V ČR stále dochází ke zhoršování zdravotního stavu populace stejně jako k  nárustu chronických a invalidizujících onemocnění,  kardiovaskulárních a onkologických onemocnění, alergií apod. 

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zpracovala zdravotnické profily členských států EU. Cílem bylo poskytnout stručné a přehledné zhodnocení výkonnosti zdravotnického systému s ohledem na kontext a specifika daného státu. Studie obsahuje shrnutí zdravotního statusu obyvatelstva, faktory ovlivňující zdraví, stručný popis systému zdravotní péče, a v kontextu pandemie covid-19 také odolnost zdravotnického systému. Zdravotní profil ČR obsahuje vedle shrnutí hlavních ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva a zdravotního systému také několik klíčových zjištění, respektive výzev pro český zdravotní systém. Celou zprávu o zdravotnickém profilu v ČR v roce 2021 k prostudování  naleznete níže ve studijních materiálech.

 Zdravotnický profil ČR v roce 2021

 Hlavní zjištění 

• Střední délka života byla v Česku v roce 2020 o 2,3 roku kratší než je průměr EU poté, co se mezi lety 2019 a 2020 dočasně zkrátila o jeden rok. Do konce srpna 2021 bylo evidováno více než 30 000 zemřelých s onemocněním COVID-19 (úmrtnost na milion obyvatel byla o 80 % vyšší než průměr v celé EU), zatímco podle širšího ukazatele nadměrné úmrtnosti mohl být počet úmrtí způsobených onemocněním COVID-19 ještě vyšší. 
• Velkou výzvou v oblasti ochrany veřejného zdraví jsou v Česku behaviorální rizikové faktory – téměř polovinu všech úmrtí v roce 2019 lze připsat rizikovým stravovacím návykům, užívání tabáku a konzumaci alkoholu. Míra obezity u dospělých v Česku patřila v roce 2019 k nejvyšším v EU a očekává se, že v nadcházejících letech dále poroste. Posílení ochrany veřejného zdraví a prevence je zásadním cílem strategie v oblasti zdraví na období 2021–2030, bude to však vyžadovat důkladnou implementaci a její monitorování. 
• Míra hustoty lékařů je poměrně vysoká, i když jejich průměrný věk se zvyšuje. Dlouhodobým problémem je ale dostupnost zdravotních sester. Tento nedostatek byl zřetelnější v letech 2020 a 2021, kdy se dostupnost ošetřovatelského personálu stala významným problémem na odděleních pro léčbu onemocnění COVID-19. Političtí činitelé zavedli k řešení tohoto problému řadu opatření, včetně zvýšení odměn a kampaně na zvýšení atraktivity tohoto oboru. Dosud však nebyly vyřešeny zásadní otázky jako je reforma karierní struktury a kompetencí zdravotních sester. 
• Česko dobře zvládlo první vlnu COVID-19, ale později v průběhu roku mělo potíže tento úspěch zopakovat. Vláda nezvládala rychle formulovat odpovídající opatření, a to jak při řízení druhé vlny, tak při plánování očkovací strategie a jejím zahájení. Rovněž chyběla jasnost a transparentnost v komunikaci a spolupráci s veřejností, což přispělo k větší nedůvěře veřejnosti a k nedostatečnému dodržování opatření proti šíření koronaviru a dodržování testování a trasování. 
• Během pandemie bylo dosaženo významných pokroků v digitalizaci a sdílení údajů. Osvědčilo se několik nástrojů, jako jsou elektronické předpisy, video/telefonní konzultace na dálku a denní publikování zdravotních dat. Digitalizace zdravotnictví je klíčovým strategickým cílem pro období 2021–2030, bude však vyžadovat značné investice a politickou pozornost, aby Česko dohnalo jiné země EU. 
• Česko usiluje o posílení odolnosti svého systému zdravotní péče a chce se zaměřit na jeho pracovní síly, financování a řízení celého systému. Mnoho plánovaných reforem nebo nových právních předpisů se kvůli pandemii zpozdilo.