A: Tělesné týrání, zneužívání a zanedbávání

• Aktivní (týrání): tržné, zhmožděné rány a poranění, bití, zlomeniny, krvácení, dušení, otrávení, smrt;
• Pasivní (zanedbávání): vyhladovění, nedostatky v bydlení, ošacení, ve zdravotní a výchovné péči

• Identifikační znaky: četné hematomy, ohraničené lysinky po vytrhávání vlasů, natržený boltec ušní, kožní rány, škrábance, opakované a neléčené zlomeniny, bodová popálení od cigaret, popáleniny, otřes mozku a míchy, mnohočetná vnitřní poranění. Fyzické týrání dítěte by mělo být zváženo v každém z následujících:
  • Nechodící dítě s jakýmkoliv zraněním
  • Zranění u neverbálního dítěte
  • Zranění v rozporu s fyzickými schopnostmi dítěte a ústní prohlášení dítěte o ublížení na zdraví
  • Mechanismus zranění není pravděpodobný; mnohočetná zranění, zejména v různém věku
  • Modřiny na trupu, uchu nebo krku u dítěte mladšího 4 let (mnemotechnická pomůcka TEN4 -   Torso, Ear, Neck and 4)
  • Popáleniny genitálií
  • Rozložení nebo vzory punčoch nebo rukavic
  • Ošetřovatel se zranění nezajímá
  • Nevysvětlitelné zpoždění při hledání péče nebo nesrovnalosti či nesrovnalosti v poskytnuté historii. .

• Nespecifické identifikační znaky: zvýšená úzkostnost a strach, obranné reakce, snížené sebehodnocení, neochota a rozladěnost před návratem domů, útěky z domova, náhle zhoršený školní prospěch, záškoláctví, zvýšená konzumace tabáku či alkoholu, agresivní chování, výbuchy hněvu, obtíže v sociální komunikaci až vyhýbavé chování.

B: Duševní a citové týrání, zneužívání a zanedbávání

Psychické (emoční) týrání dítěte je forma násilí, která zasahuje do citového a psychického světa dítěte. Tento typ týrání zahrnuje dlouhodobé a opakované chování, které podkopává sebevědomí, psychickou pohodu a schopnost dítěte navazovat zdravé vztahy. Emoční týrání často působí vážnější a dlouhodobější poškození než fyzické týrání, protože zasahuje do identity a osobního rozvoje dítěte. Mezi projevy patří například ponižování, manipulace, zastrašování nebo ignorování citových potřeb dítěte. Následující body popisují jednotlivé aspekty tohoto typu týrání:

Aktivní (týrání): 

• 1. Ponižování a urážky

  • Dítě je systematicky ponižováno, zesměšňováno nebo uráženo. Typické jsou výroky, které naznačují, že dítě nemá hodnotu nebo je neschopné. Dítě si často začíná osvojovat negativní přesvědčení o sobě samém („Jsem hloupý,“ „Nic nezvládnu“).
  • Dlouhodobé ponižování vědy k nízké sebedůvěře, pocitům méněcennosti a sklonu k sebepoškozujícímu chování.

• 2. Izolace a kontrola kontaktů

  • Emoční týrání může zahrnovat omezování sociálních kontaktů dítěte, například zákaz kamarádů, omezení účasti na školních akcích nebo kontrole komunikace s okolním světem.
  • Izolované dítě má málo příležitostí pro rozvoj sociálních dovedností a podporu mimo rodinu, což vede k pocitům osamělosti a sociálnímu vyloučení.

3. Ignorování emocionálních potřeb

• Rodiče nebo pečovatelé mohou ignorovat citové projevy dítěte, například pláč, úzkost nebo radost, a odmítat mu poskytovat emoční podporu. Dítě cítí nedostatek lásky, přijetí a pocit bezpečí, což narušuje jeho emoční vývoj.
• Emoční nedostatek a izolace mohou způsobit rozvoj depresí, úzkostí, pocitů bezmoci a problémů s navazováním zdravých vztahů.

• 3. Nepředvídatelné a trestající chování

  • Dítě je vystaveno nepředvídatelným reakcím pečovatelů. Rodiče mohou jednou reagovat přátelsky a podruhé agresivně, což vytváří atmosféru nejistoty a strachu. Dítě neví, jak rodič zareaguje na jeho chování, a začne se projevovat své potřeby či emoce.
  • Tento přístup vede k rozvoji úzkosti, strachu.

