Kineziologie I.
Mgr. Veronika Málková


Kineziologie I.
Úvod do kineziologie – pohybové chování, pohybová aktivita, vazivo, chrupavka, kost, kostní spoje,
klouby, motorická jednotka

Kineziologie I.
´Kineziologie (z řeckého "kinesis" = pohyb) – věda zabývající se studiem pohybu člověka a zvířat
(fyziologické, biomechanické, psychologické mechanizmy) ´Prostředky: vizuální hodnocením pohybu,
měření svalové a mozkové aktivity, monitorování fyziologických, behaviorálních a kognitivních
funkcí aj.
´Dělení kineziologie:
´ - vývojová
´ - speciální: - posturální,
´ - prototypových činností (chůze, běh),
´ - jemné motoriky (ruka),
´ - komunikační (mimika, artikulace),
´ - patologická (při nemocech),
´ - zvláštní (pracovní, sportovní, umělecká).
´
´

Kineziologie I.
´Základní projevy živé hmoty: dráždivost, látková výměna, rozmnožování a pohyb
´Pohyb neživého objektu = působení zevní síly
´Pohyb živé hmoty = vlastní vnitřní zdroj síly + dosažení konkrétního zamýšleného cíle (teleologie)
´Pohyb: změna polohy v závislosti na prostoru a čase
´Aktivní pohyb (účelově řízen CNS) x pasivní pohyb (vyvolán vnější silou)
´Klid:
´ - částečný klid - krátkodobý (regenerace sil)
´ - dlouhodobý („toxický“, vytváří škody)
´ - úplný klid – smrt
´
´

Kineziologie I.
´Pohybové chování: souhrnný průběh pohybové činnosti
´ - jeho analýza je základem diagnostiky pohybové funkce
´ - pudové (hlad, nebezpečí, hledání sexuálního partnera) x ideomotorický pohyb
´ - ovlivňováno i změnami vnitřního prostředí (snížení hladiny glykémie, zvýšení adrenalinu, aj.)
´ - vede k tvorbě látek ovlivňujících pocity a prožitky člověka (vyplavení endorfinů)
´
´

Kineziologie I.
´Vliv pohybu na životní pochody
•Nedostatek pohybu:
´ - strukturální změny v organismu (atrofie, zkrácení ligament, změna struktury skeletu),
´ - snížení krevního oběhu (periferní pumpa),
´ - zpomalení metabolických procesů,
´ - bolesti, deprese, nespavost,
´ - poruchy GIT (zácpa), KVS nemoci, rakovina,
´ - zhoršení koordinace i výkonu řídících funkcí CNS.
´Celkový projev: zhoršená přizpůsobivost vlivům zevního prostředí a vznik negativních psychických
změn.
´

Kineziologie I.
´Vliv pohybu na životní pochody
•Přiměřená pohybová aktivita:
´ - přírůstek svalové hmoty,
´ - zlepšení elasticity vaziva a ligament,
´ - mírné zvětšení pohybového rozsahu,
´ - přestavba trámčiny skeletu se zvýšením pevnosti,
´ - zlepšení výkonu, řízení a koordinace CNS,
´ - zvýšení celkové úrovně metabolismu a zvýšení funkčních kapacit tělesných systémů. ´Celkový
projev: zvýšení odolnosti vůči vnějším vlivům, vznik pozitivních psychických změn.

Kineziologie I.
´Vliv pohybu na životní pochody:
•Přetížení pohybového aparátu:
´ - poškození svalů, vaziva, svalových úponů a místní cirkulace,
´ - poškození ligament a kloubních pouzder,
´ - poškození řídících mechanismů CNS.
´Celkový projev: pocit nemocnosti, únavy, zhoršení celkové výkonnosti a psychického stavu.

Kineziologie I.
´Vztah pohybu k funkci CNS
´ - pohyb řízen CNS,
´ - kalokagathia,
´ - pohyb závislý na aferentní signalizaci ze senzorických receptorů z vnějšího i vnitřního
prostředí, ´ - vliv pohybové aktivity na psychické procesy (relaxace, navození bojové nálady),
´ - pohyb při léčbě pohybových i duševních poruch.
´Obecně pohyb ovlivněn/ovlivňuje:
´ - vnitřní prostředí (glykémie = hlad, adrenalin = útok)
´ - zevní prostředí (společnost, komunikace, nástroje)
´ - psychomotorické vztahy (deprese → vadné držení těla)
´
´

