Vzdělání a kompetence

Kompetencí se rozumí způsobilost provádět určitou činnost správně a ve zdravotnictví je její dosah daný zákonem dle stupně a zaměření vašeho vzdělání.

Jak budete profesně růst, budete nabývat nové zkušenosti, znalosti a dovednosti, budou se měnit i vaše kompetence. Ty jsou dané zákonem. Důležité je si také uvědomit, že vám uložené kompetence někde začínají, ale také končí, vždy byste měli myslet na jejich hranice.

Vzdělávací proces je zakotven v Zákoně o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta a nebo v případě biomedicínského studia v Nelékařská sekci stejného zákona.  

Na rozdíl od lékařských povolání se v případě nelékařů jedná o heterogenní skupinu, čítající cca 42 povolání s velmi variabilními požadavky na absolvované vzdělání. Někteří z těchto pracovníků jsou připraveni vykonávat své povolání bezprostředně po absolvování odborné přípravy, u jiných je samostatný výkon povolání vázán na další odborný růst v podobě specializačního vzdělávání. 

Protože samotné biomedicínské inženýrství jako obor je sám o sobě heterogenní povolání, v rámci předmětu AKME se zabýváme pouze tou částí povolání, která se týká biomedicínského inženýrství provádějící klinickou praxi. Nicméně všichni biomedicínští technici, kteří absolvují akreditovaný obor biomedicínský technik budou po zakončení bakalářské zkoušky pracovat jako zdravotnický nelékařský pracovník.

Pokud postupuje student dále, k akreditovanému oboru biomedicínský inženýr, se jeho kvalifikace ve znění zákona č. 96/2004 Sb. změní na Zdravotnického pracovníka v nelékařském oboru biomedicínský inženýr. Z pohledu klinické praxe, pouze akreditovaný biomedicínský inženýr může postoupit k postgraduálnímu vzdělání - atestaci.   

Studium biomedicínského inženýrství pro klinickou praxi

Student biomedicínského technika ve školní praxi

Jako student biomedicínského inženýrství se během klinických praxí stanete součástí zdravotní péče. Nemáte automatické právo např. na nahlížení do zdravotnické dokumentace či provádět vyšetření pacientů. Daný pacient musí s tímto souhlasit, což je zpravidla právně ošetřeno v rámci souhlasu s hospitalizací (dokument, který pacient podepisuje při přijetí do nemocnice) či ústním svolením. Pacient má vždy právo odmítnout přítomnost studentů a je potřeba takovéto rozhodnutí respektovat.

Vztahuje se na vás ale povinnost zachování mlčenlivosti v souvislosti se zdravotními službami.

§ 51 zákona č. 372/2011 Sb.https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-372#cast5

Vaše kompetence jsou dané zákonem, na svých klinických praxích se však držte vždy toho, že rozsah vaší činnosti určuje a zodpovídá za něj pracovník, který vás vyučuje. Bude-li po vás žádáno něco, co nedovedete provést, je vaší povinností na to upozornit a máte právo odmítnout vykonání takového úkonu bez adekvátní míry přípravy a dozoru.

Absolvent biomedicínské techniky

Student akreditovaného studia pro výkon povolání biomedicínský technik nebo absolvent rekvalifikačního kurzu pod vedením IPVZ je po ukončení studia Biomedicínský technik a dle zákona č. 95/2004 Sb., ve spolupráci s biomedicínským inženýrem nebo lékařem vykonává činnosti v rámci diagnostické a léčebné péče v oboru biomedicínské techniky. Je to zdravotnický pracovník způsobilý k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu po získání odborné způsobilosti. 

Absolvent biomedicínského inženýrství

Student akreditovaného studia pro výkon povolání biomedicínské inženýrství nebo absolvent rekvalifikačního kurzu pod vedením IPVZ je po ukončení studia Biomedicínský inženýr a dle zákona č. 95/2004 Sb.  ve spolupráci s lékařem a za použití zdravotnických přístrojů vykonává činnosti v rámci diagnostické a léčebné péče, nebo ve vědeckém výzkumu. Je to zdravotnický pracovník způsobilý k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu po získání odborné a specializované způsobilosti. 

Absolvent Klinického inženýrství

Klinický inženýr provádí odborné výkony související s diagnostickou a terapeutickou technikou s důrazem na jejich instrumentaci ve zdravotnických zařízeních na pracovištích laboratorních provozů, jednotek intenzivní péče, oddělení zdravotnické techniky, pracovištích radiologických, radioterapeutických, operačních sálech a laserových pracovištích.

Po zvolení jedné z 4 specializací se zapíšete do programu specializačního vzdělávání (určeného Ministerstvem zdravotnictví ČR) a zároveň nastoupíte do zaměstnání k nějakému poskytovateli zdravotní péče – v naprosté většině případů do nemocnice. 

V tomto oboru specializace nejprve absolvujete základní kmen zakončený kmenovou zkouškou. Délka kmene je pro všechny stejná: Délka specializačního vzdělávání je minimálně 24 měsíců. Z toho 12 měsíců trvá základní kmen a 12 měsíců vlastní specializovaný výcvik v některém zaměření této specializace zvolené účastníkem z nabídky tohoto vzdělávacího programu. Za tu dobu absolvujete stáže a praxe potřebné k jeho ukončení.  Výstupem je poté atestační zkouška.

