Komunikace - specifické skupiny z hlediska
věku
Podzim 2024
Ústav zdravotnických věd
Desatero
hospitalizovaného dítěte
(Krák, 1991)
− Měj ke mně úctu jako k člověku.
− Zajímej se o mně upřímně.
− Povídej mi o lidech v nemocnicích, o provozu oddělení.
− Nejdříve mi řekni, co se mnou budeš dělat a co ode mne
očekáváš.
− Nezapomeň, že potřebuji ochranu, jistotu a pozornost.
− Věnuj mi teplý lidský vztah.
− Můžeš mi cokoliv říct i přikázat, ale vyslechni mě.
− Nauč mě něco nového.
− Jsem raději, když svoje povinnosti vykonáváš s milým
úsměvem.
− Zkus vidět situaci mýma očima.
BSSI011 Sociální interakce
Specifika komunikace
z hlediska věku
pacienta – vybrané
skupiny – dětský
pacient
2
Práva hospitalizovaných dětí
1. Děti mají být do nemocnice přijímány jen tehdy, pokud péče, kterou vyžadují nemůže být stejně dobře
poskytnuta v domácím ošetřování nebo při ambulantním docházení.
2. Děti v nemocnici mají právo na neustálý kontakt se svými rodiči a sourozenci. Tam, kde je to možné, by se mělo
rodičům dostat pomoci a povzbuzení k tomu, aby s dítětem v nemocnici zůstali. Aby se na péči o své dítě mohli
podílet, měli by rodiče být plně informováni o chodu oddělení a povzbuzováni k aktivní účasti na něm.
3. Děti a/nebo jejich rodiče mají právo na informace v takové podobě, jaká odpovídá jejich věku a chápání. Mají
mít zároveň možnost otevřeně hovořit o svých potřebách s personálem.
4. Děti a/nebo jejich rodiče mají mít právo poučeně se podílet na veškerém rozhodování ohledně zdravotní péče,
která je jim poskytována. Každé dítě má být chráněno před všemi zákroky, které pro jeho léčbu nejsou
nezbytné, a před zbytečnými úkony, podniknutými pro zmírnění jeho fyzického nebo emocionálního rozrušení.
5. S dětmi se má zacházet s taktem a pochopením a neustále musí být respektováno jejich soukromí.
6. Dětem se má dostávat péče náležitě školeným personálem, který si je plně vědom fyzických i emocionálních
potřeb dětí každé věkové skupiny.
7. Děti mají mít možnost nosit své vlastní oblečení a mít s sebou v nemocnici své věci.
8. O děti má být pečováno společně s jinými dětmi téže věkové skupiny.
9. Děti mají být v prostředí, které je zařízeno a vybaveno tak, aby odpovídalo jejich vývojovým potřebám
a požadavkům a aby zároveň vyhovovalo bezpečnostním pravidlům a zásadám péče o děti.
10. Děti mají mít plnou příležitost ke hře, odpočinku a vzdělání, přizbůsobené jejich věku a zdravotnímu stavu.
Schválila Centrální etická komise Ministerstva zdravotnictví ČR v roce 1993
BSSI011 Sociální interakce3
Faktor nemoci
Jak dítě prožívá svoji nemoc je ovlivněno:
➢ výchovným postojem v rodině
➢ vztahy jednotlivých členů v rodině
➢ stabilitou domácího prostředí
Dobré vztahy v rodině jsou předpokladem pro uzdravení dítěte, oporu a
dobrou spolupráci.
Zdravý postoj rodičů k nemocnému dítěti – u malých dětí důležitá role
MATKY
Hyperprotektivita – přílišné soustředění se na nemocné dítě (nejčastěji ze
strany matky, usiluje o extrémní péči, stimulaci a pohodu dítěte →
vyloučení druhého rodiče, vliv na vztah k druhému dítěti (nedostatek
pozornosti, pocit viny, ochranitelský postoj vůči sourozenci/rivalita o
pozornost.
