Základní pojmy z interkulturní psychologie Interkulturní aspekty etických problémů Kontaktní událost/kulturní kontakt •Setkání dvou kultur s vlastní dějinnou narací •Kdo je ten druhý? •Minulost - Kolumbus •Současnost – na mikroúrovni kmeny na hranicích Brazílie a Peru •Budoucnost - meziplanetární kontakty •Má minimálně dva svědky a dvě rovnocenné interpretace • Imigrace •Aktuální politický kontext •Téma se v sociálních vědách objevuje v 19. století – popis imigrantských kultur, mapování života v ghettech •Urbanizace a uspořádávání měst •Paradox – problémy druhé či třetí generace •Výrazný nárůst publikací – více v oblasti sociologie, pedagogiky, až poté psychologie •Feuerstein – zdůraznění problémů identity •Imigrace a diverzita – rozdíl Evropy a USA •Intenzita odlišnosti – „třetí svět“ • Akulturace •Kulturní změny, k nimž dochází vlivem kulturního kontaktu •Zkušenost jednotlivců či skupiny, kteří jsou konfrontováni se změnami ve svém kulturním prostředí •Skupiny/jednotlivci z různých kultur vstupují do stálého bezprostředního kontaktu, který vede ke změnám v původních kulturních vzorech jedné nebo obou skupin (Redfield, 1935) •Difuze kulturních prvků •Původní (první) x kontaktní kultura •Kulturní šok J. W. Berry – akulturační strategie •Na základě přisuzované hodnoty •Asimilace •Separace •Marginalizace •Integrace Fáze akulturace •Konfrontace kultur – poznání kladů a záporů •Akceptování některých kulturních obsahů, jejich selekce •Přijetí do vlastního kulturního systému •Modifikace x eliminace •Akulturační reakce • Enkulturace •Formální i neformální přejímání kulturních norem a zkušeností v průběhu ontogeneze •Proces adaptace jedince na určitou kulturu •Vrůstání jedince do kultury ve formě učení •Jazyková úroveň je markantní •Vytváření kulturní identity (citlivé období?, konfúzní identita), vědomí příslušnosti, přijímaná očekávání •Vliv kultury na psychické poruchy – kulturně vázané psychiatrické syndromy Kulturně vázané psychiatrické syndromy Culture bound syndroms •vyskytují se pouze v konkrétní společnosti, kultuře •známé a uznávané coby nemoci x chování buď zcela neznáme nebo bez statutu nemoci •nepatří sem nemoci se známým původem - nemoci či abnormality, způsobené vlivem prostředí, genetiky, etnickými rituály atd. (intolerance laktózy v dospělosti - jižní Amerika, Afrika, Asie 95 % versus severní Evropa 15-20 %) •typický příklad: •Taijin kyofusho v Japonsku •Syndrom apatických dětí (=syndrom rezignace) ve Švédsku Taijin kyofusho •význam: sho – porucha, kyofu – strach, taijin – mezilidské vztahy •lidé mají strach z toho, jak jejich tělo a jeho funkce vnímají lidé okolo •stydí se za své tělo a jeho funkce stydí •strach z vlastního pachu •strach z toho, jak se pohybují •strach z vlastního vzhledu (jak působí na okolí) •strach z toho, že vlastní postoje, chování, víra, názory jsou odlišné od ostatních… •nechtějí druhé lidi obtěžovat, urážet svým vzhledem •somatické projevy – panické záchvaty, potíže s dýcháním, bušení srdce… •cca 15-20 % japonské a korejské populace v posledních 20 letech, rozšíření i do Indonesie a Švýcarska •Vriends, Pfaltz, Novianti, Hadiyono (2013). Taijin kyofusho and social anxiety and their clinical relevance in Indonesia and Switzerland • Kulturně vázané psychiatrické syndromy •do jaké míry mentální nemoci odráží kulturu, ze které vyvstávají? •antropologové mají tendenci zdůrazňovat spíše relativistické a kulturně specifické aspekty syndromů •psychiatři tíhnou spíše k univerzálnímu a neuropsychologickému vysvětlení •kulturně specifických poruch je mnohem více – jsou to i ty „naše“ (viz kulturní etnocentrismus) •některé syndromy obsažené v kategoriích DSM-IV (chronický únavový syndrom, disociativní porucha identity) nejsou v ostatních zemích známy •v USA jsou zařazeny v běžných kategoriích a do kulturně podmíněných syndromů nespadají •rozšíření duševních poruch, F kategorie dle MKN není rovnoměrné! • Mezinárodní pilotní studie schizofrenie (od 60. let 20. století) – stabilita napříč časem i geografickou lokací, rozmanitost v obsahu bludů a halucinací •Mezinárodní pilotní studie deprese – velké rozdíly v množství výskytu • Kulturní etnocentrismus •Sklon k preferování vlastního způsobu života před všemi ostatními •Poměřování všeho cizího prostřednictvím norem a hodnot vlastního společenství •Za správné, užitečné, pravdivé jsou považovány pouze hodnoty, normy a ideje