Kineziologie I.
´Poruchy pohybu:
´- poruchy mechaniky,
´- poruchy řízení (nervy, CNS),
´- poruchy logistiky,
´- organické poruchy (strukturální – rtg, CT, MRI, EMG),
´- funkční poruchy (nestrukturální – 70% všech bolestí pohybového ústrojí).
´

Kineziologie I.
´Organizace pohybového systému:
´ - opěrná složka (pasivní) – skelet, klouby, vazy
´ - výkonná složka (aktivní) – svaly
´ - řídící složka (regulační) – nervový aparát (CNS a periferní nervy)
´ - logistická složka (infrastrukturální) – přísun, přeměna a odpad látek
´Vazivo: pojivová tkáň tvořená vazivovými buňkami (fibroblasty), kolagenními a elastickými vlákny a
amorfní mezibuněčnou hmotou
´ - fibroblasty: značná regenerační kapacita
´ - kolagenní vlákna: tam, kde je požadovaná vysoká pevnost a ohebnost (šlachy a vazy), ale menší
pružnost ´ - elastická vlákna: méně početná než vlákna kolagenní; tenká, pružná; přimíšena k
vláknům kolagenním (v čistší formě pouze v některých vazech páteře)

Kineziologie I.
´- amorfní mezibuněčná hmota: sloučenina proteoglykanů; stabilizuje celou strukturu vaziva
´- typy vaziva:
•řídké kolagenní vazivo (mechanická odolnost minimální; prostory mezi svalovými vlákny kosterních
svalů, nosná kostra pro cévy a nervy svalů)
•tuhé kolagenní vazivo neuspořádané (mechanicky odolné; vazivová vrstva kůže)
•tuhé kolagenní vazivo uspořádané (šlachy, vazy a kloubní pouzdra)
´Šlacha: provazec tuhého uspořádaného vaziva, kterým se svaly upínají ke kosti
´ - zprostředkovávají pružný přenos svalové síly na skelet
´ - pevnost šlachy = polovina pevnosti kosti
´ - mez pevnosti (věk, anatomie konkrétní šlachy, typ cévního zásobení, aj.)
´ - mez pružnosti (s věkem klesá)

Kineziologie I.
´Vaz: zpevňuje kloubní pouzdro, příp. probíhá mimo pouzdra a spojuje sousedící kosti
´Chrupavka: pojivová tkáň složená z chondrocytů, kolagenních a elastických vláken a amorfní
mezibuněčné hmoty ´ - bezcévná, nemá inervaci; obalena vazivovou vrstvou – perichondriem s cévami a
nervy ´ - amorfní mezibuněčná hmota: proteoglykanový komplex, hlavní součástí chrupavky v rámci
objemu; látková výměna, izolace chondrocytů od vnitřního prostředí organismu
´ - 60 % voda, 40 % bílkoviny (60% kolagen, 40% proteoglykany)
´ - max. pevnost v tahu = 5% pevnosti kosti
´ - pružnost chrupavek závislá na obsahu vody
´

Kineziologie I.
´- Typy chrupavky:
•hyalinní: nejrozšířenější; konce žeber, kloubní hlavice, skelet hrtanu, průdušnice, průdušek a
část podkladu nosu, základ skeletu plodu
•elastická chrupavka: pružná, pružnost klesá s věkem; stěna průdušek, chrupavky hrtanu, podklad
ušního boltce a část zevního zvukovodu
•vazivová chrupavka: mechanická odolnost v tahu, tlaku i zkrutu díky kolagenním vláknům;
meziobratlové destičky, stydká spona

Kineziologie I.
´Kloubní chrupavka:
´ - pokrývá kontaktní plochy kloubů
´ - není rovnoměrně silná ( cca 0,5 – 6 mm, výjimkou kloubní plocha patelly: 7 – 8 mm)
´ - bez krevních, mízních cév a nervů
´ - látkovou výměnu a přísun živin zajišťuje synoviální tekutina
´ - při zatížení kloubu dochází k pružné deformaci chrupavky a vytlačení synoviální tekutiny z
amorfní mezibuněčné hmoty do kloubní štěrbiny; při odlehčení proudí  synoviální tekutina zpět do
chrupavky