BSSI011 Sociální interakce4
Rodiče a zvládání dětské nemoci
Přítomnost matky – ve vztahu k dítěti
➢ upevňuje citovou vazbu
➢ osvojí si dovednosti v péči o dítě
Přítomnost matky – ve vztahu k ošetřujícímu personálu
➢ laická kontrola profesionálního chování – matky sledují chování sester k dítěti, dalším pacientům, členům týmu
➢ někdy kontraproduktivní – reaguje nepřiměřeně, kritizuje práci ZP, dožaduje se změny terapie, diety, … - DOPORUČENÍ ZP musí vždy
zachovat klid, pokud si není vědoma vlastní profesní chyby, pak chápe, že nevhodné chování (křik, agrese, obviňování…) jsou reakcí na
akutní starost o dítě. Nedorozumění řešit mimo pokoj nemocného dítěte v přítomnosti lékaře/vedoucí sestry
Preventabilní doporučení:
➢ informovat o způsobu ošetřování dítěte
➢ vymezit pravidla hned od příjmu
➢ zapojit matku do péče a zpříjemňovat/vyplňovat volný čas (hraní, čtení…)
➢ náročnější výkony - taktně požádat matku, aby pokoj opustila
➢ úzkostní rodiče a nervózní – přijmou spíše klidné, ale autoritativní a přesvědčivé vysvětlení
➢ racionálnější rodiče – důkladné vysvětlení s technickými podrobnostmi
BSSI011 Sociální interakce5
Rodiče a zvládání dětské nemoci
Spolupráce s rodiči:
➢ jasná a vstřícná komunikace
➢ odhadnout míru úzkosti, strachu již před výkonem, pokus se o jeho minimalizaci
➢ Poučení dospělých o bolestivosti zákroku, co se od nich očekává – informace přiměřená a včasná pro přípravu dítěte
(informovat/vysvětlit rodičům, jak vysvětlí dítěti, co bude následovat, jak se mají chovat; vyvarovat se výchovných chyb),
rodič má vědět, že je v pořádku, když dítě pláče/křičí a má mu to také říct; nemá pomáhat přidržovat nebo znehybňovat
dítě (matoucí situace pro dítě, neodpovídá představám o roli rodičů v jeho životě → zvyšuje stres)
➢ Netvrdit, že to nebude bolet, ale přiznat, že to může bolet
➢ Stát u hlavičky dítěte, mluvit na něj, pokusit se utěšit/rozptýlit (hlazení kontralaterální, vyprávění…)
➢ Vyrovnané chování rodičů
➢ U novorozenců lze výkon udělat v inkubátoru, u kojenců/batolat je postýlka bezpečí, proto je přeneseme jinam
➢ vhodné prostředí (bezpečné, dětské motivy na zdích, hračky, pestré oblečení personálu – veselé zástěry, barevné trička
apod.) a pomůcky (při odběru krve lze použít "vibrující" berušku s chladivým gelovým polštářkem apod.), vlídný a
přátelský personál → usnadňují péči o dětského pacienta
6 BSSI011 Sociální interakce
Příprava na bolest
➢Zdůvodnit zákrok
➢Popis průběhu, očekávané subjektivní pocity s tím
spojené
➢Důsledky výkonu včetně očekávaných prožitků
➢Způsoby zvládnutí bolesti a další ošetření
➢Vhodné prostředí (obrázky, barvy, tepelný komfort..)
https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/moravskoslezsky-kraj/3041303-vibrujici-beruska-
celi-strachu-bezbolestny-odber-krve-u-deti
https://www.fnbrno.cz/fn-brno-zakoupila-vesele-zasterky-pro-zdravotnicke-pracovniky/t5859
BSSI011 Sociální interakce7
Kryštůfek záchranář
Zdroj obrázku http://www.krystufek-zachranar.cz/krystufek-se-predstavuje/
Zdroj obrázku Nadační fond Kryštůfek (krystufek.cz)
Zdroj obrázku: hasičský záchranný sbor Zlínského
kraje dostupné
na https://storage.pozary.cz/article/5/2/5277cee6f362
2/1ehz5wwar0.1400.jpg
➢ Cílem projektu je nákup plyšové hračky Kryštůfka záchranáře pro děti,
které se ocitnou v péči zdravotnických záchranářů na palubě sanitního
vozu či vrtulníků.
