Ústav zdravotnických věd
BSSI011 Sociální interakce
Sociální interakce - Komunikace
Podzim 2023
BSSI011 Sociální interakce
Sociální interakce
interakce znamená vzájemné působení jedné osoby na druhou = totožná s
komunikací.
sociální interakce probíhá v podstatě kdykoliv, když jsou dva lidé v prostorovém
kontaktu.
sociální interakce patří k jedné z potřeb každého jedince – podvědomě vyhledáváme
kontakt s lidmi.
interakce jsou součástí procesu socializace, díky nim také regulujeme své chování.
lze vstupovat do interakcí i na dálku – telefon, internet
2
BSSI011 Sociální interakce
Sociální interakce
proces, v němž se individua vzájemně stimulují a reagují na sebe a
rozvíjejí tak řetěz akcí a reakcí (jakýsi psychologický ping-pong).
interakce slouží k vzájemné výměně materiálních a nemateriálních
hodnot, k vzájemnému uspokojování
(G.C. Homans, 1960, 1961)
33
3
BSSI011 Sociální interakce4
Komunikace
Záměrný proces, kdy je informace přenášena od „vysílače“ k „přijímači“. Při procesu
interpersonální komunikace existuje odesílatel a adresát.
Cílem komunikace je obvykle docílení změny (znalosti, motivace nebo akce).
Pro záměr komunikace využíváme slova a symboly, které nám umožňují si
porozumět, uspořádávat a modelovat svět kolem nás. Faktická funkce slov otevírá a
uzavírá komunikační kanály.
Důležitou součástí komunikace je kódování a dekódování významů sdělení. Zde
hraje roli podobnost nebo shoda komunikačního kódu či jazyka, tzn. verbální
komunikace.
BSSI011 Sociální interakce5
Komunikace
Mechanismus komunikace spočívá v tom, že adresát rozumí tomu, co odesílatel/mluvčí říká
a sdělovaný význam se neztrácí v překladu. Pro kódování existují určitá doporučení, kterými
jsou: určení záměru a následně použití vhodné, přiměřené, jednoznačné a tím i srozumitelné
formy komunikace; posledním krokem by mělo být ověření si pochopení informace
adresátem, tj. zpětná vazba.
Úspěšná a účelná komunikace nemusí vycházet pouze z toho, že mluvčí a adresát mají
stejný jazykový kód a znají stejný jazyk.
Lze využít i neverbální prvky a formy komunikace. I přes jazykovou bariéru díky těmto
prvkům někdy adresát dokáže odhalit záměr mluvčího a reagovat na něj způsobem, o němž
předpokládá, že jej také mluvčí dokáže pochopit.
BSSI011 Sociální interakce6
Komunikace
Celkový dojem tvoří:
55 % výraz tváře a pohyby těla
38 % vokální a hlasové charakteristiky řeči
7 % obsah toho, co se říká
̶ Snadněji zachytíme to, co má větší informační náboj, výjimečné, nezvyklé
̶ Hůře si pamatujeme věci běžné, opakující se
BSSI011 Sociální interakce7
Cíl komunikace
Informovat
Instruovat (info + vysvětlení významu, popisu, postupu, organizace, návodu jak něco
dělat/dosáhnout)
Poznávat
Přesvědčit (cíl – změnit názor, postoj… racionální přesvědčování pomocí logiky; emocionální –
působením na city – často manipulativní charakter) Získat
Aktivizovat k určité činnosti nebo naopak k jejímu utlumení/zastavení, Posilovat nebo
motivovat
Socializovat a společensky integrovat – vytvářet vztahy mezi lidmi, navazovat kontakty,
posilovat pocit sounáležitosti a vzájemné závislosti (vliv socio-ekonom. status, vzdělání, věk pubescenti
jiná komunikace než vzdělaný dospělý člověk
BSSI011 Sociální interakce8
Cíl komunikace
Svěřit se – zbavování se vnitřní tenze, překonání těžkostí, sdělování důvěrných informací
většinou s očekáváním podpory/pomoci/pochopení
Zabavit – rozesmát, vyplnit čas komunikováním, kt. vytváří pocit pohody a spokojenosti
Uniknout – když je člověk sklíčený, znechucený…může mít chuť nezávazně si s někým povídat
