Definujte zápatí – název prezentace nebo pracoviště1 ´Zubní lékařství II. Trvalé (definitivní) výplňové materiály Rozdělení výplní ̶ Plastické výplně: Vkládají se do kavity v plastickém (měkkém) stavu, v kavitě ztuhnou. ̶ Rigidní výplně (inlaye, onlaye) Zhotovují se mimo ústa, nejčastěji v zubní laboratoři a do kavity se upevní tmelícím materiálem (cementem). Definujte zápatí – název prezentace nebo pracoviště2 Amalgám Kompozitní výplňové mateiály Skloionomerní cementy Amalgámy Slitiny kovů se rtutí (roztoky kovů ve rtuti) -jednoduché -binární -ternární -kvaternární -složené Složení amalgámu ̶ Rtuť ̶ Kovová slitina Piliny Sféry Směs Sféroidy Rtuť ̶ Těžký kov při pokojové teplotě kapalný ̶ Čistá, několikrát předestilovaná ̶ Toxická – neurotoxicita - z trávicího traktu se nevstřebává kovová rtuť - páry - aerosol - organické sloučeniny nebezpečné Výroba pilin ➢Odlévání do ingotů Chladnutí, homogenizace, frézování, třídění a mletí v kulových mlýnech, stárnutí pilin. 60 – 120 mm délka 10 – 70 mm šířka 10 – 35 mm tloušťka Piliny Výroba sféroidních a sférických částic ➢Rozstřikování do vody Sféroidy ➢Rozstřikování do komory s inertním plynem Sféry 2– 43 mm Význam složek slitiny ̶ Stříbro: slučuje se se rtutí zvolna, zrychluje tuhnutí, zvyšuje pevnost. ̶ Cín: slučuje se se rtutí snadno a rychle, zvolňuje tuhnutí, snižuje pevnost. ̶ Měď: slučuje se se rtutí obtížně, zvyšuje tvrdost amalgámu. ̶ Zinek: dezoxidační prostředek, význam při lití ̶ Ušlechtilé kovy: zlato, platina zvyšují korozní odolnost a cenu Slitina – konvenční amalgám Vysokoprocentní stříbrný amalgám, amalgám s nízkým obsahem mědi (low copper amalgam) ̶ Stříbro 63% - 70% ̶ Cín 26 -28% ̶ Měď do 6% (2% - 5%) ̶ (Zinek) do 2% ̶ (Ušlechtilé kovy) stopy Tuhnutí amalgámu Fáze amalgámu - intermetalické sloučeniny Fáze Gamma Ag-Sn (Ag3 Sn) stříbrocínová Epsilon Cu-Sn (Cu3 Sn) cínoměděná Přidání rtuti – rozpouštění původních fází a vznik nových: Ag-Hg: gamma 1(Ag2Hg2) stříbrortuťová Sn-Hg: gamma 2 (Sn7-8 Hg) cínortuťová Část gamma nezreaguje Procesy amalgamace Hg Sn Sn Sn Sn Sn Ag Ag Ag Ag Ag Cu Cu Cu Cu Cu Ag3Sn – g Cu3Sn – e gamma epsilon Procesy amalgamace Sn Sn Sn Sn Sn AgG Ag Ag Ag Ag Ag Ag Ag Ag Ag Ag3Sn – g Cu3Sn – e Sn7Hg – g2 Ag2Hg3 – g1 Konvenční amalgám Sn7Hg – g2 A gS nS n A g Hg Tuhnutí konvenčního amalgámu Podstatou tuhnutí amalgámu je krystalizace amalgámových fází Složení ztuhlého konvenčního amalgámu Ag-Hg: gamma 1 Sn-Hg: gamma 2 Ag-Sn nezreagovaná Krystalizují a tuhnou Nevýhody gamma 2 fáze ̶ Nestabilní ̶ Uvolňuje cín (galvanické proudy) – uvolní se rtuť a reaguje s dpsud nezreagovanou gamma fází – vzniká gamma 1 a gamm 2 fáze, snižuje se mechanická odolnost. Jde o zevní elektrochemickou korozi NEVÝHODY ̶ Elektrochemická koroze Zevní Vnitřní Tečení - creep (deformace zcela ztuhlého amalgámu - opakované mechanické zatížení). Nižší u non gamma 2 Tok - flow – deformace ne zcela ztuhlého amalgámu. Nižší u non gamma 2 Amalgám s vyšším obsahem mědi, non gamma 2 amalgám (high copper amalgam) ̶ Podíl mědi zvýšen na 12 – 13% (na úkor cínu) ̶ Nebo až na 25% (na úkor cínu a stříbra) Lepší mechanická odolnost, menší sklon ke korozi Procesy amalgamace Sn Sn Sn Sn Sn Ag Ag Ag Ag Ag Cu Cu Cu Cu Cu Ag3Sn – g Cu3Sn – e Cu6Sn5 - h Sn7Hg – g2 Ag2Hg3 – g1 Amalgám s vysokým obsahem mědi – měď rozpuštěná ve rtuti má vysokou reakční afinitu k cínu - reaguje s cínem v gamma 2 fázi a vzniká h fáze. g2 fáze se objeví přechodně (12 – 13% Cu) nebo