➢ Kryštůfek pomáhá snižovat úzkost a obavy dětí bez doprovodu rodičů
a tím ulehčuje práci zdravotnickým záchranářům, doktorům i
personálu nemocnic.
BSSI011 Sociální interakce8
Defík – pejsek záchranář - Maskot ZZS JmK
Zdroj https://www.zzsjmk.cz/defik-pejsek-zachranar
➢ ZZS JmK - náplní naší práce je samozřejmě také péče o děti. Nejčastěji se jedná o úrazy, kolapsy, febrilní křeče, akutní zánět hrtanu,
bolesti břicha, epilepsii a další zdravotní komplikace.
➢ Abychom dětem alespoň trochu ulehčili v těchto zátěžových situacích, vozíme v sanitce pejska záchranáře. Plyšovou hračku
dáváme našim malým pacientům, aby zmírnila jejich bolest a stres při ošetřování. Někdy je třeba dát hračku i dítěti, které sice
nepotřebuje naši péči, ale dostane plyšáčka například v situaci, kdy se staráme o někoho z jeho blízkých. Snažíme se, aby celý
proces přednemocniční péče byl pro naše malé pacienty co nejméně bolestný a měl co nejmenší následky.
BSSI011 Sociální interakce9
Faktor věk
Kojenec, batole
➢ rodič, bezpečí
➢ pravidelný režim – pocit jistoty
➢ důležité zapojení všech smyslů
➢ sebeprosazení (Ne)
➢ v ZZ – spolupráce rodičů se ZP, informace
Předškolní věk
➢ zvídavost, ochota učit se
➢ A proč? – odpovědi stručné, přiměřené
➢ úrazy a náhodné intoxikace
10 BSSI011 Sociální interakce
Zásady:
✓ 1. kontakt je zásadní
✓ jasně vymezená pravidla hned při přijetí
✓ vhodný přístup, vlídní hlas
✓ snížit se postojem do úrovně dítěte, oční kontakt
✓ barevné prostředí,pestré oblečení ZP
✓ důvěra
✓ trpělivost
✓ vhodné pomůcky přizpůsobené věku dítěte
✓ informovanost a spolupráce rodičů/zákonných zástupců
(srozumitelné a opakované informace, dát možnost znovu se k
něčemu vrátit, ujistit se, že správně pochopili, chování ZP
vlídné, vyrovnané, rozhodné = dítě je v dobrých rukou)
✓ nepoužívat odborné termíny, ALE u konkrétní
nemoci/výkonu/ léčivu používat správný termín
✓ písemné informace – pouze doplněk NE náhrada komunikace
✓ kompetence zdravotníků + jednotnost a úplnost informací
(chyba je rozdílné a neúplné informace, info mimo svých
kompetencí),oblíbený člen personálu u zásadních úkonů
www.amsvans.com
www.wisegeek.org
www.thejunior.com.au
www.creativeapplications.net
www.aliexpress.com
BSSI011 Sociální interakce11
Faktor věk
Školní věk
➢ sociální dozrávání – potřeba vrstevníků
➢ emocionální dozrávání – stabilita rodinného
zázemí
Zásady:
✓ 1. kontakt je zásadní
✓ vhodný přístup
✓ důvěra
✓ zohlednit věk, typ nemoci, zájem, specifika
dítěte
✓ vysvětlení - má splnit očekávání (mají ho
pochopit)
✓ motivace a ocenění snahy dítěte dělat věci
správně
✓ informovanost a spolupráce
rodičů/zákonných zástupců
BSSI011 Sociální interakce12
Faktor věk
Adolescenti
− emoční instabilita (změny nálad, impulzivnost, nestálost a
nepředvídatelnost reakcí a postojů)
tři stádia (Kozierová, 1995):
➢ časná adolescence (12-13 let) – pohlavní dozrávání; ↑ zájem
o vrstevníky opačného pohlaví
➢ střední (14-16 let) – hledaní osobní identity; snaha co nejvíce
se odlišovat od svého okolí (oblékání, poslouchání hudby);
nejlépe chápou tehdy, pokud z toho plynou výhody
➢ pozdní (17-18) – sociální identity (potřeba někam patřit,
podílet se na něčem, něco s druhými sdílet); uvažuje o cílech
a plánech do budoucna (profesní oblast i partnerské vztahy)
Zásady:
✓ 1. kontakt je zásadní
✓ vhodný přístup a respekt
✓ informace
✓ důvěra
✓ kooperace/participace
✓ informovanost a spolupráce
rodičů/zákonných zástupců
BSSI011 Sociální interakce13
Nejdůležitější zásady
pomoci rodině
snemocným/postiženým
dítětem
(Fendrychová, Klimovič,
2005)
Napomáhat tomu, aby rodiče pozitivně přijali skutečnost
➢ rodiče mají vědět o svém dítěti více než kdokoliv z jejich laických
(nezdrav.) příbuzných, kteří budou dávat „své“ rady.
