Komunitní péče - přednáška

Implementace - realizace plánu péče

Ošetřovatelské intervence/strategie jsou zaměřené na dosažení cílů.

Oblasti cílů:

  • podpora zdraví,
  • ochrana zdraví,
  • navrácení zdraví,
  • péče o umírající.

V každé z oblastí mohou být intervence:

  • Nezávislé činností iniciuje sestra na základě svých znalostí a dovedností.
  • Závislé činnosti vykonává sestra na příkaz lékaře, pod jeho dohledem.
  • Součinné činnosti jsou vykonávané společně s jiným členem zdravotnického týmu nebo jako výsledek společného rozhodnutí
  • Přímé ošetřovatelské  intervence - realizace jednotlivých výkonů (poskytování péče, monitorování stavu, zabezpečení pomůcek)
  • Nepřímé ošetřovatelské intervence - aktivity, které se týkají jednotlivce, rodiny, komunity, směrují k jejich prospěchu, ale nevykonávají je přímo s klientem, skupinou, rodinou či komunitou (vedení dokumentace).

V rámci realizace na úrovni komunit se používají dva přístupy:

  • tradiční přístup v péči o zdraví – představuje pasivní ochranu zdraví (zabezpečení zdravotní nezávadnosti potravin, hraček atd.),
  • psychologický přístup – zdůrazňuje osobní odpovědnost jedince za vlastní chování související se zdravím, využívají se programy výchovy a motivace (např. Přestaň kouřit, Stop šikaně).


Způsob realizace 


Faktory ovlivňující způsob realizace:

  • velikosti komunity
  • povaha zdravotních problémů,
  • schopnosti členů komunity,
  • osobní a profesionální schopnosti sestry
  • na sociálních změnách v komunitě atd.

Mezi nejčastěji plánované a realizované činnosti patří ze strany sestry koordinace a monitorování péče, edukace a zdravotní výchova, poradenství, obhajoba práv, vykonávaní základních ošetřovatelských činností, týmová spolupráce.

Způsoby realizace dle velikosti skupiny

  • malé interaktivní skupiny – skupiny mezi komunitou a jednotlivcem (formální – rodiny, pacienti, poskytovatelé péče; neformální – sousedé, sociálně aktivní skupiny) a tato „mezipozice“ jim umožňuje ovlivňovat jak komunitu, tak jednotlivce. Sestra by měla umět tyto malé skupiny identifikovat a využít ve prospěch komunity.“
  • hromadné sdělovací prostředky – poskytují formální komunikaci a lze je využít např. na zprostředkování informací v krátkém čase pro velký počet lidí.
  • zdravotní politika – je zaměřena na potřeby populace země a omezuje potřeby jednotlivce veřejný prospěch.“