praktikum č. 8
REAKCE HYPERSENZITIVITY
Imunitní reakce, které se fyziologicky uplatňují v boji organismu proti infekčním
agens, mohou za určitých okolností vést k poškození organismu
IMUNOPATOLOGICKÉ REAKCE
dělení podle Coombse a Gella
I. Časná přecitlivělost (IgE)
klinický korelát (alergické choroby)
II. Cytotoxicita, porucha signalizace v buňkách (IgG,IgM)
klinický korelát (autoimunitní choroby)
III. Reakce na imunokomplexy (Ag-Ig-C)
klinický korelát (imunopatologické projevy při infekcích a nádorech)
IV. Pozdní přecitlivělost (T-lymfocyty Th1, Th2, Tc)
klinický korelát (reakce po transplantacích, transfúzích a vakcinacích)
charakterizován interakcemi mezi antigenem a protilátkou vedoucími
k lokální produkci C5a složky komplementu a náboru polymorfonukleárních
leukocytů do místa zánětu, což vede následně ke tkáňovému poškození
v důsledku uvolnění neutrofilních hydrolytických enzymů po jejich autolýze
iniciována protilátkou reagující s antigenní determinantou
buněčné membrány
důsledky této reakce závisí na tom, zda byl do ní zapojen komplement nebo
akcesorní molekuly a zda byl ovlivněn metabolismus buňky
II. TYP PŘECITLIVĚLOSTI
cytotoxická závislá na protilátkách
II. TYP PŘECITLIVĚLOSTI
cytotoxická závislá na protilátkách
hlavní mechanismy patogenetického působení
štěpnými faktory komplementu a Fc-receptory zprostředkovaný
nábor leukocytů do místa zánětu a jejich aktivace (neutrofily,
makrofágy)
opsonizace a fagocytóza buněk
abnormality v buněčných funkcích
(např. porušená signalizace přes receptory)
II. TYP PŘECITLIVĚLOSTI
cytotoxická závislá na protilátkách
protilátky proti buňkám nebo tkáním
obvykle patogeneticky působí tam, kde se tyto buňky nebo tkáně nacházejí
(není tu většinou systémový charakter)
antigen
je většinou autoantigen, ale mohou být tvořeny také proti cizímu antigenu,
který je imunologicky zkřížené reagující s vlastním antigenem
II. TYP PŘECITLIVĚLOSTI
na protilátkách závislá buněčná cytotoxicita
(ADCC)
NK buňky a další leukocyty se mohou vázat na protilátkami označené buňky
a tyto buňky zničit
NK buňky  Fcγ receptor zvaný FcγRIII (CD16, jeden z mnoha aktivačních
receptorů na povrchu NK buněk)  vazba na IgG protilátky navázané na
buněčném povrchu  aktivace signálů vedoucích k uvolnění granulí z NK
buněk a zabití opsonizovaných buněk
typicky buňky infikované obalenými viry exprimují na svém povrchu virové
glykoproteiny, na které se váží specifické antivirové protilátky, což umožňuje
ADCC-mediované zničené infikované buňky
Aktivace komplementu
 lýza buňky
(např. AIHA s chladovými autoprotilátkami, myasthenia gravis)
 vazba C3b (opsonizace)  fagocytóza
(např. AIHA s tepelnými autoprotilátkami, ITP)
 aktivace neutrofilů a tkáňové poškození
(např. Goodpastureův syndrom)
II. TYP PŘECITLIVĚLOSTI
cytotoxická závislá na protilátkách
Stimulace nebo blokace receptoru
 stimulace metabolismu (aktivní buněčná sekrece)
(např. Gravesova–Basedowa choroba)
 stimulace růstu
(např. eufunkční struma)
 blokování receptoru nebo pohybu nebo růstu
(např. perniciózní anémie nebo Addisonova choroba, některé případy
neplodnosti, myxedém)
II. TYP PŘECITLIVĚLOSTI
cytotoxická závislá na protilátkách
II. TYP PŘECITLIVĚLOSTI
cytotoxická závislá na protilátkách
onemocnění cílový antigen mechanismus
klinickopatologická
manifestace
AIHA antigeny membrány erytrocytů opsonizace a fagocytóza erytrocytů hemolýza, anémie
ITP antigeny membrány trombocytů opsonizace a fagocytóza trombocytů krvácení
Goodpastureův
syndrom
nekolagenní proteiny bazální