➢ mají mít plnou možnost poznat realitu – proto je nutné vysvětlovat
příčiny a mechanizmus nemoci; vysvětlení přizpůsobit vnímavosti
a vzdělání rodičů.
Získat spolupráci širší rodiny
➢ postoje širší rodiny mohou významně ovlivňovat celou atmosféru,
kvalitu péče a prožívání nemoci
➢ mohou přispívat k uklidnění a vyrovnání se rodičů s realitou /
provokovat a posilovat neužitečné postoje rodičů (hledání viníka)
BSSI011 Sociální interakce14
Nejdůležitější zásady
pomoci rodině
snemocným/postiženým
dítětem
(Fendrychová, Klimovič,
2005)
Postupovat účelně
➢ čas, energie, odhodlání, dobrá vůle jsou vzácné hodnoty
Zajistit šťastné dětství
➢ nelze všem zajistit zdraví, ale můžeme pomáhat ke šťastnému
dětství
➢ musíme být obětaví, ale ne se obětovat (frustrace rodiče, dítěti
neprospějeme) – dítě potřebuje zdravé, spokojené, zdatné, odolné a
radostné rodiče = těžký úkol, ale pokud jsme si uvedeného
požadavku vědomi, je to snazší splnit
Hrdinství
➢ dát rodičům najevo, že si vážíme jejich výchovné, pečovatelské role,
jejich odhodlání, výdrž, zdolávání překážek…
BSSI011 Sociální interakce15
Rozčilení rodiče
➢ Řešení v otevřeném prostoru
➢ Přítomnost dalšího ZP – lékaře
➢ Nechat rodiče vymluvit, projevíme vůli naslouchat
➢ Vlídný hlas, bráníme se emočně zbarveným reakcím
➢ Vypjaté situace: „cítím, že si nerozumíme, vyčkejte prosím, zavolám
kolegu, který vaše dítě přijímal…
➢ Nezvládnutelný afekt – utnout, odkázat na další den
➢ Situaci mnohdy vyřeší, když rodiče vidí své dítě a nasazení lidí a techniky
při řešení kritického stavu
➢ Při pochybnostech správného postupu nabídnout možnost přizvat
odborníka, kterého si s sebou přivezou, který bude podrobně seznámen
s postupem
BSSI011 Sociální interakce16
Souhrn
➢Buďte klidní, přizpůsobte tomu své vystupování, nedělejte zbytečně prudké a rychlé pohyby.
➢ Udržujte se v úrovní očí, nemluvte „z vrchu“.
➢ Pozdravte cíleně dítě a představte se mu křestním jménem.
➢ U nekriticky nemocného se primárně zajímejte o dítě než o samotnou diagnózu, nezačínejte „hands on“ vyšetřením.
➢Obecně mají děti zdravotníky např. záchranáře, lékaře rády, ale jen dokud nejsou v roli nemocného, v tomto případě
spíše očekávejte, že z vás mohou mít strach. Povídejte si a mějte připravené zajímavé odpovědi na všetečné otázky k
práci záchranáře.
➢ Všímejte si různých indicií, které by vám mohli naznačit záliby dítěte (plakáty, obrázek na tričku, sportovní vybavení),
zeptejte se na oblíbenou hračku a zapojte ji do vyšetření.
