Hlavní demografické údaje o starší populaci v České republice:

1. Podíl starší populace
   Česká populace staré rychle. K 1. lednu 2023 bylo v České republice přibližně 2,2 milionu lidí ve věku 65 a více let, což představuje téměř 21 % z celkového počtu lidí (kolem 10,5 milionu). Tento podíl neustále roste a předpokládá se, že do roku 2050 může dosáhnout až 30 %.

2. Střední délka života
   Střední délka života v České republice se v posledních desetiletích zvyšuje. V roce 2021 činila střední délka života u žen přibližně 82 let au mužů 76 let. Dlouhodobě se očekává další prodlužování života, a to díky pokroku v medicíně a zlepšení životních podmínek.

3. Rostoucí počet osob nad 80 let
   Populace osob starších 80 let, které jsou považovány za velmi staré, se také neustále zvyšuje. K roku 2023 žilo v ČR přibližně 450 tisíc lidí nad 80 let, což představuje asi 4 % populace. Tento počet se bude zvyšovat s tím, jak se prodlužuje průměrná délka života a více lidí se dožívá vyššího věku.

4. Feminizace stáří
   Podobně jako v jiných evropských zemích, v ČR jsou ženy ve stáří nadprůměrně zastoupeny, zejména ve vyšších věkových kategoriích. Ženy tvoří více než 60 % populace starší 65 let, a mezi lidmi nad 80 let je tento podíl ještě vyšší, což znamená rozdílnou střední délku života mezi muži a ženami.

5. Nízká porodnost a stárnutí populace
   Česká republika dlouhodobě udržuje nízkou porodnost, která se pohybuje kolem 1,7 dítěte na ženu, což je pod úrovní potřebnou pro zajištění přirozené obnovy populace (2,1 dítěte na ženu). To přispívá k tomu, že starší lidé tvoří stále větší podíl populace.

6. Ekonomická zátěž a důchodový systém
   Se stárnutím populace se zvyšuje tlak na důchodový systém. V současnosti je poměr ekonomicky aktivních lidí (tj. lidé v produktivním věku) k důchodcům kolem 3:1, ale odhady naznačují, že tento poměr by mohl do roku 2050 klesnout až na 2:1. To znamená, že menší počet pracujících bude muset podporovat rostoucí počet důchodců, což vytváří tlak na reformu důchodového systému.

7. Zdravotní stav a chronická onemocnění
   Stárnutí populace znamená také vyšší výskyt chronických onemocnění, jako jsou kardiovaskulární choroby, diabetes, artritida a demence. Přibližuje 80 % starších lidí v ČR trpí jedním nebo více chronickými onemocněními, což je péče zejména chronickými nároky na dlouhodobou a paliativní onemocnění.

   Evropském šetření o zdraví EHIS 2019

   Zdravotní stav, zejména u starších osob, lze posuzovat buď podle různých diagnóz, nebo podle toho, do jaké míry zdravotní potíže ovlivňují jejich schopnost být soběstační. Tato soběstačnost se hodnotí na základě zvládání pěti základních každodenních činností (activities of daily living – ADL): jíst, oblékat se, vstávat z postele, používat toaletu a koupat se nebo se sprchovat. Kromě toho existuje skupina tzv. instrumentálních denních činností (instrumental activities of daily living – IADL), která zahrnuje sedm schopností: vařit, nakupovat, provádět lehké a těžké domácí práce, užívat léky, telefonovat a manipulovat s penězi. Zatímco omezení v instrumentálních činnostech (IADL) může zhoršit kvalitu života seniora, omezení v základních aktivitách denního života (ADL) může znamenat potřebu pravidelné péče od jiné osoby.   Pozn. Šetření se týkalo pouze osob žijících v soukromých domácnostech, tedy nikoliv osob žijících např. v domovech pro seniory.

   
   

   více informací : https://statistikaamy.csu.gov.cz/zprava-o-sobestacnosti-senioru

8. Péče o starší lidi                                                                                                                                                                              S rostoucím počtem starších lidí roste i potřeba dlouhodobé a paliativní péče. V České republice se očekává zvýšení poptávky po pečovatelských službách, domovech pro seniory a zdravotní péči zaměřené na geriatrickou populaci. Přesto existuje nedostatek kapacit v těchto zařízeních a také nedostatek zdravotnického personálu specializovaného na geriatrickou péči.
9. Osamělost a sociální vyloučení                                                                                                                                                  S rostoucím věkem se mnoho starších lidí ocitá v situaci osamělosti, zejména pokud žijí sami. Přibližně 30 % starších lidí v ČR žije samo, což zvyšuje riziko sociální izolace a souvisejících psychických problémů, jako je deprese.

10. Regionální rozdíly
    Existují významné regionální rozdíly v demografickém stárnutí. Ve venkovských oblastech je často vyšší podíl starších lidí ve srovnání s městskými oblastmi, kde je populace mladší a mobilnější. To může mít dopad na dostupnost sociálních a zdravotních služeb, které jsou ve venkovských oblastech často méně dostupné.

Výhled do budoucna:

• Zvyšující se podíl starších lidí: Očekává se, že podíl osob starších 65 let bude nadále pokračovat, což bude mít dalekosáhlé důsledky pro zdravotnictví, důchodový systém a pracovní trh.
• Nutnost důchodové reformy: Vzhledem k demografickému vývoji bude pravděpodobně nutné provést reformy důchodového systému, aby byl udržitelný v budoucnosti, kdy se zvýší počet důchodců.
• Zdravé stárnutí: Budou důležité lidé zaměřit se na podporu aktivního a zdravého stárnutí, aby starší co nejdéle žít nezávisle jako dobrou kvalitu života.