průzkum dostupných typů nástrojů a jejich vlastností (validita, reliabilita, proveditelnost) ̶ Průzkum dostupných nástrojů – využití v předchozích studiích Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd3 Nejčastěji používané výzkumné nástroje ̶ V ošetřovatelském výzkumu se nejčastěji používají následující nástroje: • Dotazníky: Slouží k získání kvantitativních dat od respondentů. Dotazníky mohou být uzavřené (s pevně danými odpověďmi) nebo otevřené (s volnými odpověďmi). • Rozhovory: Slouží k získání kvalitativních dat od respondentů. Rozhovory mohou být strukturované (s pevně danými otázkami) nebo nestrukturované (s volným průběhem). • Pozorování: Slouží k získání kvantitativních nebo kvalitativních dat z pozorovaných situací. Pozorování mohou být strukturovaná (s pevně danými kategoriemi) nebo nestrukturovaná (s volným popisem). ̶ Při výzkumu se také často používají další nástroje, jako jsou analýzy dokumentů, fokusové skupiny, experimenty a další. Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd4 Metody sběru empirických dat - jedná se o souhrn postupů pro získání dat - některé z procedur sběru empirických dat - používání techniky MUSÍ ODPOVÍDAT = BÝT ADEKVÁTNÍ • požadavkům spolehlivosti a platnosti konkrétního empirického výzkumu 5 Pozorování Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd6 Pozorování soustředěné a cílené sledování se záměrem něco poznat, zjistit, vyzkoumat spadá mezi základní techniky sběru informací nejčastěji se používá při studiu sociálních interakcí, postojů k práci, komunikace apod. všechna zjištění musí být zachycována v protokolech, denících apod. technika pozorování je velmi náročná na čas a vyžaduje specifické schopnosti a dovednosti výzkumníka Pozorování - typy ̶ zúčastněné a nezúčastněné ̶ skryté a zjevné ̶ přímé a nepřímé Nezúčastněné pozorování - výzkumník pozoruje jevy, aniž se sám v pozorovaném ději angažuje, nezasahuje do dění. Zúčastněné pozorování - výzkumník se stává určitou dobu součástí zkoumaného prostředí, (často žije několik týdnů i měsíců vdané komunitě). - využívají především sociální antropologové, etnografové a sociologové, kteří zkoumají např. životní styl, tradice, zvyklosti lokální komunity apod. - PROBLÉMY – etické, nekritické ztotožnění Skryté pozorování - u skrytého pozorování není pozorovaný objekt uvědoměn o tom, že je pozorován. - výzkumník tak může zaznamenat takové projevy chování, které jsou blízké skutečnosti. - Hawthornův efekt –lidé mění své chování, pokud vědí, že jsou pozorováni. - každý má právo se rozhodnout, zda si přeje být účastněn výzkumu. Zjevné pozorování - účastníci na straně pozorovaného objektu vědí, že jsou pozorování. - nevýhodou může být nedostatečné přirozené chování pozorovaných objektů. Přímé a nepřímé pozorování Přímé pozorování ̶ je sledování jevu přímo smyslovými orgány ̶ v ošetřovatelském výzkumu je nejčastější Nepřímé pozorování ̶ Při nepřímém pozorování zpracováváme informace, které: ̶ jsme dříve zaznamenali ̶ mohou být časově nedostupné při přímém pozorování 9 Záznamový arch Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd10 Záznamový arch ̶ formulář většinou podobný dotazníku, který při interview slouží tazateli ke kladení otázek a k záznamu odpovědí. ̶ Někdy se tak nazývá i pomůcka používaná při přímém pozorování, obsahující pozorované kategorie. ̶ pro interview obsahuje buď