ELEKTROOKULOGRAFIE Zuzana Nováková Upraveno podle: Adéla Hložková, 2.LF UK Praha ELEKTROOKULOGRAFIEELEKTROOKULOGRAFIE  Metoda zaznamenávající oční pohyby na základě měření elektrických potenciálů mezi rohovkou a sítnicí  Potenciály generují elektrický dipól, který je orientovaný paralelně s optickou osou oka  Základní cíl očních pohybů: udržet a stabilizovat objekt zájmu (sledovaný předmět) v místě nejostřejšího vidění (žlutá skvrna) TYPY OČNÍCH POHYBŦ  Fixační (udržovací) – při pohledu do dálky oči nebloudí bezúčelně, ale automaticky fixují na nějaký objekt, který se nachází v jejich zorném poli  Pomalé sledovací pohyby - napomáhají stabilizovat sledovaný objekt ve žluté skvrně, stála fixace oka na pohybující se předmět  Sakadické pohyby – oko provádí při postupném prohlížení předmětu nebo při čtení trhavé pohyby - střídá body, které fixuje -přesouvá pohled na nový objekt zájmu (např. velká sakáda – přesun oka z konce čteného řádku na začátek nově čteného řádku)  Nystagmus – pravidelné pohyby očních bulbů složené ze dvou komponent: pomalá složka jedním směrem, rychlé trhnutí oka směrem opačným  Vestibulo-okulární reflex – úkolem je stabilizace obrazu na sítnici při náhlých, nepravidelných pohybech hlavy  Optokinetický nystagmus – pravidelné pohyby oka při sledování okolí v jedoucím dopravním prostředku (např.vlaku) nebo při sledování pohybujícího se objektu v zorném poli bez pohybu hlavy a těla NYSTAGMUS  Rytmický, spontánní, kmitavý pohyb očních bulbů  Skládá se z pomalé a rychlé složky, které se pravidelně střídají  Směr nystagmu se určuje podle rychlé složky OPTOKINETICKÝ NYSTAGMUS  Fyziologický  Indukovaný pro zajištění stability obrazu  Vyvolán spontánně x experimentálně  Kombinace pomalých pohybů v jednom směru a rychlých pohybů ve směru opačném  Pomalá složka (sledovací pohyb)  Rychlá složka (sakáda, fixace na nový cíl)  Objektivní průkaz zachovalé funkce oka VERTIGO – ZÁVRAŤ  Závrať – subjektivní pocit neexistující rotace VESTIBULÁRNÍ APARÁT  Funkce: Stabilizace retinálního obrazu a udržení zrakové ostrosti při pohybu  Vestibulo- okulární reflexy VESTIBULÁRNÍ APARÁT  Polokruhovité kanálky- cristae ampullares, reakce na úhlové zrychlení  Kinetické čidlo  Utriculus, sacculus- maculae staticae, lineární akcelerace, poloha hlavy v gravitačním poli  Statické čidlo VESTIBULÁRNÍ APARÁT  Ohyb stereocílií směrem ke kinocílii- stimulace, depolarizace (víc K+ in)  Ohyb stereocílií opačným směrem- inhibice, hyperpolarizace (méně K+ in)  Ohyb je způsoben tokem endolymfy  Ampulopetální (směrem k ampule)- ohyb ke kinocilii  Ampulofugální (směrem od ampuly)- ohyb od kinocilie 10 B&L Figure 8-26 VESTIBULO-OKULÁRNÍ REFLEX  Zajišťuje stabilitu retinálního obrazu tak, že při pohybu hlavy generuje pohyby očí v opačném směru Každý kanálek je spojen s tím párem okohybných svalů, které působí spřažení pohybů očí v jeho rovině TESTY PROVOKACE NYSTAGMU  Rotační test  Vsedě, předklon o 30°- laterální kanálek je v horizontálně rovině  Vyšetření obou kanálků najednou  Rotace- 10 otáček  Po 10 otáčkách prudce zastavíme  Sledujeme postrotační nystagmus- rychlá složka „bije“ proti směru otáčení  Pomalá fáze - iniciace z vestibulárního ústrojí, směr toku endolymfy  Rychlá fáze - indukce z mozkového kmene, vrací bulbus do výchozí polohy HODNOCENÍ NYSTAGMU  Směr (horizontální, vertikální, diagonální, rotační)  Amplituda (ve stupních)  Frekvence (za s)  Délka trvání (s, min) TESTY PROVOKACE NYSTAGMU  Test: kalorický nystagmus  Provádí se vodou (27°C nebo 44°C)  Pacient je vleže v předklonu o 30°, laterální kanálek ve vertikální poloze  Frenzelovy brýle na sledování  Studená / teplá voda  Studená voda- utlumení odpověď, ampulofugální proud, nystagmus k druhé straně  Teplá voda- podráždění, ampulopetální, nystagmus k téže straně  Výhoda: jednostranné testování  Nevýhoda: nefyziologické testování  Vedlejší produkt při výplachu zevního zvukovodu pokud nepoužijete vodu o teplotě lidského těla SPONTÁNNÍ NYSTAGMUS  Vždy patologický  Vestibulární/ vestibulocerebelární léze ZDROJE  GANONG, William F. Přehled lékařské fyziologie. 20. vyd. Praha: Galén, c2005, xx, 890 s. ISBN 80-726-2311-7.  TROJAN, Stanislav. Lékařská fyziologie. 4. vyd. přepr. a dopl. Praha: Grada Publishing, 2003, 771 s. ISBN 80-247-0512-5.  PUNKO, Alexey. Fyziologie a patologie očních pohybů. PUNKO, Alexey. [online]. [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/142408/lf_b/Bakalarska_prace.txt  HOMOLA, Dr., přednáška Sluch, Statoakustický aparát  FAJSTAVR, Prof. MUDr. Jaroslav. Funkce vestibulárního ústrojí. In: [online]. [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: https://mefanet-motol.cuni.cz/clanky.php?aid=15  Nystagmus. In: [online]. [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://www.wikiskripta.eu/index.php/Nystagmus