sociální skupiny, s níž se jedinec identifikuje (kritéria velmi široká) •Příčina chybných interpretací, při studiu určité kultury je potřeba se orientovat podle jejích vlastních významů a hodnot •Sociální vědy se snaží etnocentrismus omezit Druhy etnocentrismu •Základní etnocentrismus •Umírněný etnocentrismus •Agresivní etnocentrismus • Kulturní relativismus •Průcha: „…Každou specifickou kulturu lze vnímat jako systém forem chování, hodnot a norem, charakteristický pro danou společnost, obecně přijímaný a napodobovaný, vstupuje do procesu socializace, reprodukuje se v kulturních výtvorech a stabilizuje se ve zvycích a obyčejích dané skupiny…“ •Teoreticko-metodologický přístup ke studiu takovýchto kulturních specifik, předpokládající, že pochopení je možné pouze v kontextu vlastních hodnot, norem a idejí. •Opozice k doktríně evropocentrismu počátku 20. století •Ochota připustit existenci více vzájemně si rovnocenných kultur, tzn. hodnotových a normativních systémů •Nikoliv nihilistická devalvace kulturních hodnot – filozoficko etický problém, zapojení metakognice a uvědomění si vlastního východiska • Konvergence a divergence •Kulturní konvergence – sbližování a nárůst podobnosti kulturních prvků a projevů ve vzájemně izolovaných a původně odlišných systémech (příklad) •Kulturní divergence – rozrůzňování a diverzita kulturních prvků včetně nového uvědomění si identity (příklad) •Kulturní rozdíly je možné identifikovat ve třech základních dimenzích kultury: • na úrovni artefaktů (cílevědomých materiálních produktů lidské práce) • sociokulturních regulativů (obyčejů, mravů, zákonů, tabu) • na úrovni idejí (kognitivních a symbolických systémů) Multikulturalismus •Historicky 60. léta 20. století USA a Kanada •Spíše idea či víra – lidé s různými kořeny mohou žít pospolu a učit se porozumět obraznosti druhých, vzájemná komunikace a soužití přes hranice rasy, jazyka, rodu, věku… bez předsudků a iluzí je nejen možná, ale i přínosná •Politické zabarvení • Výsledné stavy kulturního kontaktu •Akomodace – vnější přizpůsobení •Členové menšiny si uvědomují existenci jiných hodnot a norem chování, než vyznávají a užívají, navenek je respektují, ale vnitřně je nepřijímají, neztotožňují se s nimi •Potenciální konfliktní situace •Asimilace •Postupné včleňování jednoho etnika/skupiny do druhé, znaky původní kultury se postupně ztrácejí (teoreticky částečně oboustranné) •Vynucená x dobrovolná •Amalgamace •Úplné promíchání menšinového a většinového obyvatelstva v podstatě bez možného rozpoznání – skrze manželské svazky a společné potomky – ideální stav (ve smyslu ideálního typu) • Výsledné stavy kulturního kontaktu •Segregace •Izolace většiny a menšiny •Nespolupráce •Záměrné vyhýbání se kontaktům •Oddělená existence •Obvykle doprovázeno přesvědčením o méněcennosti menšiny •Apartheid v JARu – kdo je ale menšina (černoši 80 %, běloši 9 %, míšenci 9 %) •Separace •Rozhodnutí na základě nedominantní skupiny • • Příklady ve zdravotnictví •Jelínková a kol (2023). Zkušenosti lékařů s interkulturními rozdíly v komunikaci s ukrajinskými uprchlíky •https://publications.cuni.cz/handle/20.500.14178/2225 •kategorie Jazykové bariéry •Problémy s dorozuměním •Tlumočení •Informace od pacientů, zdravotnická dokumentace •Telemedicína •kategorie Odlišnost zdravotnických systémů •Vztah lékaře a pacienta •Způsob komunikace •Zdravotnický materiál a pomůcky •Preskripce léků Příklady ve zdravotnictví •kategorie Přístup ke zdraví a nemoci •Doplňky stravy a psychofarmaka •Přístup k léčbě •Abúzus alkoholu •Větší odolnost – „více vydrží“ •Stres, deprese, psychiatrické potíže, často psychosomatizované •Kategorie Předsudky •Očkování •Zneužívání zdravotní péče • Příklady ve zdravotnictví •Finsko •zdravotní sestra ve škole, součást týmu ostatních (především spec. Ped.) •preventivní prohlídky – sestra + lékař ve škole • zodpovědnost za zdravotní stav dětí i cestou do školy a ze školy Madeleine Leiningerová •zakladatelka transkulturního ošetřovatelství – 50. léta 20. století • transkulturní ošetřovatelství je významná oblast studia a praxe orientovaná na komparativní významy kulturní péče, víry a praktiky individuí či skupin stejných či odlišných kultur •cíl - poskytovat kulturně shodnou a diferencovanou péči praktikovanou pro zdravé a nemocné lidi anebo jim pomáhat čelit nepříznivým lidským podmínkám, chorobě či umírání kulturně vhodným způsobem