➢ Nezapomínejte na rodiče, mohou být velkou pomocí při navázání kontaktu s dítětem a také jsou skvělým zdrojem
informací. Nikdo nezná dítě lépe než samotný rodič. Různé odchylky v chování dětského pacienta nebudete schopni ad
hoc identifikovat - obvykle aktivní dítě, které si vždy dopoledne hraje, najednou jen sedí a je podezřele klidné, na vás
může působit zcela normálně, avšak při těchto informacích byste měli vždy zpozornět.
➢ V souvislosti s rodiči, či jinými pečujícími dávejte pozor, aby nemluvili za dítě. Buďte v těchto situacích „moderátorem“ a
bedlivě naslouchejte oběma stranám.
BSSI011 Sociální interakce17
Věk 65-74
mladí senioři (rané stáří)
začínající stáří přinášející
sebou množství změn,
vyskytují se problémy
spojené s odchodem
do penze, volný čas, aktivity
a seberealizace.
Věk 75-84
staří senioři (střední stáří)
změna funkční zdatnosti,
specifická zdravotnická
problematika, atypický
průběh chorob, sociální
zázemí.
Věk 85 a více
velmi staří senioři
(dlouhověkost)
na významu nabývá
pozorování soběstačnosti
a zabezpečenosti.
Faktor věk - stáří
18 BSSI011 Sociální interakce
Dle závažnosti nastalých
změn lze kognitivní změny
stárnutí rozdělit
➢ úspěšné stárnutí – zachování funkčních schopností,
kognice neporušena, výkonnost srovnatelná se středním
věkem. Bez poruchy paměti, chování, motoriky
➢ normální stárnutí – fyziologická změna v kognitivních
i psychických schopnostech – drobné abnormality,
zapomětlivost – věkem podmíněn pokles kognitivních funkcí
➢ patologické stárnutí
19 BSSI011 Sociální interakce
Faktor věk
Starší dospělí
➢ touha udržet zdraví a soběstačnost (! ti, kteří preferují péči o sebe od jiných, stěží přijmou snahu osvojit si nové návyky posilující
soběstačnost)
Biologické stárnutí
➢ zpomalení a oslabení většiny regulačních funkcí, snížení adaptačních schopností a odolnosti k zátěžím; změna imunitních
mechanismů, zvláště pak pokles imunity a zvýšená tvorba autoprotilátek
➢ nedoslýchavost, hluk a zvuky v pozadí (ventilátor, TV…) mohou zhoršit sluchový vněm
➢ ↓ zrakové ostrosti, problémová diferenciace barev – žlutá, oranžová, červená, světle zelená a modrá (zejména v textu na papíře)
➢ smyslová involuce - čich, chuť, hmat, vnímání tlaku a teploty
Psychické stárnutí
➢ činnosti (únava, ↓ smyslová výkonnost, zpomalení psychomotorického tempa, delší reakční čas, ztráta flexibilnosti, důraz na přesnost),
deficit v smyslovém vnímaní, změny v motorice, postižení paměti (dlouhodobá krátkodobá, horší výbavnost a vštípivost), ↓
schopnost učit se, schopnosti řešit nové situace, porucha kognitivních složek osobnosti
➢ změna emocí – labilnejší, zraniteľnejší, obava z nemocí, obavy z budoucnosti, samota, nesoběstačnost, smrt
➢ povahové změny (ne/důvěřivost…)
➢ změny v motivaci
Sociální stárnutí – sociální status (změny), sociální izolace (dobrovolná, nucená), generační osamělost (musí se smířit se smrtí svých
vrstevníků, životním partnerem), lépe ji snášejí ženy (lepší schopnost postarat se o sebe)
BSSI011 Sociální interakce20
Ageismus
➢ 60 léta 20. stol. v Americe
➢ různé definice
➢ proces systematického stereotypizování a diskriminace lidí pro
jejich stáří, které je manifestováno širokým spektrem fenoménů
(otevřená averze, vyhýbání se kontaktu) a stává se jednou účelnou
metodou společnosti propagovat tento pohled na starší osoby s
cílem setřást část vlastní odpovědnosti vůči nim (Butlerová)
Nekritické představy o stáří (Tošnerová, 2002)
− Staří lidé jsou všichni stejní.