• 4. Vyhrožování opuštěním nebo ztrátou lásky

  • Rodiče či pečovatelé mohou dítě vyhrožovat, že ho opustí nebo přestanou milovat, pokud se nebude chovat určitým způsobem. Tento přístup vytváří atmosféru strachu, závislosti a manipulace.
  • Dítě si může osvojit patologický strach z opuštění, který umožňuje jeho schopnost navazovat zdravé bezpečně a vztahy v dospělost

Pasivní (zanedbávání): 

• 1. Manipulace a citové vydírání

  • Manipulace může zahrnovat chování dítěte pocitu viny nebo za účelem kontroly. Například rodič, který přesvědčuje, že je důvodem jeho neštěstí, nebo vnucuje, že je odpovědné za rodinné problémy.
  • Tato manipulace ničí zdravé sebevnímání dítěte, které může cítit odpovědnost za věci, které nemůže ovlivnit, což vede k pocitům viny, úzkostem a obtížím v sebepoznání.

  2. Ignorování emocionálních potřeb

  • Rodiče nebo pečovatelé mohou ignorovat citové projevy dítěte, například pláč, úzkost nebo radost, a odmítat mu poskytovat emoční podporu. Dítě cítí nedostatek lásky, přijetí a pocit bezpečí, což narušuje jeho emoční vývoj.
  • Emoční nedostatek a izolace mohou způsobit rozvoj depresí, úzkostí, pocitů bezmoci a problémů s navazováním zdravých vztahů

  3. Ignorování nebo zlehčování pocitů dítěte

  • Emoční týrání zahrnuje také popírání pocitů dítěte („To je hloupost, co tě trápí,“ „Nemáš důvod být smutný“), což vede dítě k tomu, že si začne myslet, že jeho emoce nejsou důležité nebo že jsou špatné.
  • Tento přístup může způsobit potlačování emocí, problémy s jejich rozpoznáním a vyjádřením, což má za následek emoční labilitu a poruchy v dospělém věku.

  4. Nerealistická očekávání a nadměrný tlak

  • Rodiče mohou dítě klást přehnané požadavky, které odpovídají jejich vlastním potřebám, nikoli reálným schopnostem a potřebám dítěte. Například třeba výborné výsledky ve škole či sportu bez ohledu na schopnosti dítěte.
  • Tento tlak vede k chronickému stresu, pocitům neúspěchu a snížení sebevědomí, a dítě si často vytváří úzkostný nebo perfekcionistický postoj k životu.

Nespecifické identifikační znaky: 

• lítostivost, plačtivost, vztek, hněv, agrese, zvýšená úzkost a strach, smutek, apatie, deprese, snížené sebevědomí, podceňování, nerozhodnost, poruchy chování, psychosomatické poruchy.

Důsledky psychického týrání na psychiku dítěte

• Nízké sebevědomí a sebedůvěra : Dítě, které zažívá opakované ponižování a nerespektování, začíná mít zkreslený obraz o sobě a své hodnotě. Často má nízké sebevědomí a může se rozvinout negativní vnímání sebe sama.
• Psychosomatické problémy : Chronický stres spojený s emocionálním týráním se mohou projevit psychosomatickými příznaky, jako jsou bolesti hlavy, břicha, poruchy spánku nebo jiné projevy fyzické obtíže bez zjevných fyzických příčin.
• Problémy s důvěrou : Dítě, které bylo emocionálně týráno, mám potíže s důvěrou v druhé lidi a často se bojím navazovat vztahy. Tento strach z opuštění nebo odmítnutí komplikuje přátelství a partnerské vztahy.
• Vznik psychických poruch : Dlouhodobé emocionální týrání Riziko zvyšuje riziko vzniku deprese, úzkostných poruch, posttraumatické stresové poruchy (PTSD) nebo poruchy osobnosti. V extrémních případech se mohou objevit sklony k sebepoškozování nebo dokonce k sebevražedným myšlenkám.

C: Sexuální zneužívání

Sexuální zneužívání dětí je závažná forma násilí, která má hluboké a dlouhodobé negativní důsledky na psychický, emocionální a fyzický vývoj dítěte. Zahrnuje jakýkoli sexuální kontakt nebo činnost mezi dítětem a starší osobou, která využívá svou moc nebo důvěry dítěte k dosažení vlastního uspokojení kontroly. K sexuálnímu zneužívání patří jak fyzické, tak i nefyzické aktivity, které nejsou vždy snadno rozpoznatelné, a proto může být identifikace oběti a pomoc často komplikovaná.

Formy sexuálního zneužívání dětí

Sexuální zneužívání dětí se liší různými způsoby, které lze rozdělit:

Aktivní forma

1. Fyzický kontakt

• Tento typ zahrnuje přímý fyzický kontakt mezi zneuživatelem a dítětem, jako je osahávání, líbání, pohlavní styk či jiné sexuální aktivity. Může se jednat o doteky zaměřené na intimní partie dítěte nebo o přímý pohlavní styk.
• Fyzický kontakt zanechává nejen psychické, ale často i fyzické stopy, jako jsou modřiny či další zranění, ale v některých případech nemusí být žádné fyzické známky patrné.

Pasivní forma

1. Nefyzické formy sexuálního zneužívání

   • Zahrnuje aktivity, jako je vystavení dítěte pornografickému materiálu, pozorování dítěte při svlékání či hygieně, nucení dítěte k tomu, aby sledovalo sexuální aktivitu, nebo účast na výrobě dětské pornografie.
   • Tento typ sexuálního zneužívání může být velmi těžké odhalit, protože nezanechává fyzické stopy, ale přesto má hluboký dopad na psychiku dítěte.

2. Vydírání a manipulace

   • Zneuživatelé často používají manipulaci, výhrůžky či vydírání, aby dítě umlčeli nebo donutili k dalšímu kontaktu. Dítě může být zastrašováno, trestem nebo ublížení jeho blízkému  pokud někomu řekne o tom, co se děje.
   • Tento přístup vytváří hluboký pocit bezmoci a strachu, což může způsobit, že dítě situaci dlouhodobě skrývá.

3. Online sexuální zneužívání

   • V dnešní době narůstá počet případů, kdy děti čelí sexuálnímu zneužívání prostřednictvím internetu. Online grooming (přátelení se s dítětem za účelem sexuálního kontaktu) je proces, kdy uživatel naváže kontakt s dítětem, buduje důvěru a postupně ho manipuluje k zasílání intimních fotografií či videí nebo k účasti na online setkáních s nevhodným obsahem.
   • Online sexuální zneužívání může být snadno skryté a trvá dlouho, než si dítě uvědomuje plný rozsah situace, která způsobuje vážné psychické problémy.

Důsledky sexuálního zneužívání na dítě

Sexuální zneužívání má devastující vliv na vývoj dítěte, jeho psychiku a zdraví. Důsledky lze rozdělit do několika hlavních oblastí:

• Psychické : Děti, které zažily důsledky sexuálního zneužívání, často trpí depresemi, úzkostmi, poruchami spánku a posttraumatickou stresovou poruchou (PTSD). Mnoho z nich zažívá pocity studia, viny, nízké sebevědomí a dospělosti mohou mít problémy s důvěrou a intimitou v mezilidských vztazích.

• Emoční a sociální důsledky : Emoční důsledky zahrnují pocit viny a studie, které děti často zažívají, protože mohou mít pocit, že jsou stejně odpovědné za situaci. Sexuální zneužívání může ovlivnit schopnost dítěte navazovat zdravé vztahy, což vede k izolaci, nízké sebedůvěře a problémům s důvěrou v okolí.

• Somatické projevy : Dlouhodobé vystavení stresu a traumatizace může vést k fyzickým příznakům, jako jsou bolesti hlavy, žaludeční potíže, bolesti břicha nebo jiná psychosomatická onemocnění, která jsou způsobena potlačovanými emocemi.

• Problémy s chováním : Sexuálně zneužívané děti mohou vykazovat zvýšenou agresivitou, sklony k sebepoškozování nebo rizikovému chování (např. užívání drog či alkoholu). Mohou mít také potíže se školním prospěchem a docházkou, která se často zhoršuje v důsledku psychických potíží.

• Sebepoškozování a riziko sebevraždy : Sexuální zneužívání je silným rizikovým faktorem pro sebepoškozující chování a sebevražedné myšlenky. Děti, které zažily zneužívání, které mají riziko pro deprese a další psychické problémy, které mohou vést k sebepoškozujícímu chování.

Příčiny, důsledky, terapii a prevence CAN

Přejít