přesné formulace otázek různých typů, nebo jen naznačení dotazů, vodítko, jak otázky tvořit. Kromě toho obsahuje instrukce určené spec. pro tazatele a místa (kolonky) k záznamu odpovědí (číselnému i slovnímu). ̶ zajišťuje větší či menší míru standardizace rozhovoru. Na rozdíl od dotazníku není předkládán přímo dotazovanému. Zpravidla je doprovázen dalšími metodickými pokyny pro tazatele, které se týkají výběru respondentů, způsobu provedení interview, kontroly vyplnění a způsobu předávání formulářů apod. 11 Protokol Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd12 Základní profil sledovaného pacienta Iniciály pacienta  Věk  Pohlaví  Muž  Žena Diagnóza  Naléhavost operace  Akutní  Plánovaná Chirurgická oblast  Hrudní  Břišní  Cévní Operační výkon  Délka operace  Operační ztráty  Vedlejší diagnózy  Chronická medikace  Mineralogram PŘED operaci  Na…………mmol/l  K……………mmol/l  Cl…………..mmol/l Mineralogram PO operaci  Na…………mmol/l  K……………mmol/l  Cl…………..mmol/l Sledované parametry na CHIR JIP 1,2 1. den 2. den 3. den 4. den 5. den Pooperační den č… č… č… č… č… Hladina K+ R: P: V: R: P: V: R: P: V: R: P: V: R: P: V: Příjem tekutin Infuze: KD: Per os: NGS: NJS: PEG: Infuze: KD: Per os: NGS: NJS: PEG: Infuze: KD: Per os: NGS: NJS: PEG: Infuze: KD: Per os: NGS: NJS: PEG: Infuze: KD: Per os: NGS: NJS: PEG: Výdej tekutin NGS: PMK: Drény: Zvracení: Pocení: Stomie: Krvácení: NGS: PMK: Drény: Zvracení: Pocení: Stomie: Krvácení: NGS: PMK: Drény: Zvracení: Pocení: Stomie: Krvácení: NGS: PMK: Drény: Zvracení: Pocení: Stomie: Krvácení: NGS: PMK: Drény: Zvracení: Pocení: Stomie: Krvácení: Bilance tekutin CP: CV: KB: CP: CV: KB: CP: CV: KB: CP: CV: KB: CP: CV: KB: Vyšetření Odběr krve Žilní Arteriální CŽK Žilní Arteriální CŽK Žilní Arteriální CŽK Žilní Arteriální CŽK Žilní Arteriální CŽK Hemolýza Invazivní vstup PŽK CŽK ……………. PŽK CŽK ……………. PŽK CŽK ……………. PŽK CŽK ……………. PŽK CŽK ……………. Forma substituce p.o. i.v. p.o. i.v. p.o. i.v. p.o. i.v. p.o. i.v. Dávkování tbl p.o. : LD: INF: tbl p.o. : LD: INF: tbl p.o. : LD: INF: tbl p.o. : LD: INF: tbl p.o. : LD: INF: Kontrola á 12h á 24h ……… á 12h á 24h ……… á 12h á 24h ……… á 12h á 24h ……… á 12h á 24h ……… Farmakoterapie 13 MANAGMENT HYPOKALÉMIE NA ODDĚLENÍ CHIR JIP 1,2 ZÁZNAMOVÝ ARCH č…. Oddělení: ZÁKLADNÍ ÚDAJE Věk  Váha (kg)  Pohlaví  Žena  Muž Den hospitalizace  Pooperační den  Hlavní diagnóza  Chirurgická oblast  Cévní  Hrudní  Břišní  Endokrinní  Jiná………………………. Naléhavost operace  Akutní  Plánovaná  Není indikováno operační řešení Přidružená onemocnění  Renální insuficience  ICHS  Cirhóza jater  Diabetes mellitus  Jiná Riziková léčiva  Diuretika  ACE inhibitory  Antagonisti receptoru angiotensinu II  Suxamethonium  Jiná Intermitentní nebo kontinuální eliminační metody  Ano  Ne MANAGMENT HYPOKALÉMIE Řízení substituce K+  Lékař  Sestra pro intenzivní péči (ARIP)  Všeobecná sestra se specializovanou způsobilostí v oboru intenzivní péče (Mgr.) Za jak dlouho proběhla kontrola draslíku?  Následující ranní odběry  Večerní odběry  Odběry za 4-6h po intervenci  Jiné Kontrolní hladina K+ po intervenci  K……..mmol/l Byla intervence úspěšná?  Ano  Ne Bylo monitorováno EKG v průběhu terapie?  Ano  Ne Byly sledovány hodnoty i jiných iontů?  Na  Cl  P  Mg  Urea  Kreatinin Bylo dodržováno maximální koncentrace K+ do PŽK nebo CŽK?  Ano  Ne Byla dodržována rychlost podávání K+  Ano  Ne FORMA SUBSTITUCE Forma podání  Perorálně  Intravenózně Invazivní vstup  PŽK  2x PŽK  CŽK Typ intravenózního podání  Pomocí lineárního dávkovače  Pomocí infuze doplněné o KCl 7,45% Ve kterém infuzním roztoku byl draslík doplněn?  V případě perorální substituce, jaký byl zvolen léčivý přípravek a jeho dávkování?  Byla v průběhu substituce draslíku i  Ano  Ne Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd14 RIZIKOVÉ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ HLADINU K+ ZA 24h Odpady ze žaludeční sondy  Ano (…………..ml)  Ne Diuréza za 24h  ……………ml Průjmy  Ano  Ne Sekrece z drénů  Ano (…………..ml)  Ne Zvýšené pocení  Ano  Ne Zvracení  Ano  Ne Zvýšená sekrece ze stomie  Ano  Ne Byl podáván v průběhu infuzní roztok s inzulínem  Ano  Ne Dýchání  Spontánní  Oxygenoterapie  Umělá plicní ventilace (UPV) Zvolený typ ventilačního režimu v případě UPV  Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd15 16 Checklist Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd17 Příklady Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd18 19 Rozhovor Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd20 Rozhovor rozhovor je soustava ústního jednání mezi tazatelem a respondentem, kdy výzkumník získává informace prostřednictvím kladených otázek, směřujících ke zjištění skutečností, vztahující se ke zkoumané realitě. Jde o vzájemnou interakci probíhající mezi uvedenými partnery „face to face“. Příznačný je jednosměrný tok informací. Nároky na zvládnutí této techniky se liší: podle tématu podle požadované hloubky informačního záměru podle typu respondentů. Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd21 Záznam rozhovoru a jeho výhody - je možné použít audiovizuální záznam a/nebo pořídit písemný záznam rozhovoru. - použití rozhovoru je vhodné pokud se jedná o významnou problematiku, když je vhodné doprovodné prostředí, když lze předpokládat přátelské klima. - v ošetřovatelství je tato metoda velmi přínosná, protože umožňuje přímý kontakt s respondentem - výzkumník si může všímat i neverbálního vyjadřování respondenta Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd22 Zásady vedení rozhovoru - odhadnout složitost zkoumaného problému s ohledem na charakter respondentů (věk, vzdělání, inteligence, informovanost vdané oblasti) - koncipovat rozhovor jako přirozený, nenásilný dialog, kdy jedna otázka navazuje na druhou - počítat s narůstající únavou v průběhu rozhovoru (maximální doba rozhovoru je 1 hodina) - motivovat respondenty vhodným vysvětlením smyslu rozhovoru - vytvořit přátelskou, nikoliv však příliš důvěrnou atmosféru - zajistit dodržení předepsaného postupu (stanovené míry standardizace, způsobu použití instrumentů) - mít rámcově připravené odpovědi pro vysvětlení hůře pochopitelných otázek - používat srozumitelný jazyk blízký chápání respondenta - zajistit pozornost respondenta na daný problém a udržet pozornost po celou dobu rozhovoru - vyloučit subjektivní ovlivňování odpovědí Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd23 Formy rozhovoru Individuální rozhovor (tazatel – respondent) Může probíhat buď osobně nebo telefonicky. Skupinový rozhovor (tazatel – skupina) Otevřený rozhovor – cíl je respondentům oznámen Skrytý rozhovor – respondent není informovaný o účelech výzkumu Skupinový rozhovor (tazatel –skupina) ̶ odehrává se buď s náhodně nebo cíleně vybranou