Kineziologie IV. Mgr. Veronika Málková Kineziologie IV. Řízení hybnosti Kineziologie IV. ´Funkční systémy generující pohybové chování: •Senzorický •Motorický •Motivační ´Pohyby realizovány na základě pohybových programů (z motorických center), liší se komplexností a způsobem vyvolání. ´Motorické nervové struktury uspořádány hierarchicky a navzájem kooperují + kooperace také s ostatními funkčními systémy. • Kineziologie IV. ´MJ ´Mícha ´Motorická centra mozkového kmene ´Motorická jádra thalamu ´Bazální ganglia ´Motorická kůra hemisfér Kineziologie IV. ´Mícha: •Válcovitý provazec uložený v páteřním kanálu, •Kraniálně začíná pod foramen magnum v místě výstupu C1 míšního nervu v oblasti decussatio pyramidum, kaudálně jako conus medullaris dosahuje do úrovně L1 u mužů a L2 u žen, distálně od conus medullaris - filum terminale (srůstá s periostem S2), •Intumescentia cervicalis et lumbalis. ´ Kineziologie IV. •Šedá hmota – nahromadění nervových buněk, Rexedovy zóny •Tvar motýla, středem probíhá canalis centralis •Cornua anteriora (v prostoru columnae anteriores): motorická jádra (alfa motoneurony a gama motoneurony), •Cornua posteriora (v prostoru columnae posteriores): jádra, na kterých končí axony buněk spinálních ganglií (aferentní vedení vzruchů z periferie); z buněk zadních sloupců vycházejí jednak axony do vyšších center CNS a jednak axony předávající informace k motoneuronům. •Cornua lateralia (v prostoru columnae laterales): neurony viscerální = autonomní vlákna (axony součástí předních míšních kořenů), hladká + srdeční svalovina, žlázy ´ Kineziologie IV. •31 párů míšních nervů – 8 krčních, 12 hrudních, 5 bederních, 5 křížových, 1 kostrční •Fila radicularia – kořenová vlákna míšních nervů •Ze sulcus anterolateralis – fila radicularia tvořící radices anteriores (přední kořeny míšních nervů): obsahují axony buněk předních sloupců míšních, motorické kořeny (mícha →svaly) • www.anatomyhuman123.com Kineziologie IV. •Do sulcus posterolateralis – fila radicularia tvořící radices posteriores (zadní kořeny míšních nervů): přivádí prostřednictvím axonů spinálních ganglií aferentní senzitivní informace do CNS (periferie → mícha) •Radix anterior + radix posterior = nervus spinalis •Nervus spinalis: •1. Ramus anterior (příčně pruhované svaly trupu a končetin (mimo autochtonní svaly zad), senzitivní inervace končetin a přední části trupu, vlákna visceromotorická (cestou ramus communicans griseus); vytváří plexy (plexus cervicalis, brachialis, lumbalis, sacralis, coccygeus) •2. Ramus posterior (vlákna motorická pro autochtonní svaly zad, senzitivní pro kůži šíje, zad a části hýždí, vlákna visceromotorická, která přichází cestou ramus communicans griseus; nevytváří pleteně) •Míšní segment = úsek míchy, odkud vystupuje 1 pár míšních nervů • Kineziologie IV. •Bílá hmota: •obklopuje šedou hmotu •axony nervových buněk •3 provazce: Funiculus posterior (zadní provazec míšní): ascendentní dráhy (hmat, polohocit a pohybocit, vibrace), Funiculus lateralis (postranní provazec míšní): ascendentní + descendentní dráhy (zkřížená pyramidová dráha, bolest, teplo, částečně dotyk), Funiculus anterior (přední provazec míšní): descendentní dráhy (nezkřížená pyramidová, bolest, teplo, částečně dotyk), •Fasciculi proprii (posteriores, laterales, anteriores) – propojují jednotlivé míšní úseky mezi sebou (šíření podnětů zvenčí na větší rozsah