Sociologie a sociální psychologie 24. 11. 2023 Co nás dnes čeká? •Studijní materiály •Video a diskuse •„Státnicová témata“ – role lékaře a pacienta a její proměny, inkluze, exkluze, stigma a modely postižení •Domluva na ukončení předmětu •https://www.ceskatelevize.cz/porady/14708002300-kronika-orgasmu/222562280110001/ •Jaké vztahy mezi politikou, plodností, expertízou a intimitou dokument nastiňuje? • •Přetrvávají dosud, proměnily nějak svou podobu? • • •13. Sociální exkluze a inkluze ve vztahu k nemoci a jinakosti – definice; stigma a jeho vliv na prožívání nemoci/jinakosti; modely postižení •14. Zdravotnický pracovník a pacient jako sociální aktéři – role zdravotnického pracovníka a pacienta – funkcionalistická definice, současné proměny, rutinizace a deprofesionalizace zdravotnické profese, zdravotnická/lékařská socializace, komunikace mezi zdravotnickým pracovníkem (lékařem) a pacientem. • •ROLE LÉKAŘE •- diskuse Sociální role lékaře a pacienta (zprac. Dle BÁRTLOVÁ, S. (2006). Příspěvek T. Parsonse k rozvoji sociologie medicíny a zdravotnictví. Sociální práce/Sociálna práca, 1, 93-100) •The Social System (1951) •americký sociolog Talcott Parsons, představitel strukturálního funkcionalismu •zdůraznil funkci medicíny jako instituce sociální kontroly (také Zola, Goffman) – umožňuje společnosti zvládat nemoc, lékař je pak postavou, která legitimizuje status nemoci • • Charakteristiky role lékaře 1.Funkční specifita (odborná kompetence) 2.Afektivní neutralita (kontrola svých emocí) 3.Univerzalismus 4.Kolektivní orientace (morální podtext, nezištnost, sebezapření) 5. •Kritika: •Freidson (1970) – interakcionismus, pacient jako aktér, uznání partikulárních zájmů lékařů, rigidnosti vůči změně • Role nemocného 1)Nemocný nemá zodpovědnost za svůj stav, není schopen odstranit ho svou vůlí 2)Je zproštěn svých povinností 3)Je povinen dávat najevo nežádoucnost a přechodnost situace 4)Je povinen vyhledat odborníky a dodržet jejich doporučení 5) •Kritika: Freidson, Goffman, Zola – schéma je kulturně specifické Proměna role lékaře •Deprofesionalizace, rutinizace lékařské profese, konec „zlaté éry“ lékařské profese od 60. let minulého století •Posílení autonomie pacientů – příčiny? •Proměna vztahu lékař – pacient (od paternalismu a mocenské nerovnováhy) k partnerství •Socializace do profese •Komunikace (nespokojení) lékaři vs. společnost •Nejedná se však o jednosměrný a všeobecný proces! • sli.do •1728416 •Beagan, B. L. (2000). Neutralizing differences: producing neutral doctors for (almost) neutral patients. Social science & medicine, 51(8), 1253-1265. • •Malin, M. (2003). Good, Bad and Troublesome: Infertility Physicians' Perceptions of Women Patients. European Journal of Women's Studies, 10(3), 301-319. • •Křížová, E. (2006). Proměny lékařské profese z pohledu sociologie. Sociologické nakladatelství. • foto Proměny lékařské profese z pohledu sociologie - Eva Křížová undefined Výzkum prestiže povolání (CVVM, 2019) • •Šmídová, I., & Slepičková, L. (2013). Lékaři a vyhoření: ožehavá každodennost medicíny pohledem sociologie. Burnout syndrom jako mezioborový jev. • •Slepičková, L., & Šmídová, I. (2014). Postoje českých lékařů k medicíně a ke změnám v praxi reprodukční medicíny. Data & Research: SDA Info/Data a Vyzkum: SDA Info, 8(1) • ilu_doktoři_1 Přístup k léčbě jako ke službě •Pacienti dneska, to je největší problém asi, jsou velmi dobře informovaní, ale už tady není bohužel taková ta pokora, ten lékař ztratil ten post, možná výjimečnosti, klienti přichází s tím, že si něco diktují, oni si připadají •jako v supermarketu, že si přišli tady něco koupit, oni mají přece ty peníze, nesou nám je tady, my teda budeme poslouchat, co oni budou chtít. A oni si to •všechno načetli, oni to všechno vědí. • •(lékař, soukromá klinika asistované •reprodukce) 15 Velká očekávání •Už jim chybí jenom ten poslední doplněk, že už všechno mají, a teď si vzpomněly teda, že by to chtělo i to miminko. A tam je potřeba vysvětlit, že ono to