Kineziologie I.
´Kloubní chrupavka:
´ - pružnost kloubních chrupavek: čím silnější chrupavka, tím pružnější (s věkem klesá)
´ - dlouhodobá imobilizace kloubu → porucha látkové výměny a rozpad buněk
´ - velmi nízká úroveň látkové výměny a anaerobní typ metabolismu → poraněná chrupavka v kloubní
dutině poměrně dlouho přežívá (zvláště v mladším věku) a může i pomalu růst, zároveň důvody
špatného hojení chrupavky (větší defekty nereparabilní)
´ - v dětství: opotřebení chrupavky kompenzováno mírným růstem
´ - v dospělosti:
•chrupavka neroste, buněk ubývá → opotřebení částečné, kompenzováno po určitou dobu zmnožením
amorfní mezibuněčné hmoty
•změna složení amorfní hmoty (úbytek chondroitinsulfátu a kys. hyaluronové) → u starších osob
ztráta viskozity mezibuněčné hmoty + snížení schopnosti chrupavky vázat vodu → snížení chrupavky,
obnažení vazivových vláken povrchových vrstev a jejich vystavení přímému mechanickému tlaku
kloubních ploch → iniciální proces artrózy
´

Kineziologie I.
´Struktura kosti:
´Základní kostní hmota a kostní buňky
´organická složka matrix – 35% (kolagen, nekolagenní proteiny, kostní buňky), dodává kosti pružnost
´anorganická složka matrix – 65% (minerální soli), dodává kosti tvrdost
´Periost:
´kryje povrch kosti (výjimkou kloubní plochy pokryté chrupavkou a nebo místa úponu svalu či
kloubního pouzdra)
´2 vrstvy:
´zevní fibrózní (longitudinálně uspořádané svazky vaziva)
´vnitřní kambiová (vazivové buňky, nepravidelná vazivová vlákna – část do kosti ve formě
Sharpeyových vláken; cévy – do kosti Volkmannovými kanálky, tam anastomózují, dále se větví na
systém jemných cév a probíhají v Haversových kanálcích; nervová vlákna – z periostu do kosti
Haversovými kanálky)
´

Kineziologie I.
´Endost: vnitřní vrstva, tenká vnitřní vrstva preosteoblastů + malé množství vazivové tkáně.
´Kostní tkáň:
´Vláknitá – vzájemně propojené trámce, mezi nimi kostní buňky
´tvorba ve vývojovém období, nachází se v oblasti úponů vazů a šlach, v lebečních švech, v pouzdře
nitroušního labyrintu
´v prvním roce života nahrazována postupně lamelózní kostí
´Lamelózní:
´Haversovy lamely – tvoří koncentrické vrstvy, v jejich středu longitudinálně probíhají Haversovy
kanálky s cévami a nervy = Haversův systém = osteon (základní strukturální stavební jednotka
kompaktní kosti), mezi sousedními systémy malé lakuny s osteocyty
´intersticiální lamely – zbytky Haversových systémů, kolem kterých se vytvořily nové Haversovy
lamely, vyplňují prostor mezi osteony
´

Kineziologie I.
´
´Lamelózní:
´substantia spongiosa: z trámců (trabekul) uspořádaných do prostorové struktury tvarem odpovídající
působení mechanických sil na kost
´v koncové části dlouhých kostí, diploe kostí klenby lební, krátké kosti
´substantia compacta: kalcifikovaná z celých 80%, fce mechanická a ochranná
´těla dlouhých kostí, povrch koncových částí dlouhých kostí, povrch krátkých kostí, lamina externa
et interna kostí klenby lební
https://www.kme.zcu.cz/kmet/bio/ksstavba.php
https://www.wikiskripta.eu/w/Endost




Kineziologie I.
´Kostní buňky:
´osteoblasty (nevyvinuté kostní buňky): jednojaderné buňky vzniklé z mezenchymálních kmenových
buněk; syntéza a mineralizace mezibuněčné hmoty
´osteocyty (vyvinuté kostní buňky): osteoblasty začleněné do nově vytvořené mezibuněčné hmoty a
později uzavřeny mineralizovanou kostí; syntéza a obnova mezibuněčné hmoty, mechanoreceptory (čidla
tlaku a tahu)
´osteoklasty: velké mnohojaderné buňky; hlavní funkce je resorpce kostní hmoty

Kineziologie I.
´Kostní architektonika: uspořádání průběhu trámců spongiózy v kosti
´uspořádání trámců odpovídá působení silokřivek, v jejichž směrech je kost namáhaná; systémy trámců
probíhajících v určitých směrem se nazývají kostní trajektorie
´vnitřní síly (svalová kontrakce) x vnější síly (tíhová síla)
´mechanická zátěž → mohutnější trámce; nezatížené trámce → ztenčování a odbourávání
´namáhání kosti: tah, tlak, ohyb, smyk, krut, kombinované, cyklické

Kineziologie I.
´Wolffův zákon: zevní tvar, vnitřní struktura i funkční zatížení kosti jsou ve vzájemné harmonii.
Při jakékoliv změně dochází k přestavbě kosti, jejímž cílem je dosažení původního stavu rovnováhy.
´Osteogenní stimul: dynamická intermitentní zátěž generovaná tahem svalů, gravitace.
´Úroveň pohybové aktivity, věk, zdravotní stav, výživa.
´Osteoporóza.
´
•