− Stáří mužů a žen je stejné.
− Staří nemají čím společnosti přispět.
− Stáří je křehké, potřebují péči.
− Stáří je ekonomickou zátěží společnosti
21 BSSI011 Sociální interakce
Faktor věk
Zásady:
✓ důstojnost (NE elderspeak!, zdrobněliny
(babi, zlatíčko), nevhodné používání
množného čísla („Jsme připraveni
okoupat se, užít vaše léky, najíst se?“,
sugestivní otázky a disjunktivní
(navzájem se vylučující) otázky
„Obléknete si staré pyžamo,že?“
✓ individuální přístup, smyslové funkce
✓ orientace na aktuální potřeby
✓ opakování, shrnutí základních myšlenek,
zdůrazňovat podstatné myšlenky,
důležité informace napsat na papír
(odpovídající velikost a čitelnost písma)
➢ polymorbidita
➢ změna symptomatologie a průběhu nemocí
➢ sklon ke komplikacím
➢ sklon k adaptačnímu selhání
➢ změněná reakce na léky
➢ psychosociální symptomy
➢ specifické geriatrické syndromy
➢ stařecká křehkost (z angl. frailty) –typický „frailty člověk“ trpí anorexií,
nemá chuť k jídlu, což často souvisí s nadměrnou medikací. Nepohybuje se, takže mu
chátrají svaly. Čím méně se pohybuje, tím méně jí, je z toho depresivní a už se točí ve
spirále. Takový senior by měl dostat nutriční podporu, měl by cvičit s fyzioterapeutem, a
zároveň by měl být podpořen psychoterapeutem nebo někým, kdo jej povzbudí.“
➢ biologický věk
Caporaela (1981) elderspeak:
➢ zpomalení řečového tempa
➢ zdůrazněná intonace
➢ zvýšený tón hlasu
➢ častější opakování
➢ jednodušší slovník a gramatika, oproti běžné komunikaci s
dospělým jedincem
22 BSSI011 Sociální interakce
Pacient s demencí
➢ omezit rušivé a rozptylující faktory prostředí (TV, radio…), ujistit se, že P/K dobře slyší (použití, správné nastavení komp. pomůcky)
➢ povzbuzování vlídním zájmem, klidné chování a pozitivní výraz, omezení prudkých pohybů a přecházení, zůstávat v zorním poli P/K
➢ mluvit srozumitelně, pomalu, krátké věty, klidný a vlídný hlas a něco nižší tón hlasu
➢ vyhýbat se nespisovným, slangovým, odborným termínům; vyhýbat se zájmenům, pokud možno na předměty poukazovat
➢ pokud P/K nepochopil – použít jiná slova, jinou formulaci
➢ navazovat a udržovat oční kontakt, průběžně ověřovat, zda nám bylo porozuměno
➢ používat neverbální k. mimika, haptika
➢ dát zřetelně najevo, že odcházíme jen na chvíli…
➢ nepodceňovat P/K, neomezovat K., ale vše přizpůsobit P/K schopnostem
➢ aktivně chránit důstojnost P/K (bránit ponižování, posilovat jejich autonomiii, možnost o sobě rozhodovat)
➢ nespoléhat na to, že nás P/K pozná
➢ vždy otevřená, přátelská a laskavá péče
➢ co říkáte podpořte gesty a výrazem
➢ pokud P/K reaguje nervózně – vyhnout se domluvám
➢ vyhnout se dotazům a příkazům, kt. nabízejí více možností volby anebo vyžadující více kroků
23 BSSI011 Sociální interakce
Delirium
„akutní a přechodná alterace duševního stavu, která je
charakterizována neschopností adekvátně identifikovat a reagovat
na změny okolního prostředí, poruchou vědomí, řečovými problémy
a dalšími příznaky kognitivní poruchy“
(Matějovská Kubešová et al., 2009)
➢ typické projevy – náhlý začátek, fluktuující průběh
➢ ve stáří může představovat akutní, život ohrožující stav
➢ Incidence:
➢ hospitalizovaní pacienti (častěji u starších 65 let) 10 – 30 %
➢ v podmínkách intenzivní péče dosahuje 62 %, u nemocných s umělou
plicní ventilací až 82 %.