skupinou. ̶ technika rozhovoru s cíleně zvolenou skupinou dle určitých kritérií se nazývá „focus group“. ̶ shromažďuje údaje prostřednictvím skupinové interakce, obvykle se účastní 6 – 12 osob a debatují o daném tématu 2 – 3 hodiny. ̶ důležitou roli hraje moderátor, který usměrňuje debatu. ̶ pokud je diskuze zaznamenávána na diktafon /jiné záznamové zařízení/, je nutné na tuto skutečnost respondenty upozornit a zajistit jejich souhlas. Rozhovor dle míry standardizace Standardizovaný rozhovor (kategorizovaný, strukturovaný) - na základě předem připravených otázek, drží se předem připravené formulace a pořadí otázek. - tazatel musí zaujímat nestranný postoj, působit neutrálně a výroky respondenta nesmí v žádném případě hodnotit. Polostandardizovaný rozhovor - otázky jsou připraveny pouze rámcově, rozvíjejícím činitelem je tazatel i respondent. - podle aktuální potřeby lze rozvíjet jednotlivé problémy do větší hloubky Nestandardizovaný (nekategorizovaný, nestrukturovaný) - výzkumník má připraven pouze téma a základní záchytné body 26 Dotazník Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd Definice dotazníku ̶ dotazník je souborem otázek, jež jsou předem připraveny na formuláři. ̶ je založen na nepřímém dotazování respondentů a jde spolu s rozhovorem o nejrozšířenější techniku sběru dat v ošetřovatelství. Pro techniku dotazníkového šetření je typické: ̶ nepřítomnost výzkumníka při vyplňování formulářů, ̶ přiměřená znalost prostředí a nezbytnost provedení předvýzkumu. ̶ Zásadní význam – vhodná konstrukce otázek, jde metodologicky o nejcitlivější a nejnáročnější část výzkumu. Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd28 Dotazník ̶ Papírový ̶ Online ̶ Telefonický rozhovor Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd29 Co potřebuji ̶ Odborné znalosti v oboru ̶ Znalost specifik v dané problematice (firemní kultura, sociální prostředí…) ̶ Prohledat všechny možné zdroje pro nalezení vhodného standardizovaného dotazníku / měřící škály / ̶ Inspirujte se v jiných publikacích …netvořte vlastní dotazník “na zelené louce”. Použijte a upravte si již vytvořený dotazník, který se osvědčil… Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd30 Je potřeba se zaměřit především na: Dotazník – zásady srozumitelnost přehlednost a snadnou orientaci jednoduchost vyplňování jazykovou korektnost grafickou úpravu DOTAZNÍK, ZÁKLADNÍ PRAVIDLA PRO TVORBU OTÁZEK/položek (1) ̶ musí zahrnovat všechny problémy, které zkoumáme ̶ musí zaujímat celou šíři problematiky ̶ musí mít dokonale promyšlenou strukturu ̶ konstrukce dotazníku by měla respondenta spíše přitahovat ̶ formulace otázek má být jasná, jednoduchá a jednoznačná Příklad: https://www.survio.com/vzor-dotazniku/dotaznik-pruzkum-stravovaci-navyky https://www.survio.com/vzor-dotazniku/dotaznik-pro-kuraky DOTAZNÍK, ZÁKLADNÍ PRAVIDLA PRO TVORBU OTÁZEK/položek (2) ̶ všichni respondenti by měli otázce porozumět stejným způsobem ̶ nevolte široké znění otázky, to obvykle vede k volným odpovědím ̶ vyhýbejte se výrazům jako je „několik, někdy, obyčejně“ respondenti je mohou interpretovat různě ̶ vyhněte se dvojitým otázkám ̶ kladete jen takové otázky, na které respondent dovede odpovědět ̶ otázky musí být pro respondenty smysluplné ̶ vyhýbejte se předpojatým otázkám Praktické rady – tvorba dotazníku ̶ Jednoznačnost – formulovat výstižné a jednoduché věty. ̶ vyvarovat se dvojitých záporů a nejednoznačných slov ̶ Srozumitelnost – používat jazyk cílové skupiny respondentů, vžít se do role dotazovaného (senioři, mládež….) ̶ Stručnost – používat krátké, stručné věty ̶ Validita – ptát se na to, co skutečně potřebujeme zjistit, jiným slovy, zdali odpověď na otázku pomůže dosažení stanoveného cíle průzkumu. ̶ Vyvarovat se haló-efektu, tj. řadě příbuzných otázek za sebou, kde se odpověď z první otázky přenáší i do ostatních. Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd34 Tvorba dotazníků Dotazník – anonymita Anonymní ̶ Respektujeme důvěrný charakter individuálních informací ̶ dáváme záruku pouze hromadného zpracování ̶ dáváme přednost všude tam, kde hrozí ohrožení respondentů ̶ zabraňuje pocitu „nepříjemného vyzvídání“ ̶ odpovědi upřímnější a spolehlivější Neanonymní ̶ nezbytné tam, kde se vedou kartotéky jednotlivých členů, Skladba dotazníku Dotazník se obvykle skládá ze tří částí: ̶ vstupní část je složena z hlavičky ̶ stručný úvod, který by měl dotazovanou osobu slušně ̶ oslovit a požádat o vyplnění dotazníku ̶ představit náplň dotazníku ̶ naznačit význam odpovědí a smysl celého dotazníku (lidé neradi dělají věci, u kterých nevidí žádný smysl) ̶ zdůraznit přínos správného vyplnění pro samotného respondenta Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd37 Vstupní část dotazníku Průvodní dopis V průvodním dopise výzkumník vysvětluje, z jakých důvodů se obrací na respondenta, prosí jej o vyplnění dotazníku a o jeho vrácení. sdělit stručné pokyny k vyplňování obsáhlé pokyny dotazovaného odrazují již na začátku zmínit přibližnou délku vyplňování dotazníku poděkovat za čas, který bude vyplňování věnovat ujištění o anonymitě Hlavní explorativní část – jádro dotazníku ̶ obsahuje vlastní položky dotazníku ̶ pořadí otázek nemusí být vždy tematické ̶ na prvních místech bývají otázky lehčí a přitažlivější, abychom respondenta ve vyplňování neodradili ̶ Uprostřed dotazníku uvádíme otázky těžší a méně zajímavé ̶ ke konci dotazníku zařadíme otázky, které mají důvěrnější charakter ̶ nakonec uvádíme i otázky faktografické, protože ty nebývají tak náročné jako jiné typy otázek ̶ soustředí se na závisle proměnné, vyjadřující vybrané problémy a hypotézy Poslední část dotazníku ̶ poděkování respondentovi za spolupráci Typy otázek v dotazníku – dle otevřenosti Uzavřené otázky – nabízí připravené odpovědi, úlohou respondenta je označit vhodnou odpověď. Příklad: Považujete svou stravu za pestrou a odpovídající požadavkům zdravé výživy: □ano, určitě □spíše, ano □spíše, ne □určitě ne □nevím Otevřené otázky – respondent má volnost v odpovědi. - výhodou je, že neomezují respondenta a nevnucují mu volbu. - na otevřené otázky se však odpovídá obtížněji, než na uzavřené. - nevýhodou je, že otevřené otázky se hůře zpracovávají, široký sortiment odpovědí pak musí výzkumník dodatečně kategorizovat. Příklad: Co si myslíte o...? Co se podle vás stane příště? Co by se stalo, kdyby...? Polouzavřené otázky •nejprve vyžadují uzavřenou odpověď a po té ještě vysvětlení v podobě otevřené otázky nebo variantu „jiné odpovědi“ •Příklad: Souhlasíte s…? a) ano b) ne c) nevím Pokud ano, proč? V dotazníku nemusí vystupovat jen jeden typ otázek, naopak střídá-li se více typů, zlepšuje to pozornost a vyvádí respondenta ze stereotypu. Uzavřené otázky – úskalí formulace ̶ jednotlivé kategorie