Kineziologie I.
´Kostní spoje
•Vazivové:
´ - kostní spoje tvořené vazivovými pruhy
´ - okraje takto spojených kostí nejsou pokryty kloubní chrupavkou (lebeční kosti u novorozence,
některé spoje na páteři, spojení mezi kostmi předloktí a bérce, fixační zubní aparát)
´ - dovolují drobné vzájemné posuny sousedních kostí
•Chrupavčité (synchondrózy):
´ - hyalinní (synchondrózy jednotlivých úseků hrudní kosti) x vazivová chrupavka (stydké kosti,
tvoří hlavní část meziobratlových destiček)
´ - prakticky nepohyblivé, ale pružné spoje
•Kostěné (synostózy): druhotné spoje vznikající z původně vazivového nebo chrupavčitého spojení
(křížová kost)
´ - nepohyblivé
´

Kineziologie I.
´Kloub: pohyblivé spojení dvou nebo více kostí (kloubní hlavice a jamka)
´ - kontaktní plochy pokryty chrupavkou
´ - štěrbina mezi naléhajícími kostmi vymezena synoviální výstelkou
´ - konce kostí spojeny kloubním pouzdrem
´Typy kloubů: elipsový, sedlový, kladkový, kulový, plochý
´Pohyby v kloubech z hlediska kinematiky:
•Úhlový pohyb: všechny body pohybujícího se útvaru opisují kruhové oblouky se středem v ose otáčení
(kulovité, válcovité, elipsovité, kladkové klouby)
•Translační pohyb: všechny body pohybujícího se útvaru urazí stejnou dráhu (ploché klouby a klouby
s nepravidelným zakřivením (sedlovité či válcovité klouby)
•V kinematice kloubů kombinace obou pohybů

Kineziologie I.
´Discus et meniscus articularis:
´ - útvary z vazivové chrupavky mezi kloubními konci kostí, které na své periferii přechází do
vaziva kloubního pouzdra
´ - discus: plná stejně tlustá destička rozdělující vnitřní prostor kloubu na 2 štěrbiny
´ - menis cus: tvar srpu, na okrajích vysoký a směrem ke středu kloubní plochy se snižuje,
neodděluje artikulující kloubní plochy úplně
•Fce:
´ 1. vyrovnávají inkongruenci kloubních ploch (femur – tibie)
´ 2. zvyšují pohybové možnosti kloubu
´ 3. shock absorber (pružná deformace při zatížení kloubu a pohlcení části energie)
´ 4. zabránění turbulence
´

Kineziologie I.
´Labrum articulare: chrupavčitý lem obkružující okraje kloubní jamky kořenových kloubů horní a
dolní končetiny; zvětšuje kloubní jamku a zlepšuje stabilitu kloubů (ramenní a kyčelní kloub)
´Kloubní pouzdro: spojuje artikulující kosti po obvodu styčných ploch
´ - různě volné dle rozsahu pohybů
´ - 2 vrstvy:
•fibrózní membrána (zevní): mechanická funkce (stabilita a pohyblivost kloubů); tvořena vrstvou
kolagenního vaziva a na některých místech zpevněna vazy; další zesílení KP zajištěno mimokloubními
vazy a úpony nebo začátky svalů
•vnitřní synoviální membrána (ohraničuje kloubní dutinu): základem nesouvislá vrstva plochých až
kubických buněk, tzv. synovialocitů – na povrchu mikroklky pro aktivní transport látek mezi kloubní
dutinou a okolní tkání + vrstva kolagenních vláken; nekryje kloubní chrupavky, discy ani menisky; v
některých kloubech vybíhá do výrazné řasy, tukové polštáře, klky či přepážky
´

Kineziologie I.
´Synoviální tekutina: filtrát plazmy + produkt synovialocytů (kys. hyaluronová)
´ - množství proměnlivé (větší u velkých kloubů)
•3 funkce:
´ 1. Zabezpečuje výživu kloubních chrupavek
´ 2. Zvyšuje a udržuje pružnost chrupavek
´ 3. Snižuje tření kloubních ploch (zabránění opotřebení)
´

Kineziologie I.
´Motorická jednotka (MJ) – základní funkční a strukturální prvek motoriky
•motoneuron v předním rohu míšním + kontraktilní svalová vlákna
´Pracovní cyklus motorické jednotky („vše nebo nic“):
´ 1. aktivní stav (vše) – zkrácení svalu
´ 2. klidový stav (nic) – normální délka svalu
´