není prostě jednoduchý, že my nemůžeme tu přírodu nějakým způsobem ošidit, my jí můžeme jenom napomoct, ale musíme ji respektovat. • •(lékař z oddělení asistované reprodukce •při fakultní nemocnici) ilu_doktoři_2 Hodnoty lékařů a pacientů •Jsou i tací pacienti, kteří přijdou, a řeknou: my chceme dítě. Kde pracujete? Nezaměstnaná. Kde vy? Nezaměstnanej. Platí se peníze za to? Pět tisíc máme zaplatit? No to my nemáme. Tak si pak řeknete, a z čeho budete to děcko živit? •(lékař, soukromá klinika asistované reprodukce) • •Jsou tu lidi, kdy vůbec nechápete, co ty dva mají společného a jak se k sobě chovají v té ordinaci a říkáte si, proboha tak ty se nesnášejí, už jenom když sedí vedle sebe a ti spolu chtějí mít a vychovávat dítě, takových je taky celá řada. To taky vůbec miluju, když někdo řekne: chceme dvojčata, ať to máme za sebou, ať to je odbytý. Tak to já říkám, tak to ty děti radši nemějte, protože to si máte užívat a ne si to, ne si to odbýt. Takže to je další, kdy člověk by řekl teda... Léčíme a člověk by měl sto chutí je nějak ještě vychovávat, ale to bohužel nejde. •(lékař, soukromá klinika asistované reprodukce) 2013 Práce, adrenalin a nepostradatelnost •Ta operativa je strašně vzrušující, jako stále zajímavá, mě to prostě baví jako. Kdo si neřízl, nepochopí. •(lékař, soukromá praxe a dílčí úvazek v malé nemocnici) • •Jo stalo se mně, stane se vám to, když něco špatně skončí a (…) začnete to rozebírat a řeknete si: No mám já tohle zapotřebí? Já půjdu dělat posudkáře nebo revizáka. Ale pak si uvědomíte, že vám bude vlastně ten kontakt s těmi lidmi chybět, že přestanete být tím poslem dobrých zpráv a že, že přestanete těm lidem pomáhat (…)takže zase jsem se zpátky pokorně ponořil a, a zůstal. •(lékař v soukromé praxi i fakultní nemocnici) 18 ilu_doktoři_4 Fyzické limity a osobní život •Ono od určitého věku, když nespíte každý den ve své posteli, tak potom už to začíná být fyzicky náročný a v té době, kdy já jsem odcházela, tak se ještě sloužilo tím způsobem, že jste prostě do čtyř dělala, pak jste nastoupila službu, sloužila jste do sedmi do rána a pak jste od sedmi do čtyř zase pracovala a pak jste šla teprve domů. •(lékařka v soukromé praxi, dříve ve fakultní nemocnici) • •Už jako vám dělá problém prostě vstát ve dvě hodiny ráno a podat perfektní výkon a podávat ho až do sedmi do rána prostě a potom celý den pracovat a večer ještě nakoupit, uvařit, že jo, postarat se prostě o rodinu, o děti, a ještě si večer popovídat s mužem, že jo, aby se necítil odstrčený, no tak (…) najednou si člověk, najednou mu to •prostě jako vypoví. •(lékařka na soukromé klinice AR, dříve vedoucí lékařka •porodnice ve fakultní nemocnici) • 19 Pracovní podmínky: konkurenční, silně byrokratizované a hierarchizované prostředí •Tam se neustále musíte snažit se udržet na tom svém místě, všichni se o to svoje místo třesou a já jsem si říkala, že přece já o to nestojím, takže vlastně s radostí přenechám někomu to svoje místo, kdo by byl nešťastný, že by měl odejít. (…) Bylo náročný jakoby psychicky tam vydržet s některými lidmi, je tam neustálý nějaký konkurenční pseudoboj •(…), tam nehrálo roli, jak pracujete, •upřímně, ale jak se prezentujete. • •(lékařka v menší nemocnici o odchodu •z fakultní kliniky) • ilu_doktoři_3 20 „Co, kromě nedostatku financí, považujete za největší problém současné medicíny?“ (%, N=1458, kategorie vytvořené autorkami) 21 Struktura odpovědí týkajících se pacientů (%, N=158, kategorie vytvořené autorkami) 22 Modely postižení zpracováno na základě HYDE, M. (2001). Exploring Disability: A Sociological Introduction. Colin Barnes, Geof Mercer and Tom Shakespeare. Cambridge: Polity, 1999,£ 49.50 (£ 14.95 pbk), 280 pp.