➢ v pooperačním období cca 10 – 50 % hospitalizovaných pacientů
vyššího věku
(Pokorná et al., 2013)
24 BSSI011 Sociální interakce
Při ošetřování agitovaných a nespolupracujících pacientů bez satisfakce z odvedené práce může dojít k negativnímu ovlivnění morálky personálu. (Köhler, 2013).
Personál je vystaven zvýšené psychické i fyzické zátěži → syndrom vyhoření
Neklid = projev aktuálního klinického stavu, nejde o úmyslné chování nemocného (Dohnalová, 2010)
Doporučení:
➢ eliminovat potenciální stresory
➢ dodržovat pravidelný denní režim
➢ dle možností volnost pohybu (ICU syndrom, v prostředí JIP obtížné - zaměstnat ruce, upoutat pozornost TV, rádio, výhled z
okna, aktivizace přes den RHB, vysazování do křesla dle stavu)
➢ reorientovat přátelskou komunikací
➢ nemoralizovat, neodsuzovat
➢ nereagovat na slovní útoky, nejít do konfrontace, zůstat nad věcí
➢ pokud lze - nebýt sám, vždy další člen z personálu
➢ - vyhovět požadavku
➢ vyhrocená situace, nebezpečné/agresivní chování P/K zvětšit osobní prostor až třikrát (Beer et al., 2005), myslet na
únikovou cestu, přivolat si pomoc dalšího personálu
➢ omezovací prostředky (vhodné, nezbytně dlouhá doba, respektovat důstojnost člověka)
Komunikace s pacientem v deliriu
25 BSSI011 Sociální interakce
Verbální komunikace u P/K v deliriu
➢ oslovovat příjmením – projev respektu, formálnost, osobní ráz k.
➢ mluví 1 člen týmu – více členů pro pacienta zmatečné (zacyklená tenze, neporozumění, úzkost…)
➢ krátké a srozumitelné věty, jednoznačné instrukce TÓN HLASU (klidný, vyrovnaný)
➢ opakování požadavku, trpělivost, přátelská komunikace – pacient má poruchu krátkodobé paměti,
nezapamatuje si pokyny ZP, je zbytečné mu to vyčítat
➢ Dotazování – co si pacient přeje, co ho trápí, nepoučovat, projevit empatii v dané situaci
„Chápu, že jste nazlobený.“ Pronést návrh, co lze udělat a na čem se domluvit.
„Paní/e XY, ráda bych vám pomohla, můžete mi prosím říci, co se stalo?“
nepoužívat rázné „Co se to tu děje.“ „Svým křikem děsíte další lidi na pokoji“.
26 BSSI011 Sociální interakce
Neverbální k. u P/K v deliriu
➢ obličej – vlídný, přiměřený oční kontakt (pohled z očí do očí je emočně silný, nesmí proto trvat příliš
dlouho, mohl by provokovat)
➢ přistupovat v zorném úhlu pacienta (ze směru, který není pro pacienta ohrožující/překvapivý)
➢ postoj těla nesmí být konfrontační ani defenzivní (ne ruce v bok, překřížené ruce na prsou, zaťaté
pěsti…)
➢ vyvarovat se náhlým/nečekaných pohybů (mohou být vnímány jako ohrožující)
➢ stejná úroveň očí při komunikaci
➢ respektovat osobní prostor
27 BSSI011 Sociální interakce
Komunikace súzkostným
pacientem
− Nepříjemný stav od nejisté stísněnosti až po panický děs.
Reakce P/K:
psychosociální – snaha navázat kontakt, získávat info, podporu druhých
vegetativní – palpitace, nauzea, závratě, pocení… budí dojem zhoršeného stavu →
věnovat pozornost a diferencovat
− Neverbální znaky introverta, opakující se dotazy, ujišťování, že se vše zlepší,
vynucování pozornosti od ZP i blízkých
− Odkládají rozhodnutí, odvolávají se na jiné.