Pracovní činnosti klinického inženýra:

• Řízení a kontrola, případně samostatný výkon činností Biomedicínského inženýra.
• Identifikace činnosti vyžadující změnu v postupu, provádění analýz zaměřených na odhalení příčin nedostatků v oboru specializace.
• Výzkum, vývoj a zhotovení zdravotnických přístrojů nebo jejich doplňků.
• Tvorba podmínek pro aplikaci výsledků výzkumu do klinické praxe.
• Provádí výzkum a vývoj nových metod diagnostiky, terapie a prevence nemocí, zejména s ohledem na jejich instrumentační potřeby.
• Spolupráce na aplikaci nových diagnostických a terapeutických metod a metod prevence nemocí.
• Spolupráce na vypracovávání standardů specializovaných činností a postupů
• Na základě indikace lékaře provádění konkrétních specializovaných úkonů v rámci své specializace.

Podrobnější informace o specializačním vzdělávání najdete na webu Institutu pro postgraduální vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ) a na webu Ministerstva zdravotnictví ČR (MZČR):

Srovnání jednotlivých studijních oborů

Oblast	Biomedicínský technik	Biomedicínský inženýr	Klinický inženýr
Úroveň vysokoškolského vzdělání	Středoškolské vzdělání s maturitou nebo nástavbou v oboru zdravotnictví nebo elektrotechniky,  Bakalářský titul v oboru biomedicínské techniky	Magisterský titul v oboru biomedicínského inženýrství nebo Magisterský titul v oboru elektrotechinky či podobné a 2letý akreditovaný kurz nástavby biomedicínského inženýrství (AKK)	Atestace v oboru klinický inženýr
Rozsah praxe	Údržba, opravy a instalace zdravotnického zařízení	Navrhování, vývoj a výroba zdravotnického zařízení	Poskytování technické podpory pacientům a zdravotnickým pracovníkům
Pracovní prostředí	Nemocnice, kliniky a další zdravotnická zařízení	Nemocnice, kliniky, průmysl, výzkumné ústavy a další instituce	Nemocnice, kliniky a další zdravotnická zařízení
Licence	Zdravotnický pracovník	Zdravotnický pracovník	Atestovaný zdravotnický pracovník

Postgraduální studium

Po skončení magisterského studia biomedicínského inženýrství je možné pokračovat doktorským studiem (titul Ph.D.). V podstatě to znamená dělat výzkumnou činnost a nemá žádný vliv na kompetence spojení s povoláním biomedicínského inženýra. Jako absolvent technické i zdravotnického školy máte širokou možnost navazujícího studia od čistě medicínských oborů až do obecné přírodovědné vědy a samozřejmě technické a informatické.  V případě biomedicínského inženýra vyskytujícího se v klinické praxi nemocnice zpravidla poskytuje stejné podmínky biomedikům i lékařům a lze provádět zvolený výzkum v souběhu s prací. 

Ostatní informace ke vzdělávání

Organizace a průběh specializačního vzdělávání je v každé zemi různý, proto může být někdy problém při odchodu do zahraničí. Dokončené vzdělání je v rámci EU všeobecně uznávané, ale detaily se různí podle cílové země.

Protože biomedicínské inženýrství je poměrně nový a dynamický obor, pod jeho pojmem si různé země mohou představovat absolutně jiné obory.

Mezinárodní zdravotnická organizace k této problematice vydala publikaci objasňující role bioinženýra v jednolitých státech (nicméně data bohužel nejsou stále kompletní):

Srovnání několika zemí v oboru biomedicínské inženýrství ( berte v úvahu, že ve světe má i role biomedicínský technik a klinický inženýr jiné role): 

Oblast	USA	Velká Británie	Finsko	Česká republika
Vzdělání a školení	Magisterský titul v oboru klinické inženýrství nebo příbuzném oboru	Bakalářský titul v oboru klinické inženýrství nebo příbuzném oboru, následovaný postgraduálním diplomem	Magisterský titul v oboru biomedicínského inženýrství, následovaný postgraduální specializací v oboru klinické inženýrství	Bakalářský titul v oboru biomedicínského inženýrství, následovaný postgraduální specializací v oboru klinické inženýrství nebo magisterské studium následováno specializací
Regulace a licence	Americká společnost pro klinické inženýrství (AACE)	Rada pro profese v oblasti zdravotnictví a péče (HCPC)	Státní dozorčí úřad pro sociální a zdravotní péči (Valvira)	Ministerstvo zdravotnictví České republiky
Rozsah praxe	Zahrnuje návrh, instalaci, údržbu a opravy zdravotnického zařízení; řízení rizik; a řízení kvality	Zahrnuje stejné činnosti jako v USA	Zaměřuje se na péči a údržbu zdravotnického zařízení	Zahrnuje návrh, instalaci, údržbu a opravy zdravotnického zařízení; řízení rizik; a řízení kvality zdravotnického zařízení. Také samostatnou práce s diagnostickými přístroji a asistenci. Dále oprava a vývoj zdravotnických prostředků
Plat*	Průměrný roční plat 110 000 USD	Průměrný roční plat 70 000 USD	Průměrný roční plat 50 000 USD	Průměrný roční plat 30 000 USD
Perspektivy zaměstnání	Vynikající	Vynikající	Vynikající	Vynikající

*Berte v potaz ekonomické rozdíly a náklady na život v daných zemích.