nevzniká vůbec (25% Cu) Amalgám s vysokým obsahem mědi (non gamma dvě) Vzniká Gamma 1 Hg - Ag ( střibrortuťová sloučenina) Gamma 2 Ag-Sn – (cínortuťová sloučenina) se nevytváří nebo jen přechodně a cín reaguje s mědí za vzniku eta fáze Cu-Sn Je zde opět obsažena gamma fáze Ag- Sn, která nezreagovala Vlastnosti amalgámu VÝHODY Mechanická odolnost (pevnost v tlaku cca od 140 do 250 MPa) Modul elasticity 11 – 20 Gpa Snadná práce Nízká cena NEVÝHODY Křehkost Vodivost Není estetický Biologická snášenlivost a toxicita ̶ Více než 160 let, více ne 200 miliónů Ag výplní každý rok v USA. ̶ Konzumace mořských plodů = větší expozice než z Ag výplní. ̶ Alergie vzácné ̶ Environmentální riziko ̶ Rizikové skupiny – děti do 15 let a těhotné ženy Toxicita Organické sloučeniny rtuti ̶ Páry, aerosol ̶ Organické sloučeniny rtuti Opatření: ̶ Větrání ̶ Uchovávání zbytků pod vodou ̶ Odlučovače amalgámu ̶ Speciální likvidace – nebezpečný odpad (180 110) Indikace a kontraindikace amalgámu Indikace ̶ Středně velké a rozsáhlé kavity v postranním úseku chrupu (I. tř., II.tř, V.tř) Kontraindikace Výplně ve frontálním úseku chrupu Těhotné, kojící ženy a děti ve věku do 15 let Alergie na komponenty Příprava amalgámu – míchání (trituration) ̶ Ruční ̶ Strojová ̶ Míchací režim ̶ Dávkování – ruční, strojové, kapsle Velikost dávek: 400, 600, 800 mg Ruční kondenzace Tyčinkové cpátko s rovným čelem, hlavně pro amalgámy s pilinami Strojová kondenzace Hlavně pro amalgámy s pilinami. Vyhlazení Hladítka – vajíčko, kulička Od centra k okrajům u I. tř u II.tř. od okraje k centru v aproximální části. Vyleštění Finýrky, polírky, gumové leštící nástroje z tvrdé gumy pro předleštění, z měkké gumy pro vysoký lesk Instrumentarium ke zhotovení výplní ̶ Preparační ̶ Výplňové ̶ K leštění Cpátko tyčinkové Ořezávač -Frahm Ořezávač - Sapin Nosič amalgámu Discoid-cleoid Kompozitní výplňové materiály Kompozitní materiály Chemicky vázaná kombinace vhodného síťovaného polymeru s anorganickým plnivem. Složení kompozitních materiálů ̶ Anorganická fáze -plnivo ➢Mletý křemen ➢Hlinitokřemičité sklo ➢Pyrogenní dioxid křemíku ➢Předpolymer ➢Aglomeráty mikroplniva ➢Nanoplnivo Složení kompozitních materiálů ̶ Organická fáze - pojivo Bowenův monomer – adukt bisfenolu A s glycidylmetakrylátem – Bis GMA UDMA Další dimetakryláty TEGMA Složení kompozitních materiálů ̶ Organická fáze - pojivo Kyselinou modifikované pryskyřice – kompomery Polysiloxanová matrix – ormocery Cyklická jádra otevírající se při polymeraci- silorany Složení kompozitních materiálů ̶ Vazebná fáze Silan Váže plnivo a pojivo, zajišťuje rovnoměrnou distribuci plniva Složení kompozitních materiálů ̶ Iniciační systém: iniciátor a aktivátor iniciátoru ̶ Stabilizátory ̶ Barviva ̶ Absorbéry UV záření Kompozitní materiály – mechanismus tuhnutí ̶ Radikálová polymerace: Aktivátor Iniciátor Štěpení dvojných vazreb Vznik polymerní sítě Monomer Polymer Světlo Polymerace Pre –gel Gel point Post -gel Rozdělení kompozit podle způsobu polymerace (tuhnutí) 1. Chemicky tuhnoucí hmoty - dvousložkové (prášek –tekutina, pasta – pasta), tuhnou po smíchání. Iniciační systém: dibenzoylperoxid a terciární amin. 2. Světlem tuhnoucí hmoty – fotokompozita - jednosložkové ( kompulích a stříkačkách), tuhnou po osvícení. Iniciátorem kafrchinon, fenylpropandion, lucirin aj. Některé vyadují aktivátor, některé ne. Rozdělení kompozit podle způsobu polymerace (tuhnutí) 3. Duálně tuhnoucí hmoty Mají dvojí iniciační