membrány glomerulů a alveolů
komplementem a Fc-receptory
mediovaný zánět
nefritida, plicní krvácení
Graves-Basedowa
choroba
TSH receptor stimulace TSH receptoru protilátkami hyperthyreodismus
myasthenia gravis acetylcholinový receptor blokace receptoru pro Ach protilátkami svalová slabost a paralýza
pemphigus vulgaris desmoglein
protilátkou zprostředkovaná aktivace
proteáz, disrupce intercelulárních adhezí
kožní buly
perniciózní anémie
vnitřní faktor parietálních buněk
žaludků
neutralizace vnitřního faktoru
abnormální erytropoéza a
anémie
revmatická horečka
antigen buněčné stěny
streptokoků/myokardiální antigen
zánět a aktivace makrofágů myokarditida, artritida
dochází k ní, pokud se antigen a protilátka nachází v krevním oběhu a dojde
ke vzniku imunokomplexů, které se ukládají do glomerulárních nebo
pulmonálních bazálních membrán
iniciována imunokomplexy, kdy po aktivaci komplementu dochází k chemotaxi
polymorfonukleárních leukocytů pomocí jejich složek
(C3a a C5a) a jejich aktivaci a tím k poškození tkání
tento typ reakce byl evolučně využíván k odstraňování virových partikulí
cirkulujících v krevním oběhu
III. TYP PŘECITLIVĚLOSTI
imunokomplexové reakce
přechodná imunokomplexová reakce je fyziologický mechanismus
k odstraňování a projevy přechodného imunokomplexového poškození
provázejí většinu akutních infekcí (bolesti kloubů, svalů a podobně)
patologická reakce
nadměrná dávka antigenu
antigen v těle přetrvává
III. TYP PŘECITLIVĚLOSTI
imunokomplexové reakce
lokalizace imunokomplexů závisí na jejich velikosti, náboji, povaze antigenu a
místní koncentrace komplementu
pokud se jich ve tkáních hromadí ve velkém množství, mohou aktivovat
komplement a další buňky a způsobit rozsáhlé tkáňové poškození
typickým příkladem je Arthusova reakce nebo sérová nemoc … dalšími klinickými
příklady jsou systémový lupus erythematodes (SLE), glomerulonefritida nebo exogenní
alergická alveolitida
III. TYP PŘECITLIVĚLOSTI
imunokomplexové reakce
je porušen fyziologický transport a odstraňování imunokomplexů
 důsledkem je lokální zánět
typ reakce charakteru Arthusovy reakce vzniká při nadbytku protilátek
například u extrinzních alveolitid
typ reakce charakteru sérové nemoci vzniká při nadbytku antigenu
například u některých autoimunitních chorob nebo SLE
III. TYP PŘECITLIVĚLOSTI
imunokomplexové reakce
exogenní alergická alveolitida
je způsobena tvorbou špatně rozpustných imunokomplexů v plicní tkáni u nemocných s
vysokým titrem specifických protilátek třídy IgG
asi 6-8 hodin po expozici antigenem se objevuje kašel, dušnost, případně subfebrilie,
lymfadenopatie
opakovaná expozice může vést k rozvoji plicní fibrózy
u nás jsou nejčastější příčinou antigeny ptáků (holubi, andulky – holubářská plíce),
termofilní aktinomycety (farmářské plíce)
III. TYP PŘECITLIVĚLOSTI
imunokomplexové reakce
malé rozpustné imunokomplexy
při nadbytku antigenu
cirkulující imunokomplexy v krvi se ukládají hlavně do stěny cév (vaskulitidy)
nebo glomerulů (glomerulonefritidy)
velké nerozpustné imunokomplexy
při nadbytku precipitujících protilátek
tvorba imunokomplexů deponovaných v místě svého vzniku (méně časté)
III. TYP PŘECITLIVĚLOSTI
imunokomplexové reakce
III. TYP PŘECITLIVĚLOSTI
imunokomplexové reakce
imunokomplexové
onemocnění
specificita protilátek
klinickopatologická
manifestace
systémový lupus erythematodes DNA, nukleoproteiny a další nefritida, artritida, vaskulitida
polyarteritis nodosa
v některých případech
mikrobiální antigeny (např.