o neutrálních věcech, odreagovat se od starostí, od shonu
Osobní identita – pro JÁ je komunikace důležitá aktivita, napomáhá ujasnit si věci o sobě
samém, uspořádat si své postoje, názory, sebevědomí, osobní ambice
Komunikace
Záměrná – komunikátor má vše pod kontrolou, způsob K. odpovídá záměru
 Vědomá – uvědomuji si, co říká a jak to říká
Nezáměrná – projev prezentuji jinak, než bylo zamýšleno (tréma, emoce)
 Nevědomá – nemá projev pod kontrolou
Kognitivní – logická, racionální, smysluplná, preferovány jsou logické argumenty a racionalita
 Afektivní – působení na city, prostřednictvím emočních projevů
Pozitivní k. – obdiv, souhlas, pochvala, povzbuzení
 Negativní k. – vyjadřuje odmítnutí, odpor, útočení, pokárání, kritiku, ale také předstírání, zatajování
Shodná k. – sdělované informace se mezi k. shodují, obsahově/ formálně si neodporují
 Neshodná k. – sdělované informace jsou v rozporu
Agresivní k. – útočná, bezohledná, sobecká vůči jiným
Manipulativní k. – používající úskoky, neférové formy jednání
Pasivní k. – ústupní, uhýbající, úniková
9 BSSI011 Sociální interakce
Komunikační styl
Podporující komunikační styl (zejména ve zdravotnictví):
 afiliantní způsob komunikace, tzn. přátelský, nápomocný, laskavý, altruistický. Jeho
charakteristickými rysy jsou vstřícnost a otevřenost, vysoká míra empatie, upřímnost, autenticita,
respekt a akceptace, aktivní naslouchání, poskytnutí dostatečného prostoru pro vyjádření se,
udržování přiměřeného očního kontaktu, přiměřená fyzická blízkost/vzdálenost, případně
haptické/dotekové prvky, shodnost vzájemné polohy během rozhovoru a také shoda verbálního a
neverbálního vyjádření se.
asertivní styl - založen na rovnováze, kde jsou jasně prezentovány názory, potřeby a pocity
mluvčího, a současně zohledňována práva, potřeby a přání ostatních. Asertivní styl buduje
schopnost prosazovat názory s jistotou a zároveň s respektem k druhým a tím i schopnost řešit
efektivně konfliktní situace.
10 BSSI011 Sociální interakce
Komunikační styl
Nepodporující komunikační styl:
 Agresivní komunikační styl je založen na soutěži a s tím spojené touze ve slovním souboji
zvítězit a prosadit vlastní názor, zájem či potřebu bez ohledu na potřeby, zájmy a pocity ostatních.
Pasivní styl naopak vychází z přílišné nejistoty, plachosti a vyhýbání se konfliktu mluvčího za
každou cenu. Tímto způsobem komunikující osoba dává najevo bezvýznamnost svých pocitů,
zájmů a potřeb.
Pasivně agresivním stylem komunikující osoba je na první pohled a na povrchu klidná,
ale v pozadí jedná sarkasticky, nepřímo či zákeřně, tzv. kuloárový styl komunikace.
11 BSSI011 Sociální interakce
Verbální komunikace
sdělování informací pomocí slov
mladší než neverbální
různorodost v závislosti od kultury, socio-ekonomického postavení, věku, vzdělání
ideální komunikace – jasná, jednoduchá, srozumitelná, přesná, adekvátní kontextu a prostoru
sdělování
důležitou součástí je naslouchání
vyřknuté slovo lze jen stěží vzít zpět
→ psychoterapeutické působení – slovo působí léčebně, uklidňuje, povzbuzuje
→ psychotraumaticky – může druhému ublížit = iatropatogenizovat
zdravotnické prostředí – v K. jsou přítomny emoce, pocity (obava, strach, lítost, zoufalství,
radost, naděje…) = vstupují do k. procesu
12 BSSI011 Sociální interakce
Verbální komunikace
Obsahuje současně i osobnostně charakteristické paralingvistické prvky.
Prostřednictvím komunikace můžeme nejenom předávat zprávy, ale také vyjadřovat své
pocity. Verbální komunikace má tedy svou racionální a emocionální rovinu.