systém. Používají se k upevňování protetických prací (adhezivnímu cementování) 4. Teplem tuhnoucí hmoty (laboratorní použití) Fotopolymerace ̶ Používají se polymerační lampy - Halogenové - LED diodové Vlnová délka musí být nastavena tak, aby došlo k rozkladu fotoiniciátoru (kafrchinon – 470 nm, lucirin kolem 400 nm) Rozdělení kompozit podle velikosti částic plniva ̶ Makrofilní – konvenční, částice řádově mikrometry ̶ Mikrofilní – částice řádově setiny mikrometru - homogenní - Nehomogenní (inhomogenní) ̶ Hybridní obsahují makro i mikro popř. nanoplnivo Hybridní kompozita: vysoká leštitelnost, mech. odolnost a optické vlastnosti Více plniva → Menší obsah pryskyřice → Menší kontrakce Méně volného monomeru Nanohybridní kompozitHybridní kompozit matrix Skleněné plnivo 0.4 ~ 1 µm Mikrohybridní a nanohybridní kompozita Vlastnosti kompozitních materiálů ̶ Plnivo Pojivo Pevnost v tlaku Pružnost Polymerační kontrakce Pnutí Nasákavost Kompozitní materiály -vlastnosti ̶ Jsou mechanicky i chemicky odloné natolik, aby mohly fungovat dlouhodobě v prostředí dutiny ústní. ̶ Odlišný koeficent termální expanze (tepelné roztažnosti) ve srovnání s tvrdými zubními tkáněmi Kompozitní materiály -vlastnosti ̶ Tuhnou na principu radikálové polymerace – polymerační smrštění (kontrakce), při polymeraci vzniká pnutí – polymerační stres, projevující se tahem v místě připojení kompozitu k zubní tkáni a deformací volného povrchu tam, kde materiál není k zubní tkáni připojen. ̶ K zubním tkáním se váží na principu mikromechanické retence - zatékají do nerovností vzniklých naleptáním kyselinou ve sklovině a do dentinových tubulů a kolagenní sítě dentinu Vazba je zprostředkovaná adhezivními systémy. Připojení kompozitů k tvrdým zubním tkáním ̶ Princip mikroretence –mikromechanická vazba (mechanická adheze) Buoconore 1955 – leptání skloviny Silverstone 35% - 37% kyselina ortofosforečná silika částice barvivo Mechanické Vazebný systém Bond ̶ Zatéká do nerovností ve sklovině, kopolymeruje s kompozitem Stejné složení jako kompozitní pryskyřice – neobsahuje plnivo nebo jen velmi málo. Do mikroskopických nerovností skloviny zatéká bond – neplněná nebo nízkoplněná pryskyřice chemicky shodná s organickou fází kompozitu Vazebný systém Převážně mechanické Dentin ̶ Je vždy vlhký ̶ Má více organických látek než sklovina ̶ Vyšší obsah vody ̶ Nízká povrchová energie – špatná smáčivost ̶ Na povrchu je smear layer Nelze smáčet hydrofobním bondem. Je riziko, že kolagenní síť zkolabuje a vznikne netěsnost. Je zapotřebí použít primer. Primer Otvírá kolagenní síť dentinu a brání jejímu kolapsu. Obsahuje amfifilní pryskyřice (mají hydrofilní a hydrofobní část molekuly) a rozpouštědlo. Rozpouštědlo se odpaří a primer prosytí dentin. Jeho hydrofobní část kopolymeruje s kompozitem. Smear layer Dentin po ošetření kyselinou Otrvřené dentinové tubuly a odvápněný povrch kolagenní sítě Dentinové tubuly s pryskyřicí Bond ̶ Prosytí kolagenní síť dentinu ošetřenou primerem a zatéká do nerovností ve sklovině, kopolymeruje s kompozitem . 