„Breptavost je porucha plynulosti řeči, charakteristická zvýšenou a nebo nepravidelnou rychlostí mluvy, její nadměrnou neplynulostí a často dalšími symptomy – jazykovými a fonologickými nepřesnostmi a deficitem pozornosti.“

„Breptavost je porucha řeči a jazykových schopností, která se projevuje zrychlenou, nerytmickou, kolísavou, neuspořádanou a frekventovaně nesrozumitelnou mluvou. Zrychlení – akcelerace řeči není vždy trvale přítomná, ale téměř vždy je patrná porucha ve formulování přiměřeného jazykového obsahu.“ (Neubauer, 2018).

Postoj pacienta s breptavostí ke komunikaci není vždy bezstarostný. Pacient si už před začátkem konverzace uvědomuje, že mu lidé nemusí rozumět. Proto se snaží vědomě tempo řeči zpomalit. Tato snaha však vede k tomu, že jeho řeč zní zcela nepřirozeně.

Reakce lidí, kteří přijdou do kontaktu s osobou s breptavostí, nejsou nijak výrazné. Lze všeobecně říci, že společnost na breptavost příliš nereaguje, protože toto narušení nepociťuje jako problém. Stejným způsobem ke své narušené komunikační schopnosti přistupují osoby s breptavostí, a proto je můžeme na zrychlené tempo řeči upozornit. Pacienti s breptavostí bývají často znepokojeni pouze v případě, když posluchač nerozumí tomu, co mu chtějí sdělit.

Při komunikaci s pacientem stiženým breptavostí se doporučuje na způsob jeho řeči upozornit, tím dojde k jejímu zpomalení. Řeč breptavého pacienta je více stresující pro posluchače, než pro samotného pacienta s breptavostí. 

Při komunikaci s pacientem s breptavostí:

• Zpomalte vlastní tempo řeči, vokalizujte řeč – tempo řeči zpomalíte lehkým prodloužením vokálů (samohlásek) tak, aby promluva zněla zcela přirozeně.
• Mluvte relaxovaně.
• Neverbálně komunikujte v přátelském tónu, udržujte zrakový kontakt.
• Koncentrujte se na to, co Vám pacient říká, nechejte ho dokončit promluvu, poskytněte mu dostatek času na formulaci myšlenek.
• Snažte se porozumět řečenému – vyslovenému hned napoprvé, v opačném případě reprodukujte již sdělené, dáte tak pacientovi najevo, že jste porozuměli – např. Uplatníte tzv. empatické parafrázování tj. „Pokud tomu dobře rozumím, zítřejší vyšetření Vám vyhovuje a rozumíte, co bude jeho náplní.“ ..“Takže si přejete, abych Vám to ještě jednou vysvětlila, co Vás dnes odpoledne v rámci terapie čeká?“
• Vytvářejte klidnou, neuspěchanou atmosféru, dostatečný časový prostor pro formulaci odpovědi pacienta s breptavostí.
• Jakmile pacient domluví, ještě malou chvíli posečkejte s vlastní odpovědí, možná Vám chce pacient ještě něco sdělit.
• Klaďte otevřené a uzavřené otázky. Otevřená otázka nabízí možnost zamyslet se, odpověď je zpravidla delší, na odpověď pacienta nespěcháme. Např. „Mohl byste mi říct, co jste si dnes četl popř. poslouchal v televizi?“
• Můžete použít oceňující výroky, např. „Pane Novák, líbí se mi, jak Vás zajímá oblast médií...literatury.", "Obdivuji, jak Vás baví čtení.“
• Snažíte se poskytovat správný řečový a hlasový vzor, nepřímo tak můžete ovlivnit tempo řečového projevu pacienta s breptavostí.
• Pokud pacient s breptavostí zpomalí tempo řeči a koncentruje se na svůj verbální projev, zpravidla se nadměrná akcelerace jeho tempa řeči snižuje, plynulost a srozumitelnost řeči se tím také významně zlepšuje. (Mlčáková, 2011).