Většina sdělení je složena ze stránky věcné, vztahové, sebeprojevující a výzvové. Věcný
obsah je díky nesené informaci na první pohled relativně srozumitelný a jasný, ostatní tři
položky jsou individuální a mohou být méně jasné. Sebeprojevující složka charakterizuje
konkrétního mluvčího, vztahová složka vyjadřuje postoj a vztah mluvčího k druhé osobě
a výzvová složka pak vybízí k určité akci. Jedno sdělení tak může zahrnovat současně
několik poselství.
13 BSSI011 Sociální interakce
Zásady verbální komunikace
Mezi základní zásady verbální komunikace ve zdravotnictví patří:
ujasnit si záměr komunikace,
sdělení strukturovat,
kooperovat,
eliminovat nejasnosti,
sdělení vhodně načasovat,
komunikovat empaticky,
nejdříve naslouchat, potom mluvit,
přiměřené tempo řeči,
zdvořilost,
srozumitelnost,
adaptabilita,
vytvořit prostor pro dotazy a zpětnou vazbu.
BSSI011 Sociální interakce14
Paralingvistika (z řec. para- = vedle, spolu, mimo; lat. lingua = jazyk, řeč)
Paralingvistické prvky představují mimojazykovou zvukovou část verbální komunikace, která výrazně ovlivňuje význam a smysl
sdělení. Mohou být vyjádřeny vědomě i nevědomě.
Zesiluje nebo zeslabuje obsah sdělení, zpochybňuje ho/potvrzuje, vyjadřuje postoj řečníka k dané věci, jeho zaujetí, vřelost, sympatie,
rozpoložení, emoce a nálada, zlobu…
 Intenzita hlasového projevu (tiše nebo hlasitě) - Hlas vypovídá o psychickém rozpoložení mluvčího – vyjadřuje jeho různé emoce,
zabarvení hlasu ladí náladu.
 Výška hlasu (fistule posluchače iritují, hluboký hlas uklidňuje)
 Tempo řeči se liší u různých jedinců, mění se s jejich psychickým rozpoložením a také se změnou tématu sdělení.
 Dynamika řeči ukazuje, co se děje v nitru mluvčího.
 Intonace a melodie řeči (monotónnost, „zpívá“)
 Chybovost (gramatické a stylistické chyby)
 Správná výslovnost domácích a převzatých cizích slov
 Kvalita řeči – věcnost ▲odbíhání od podstaty, strohost projevu
 Frázování (pauzy v projevu) činí k. srozumitelnou (interpauzy = pomlky mezi větami, intrapauzy = pomlky uvnitř vět ▲ myšlenkové
plánování sdělení)
15 BSSI011 Sociální interakce
Neverbální komunikace
̶ komunikace beze slov
̶ Video 3:59 https://www.youtube.com/watch?v=JqwKQ5lmCoE
BSSI011 Sociální interakce16
Neverbální komunikace
Neverbální složka je neméně významnou součásti procesu komunikace, protože slova
dokresluje. Neverbalita, aniž si to uvědomujeme, představuje dokonce převažující část naší
komunikace (podle různých autorů až 80 % našeho sdělení).
Významný může být například již iniciální stisk ruky a také gesta, mluva očí a celého těla.
Řeč těla a očí dovoluje nahlédnout do osobnosti a momentálního rozpoložení člověka a
může být velmi zrádná, protože signalizuje, co je opravdu pod slovy skryto. Zdůrazňuje,
dokresluje, ale také popírá, reguluje, opakuje a nahrazuje naše sdělení. Řeči těla se učíme
od dětství, a to nejčastěji formou kopírování projevů svých rodičů a blízkého okolí.
BSSI011 Sociální interakce17
Neverbální komunikace
Mezi neverbální složky komunikace řadíme:
mimické projevy,
oční kontakt (délka pohledu, změny),
kineziku (pohyb těla a chůzi),
gestikulaci,
haptiku (podání ruky, doteky),
posturiku (poloha těla a končetin),
chronemiku (využívání času),
teritorialitu (prostor),
komunikaci zevnějškem,
komunikaci činem,
proxemiku (vzájemnou vzdálenost, přiblížení a oddálení se).
18 BSSI011 Sociální interakce
Zdroj: pinterest.com
„Oblečení zdravotníka a úprava zevnějšku je symbolem profesionality
a určité sociální role, kterou v daném okamžiku zastává.“
(Zacharová, Šimíčková-Čížková, 2011, str. 211)
Úprava zevnějšku
BSSI011 Sociální interakce19
Mimika odráží emoční prožívání
nemožnost vhodného výrazu symptomatologie nemocí (Parkinsonova nemoc, psychiatrické poruchy)
odráží
emoční
prožívání
sestry i
pacienta
nemožno
stBSSI011 Sociální interakce20
Smutek a strach
Mimika
Bolest a zoufalství
BSSI011 Sociální interakce21
̶ očima zahajujeme sociální kontakt
̶ častokrát vyjádří více než slova
̶ multikulturní aspekt
Krize napáchala v hospodaření nemocnic paseku. Jak jsou na tom ty pražské? Moravskoslezský
deník (denik.cz)
čelo - obočí
očí - nos
ústa - brada
BSSI011 Sociální interakce22
Proxemika Haptika
̶ Intimní zóna < 30cm osoby blízké, milé, děti
̶ Osobní zóna < 45cm
̶ Sociální zóna 1,2-3,6 m
̶ Veřejná sféra 3,6-7,6m
̶ obecně společenská zóna 1-1,30m
̶ ZP vstupují do intimní zóny
̶ úzkostní P/K mohou potřebovat větší vzdálenost, aby se cítili
pohodlně a bezpečně
̶ P/K s bolestí, nebo podstupující nepříjemný výkon mohou
ocenit blízkost ZP (ujištění o své podpoře a důvěře)
̶ kontakt dotekem, hmatem
̶ projev zájmu o člověka
ZP
̶ uklidňující, ujišťující dotek, podtrhující sdílení s P/K, eliminující P/K
úzkost ve stresových situacích
̶ při oše. intervencích - nutné (hygiena, polohování, nepříjemné výkony
NGS, PMK …)
̶ iniciační dotek u bazální stimulace
̶ upoutání pozornosti P/K, kt. je nesoustředěn, ponořen do sebe
̶ ! P/K může dotek interpretovat v kontextu sexuálním – předejít
nedorozumění
BSSI011 Sociální interakce23
Pohyb (kinezika), postoj (posturika), převýšení
a gesta
Gesta – rozdělení
̶ držení, napětí, uvolnění, náklon, poloha rukou,
nohou, hlavy, konfigurace těla
̶ KONGRUENCE (souhlasnost) polohy těla aktérů –
jestliže aktéři spolu sympatizují a navzájem souhlasí,
zaujímají i jejich těla v průběhu K. podobnou polohu =
zrcadlení
̶ Slovo kongruence pochází z latiny a znamená shoda
̶ vědomá a nevědomá
̶ Ilustrátory – doprovázejí a ilustrují slovní sdělení
(naznačení tvaru, charakteru nebo velikosti předmětu, o
kterém je řeč)
̶ Afektivní projevy – vyjadřují emoce - mimické projevy
(úsměv, zamračení), gestikulace rukou, pohyby těla
̶ Regulátory – signály, kt. regulují řeč nebo jednání;
například přikývnutí jako signál, že druhý může pokračovat v
řeči, tiše
̶ Adaptéry – slouží k uspokojení nějaké potřeby poškrábání,
odhrnutí vlasů, cvakání propiskou
BSSI011 Sociální interakce24
BSSI011 Sociální interakce25
Elementy komunikačního procesu
Pokud známe jednotlivé elementy komunikačního procesu, lze snadno odhalit, kde se nachází problém ve
váznoucí komunikaci.
Na začátku komunikace musí vysílač (osoba nebo skupina s úmyslem komunikovat, komunikátor) svoje sdělení
(zprávu, komuniké) zakódovat, to se děje přes jazyk nebo neverbální signály.
 Poté nastupuje cesta, způsob přenosu informací prostřednictvím tzv. komunikačního kanálu (mluvené nebo psané
slovo, dotek nebo také nějaký skutek).
Pro smysluplnost komunikace musí být ale na druhém konci někdo, kdo informace přijímá a zpracovává - přijímač
(člověk, kterému je sdělení určeno, komunikant), který musí sdělení dekódovat (porozumět mu).
Jakmile jsou zprávy přijaty, dekódovány, příjemce na ně nějakým způsobem reaguje - dochází ke zpětné vazbě
(feedback), původní přijímač reaguje – stává se vysílačem – jeho odpověď přijímá původní vysílač, který je nyní v
pozici přijímače. Tak se komunikace posouvá dál, dokud není ukončena. To vše probíhá v určitém kontextu
(prostředí).
Ta samá slova nebo určité formy chování a jednání mohou mít v jiném kontextu různý význam. Například při
návštěvě pacienta a při náhodném setkání otázka „Jak se máš?“
Nositel
myšlenky, záměru
informace, důvodu
pro komunikaci
Převedení myšlenek
komunikátora/odesílatele
do systematického
souboru symbolů
Prostředek
(nositel zprávy)
Reakce
příjemce/ců
na sdělení
Šum – různé faktory
měnící záměr
zprávy a její
pochopení nebo
přijetí
Ve všech úrovních může dojít
k poruše, poškození, nedokonalosti – nesprávné interpretaci,
nepochopení, komunikačním bariérám (objektivních/subjektivních,
ne/odstranitelných)
SITUAČNÍ KONTEXT - SITUACE A PROSTŘEDÍ, VE KTERÉ KOMUNIKACE PROBÍHÁ
A KTERÁ MŮŽE ZÁSADNĚ ZMĚNIT VÝZNAM SDĚLENÉHO
BSSI011 Sociální interakce26
BSSI011 Sociální interakce27
Komunikátor
̶ Vysílá nějakou zprávu
Ovlivňující prvky
̶ Zkresluje informace, není 100% informovaný, může si je i domýšlet
̶ Sdělování chaotické
̶ Do sdělení promítá svou osobnost, osobní zaujetí, chce být vyslechnut, pochopen, přijat, změnit ve svůj prospěch
̶ Zkušenosti, náladovost, postoje
̶ Zaměřen jen určitým způsobem
̶ Používá nevhodné k. prostředky
̶ Podléhá funkčnímu postavení
̶ Zanedbává zásadu dvousměrné silnice = nechce naslouchat, ale jen mluvit
̶ Dvojjazyčnost
̶ V komuniké jsou používané fráze, klišé, emoce, obavy, tzn. slyšíme i to, co komunikátor NEŘÍKÁ, MUSÍME ČÍST V
PODTEXTU, JINAK NEPOCHOPÍME, CO NÁM CHTĚL SDĚLIT
BSSI011 Sociální interakce28
Komunikační prostředí
̶ dotváří význam komunikace
̶ prostor, kde se komunikace odehrává
̶ formální, reprezentační → člověka může zavazovat a stresovat, nevhodné pro neformální komunikaci
̶ osvětlení, uspořádání místnosti, počet lidí, komunikační šum (horko/zima, hluk, sluneční osvit)
̶ psychický kontext šumu – nesympatický jedinec
̶ interní šum – vtíravé myšlenky, únava, nesoustředěnost
 (160) Jílkové ruply nervy v přímém přenosu! (1.12.2016) - YouTube
BSSI011 Sociální interakce29
Kontext
Čas (kdy komunikace probíhá, časové možnosti)
Prostor, kde komunikace probíhá
Emoční ladění
Mezilidské vztahy, míra formálnosti
Míra shody v jazyku dorozumívání a způsob vzájemného chápání a interpretace obou stran
Stereotypy a očekávání chování vymezeného rolemi
Záměry a motivace účastníků
Sociální situace
Věk účastníků, pohlaví
Pozice účastníků (z hlediska moci, kvalifikace, společenské role „Pojďte se mnou.“ – od
policisty/od průvodce v muzeu)
Ztráta kontextu – nepozornost, nekoncentrace.
BSSI011 Sociální interakce30
Zpětná vazba
 reakce na přijatou zprávu v podobě potvrzení a způsobu interpretace
 udržuje účastníky komunikace v situaci, dává informace o tom, jak je zpráva přijata a
zpracována
 každý člověk je různě vnímavý a různě citlivý při přijímání
 v masové komunikaci – je omezenější (po ukončení prezentace – diskuse, potlesk, neklid,
úmyslné rušení…)
Kritéria účinné komunikace
Jednoduchost - používat běžné a pochopitelné slova ve stručnosti a ucelenosti
Stručnost - používat krátké věty, vynechat nepodstatné, zejména v písemném projevu (zdravotnický
záznam, ošetřovatelská dokumentace).
 ! Nadměrná a nedostatečná komunikace (používání zkratek může vést k nejasné/nekompletní K.)
Zřetelnost – přesné pojmenování, cílem je, aby se lidé dověděli CO, PROČ, KDY, KDO, KDE se
zřetelem na určitou specifickou situaci
Načasovanost (timing) a závažnost – aby byly zprávy vyslechnuty, musí být správně načasovány a
musejí souviset s danou osobou
Přizpůsobivost – zprávy je potřeba měnit dle toho, jak na ně příjemce reaguje (ADAPTABILITA),
vyhnout se rutinnímu/automatickému projevu, zvážit CO a JAK ŘEKNEME dle toho, KE KOMU
HOVOŘÍME
Důvěryhodnost – nejdůležitější artikl účinné K., podmínka docílení efektivnosti v K. – obeznámení se s
problémem, z projevu má vyzařovat jistota a spolehlivost, ne však dominance a autoritativnost
31 BSSI011 Sociální interakce
Faktory tlumící komunikaci
 nedostatečná slovní zásoba a schopnost vyjádřit své názory,
postoje, myšlenky, pocity
 nejistota a strach projevit se
 rozdílnost ve schopnosti kódování a dekódování sdělení
 nevhodná volba komunikačního kanálu
 informační přetížení až zahlcení
 odborné výrazy a slangové výrazy bez vysvětlení, zdravotnický
žargon
 odbíhání od podstaty
 nedokončené věty
 funkční postavení/společenský status osoby
 interpersonální konflikty
 emocionální rozpoložení
 zdravotní stav
32 BSSI011 Sociální interakce
 neefektivní zpětná vazba ▲neověření si porozumění
 nedostatek empatie, taktu, trpělivosti
 kulturní kontext (jazyková bariéra, kulturní odlišnosti
aj.)
 chytání za slovo
 devalvující způsoby, manipulace, urážlivá slova,
dvojsmysly
 mluvení za druhé
 převedení řeči na druhého
 aktivní negativizmus, mlčení
 nadužívání slov záporné příslovce )▲ nikdy, nikde,
nikam), vždy nebo modální sloveso musíte
 rušivé elementy – TV, mobily…
Jílková: Máte slovo https://www.youtube.com/watch?v=RZTXp0SNZbg
Liška na kožním
https://www.youtube.com/watch?v=HH1oKps9Kbs
33 BSSI011 Sociální interakce
Faktory ovlivňující komunikaci
Komunikaci mohou ovlivnit nejrůznější faktory např.:
osobnostní dispozice a sociální dovednosti
duševní a zdravotní stav
nálada
inteligence
výchova
naučený jazykový kód
vzdělání
kultura a s ní spojené individuální a sociální zkušenosti
čas
prostředí
34 BSSI011 Sociální interakce
Komunikační bariéry
rozdílnost ve schopnosti kódování a dekódování sdělení
nevhodná volba komunikačního kanálu
informační přetížení až zahlcení
nepřiměřené používání odborných a cizích výrazů, zdravotnického slangu anebo anglických výrazů
společenský status a autorita zdravotníka
interpersonální konflikty
efektivní komunikace nepodporující osobnostní a dědičné dispozice jedince (netrpělivost, náladovost, agresivita)
kontext a situační faktory (nedostatek času, klima, nevhodné prostředí, stres, emoční rozpoložení)
momentální tělesná kondice (únava, hlad, bolest, horečka, nemoc)
nedostatečná jazyková inteligence
neschopnost dekódovat neverbální signály komunikace
opomenutí zpětné vazby a neověření pochopení informace,
neschopnost naslouchat (přerušování a nesoustředěnost),
kulturní odlišnosti
dehonestující prvky v komunikaci (zesměšňování, kritika, urážení)
35 BSSI011 Sociální interakce
BSSI011 Sociální interakce36
Literatura
POKORNÁ, Andrea. Komunikace se seniory. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. 160 s. ISBN 978-80-247-3271-8.
Plevová Ilona a kolektiv. Ošetřovatelství II. 1. vydání, Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. 224 s. ISBN: 978-80-247-
3558-0
ŠPATENKOVÁ, Naděžda a Jaroslava KRÁLOVÁ. Základní otázky komunikace : komunikace (nejen) pro sestry. 1. vyd.
Praha: Galén, 2009. 135 s. ISBN 9788072625994.
POKORNÁ, Andrea. Efektivní komunikační techniky v ošetřovatelství. 3. doplněné vydání. Brno: Národní centrum
ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2010. 104 s. ošetřovatelství. ISBN 978-80-7013-524-2.
Ústav zdravotnických věd
Lékařská fakulta Masarykova univerzita