míchy, koordinace pohybů) ´ • Kineziologie IV. •Motoneurony: •𝛂-motoneurony – inervace kosterního svalstva (velké – rychlá bílá vlákna, malé – pomalá vlákna): •Mediální jádra: šíjové a zádové svalstvo. •Laterální jádra: v rozsahu intumescentia cervicalis et lumbalis (HKK, DKK) •𝛄– motoneurony – vysílají axony k příčně pruhovaným vláknům svalových vřetének. •Svalová vřeténka: •6 – 10 vláken ve vazivovém obalu (intrafuzální vlákna) – uspořádána paralelně s vlákny příslušného kosterního svalu (extrafuzální vlákna). Kineziologie IV. •Svalová vřeténka: •2 typy intrafuzálních vláken: •1. Vlákna s jaderným vakem (většinou 2 vlákna ve SV): monitorují rozsah změny délky svalu a rychlost této změny = zodpovědná za dynamickou reakci •2. Vlákna s řetězovitě uspořádanými jádry (většinou 4 a více vláken ve SV): monitorují změnu délky svalu = zodpovědná za statickou reakci •Konce IF vláken = kontraktilní, střední část ne •2 typy senzorických zakončení (aferentních vláken): •Primární, anulospirální zakončení: rychle vedoucí aferentní vlákna skupiny Ia; obtáčí středy obou typů intrafuzálních vláken; vedou do míchy informace o změně délky IF vlákna a rychlosti změny Kineziologie IV. •Svalová vřeténka: •Sekundární, keříčková zakončení: zakončení vláken typu II, poblíž konců IF vláken s řetězcovitě uspořádanými jádry; do míchy vedou informace pouze o změně délky IF vlákna •Kontraktilní konce IF vláken – vlastní inervace z γ – motoneuronů, jejichž axony mohou měnit délku IF vláken a tím zvyšovat citlivost na jejich následné protažení (vytváří předpětí). • • Obsah obrázku text, mapa Popis byl vytvořen automaticky Ganong, 2005 Kineziologie IV. •Svalová vřeténka: •SV drážděna při protažení svalu, hmotností končetin, tahem antagonních svalů nebo vnějším podnětem (neurologické kladívko). •Při natažení svalu dochází také k natažení svalového vřeténka. Tento podnět zvýší frekvenci signálů v dostředivých vláknech (vedou vzruchy do míchy). Proud vzruchů zpětnovazebně dráždí alfa motoneurony a dochází ke svalové kontrakci svalu, ve kterém bylo natažení registrováno. Při kontrakci svalu se vřeténka uvolní a frekvence dostředivých signálů klesá. ´ Kineziologie IV. •Šlachové receptory (Golgiho tělíska): receptory uložené na rozhraní svalu a šlachy •Kolagenní vlákna obalena vazivovým pouzdrem a obtočená aferentními vlákny Ib. . •Tělísko aktivováno při svalové kontrakci. •Informace vedené z těchto receptorů do míchy jsou přepojeny na míšních interneuronech, prostřednictvím kterých se tlumí aktivita α – motoneuronů inervujících daný sval + současná aktivace antagonisty. •Chrání šlachu před přetížením. • • Seznam literatury ´DYLEVSKÝ, Ivan. Kineziologie : základy strukturální kineziologie. Vyd. 1. Praha: Triton, 2009. 235 s. ISBN 9788073873240. ´GANONG, William. Přehled lékařské fyziologie. Praha: Galén, 2005, 890 s. ISBN 80-7262-311-7. ´KOLÁŘ, P. Rehabilitace v klinické praxi. 1. vyd. Praha: Galén, 2009, 713 s. ISBN 978-80-7262-657-1 ´MYSLIVEČEK, Jaromír, et al. Základy neurověd. 2. vydání. Praha : Triton, 2009. 390 s. ISBN 978-80-7387-088-1. ´ROKYTA, Richard. Fyziologie pro bakalářská studia. Praha: ISV nakladatelství, 2008, ISBN 80-86642-47-X. ´SKALIČKOVÁ – KOVÁČIKOVÁ, Věra. Diagnostika a fyzioterapie hybných poruch dle Vojty. 1. vyd. Olomouc: RL – CORPUS, s.r.o., 2017. 223 s. ISBN 978-80-270-2292-2. ´http://www.nan.upol.cz/neuro/index.html ´ ´