musí být tzv. vyčerpávající (obsahovat všechny možné alternativy) ̶ pokud výčet není možný, je nutné uvést možnost „jiná odpověď“ ̶ všechny odpovědi se musí vzájemně vylučovat, není možné odpověď zařadit do více kategorií Filtrační otázky a projekční otázky Filtrační - eliminují respondenty, kteří z objektivních i subjektivních důvodů nemohou odpovědět na otázku následující Příklad: Máte děti? a) ano b) ne Následující otázka je určena pouze rodičům. Projekční otázky Předkládáme respondentovi k posouzení názory a postoje jiných lidí, „Jak smýšlejí sestry ve vaší nemocnici o svém platovém ohodnocení?“ Tzv. technika nedokončených vět, O jejich spolehlivosti se diskutuje…. V závěrečných pracích je nedoporučujeme… Kontrolní otázky („lži skóre“) Ověření si spolehlivosti/pravdivosti některých otázek, „Uveďte onemocnění, které se vyskytlo ve vaší rodině za posledních 5 let: a) onemocnění srdce a cév b) onemocnění trávícího traktu c) maligní/nádorové onemocnění d) …..“ „Objevilo se ve vaší rodině v posledních pěti letech onemocnění srdce a cév? a) ano b) ne“ Typy otázek – škály ̶ forma otázky, kterou žádáme respondenta, aby řadil zkoumaný problém na určité kontinuum. Kontinuum může být vyjádřeno různým způsobem: ̶ Verbálně ̶ Číselně ̶ Graficky Vyjádření škály Verbálně a)velmi líbil b)líbil c)nemohu se vyjádřit d)nelíbil e)velmi nelíbil Číselně 1 = velice se mi líbí, 2 = dost se mi líbí ….atp. Graficky – respondent zaznamenává odpověď přímo na osu nebo úsečku Příklad: Vizuální analogová škála Validita dle typů otázek ̶ Faktografické otázky mají vysokou validitu, na otázky typu věk, bydliště, zaměstnání, odpovídají respondenti přesně. ̶ Nižší validitu mají otázky týkající se postojů, názorů, zájmů apod Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd46 Návratnost dotazníků = poměr počtu distribuovaných dotazníků k počtu vyplněných a vrácených dotazníků, udává se v procentech. 1 za požadovanou minimální návratnost dotazníkového výzkumu se považuje 75 %. 2 Návratnost snižuje – přílišná délka dotazníku, neaktuálnost problému, nedostatečná srozumitelnost otázek 3 Výhody dotazníku ̶ jedna nejlevnějších metod průzkumu ̶ jednoduše se zpracovává a vyhodnocuje ̶ jedna z nejméně „dotěrných“ metod průzkumu – respondent vyplňuje bez výzkumníkovy přítomnosti ̶ jednoduchý na vyplnění Nevýhody dotazníku ̶ může být obtížné získat respondenty ̶ v dotazníku je snadnější vyplnit nepravdivé informace ̶ redukuje komunikaci – 90 % komunikace je nonverbální – dotazník ji nedokáže zachytit Nejčastější chyby v konstrukci otázek ̶ Obsahová nesrozumitelnost – přiblížit předmět zkoumání, nikdy nepodceňovat ani nepřeceňovat informovanost respondenta. ̶ Jazyková nesrozumitelnost – pozor na odborné názvy a cizí slova. ̶ Nejednoznačné otázky – např.: „Čistíte si pravidelně zuby?“ ̶ Příliš strohé otázky ̶ Příliš dlouhé otázky – mnohomluvné, např.: „Domníváte se, že zdravotní péče byla v 80. letech, lepší než v následujícím období nebo si myslíte, že v současné době je lepší?“ ̶ Sugestivní otázky – předem „napovídají“ očekávanou odpověď, např.: „Líbí se vám, když…“ ̶ Otázky typu „proč“ – jsou přípustné jen tehdy, když vysvětlují čin respondenta, např.: „Proč je ve vaší nemocnici dobrá pracovní morálka?“ ̶ Halo efekt – pokud klademe za sebou řadu podobných otázek, které jsou v začátku spojeny s negativní odpovědí nebo neg. citovým zabarvením – přenos na ostatní otázky příbuzného tématu. „Fatální“ chyby ve formulaci položek/otázek ̶ Neohleduplné otázky: ̶ „Jak často se opíjíte?“ ̶ „Trestáte děti?“ ̶ Eufemismy – opisná vyjádření, která zjemňují, zeslabují negativní hodnocení spojený mi s některými otázkami. ̶ „Pijete někdy alkoholické nápoje?“ ̶ „Jaké využíváte výchovné metody?“ ̶ Věcná náročnost –neklademe příliš náročné otázky ̶ z hlediska paměti dotazovaného, i odborného. ̶ Např.: „Proč jste se rozhodla pro povolání všeobecné/zdravotní sestry?“ Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd51 Na co dát pozor… Dotazník versus anketa Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd52 Anketa je druh výzkumné techniky založené na dotazníku: ̶ slouží především ke zjištění názoru velkého počtu osob ̶ zpravidla se skládá pouze z několika otázek Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd53 Pilotáž dotazníku ̶ 5 – 10 respondentů Proč toto podstupovat? • Protože je nemožné si představit všechny možné situace, ve kterých se naši klienti nacházejí, vžít se do okolností rozličných klientů a tento test (odborně “pilotáž”) nám pomůže odhalit chyby či nepřesnosti, jichž jsme se nevědomky dopustili. • Často toto zjistíme až tehdy, když dotazník vyplňujeme s někým jiným – s někým, kdo nevěděl, kam jsme zrovna touhle otázkou mířili, co jsme vlastně měli na mysli. • Telefonické nebo jiné „živé“ testování má ještě další přednost: většinou zjistíme, že se ptáme zbytečně složitě, protože psaný projev svádí ke složitějšímu vyjadřování a naopak mluvený projev k jednodušším formulacím a vyjadřování. • Pokud nemáme k dispozici několik respondentů, mohou jakou nouzové řešení pomoci spolupracovníci, rodinní příslušníci či přátelé. Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd54 Distribuce dotazníků a sběr dat ̶ Distribuce tištěné verze (pošta, volně přístupné místo…) ̶ Distribuce on-line (sociální sítě, email, placené reklamy…) ̶ Dotazování face-to-face Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd55 Používat povinné otázky v dotazníku? ̶ Představme si, že bychom dotazníky sbírali nikoli online (CAWI), ale klasicky face to face na ulici – jak respondenta donutíme, aby odpověděl na otázku, na kterou odpovědět nechce? Nijak. Tedy když pominu různé „vyspělé tazatelské techniky“ ve stylu „Tak tam něco napišme, já to nemůžu odevzdat prázdné, co třeba za a)…“ Anebo si představme, jak by takový výzkum probíhal po telefonu (CATI). Za jak dlouho naštvaný respondent položí hovor? ̶ Nejen laičtí výzkumníci totiž zapomínají na základní práva respondentů: ̶ 1) právo respondenta neodpovědět na otázku ̶ 2) právo respondenta neúčastnit se výzkumu Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd56 Jak tedy naložit s povinnými otázkami? • Používat povinné otázky co nejméně ̶ V jednom online dotazníku nejvýše tolik, aby se na prstech jedné ruky daly spočítat. • Používat atribut „povinnosti“ jen pro zásadní otázky ̶ Jako povinné otázky označit v online dotazníku pouze ty, bez kterých se skutečně neobejdeme. Takové otázky, aby když je respondent zapomene vyplnit a vyskočí mu červené upozorněn, aby si v ideálním případě řekl: „No jo, to je důležité, to jsem zapomněl vyplnit“ a nikoli „Co ještě otravují?