povrchové antigeny viru
hepatitidy B)m většinou však
neznámé
vaskulitida
poststreptokoková
glomerulonefritida
antigeny buněčné stěny
streptokoků
nefritida
sérová choroba různé proteinové antigeny
systémová vaskulitida, nefritida,
artritida
Arthusova reakce různé proteinové antigeny kožní vaskulitida
zprostředkovány T buňkami, které reagují s antigenem a uvolňují
se z nich Th1 cytokiny
cytokiny přitahují potom další buňky (zejména makrofágy
uvolňující následně lysozomální enzymy) a Th17 buňky
výsledné akutní léze se skládají z infiltrujících lymfocytů,
makrofágů a příležitostně eozinofilů, chronické léze vykazují
nekrotické a fibrotické změny a někdy granulomatózní reakce
IV. TYP PŘECITLIVĚLOSTI
opožděná přecitlivělost
Th1 buňky mohou reagovat proti buňkám nebo tkáňovým
antigenům a tvořit cytokiny, které mohou za rozvoj lokálního
zánětu a aktivují makrofágy
různá onemocnění mohou být asociována s aktivací Th1 a Th17
buněk
Th1 buňky  IFN-γ (hlavní cytokin aktivující makrofágy)
Th17 buňky  zodpovědné za nábor leukocytů (včetně neutrophilů)
poškození tkání u tohoto typu onemocnění je způsobeno zejména aktivitou
makrofágů a neutrofilů
IV. TYP PŘECITLIVĚLOSTI
opožděná přecitlivělost
Tc buňky specifické pro antigeny hostitelských buněk mohou
tyto buňky přímo zabít
Tc buňky také tvoří cytokiny, které spouští zánět, nicméně nejsou většinou
hlavním zdrojem cytokinů v imunitní reakci
u mnoha T-lymfocyty mediovaných autoimunitních onemocněních se uplatňují
jak Th1 buňky, tak Tc buňky specifické pro vlastní antigeny a podílejí se tak
současně na rozvoji tkáňového postižení
IV. TYP PŘECITLIVĚLOSTI
opožděná přecitlivělost
TUBERKULINOVÝ TEST
aplikace antigenu intradermálně (tuberkulin) na dorzální stranu
levého předloktí
časový odstup odečtu reakce 24–48 hodin
vznik indurace a erytému v místě aplikace antigenu
(hodnotí se pouze indurace)
IV. TYP PŘECITLIVĚLOSTI
opožděná přecitlivělost
TESTY BUNĚČNĚ ZPROSTŘEDKOVANÉ IMUNITY
intradermální aplikace tzv. anamnestických antigenů (tuberkulin,
kandidin, toxoplasmin, tetanický toxoid, antigeny stafylokoků,
streptokoků a další)
pokud pacient neodpoví tvorbou indurace v místě aplikace antigenu do 48
hodin, je porušena pravděpodobně jeho
T-lymfocytární odpovídavost nebo aktivace makrofágů (anergní pacient)
IV. TYP PŘECITLIVĚLOSTI
opožděná přecitlivělost
IV. TYP PŘECITLIVĚLOSTI
opožděná přecitlivělost
onemocnění
specificita patogenních
T lymfocytů
klinickopatologická
manifestace
roztroušená skleróza myelinové proteiny
demyelinizace v CNS, senzorická
a motorická dysfunkce
revmatoidní artritida neznámý kloubní antigen
zánět synovie a eroze chrupavky
a kosti v kloubu
DM I. typu antigeny ostrůvku pankreatu
porušený glukózový
metabolismus
Crohnova choroba neznámý (role mikrobů?) zánět střevní stěny
kontaktní hypersenzitivita modifikované kožní proteiny DTH kůže a vyrážka
chronické infekce (např. TBC) mikrobiální proteiny chronický zánět
virové hepatitidy (HBV, HCV) virem kódované proteiny
CTL-mediovaná smrt hepatocytů,
poškození jater a fibróza