(ISBN: 0-7456-1478-7). Sociology, 35(1), 219-258. Exploring Disability: A Sociological... by Barnes, Colin Medicínský model postižení (individuální) •Soustředí se na tělesnou vadu, jinakost, nedostatečnost, kterou vnímá jako příčinu funkčního omezení nebo postižení (disability) •Klíčovým komponentem je medikalizace postižení •Náprava je věcí léčby nebo rehabilitace, a je v rukou profesionálů, jako jsou lékaři, fyzioterapeuti, psychologové, pedagogové apod •Postižení jako osobní tragédie, patologie a sociální problém •Mechanistní pojetí ztráty nebo postižení, které se promítalo také do sociálních dávek a posuzování invalidity WHO – Mezinárodní klasifikace nemocí, postižení a handicapu (ICIDH) (1980) •Značí posun od medicínského modelu postižení, neboť kromě fyzického nebo psychického postižení daného onemocněním či úrazem zavádí pojem disability jako funkční omezení (omezená schopnost nebo neschopnost vykonávat nějakou aktivitu na úrovni, která je považována za normální) a handicap jako znevýhodnění ve vztahu k naplňování běžných sociálních rolí •Mluví se o socio-medicínském pojetí postižení •Vede každý „impairment“ k „handicap“? • •DISEASE OR DISORDER -> IMPAIRMENT -> DISABILITY -> HANDICAP Disability Rights Movement Disabled protesters underneath a banner that reads "Injustice anywhere is a threat to justice everywhere." •Sílící hlas aktivistů a jejich organizací v Evropě a v severní Americe, odmítání medicínského modelu postižení, sdílení zkušeností s diskriminací (70. – 80. léta minulého století) •Moderní společnost nezvládla přijmout lidskou různorodost a přizpůsobit se jí •Důraz na ekonomické, kulturní bariéry a omezení daná prostředím •Skutečnou příčinou postižení je společnost, diskriminace, předsudky a bariéry •Profesionálové nemají monopol na výklad toho, co to znamená být postiženým, ani co je potřeba s ním dělat • •IMPAIRMENT (postižení na úrovni těla) vs. DISABILITY (znevýhodnění nebo omezení aktivit způsobené společností, která vylučuje osoby s postižením z participace na sociálních aktivitách) Sociální model postižení Biopsychosociální model postižení (ICF) •Probíhaly podobné procesy v československé/české společnosti? •Pokud ano, jak se projevovaly? •Co se děje s pojetím postižení v ČR dnes? •Nemoc a stigma •Co to znamená stigma? •Jaké jsou stigmatizované diagnózy? Proč jsou některé diagnózy stigmatizovanější, než jiné? •Jak poznáme, že nějaká diagnóza je stigmatizovaná? • •V ČEM TKVÍ STIGMA DUŠEVNÍCH NEMOCÍ -NEBEZPEČNOST -ŠPATNÁ PROGNÓZA (větší stigma mají nemoci, které jsou chronické, je u nich obtížnější léčba) -NARUŠENÍ SOCIÁLNÍCH INTERAKCÍ -NEMOCNÉMU JE PŘISUZOVANÁ ZODPOVĚDNOST ZA JEHO STAV • • 3 představy o člověku s duševní nemocí A)Maniak, kterého je potřeba se bát (strach) B)Rebel, svobodná duše (nezodpovědnost, neschopnost rozhodovat) C)Dítě v těle dospělého (péče) Rüsch, Angermeyer, Corrigan 2020 Stigma •E. Goffman •Definice: •Situace jedince vyloučeného z plného společenského přijetí •Nežádoucí atribut s diskreditujícím dopadem •Sklon připisovat dané osobě celou řadu nedokonalostí na základě jedné původní •Odlišnost od očekávání Stigma: Poznámky o způsobech zvládání narušené identity obálka knihy Stigma •3 typy stigmat: •a) tělesná znetvoření •b) vady charakteru •c)kmenová stigmata • •Narušují rutinu společenského styku Stigmatizovaný Osman, R., & Porkertová, H. (2020). „Upoután vozíkový": absence zdvořilé nevšímavosti jako bariéra při pohybu prostorem uživatelů a uživatelek elektrických vozíků. Sociologicky Casopis, 56(1), 85-107. •Stigma v jazyce (označení duševně nemocných, „přiznání se“ k diagnóze) •Téma bariér k vyhledávání pomoci •Stigma (u stigmatizovaného) má negativní efekt na sebe přijetí a zvládání •Stigmatizované diagnózy znamenají diskriminaci v systému zdravotní péče, nedostatek sociální podpory •Stigma zasahuje nejen samotného postiženého, ale i okolí, které musí snášet mnoho znevýhodnění •Obrovské znevýhodnění přetrvává právě ve zdravotním sektoru – jak vypadají psychiatrická oddělení v nemocnicích a kde jsou? •„Poslání k psychiatrovi“ jako řešení obtížně léčitelných fyzických symptomů • • CVVM, 2020 CVVM, 2020 Strategie boje se stigmatem •PROTEST •VZDĚLÁVÁNÍ, KAMPANĚ ZVYŠUJÍCÍ INFORMOVANOST, PŘÍTOMNOST V MÉDIÍCH •ZÁKONY – TRH PRÁCE, BYDLENÍ •KONTAKT •