“. • V povinné otázce vždy uvést možnost typu „Nevím/Nechci odpovědět“ ̶ Pokud nastavíme otázku jako povinnou, musí mít možnost odpovědět i ten, kdo odpovědět nechce. Zní to jako paradox? U povinné otázky bychom totiž vždy měli jako jednu z možných odpovědí zařadit i možnost „Nevím/Nechci odpovědět“. Proč? Protože to je základní právo respondenta – právo neodpovědět se vztahuje dokonce i na naši povinnou otázku. Pokud tuto možnost do otázky nedáme, tak se nejen prohřešujeme proti sdíleným pravidlům, ale zvyšujeme riziko okamžitého ukončení online dotazníku. 57 Experiment Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd58 Experiment metoda výzkumu, která záměrným vyvoláním určitých jevů, umožňuje kontrolu jejich účinku na jiné jevy a kritickým zhodnocením výsledků umožňuje objasnit jejich povahu podstata spočívá v umělém vyvolání určité žádoucí situace pro potřeby experimentu je obvykle nutné sestavit dvě skupiny: - experimentální - kontrolní Rozlišujeme základní typy experimentů: - klasický - klinický - přirozený Experiment - typy Klasický - prováděn v laboratorních podmínkách, kdy využívá jedné experimentální a druhé kontrolní skupiny. ̶ obě skupiny jsou pozorovány a měřeny Klinický - zachováváme stejné vnější podmínky, ale nelze zachovat podmínky vnitřní. ̶ probíhá mezi srovnávacími skupinami ̶ často pomocí klinického experimentu probíhá výzkum léčiv ̶ pevnou součástí klinického výzkumu je etická komise 60 Studium dokumentů – Obsahová analýza dokumentů Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických věd61 Obsahová analýza dokumentů klasická metoda založená na analýze jakýchkoliv dokumentů, které nebyly vytvořeny za účelem výzkumu jedná se o dokumenty psané, tištěné, zachycené na zvukových nosičích, videozáznamech, ale i fotografiích obsahová analýza sloužím k tvorbě závěrů, úsudků, hlavních myšlenek v ošetřovatelství můžeme obsahovou analýzu zaměřit na zdravotnickou dokumentaci (lékařské a ošetřovatelské záznamy) nebo na dokumenty zdravotnického managementu Kazuistika – případová studie Kasuistika, případová studie – CASE STUDY ̶ řadí se ke kvalitativním metodám výzkumu, jde o výzkum na vzorku jedné osoby nebo situace. ̶ v ošetřovatelství jde o popis konkrétního případu určitého onemocnění u jednotlivých osob, je důležitým zdrojem poznání nemoci ve speciálních případech (běžné případy/raritní případy) ̶ obsahuje zpravidla rodinnou a osobní anamnézu, diagnózu, prognózu, příslušné ošetřovatelské postupy, jejich průběh a výsledky, analýzu, interpretaci a závěr. Účel kazuistiky ̶ návrh řešení problémů ̶ stanovování hypotéz, které je možné ověřovat dalším výzkumem ̶ jako doplněk kvantitativního výzkumu ̶ jako metodu výuky v přirozených podmínkách Uplatnění ve výzkumu v ošetřovatelství: - ověření metod a prostředků ve vztahu k metodologii získávání informací o zkoumaných subjektech - uplatnění u nové problematiky –získávání prvních informací o novém onemocnění a ošetřovatelských potřebách - tvorba originálních hypotéz. V rámci aplikovaného výzkumu můžeme získat odpovědi na užší praktický ošetřovatelský problém. Postup a typ zpracování ̶ Popis historie případu ̶ Studium a rozbor případu – analýza ̶ Komplexní kazuistika – historie + analýza = epikríza Postup zpracování kazuistiky: - vhodný výběr problematiky (případu) - stanovení cílů studie - formulování otázek, vymezení problémů - výběr adekvátního případ, (získat jedince pro spolupráci) Základ = teoretické vědomosti a zkušenosti Děkuji za pozornost