Komunitní péče - přednáška
Implementace - realizace plánu péče
Ošetřovatelské intervence/strategie jsou zaměřené na dosažení cílů.
Oblasti cílů:
- podpora zdraví,
- ochrana zdraví,
- navrácení zdraví,
- péče o umírající.
V každé z oblastí mohou být intervence:
- Nezávislé činností iniciuje sestra na základě svých znalostí a dovedností.
- Závislé činnosti vykonává sestra na příkaz lékaře, pod jeho dohledem.
- Součinné činnosti jsou vykonávané společně s jiným členem zdravotnického týmu nebo jako výsledek společného rozhodnutí.
- Přímé ošetřovatelské intervence - realizace jednotlivých výkonů (poskytování péče, monitorování stavu, zabezpečení pomůcek)
- Nepřímé ošetřovatelské intervence - aktivity, které se týkají jednotlivce, rodiny, komunity, směrují k jejich prospěchu, ale nevykonávají je přímo s klientem, skupinou, rodinou či komunitou (vedení dokumentace).
V rámci realizace na úrovni komunit se používají dva přístupy:
- tradiční přístup v péči o zdraví – představuje pasivní ochranu zdraví (zabezpečení zdravotní nezávadnosti potravin, hraček atd.),
- psychologický přístup – zdůrazňuje osobní odpovědnost jedince za vlastní chování související se zdravím, využívají se programy výchovy a motivace (např. Přestaň kouřit, Stop šikaně).
Způsob realizace
Faktory ovlivňující způsob realizace:
- velikosti komunity
- povaha zdravotních problémů,
- schopnosti členů komunity,
- osobní a profesionální schopnosti sestry
- na sociálních změnách v komunitě atd.
Mezi nejčastěji plánované a realizované činnosti patří ze strany sestry koordinace a monitorování péče, edukace a zdravotní výchova, poradenství, obhajoba práv, vykonávaní základních ošetřovatelských činností, týmová spolupráce.
Způsoby realizace dle velikosti skupiny
- malé interaktivní skupiny – skupiny mezi komunitou a jednotlivcem (formální – rodiny, pacienti, poskytovatelé péče; neformální – sousedé, sociálně aktivní skupiny) a tato „mezipozice“ jim umožňuje ovlivňovat jak komunitu, tak jednotlivce. Sestra by měla umět tyto malé skupiny identifikovat a využít ve prospěch komunity.“
- hromadné sdělovací prostředky – poskytují formální komunikaci a lze je využít např. na zprostředkování informací v krátkém čase pro velký počet lidí.
- zdravotní politika – je zaměřena na potřeby populace země a omezuje potřeby jednotlivce veřejný prospěch.“