Kineziologie I.
´Zkrácení svalu:
•při podráždění MJ,
•při vzniku AP dojde k depolarizaci membrány motoneuronu → vznik vzruchu (energie se odevzdává pro
šíření vzruchu, katabolický proces),
•po depolarizaci nutná repolarizace membrány (čerpání energie pro další vzruch, anabolický proces),
tzv. doba restituce, trvání 100 ms,
•trvání kontrakce: tonické (pomalé) motoneurony mají delší svalový záškub, fázické (rychlé)
motoneurovy mají kratší trvání záškubu.
´
´

Kineziologie I.
´
´
Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky
Véle,  2006

Kineziologie I.
´Nábor MJ:
•prostorová sumace:
•postupné zapojování motorických jednotek dle požadavků na velikost svalové síly (od malých po
velké MJ), tzv. asynchronní aktivace → plynulý nárůst svalové síly
•nově napojená MJ zůstává aktivní do doby poklesu svalové síly. Inaktivace probíhá v opačném pořadí
než nábor. Nelze tímto dosáhnout maximálního momentu síly, k tomu nutná časová sumace.
•časová sumace:
•zvýšení frekvence vzruchů směrem k aktivovaným MJ → krátkodobé zvýšení síly na úroveň maxima za
cenu rychlého nástupu únavy.
•v nouzových situacích při potřebě vyvinout krátkodobě velmi silný silový moment → výboje se
synchronizují, stoupne velikost okamžitého silového momentu; současně klesá plynulost kontrakce a
objevuje se až sakadovaný pohyb, vznikají záškuby, které mohou způsobit mikrotraumata →
entezopatie!
´
´

Kineziologie I.
•synchronizace se objevuje jen na konci maximálního úsilí a krátkodobě!!! (za normálních situací)
•za patologických situací: už při nižším úsilí nebo při poruše řízení
´Klidová fáze (pasivní):
•výchozí stav MJ před příchodem vzruchu i konečný stav po záškubu
•nikoliv elektrická aktivita, ale chemický proces (relaxační faktor)
´

Kineziologie I.
´Trofická funkce MJ
•přerušení nervu či zničení motoneuronu vede k atrofii svalu; kontraktilní vlákna se mění na
tukovou nebo vazivovou tkáň → zánik motorické funkce i přes zachování krevního zásobení
´ Závěr: motoneuron vedle vzruchů také zdrojem látek udržujících kontraktilitu vláken
´Vlastnosti svalových vláken určují příslušné motoneurony.
´

Seznam literatury
´ČÁPOVÁ, Jarmila. Od posturální ontogeneze k terapeutickému konceptu. 1. vyd. Repronis, 2016. 200
s. ISBN 978-80-7329-418-2.
´BERNHARD, Reichert. Palpační techniky – povrchová anatomie pro fyzioterapeuty. 1. vyd. Praha:
Grada, 2021. 408 s. ISBN 978-80-271-0670-7.
´DYLEVSKÝ, Ivan. Obecná kineziologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 190 s. ISBN 9788024716497.
´DYLEVSKÝ, Ivan. Speciální kineziologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 180 s. ISBN 9788024716480.
´DYLEVSKÝ, Ivan. Klinická kineziologie a patokineziologie, 1.díl, 2. díl. 1. vyd. Praha: Grada,
2021. 845 s. ISBN 978-80-271-0230-3.
´KAPANDJI, A.I. The Physiology Of The Joints: The Upper Limb, The Lower Limb, The Spinal Column,
Pelvic Girdle and Head. Handspring Publishing Limited.
´KOLÁŘ, P. Rehabilitace v klinické praxi. 1. vyd. Praha: Galén, 2009, 713 s. ISBN 978-80-7262-657-1
´

Seznam literatury
´
´SKALIČKOVÁ – KOVÁČIKOVÁ, Věra. Diagnostika a fyzioterapie hybných poruch dle Vojty.
1. vyd. Olomouc: RL – CORPUS, s.r.o., 2017. 223 s. ISBN 978-80-270-2292-2.
´ŠVESTKOVÁ, Olga. Rehabilitace motoriky člověka - Fyziologie a léčebné postupy. Praha: Grada, 2017.
ISBN 978-80-271-0084-2.
´VÉLE, František. Kineziologie : přehled klinické kineziologie a patokineziologie pro diagnostiku a
terapii poruch pohybové soustavy. 2., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Triton, 2006. 375 s.
ISBN 8072548379.
´www.muscleandmotion.com

Děkuji za pozornost