Doporučení: klidný přístup dospělého k dospělému (↑ péče staví P/K do role dítěte a
podporuje úzkostní model chování)
− Dostatek času, vhodné prostředí/soukromí, přesné a dostatečné info (zbytečné detaily
podněcují úzkost), citlivá příprava dg./th úkonů, adekvátní reakce na dotazy, podporujte
v rozhodování
Chyby: zatížení detaily a přijetí dominance nad nemocným, rodičovský přístup, vyhýbání
se komunikace
28 BSSI011 Sociální interakce
Komunikace s
psychicky
nemocným
‒ zohlednit věk, nemoc, bio-psycho-sociální stav, předchozí zkušenost, individualita
‒ respekt a důvěra
‒ bezpečí a jistota
‒ pravidla a domluva (zhodnotit možnosti nemocného, naplánovat činnosti a stanovit pravidla
dodržování určených domluv)
‒ NE – kritika a hněv, přílišná ochrana, nepřiměřené nároky, obětování se
Jak reagovat na nezvyklé projevy – NE logická argumentace, ani souhlas/přisvědčování →
oboje ↑ úzkost a přivodí zhoršení psychického stavu, hádky, odpor nemocného. ANO – uklidnění
a pochopení, sdílení pocitů „Chápu, jak musí být těžké nést odpovědnost za celý svět.“
Výrazné zhoršení, ohrožování sebe/okolí – nutnost hospitalizace (přiměřená délka, kontinuita
další péče stacionář…)
‒ Suicidální úmysl – nepodceňovat, rychlá pomoc
‒ Relaps – rozpoznat varovné symptomy (nespavost, neklid, podrážděnost, izolování, změna
nálady, nesoustředěnost, zhoršení paměti a pozornosti, ztráta zájmu o okolí, nechutenství …),
včasná pomoc
‒ informovanost a spolupráce rodičů/zákonných zástupců/rodiny/ pečovatele/ asistenta; výměna
zkušeností, podpora
29 BSSI011 Sociální interakce
Komunikace
s narcistickým
pacientem
Znaky
− ↑ péče o svůj zevnějšek
− nadřazené chování, okázalé
− moudré věty, rád se poslouchá
− popisování vztahů k významným osobám (já se znám…)
− běžná péče je nedostatečná, potřebují jí od významných osob (mně bude operovat primář…)
− v konfliktu reagují urážlivě, nesnesou kritiku, uvádějí své konexe
− chybí jim empatie ke spolupacientům
− péče rodiny je samozřejmost
Zásady:
− Důstojné jednání na úrovni
− Spolupráce
− Plná informovanost dle kompetencí, partnerské jednání
− Pokud nelze ihned věnovat pozornost, dáme najevo, že o přítomnosti/požadavku víme
Chyby:
− snaha změnit P/K, apelovat na jeho rozum
− boj o moc (kdo je víc)
− podbízivé jednání, žoviální přístup (nenavodí partnerství)
Problematický P/K působí jako
kontrolor péče! → nepřijme
neprofesionalitu, upozorní nás
na ní nepříjemně.
30 BSSI011 Sociální interakce
Jak se zachováte?
Rigidní
(perfekcionistický)
pacient
− Problematický je pro neustálou potřebu mít všechno pod kontrolou
(vše si zaznamenávají, tendence poučovat odborníky, ambulantní
turisté)
− Zjišťuje KDO a KDY jej poškodil, zpochybňuje všechny a všechno,
jen ne osobu se kterou mluví
▲„Sestřičko, jsem tak rád, že jste ve službě právě vy. Víte, já mám
vaši kolegyni také rád, ale podívejte se co mi udělala.“ …
hematom po odběru
31 BSSI011 Sociální interakce
Zdroje
https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/moravskoslezsky-kraj/3041303-vibrujici-beruska-celi-
strachu-bezbolestny-odber-krve-u-deti
Práva hospitalizovaných dětí (mpsv.cz)
Kryštůfek záchranář - Nadační fond Kryštůfek (krystufek.cz)
POKORNÁ, Andrea. Komunikace se seniory. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. 160 s. ISBN 978-80-
247-3271-8.
32 BSSI011 Sociální interakce