Povaha axiální refrakce
Aniseikonie
Dvě formy ametropie
2
celková ametropie: 𝐴R = 𝐴RS + 𝐴RO
𝜑o
′E
= 58,64 D (stanovili jsme podle G. oka)
𝑑o
E
= 24,385 mm (aby 𝐴R = 0, aR → ∞)
𝑑RHo = 1,602 mm
𝑑HoS
E
= 22,783 mm
𝑛s = 1,336
systémová ametropie: 𝐴RS = 𝜑o
′E − 𝜑o
′
osová ametropie: 𝐴RO = 𝐴R − 𝐴RS =
𝑛s
𝑑HoS
− 𝜑o
′E
𝐴R =
1
aR
=
𝑛s
𝑑HoS
− 𝜑o
′
= 𝐷HoS − 𝜑o
′
Ho ≋ Ho’
𝑑HoS
R
𝑛s
𝜑o
′
𝑎R
R’
𝑑o
𝑑RHo
Emetropická křivka
celková ametropie: 𝐴R = 𝐴RO + 𝐴RS =
𝑛s
𝑑HoS
− 𝜑o
′E + 𝜑o
′E − 𝜑o
′ =
𝑛s
𝑑HoS
− 𝜑o
′
emetropie: 𝐴 𝑅 = 0
⇕
𝜑o
′ =
𝑛s
𝑑HoS
=
𝑛s
𝑑o − 𝑑RHo
𝑑RHo = 1,602 mm
délka oka 𝑑o (mm)
optickámohutnost𝜑o
′
(D)
MYOPIE
HYPERMETROPIE
osová
systémová
𝜑o
′E
𝑑o
E
Ke každé celkové mohutnosti 𝜑o
′
oka
najdeme délku 𝑑o oka, pro niž je oko
emetropické.
Anizometropie, anizeikonie
𝐴R,L = 𝐴RO,L + 𝐴RS,L = 𝐴R,P = 𝐴RO,P + 𝐴RS,P
při
𝐴RO,L ≠ 𝐴RO,P a 𝐴RS,L ≠ 𝐴RS,P
Anizometropie je stav s rozdílnou (axiální) refrakcí pravého a levého oka
• hypermetropická, myopická, smíšená, astigmatická
• latentní (stejná refrakce na obou očích při nestejných mohutnostech, délkách):
𝐴R,L ≠ 𝐴R,P
Každých 0,25 D anizometropie představuje 0,5% rozdíl ve velikosti sítnicových obrazů.
Anizeikonie je stav, kdy sítnicový obraz předmětu vnímaného pravým a
levým okem má nestejnou velikost a/nebo tvar
• rozdíl velikostí do 0,5-1 % je běžný, zrakové centrum dokáže kompenzovat
• při rozdílu 1-2 % menší potíže, při rozdílu 2-4 % astenopické obtíže, diplopie
• od 5-6 % je trvalé binokulární vidění u dospělého nemožné
𝑦L
′
≠ 𝑦P
′
Poměr velikostí obrazů na sítnici
6
𝛽LP =
𝑦L
′
𝑦P
′ =
𝑑HoS,L
𝑑HoS,P
1 − 𝑑P 𝑆P
′
1 − 𝑑L 𝑆L
′
poměr velikostí obrazů na levém a
pravém oku:
Ho ≋ Ho’
𝜑o
′
𝑆′
𝑑 𝑦′
𝑑HoS
𝑛K
𝑛s
𝑑K
𝜑K1
′
𝑦′
=
1
1 − 𝑑𝑆′
1
1 − ҧ𝑑K 𝜑K1
′
𝑑HoS
𝑛s
tg 𝛼 = 𝐹P × 𝐹F × 𝑦u
′
≈
1
1 − 𝑑𝑆′
𝑑HoS
𝑛s
tg 𝛼
𝑑HoS,L
𝑑HoS,P
=
𝐴RO,P + 𝜑o
′E
𝐴RO,L + 𝜑o
′E
1 − 𝑑P 𝑆P
′
1 − 𝑑L 𝑆L
′ =
1 + 𝑑L 𝐴R,L
1 + 𝑑P 𝐴R,P
𝐹P =
1
1 − 𝑑𝑆′ = 1 + 𝑑𝐴R
𝐴RO =
𝑛s
𝑑HoS
− 𝜑o
′E
⇒ 𝑑HoS =
𝑛s
𝐴RO + 𝜑o
′E
8
… jsou-li shodné axiální refrakce a vzdálenosti brýlových
čoček od očí, pak jsou velikosti obrazů v poměru délek
očních bulbů (přesněji v poměru 𝑑HoS).
𝛽LP =
𝑦L
′
𝑦P
′ =
𝑑HoS,L
𝑑HoS,P
1 + 𝑑L 𝐴R,L
1 + 𝑑P 𝐴R,P
Pro shodné délky očních bulbů (přesněji: pro 𝑑HoS,L = 𝑑HoS,P) a shodné vzdálenosti brýlových
čoček od očí (přesněji: od předmětových hlavních rovin očí, 𝑑L = 𝑑P = 𝑑) dále platí:
𝛽LP =
𝑦L
′
𝑦P
′ =
1 + 𝑑L 𝐴R,L
1 + 𝑑P 𝐴R,P
≈ 1 + 𝑑 𝐴R,L − 𝐴R,P = 1 + 𝑑∆𝐴R
𝛽LP =
𝑦L
′
𝑦P
′ =
1 − 𝑑P 𝑆P
′
1 − 𝑑L 𝑆L
′ ≈ 1 + 𝑑 𝑆L
′
− 𝑆P
′
= 1 + 𝑑∆𝑆′
Pak například pro 𝑑 = 20 mm je 𝛽LP ≈ 1 + 0,02 ∆𝑆′ ≈ 1 + 0,02 ∆𝐴R, tedy každá 1 dioptrie rozdílu
∆𝐴R axiální refrakce či ∆𝑆′velikosti korekce způsobí rozdíl velikostí obrazů na sítnici o 2 %.
Tedy každých 0,25 D anizometropie představuje 0,5% rozdíl ve velikosti sítnicových obrazů.
Pozn. Pro 𝛼 ≪ 1 platí:
1
1+𝛼
≈ 1 − 𝛼
Poměr velikostí obrazů na sítnici
𝑦′
=
1
1 − 𝑑𝑆′
1
1 − ҧ𝑑K 𝜑K1
′
𝑑HoS
𝑛s
tg 𝛼 = 𝐹P × 𝐹F × 𝑦u
′
Možnosti korekce aniseikonie
11
Obraz na sítnici lze zvětšit:
• oddálením spojné brýlové čočky od oka, přiblížením
rozptylné brýlové čočky k oku (změna vrcholové
vzdálenosti 𝑑, anizodistanční brýle)
• zvýšením mohutnosti přední plochy 𝜑K1
′
brýlové
čočky (například zvětšením její centrální křivosti)
• zvětšením centrální tloušťky 𝑑K brýlové čočky
• snížením indexu lomu 𝑛K materiálu brýlové čočky
Vždy nutno dodržet vrcholovou lámavost, tj. upravují se i
další parametry a je třeba zvážit výsledný efekt.
Ho ≋ Ho’
𝜑o
′
𝑆′
𝑑 𝑦′
𝑑HoS
𝑛K
𝑛s
𝑑K
𝜑K1
′