65 TE SE Kompozitní materiály indikace ̶ Výplně Všechny třídy v Blackově klasifikaci Musí být splněny podmínky pro adhezivní technologie (suché pole, dobrá hygiena) V postranním úseku chrupu malé až střední kavity ̶ Dostavby ̶ Fasety ̶ Inlaye ̶ Dlahy Kompozitní materiály kontraindikace Kontraindikace: ❑Špatná úroveň ústní hygieny, nemožnost udržet suché pracovní pole (různé důvody: kavity sahající subgingiválně, nespolupracující a hendikepovaní pacienti) ❑Nedostatek kvalitních zubních tkání pro připojení) ❑Rozsáhlé mechanicky velmi namáhané výplně Kompozitní výplň –pracovní postup ̶ Preparace kavity –hlubší miska ̶ Sklovinné okraje obvykle sešikmíme v úhlu 45° Kolem kavity preparujeme až na výjimky retenční pruh (odstraněné aprizmatické skloviny, která je na povrchu a hůře se leptá) Leptání skloviny 20 – 30s Leptání dentinu 10s Oplachování minimálně 10s (raději tak dlouho, jak jsme leptali) Primer+bond Polymerace vrstvení kompozitu (1,5 – 2 mm Opracování a leštění (diam.brousky a gumové leštící pomůcky). Skloionomerní cementy (sklopolyalkenoáty, skloionomery) ̶ Složení: Prášek: hlinitokřemičité sklo (SiO2, Al2O5, CaO, N2O,P2O5, F) Tekutina: polykyselina (kyselina polyakrylova, polymaleinová) kyselina vinná, voda Skloionomerní cementy (sklopolyalkenoáty, skloionomery) ̶ Mechanismus tuhnutí: Síťovatění – vzniká polyakrylát hlinito vápenatý. dentin Skloionomerní cementy vlastnosti ̶ Specifická adheze k tvrdým zubním tkáním ̶ Příznivý koeficient tepelné roztažnosti ̶ Kumulativní uvolňování fluoridových iontů ̶ Citlivost k obsahu vody v prostředí ̶ Delší doba tuhnutí zranitelnost Skloionomerní cementy - indikace ̶ Výplně V., III. třída, zejména tam, kde je kavita mimo sklovinu nebo nejsou optimální podmínky pro kompozit I. a II. třída u dětí (dočasné zuby) ̶ Podložky ̶ Další indikace - Kořenové výplně – sealery - Pečetící materiály – sealanty - Cementy k upevňování protetických prací Skloionomerní cementy - kontraindikace ̶ U kavit IV. třídy, I. a II. třídy s výjimkou dočasných zubů U dospělých pouze dočasné – v další návštěvě se kryjí kompozitem Skloionomerní cementy rozdělení Podle účelu použití Výplňové estetické Výplňové zesílené (kovy nebo pryskyřicí) Výplňové hustě síťované cementy (odvodněná kyselina v prášku) Cementy s nízkou viskozitou pro pečetění fisur Cementy pro endodoncii – sealery Cementy pro upevňování protetických prací Příprava Ručně míchatelné materiály Kapslované materiály Aktivace kapsle tlakem nebo kleštěmi Aktivační kleště Aplikace kleštěmí Aplikační kleště Modifikované pryskyřicí Modifikované kovy - cermety c c Vysoce síťované - denzní vvvv Skloinomerní cementy – postup zhotovení výplně ̶ Preparace kavity v rozsahu kazivého ložiska: zaoblená skříňka, okraje ohlazeny. ̶ Ošetření kondicionérem (kyselina polyakrylová, 20s) ̶ Aplikace materiálu najednou do vlhké kavity. ̶ Po ztuhnutí nalakování, neleští se. ̶ Opracování v další návštěvě. Amalgám – pracovní postup ̶ Preparace kavity se striktním dodržením zásady preventivní extenze ̶ Preparace retenčních zařízení: podsekřiviny, rýhy, zářezy, pomocné kavity ̶ Podložka na pulpální stěnu ̶ Aplikace po porcích, kondenzace ̶ Ořezání, vyhlazení ̶ Leštění v další návštěvě 86 Retence výplňových materiálů ̶ Amalgám: makromechanická retence (makroretence). Jde o mechanické zaklínění v kavitě po důkladném nakondenzování. ̶ Kompozit: mikromechanická retence (mikroretence). Jde o mechanické zaklínění na mikroskopické úrovni. Do mikroskopických nerovností ve sklovině a dentinu zatéká bond a následně kopolymeruje s kompozitem. Dentin musí být ošetřen primerem. Definujte zápatí – název prezentace nebo pracoviště87 Retence výplňových materiálů ̶ Skloionomerní cement: specifická adheze – váže se chemicky k tvrdým zubním tkáním. Karboxylové skupiny polykyseliny reagují s vápníkem zubních tkání. Definujte zápatí – název prezentace nebo pracoviště88