Během klinické části studia biomedicíny se budete několik let setkávat s lékaři a pacienty v jedinečné perspektivě pozorovatele. Zamýšlejte se již během studia nad tím, jak různí zdravotnící a pacienti komunikují. Hledejte také paralely v chování zdravotníků a pacientů. A přemýšlejte, jací vy chcete být.

Zamýšlejte se nad tím, jak životní styl a zdraví zdravotníka ovlivňují jeho práci, ale i jak práce zdravotníka ovlivňuje jeho zdraví a životní styl.

V tomto smyslu přemýšlejte i nad svým zdravím a životním stylem již během studia. Dlouhodobý stres je téměř nevyhnutelnou součástí náročného studia.

Trocha stresu sice může posílit výkon, dlouhodobý stres ale zpravidla vede k únavě, snížení schopnosti se koncentrovat, rozhodovat, ale také k podrážděnosti a pocitu přehlcení. To ovlivňuje pak nejen vás, ale i vaše okolí.

Práce v pomáhajících profesích

V České republice se stále více diskutuje tzv. syndrom vyhoření nejen u lékařů a zdravotníků, ale obecně u pracovníků v pomáhajících profesích, kam patří i zaměstnanci ve školství, sociálních službách apod. Péče o ostatní může být naplňující, ale také velmi fyzicky, psychicky a časově náročná. Existují také tvrdá data o tom (ne pouze lidové rčení „kozel zahradníkem“), že lékaři a zdravotníci často opomíjejí své vlastní zdraví a popírají často až do očí bijící symptomy, se kterými normálně posílají své pacienty nebo blízké ke specialistům anebo je dokonce sami léčí.

Čas, energie a úsilí vložené do péče o ostatní totiž často vede k tomu, že péče o vlastní zdraví a svůj životní styl, tedy péče o vztahy, sport, odpočinek a podobě se dostává na vedlejší kolej.

Někteří z vás již toto možná pozorují na stážích, v okolí, ve své rodině, nebo sami na sobě.

Péče sama o sebe

V „kodexu lékaře“ ve Velké Británii („Good medical practice“) stojí mimo jiné, že jako lékař byste měl navštěvovat pravidelně obvodního lékaře, měl byste vyhledat odbornou pomoc při známkách onemocnění, které by mohly ovlivnit vaši práci. Také byste neměli své kolegy a pacienty vystavovat riziku na základě vašeho aktuálního zdravotního stavu. K tomu patří mimo jiné i to, že lékaři ve Velké Británii jsou očkovaní proti běžně komunitně přenosným infekčním onemocněním. Tento komentář lze přenést na kteréhokoliv zdravotníka, který je v přímem kontaktu s pacienty a aktivně se podílí na poskytování zdravotnické péče.

Jak si ale uvědomit, jaký vůbec mám životní styl, nebo jak ho změnit?

Therapeutic Lifestyle Changes (TLC)

Therapeutic Lifestyle Changes (TLC) je dietní systém sloužící ke snížení hladiny cholesterolu. V širším pohledu představuje cestu k uvědomění si svého životního stylu a rozpoznání konstruktivních a destruktivních vzorců chování. Celkově vede TLC k zamyšlení nad životním stylem. Příklady změn zahrnují např. oblasti fyzické aktivity, stravování, meditace, altruismu a kladou si za cíl posílit resilienci jedince (zjednodušeně jeho odolnost, volně vysvětleno jako schopnost překonat těžké životní situace) a dosáhnout lepšího pocitu ze sebe sama.

TLC si tedy představte spíše jako začátek procesu, první krok, kdy jen malá změna může vést celkově k nasměrování novým směrem.

Resilience člověka (lékaře, pacienta i všech dalších) se podílí nejen na fyzickém zdraví v širším slova smyslu, ale i na vzniku, průběhu i léčbě nemoci. Životní styl určuje zásadním způsobem např. Adherenci k léčbě a prognózu u řady civilizačních onemocnění, má vliv na vzniku mnoha nádorových onemocnění atd. K tomu lze uvést několik citátů:

• Martin Seligman (americký psycholog, jeden ze zakladatelů „pozitivní psychologie“ – PERMA) ve svých výzkumech objevil, že „smysl“ je základním aspektem spokojeného života.
• Viktor Frankl (rakouský neurolog a psychiatr, přeživší z nacistického koncentračního tábora Auschwitz) postuloval, že smysl a životní vize dokáže přenést mnoho lidí přes těžké životní situace. 

Samozřejmě jsou v medicíně onemocnění, kde vám „životní styl a vize“ nejsou z hlediska prognózy nic platné, ale z hlediska kvality života v nemoci tvoří jeden ze základních kamenů. To platí i pro kvalitu našeho života.

Mindfulness

Další možnosti práce se sebou jakožto, základním předpokladem ke schopnosti provozovat udržitelně svou práci je mindfulness.

Mindfulness je stav vědomé pozornosti, kdy se soustředíme na přítomný okamžik bez posuzování. Je to dovednost, kterou se můžeme naučit a která má mnoho potenciálních výhod, včetně snížení stresu, zlepšení pozornosti a paměti a zvýšení odolnosti vůči negativním emocím.

Zdravotníci mohou mindfulness využívat pro sebe různými způsoby. Může jim pomoci:

• Snížit stres a únavu: Mindfulness může pomoci zdravotníkům zvládat stres spojený s jejich prací, jako je práce v náročném prostředí, dlouhé pracovní hodiny a náročná péče o pacienty.

• Zlepšit pozornost a paměť: Mindfulness může pomoci zdravotníkům soustředit se na své úkoly a lépe si pamatovat důležité informace.

• Zvýšit odolnost vůči negativním emocím: Mindfulness může pomoci zdravotníkům lépe zvládat negativní emoce, jako je stres, úzkost a hněv.

Zdravotníci mohou mindfulness praktikovat různými způsoby. Jednou z nejběžnějších metod je meditace. Meditace je forma mindfulness, která zahrnuje soustředění se na jeden objekt, jako je dech nebo tělo. Zdravotníci mohou také praktikovat mindfulness prostřednictvím dalších aktivit, jako je jóga, tai chi nebo procházky v přírodě.

V rámci MUNI se lze poohlednout po možnostech této techniky: