Ke každé osobě, která nemá zřejmé známky somatického poškození a je primárně spojována s psychosociální urgencí je nutno přistupovat jako ke klientovi, u kterého bude nutné využít dovedností krizové intervence. Mezi takovéto situace může patřit klient, který zneužívá poskytovatele zdravotnických služeb, sexuálně obtěžující klient, nebo osoby s poruchou duševního zdraví.

Na prvním místě v přístupu k agresivnímu, či potenciálně agresivnímu pacientovi, by měl zdravotník být schopen zhodnotit míru rizika a případně s dostatečným předstihem využít pomoci složek integrovaného záchranného systému, například policie.

Další informace k problematice komunikace s agresivním pacientem jsou uvedeny viz kap 6.