Komunikace ve zdravotnictví

Komunikace s dospělým pacientem/klientem s narušenou komunikační schopností

Komunikace s dospělým pacientem/klientem s narušenou komunikační schopností (Dostálová, V.)

Cíl a výstupy z učení
  • vysvětlit pojem narušená komunikační schopnost
  • vlastními slovy popsat kritéria třídění NKS
  • aplikovat zásady komunikace s osobami s NKS v klinické praxi

Zdravotník má být schopen identifikovat specifické potřeby osob s NKS a respektovat specifika komunikace u těchto osob.

O narušené komunikační schopnosti (NKS) mluvíme tehdy, když se některá rovina pacientových/klientových jazykových projevů (případně několik rovin současně) odchyluje od zažitých norem daného jazykového prostředí do té míry, že působí interferenčně vzhledem k jeho komunikačnímu záměru. 

Může jít o foneticko-fonologickou, morfologicko-syntaktickou, lexikálně-sémantickou, pragmatickou rovinu řeči nebo jejich kombinace. 

NKS lze třídit podle mnoha kritérií. Zde uvádíme tato kritéria:

  • způsobu/formy komunikování – NKS se týká verbální nebo neverbální formy komunikace, resp. její mluvené nebo grafické podoby
  • průběhu komunikačního procesu – NKS se týká produkování (vysílání informací), nebo percipování (přijímání informací)
  • geneze – NKS může být vrozená nebo získaná v dospělosti
  • času/trvání – NKS může být trvalá (chronická) nebo přechodná
  • klinického obrazu – NKS v celkovém klinickém obraze dominuje nebo je symptomem nějakého dominujícího postižení, narušení nebo onemocnění
  • reflektování – dospělý člověk si svou NKS může uvědomovat, ale také nemusí
  • etiologie – NKS může mít funkční nebo orgánové příčiny
  • rozsahu – může jít o částečné/parciální nebo o úplné narušení komunikační schopnosti

Výše uvedena kritéria tvoří východisko pro bazální charakteristiku při identifikování konkrétní NKS u dospělých lidí v průběhu diagnostického procesu. Na této bázi se potom koncipují další závěry v závislosti na výsledcích detailních vyšetření.

NKS se může manifestovat v oblasti symbolických i nesymbolických procesů, přičemž může v obou případech jít o zvukovou nebo nezvukovou dimenzi. 

NKS se může u dospělých lidí projevovat:

- izolovaně – tj. pouze v jedné z těchto dimenzí (např. při banálních artikulačních problémech může jít o zvukovou dimenzi nesymbolických procesů)

- simultánně – tj. ve více dimenzích paralelně (např. afázie se může projevovat současně ve zvukové i nezvukové podobě dimenzi symbolických i nesymbolických procesů) nebo

- sukcesivně – tj. nejdříve v jedné dimenzi a postupně i v druhé (např. chronická koktavost u dospělých lidí – porucha plynulosti mluvení původně v oblasti nesymbolických procesů ve zvukové dimenzi se při problémech s koncipováním výpovědi postupně může promítat i do sféry symbolických procesů).

U dospělých lidí se mezi příčinami NKS nejčastěji udávají poškození artikulačního aparátu na jeho různých úrovních, omezení faktických a kognitivních funkcích, smyslových orgánů, psychogenní faktory, hereditální faktory atd. 

U dospělých lidí se mezi příčinami NKS nejčastěji udávají poškození artikulačního aparátu na jeho různých úrovních, omezení faktických a kognitivních funkcích, smyslových orgánů, psychogenní faktory, hereditální faktory atd.

K základním kategoriím NKS u dospělých lidí patří (Neubauer, 2018):

  • získaná porucha porozumění a produkce řeči v důsledku mozkové léze – afázie
  • získaná psychogenní nemluvnost – mutismus
  • narušení zvuku řeči – huhňavost
  • narušení fluence řeči – koktavost, breptavost
  • narušení článkování řeči – dyslalie, dysartrie
  • poruchy hlasu – dysfonie, afonie
  • kombinované vady a poruchy řeči – současný výskyt více druhů NKS
  • symptomatické poruchy řeči – NKS při různých dominujících postiženích, onemocněních, narušeních
  • narušení grafické stránky řeči – agrafie, alexie, akalkulie, dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie

 

Afázie
Přejít
Dysartrie, anartrie, řečová dyspraxie
Přejít
Dysfagie
Přejít
Demence
Přejít
Schizofrenie
Přejít
Deprese
Přejít
Elektivní mutismus
Přejít
Balbuties (koktavost) F 98.5
Přejít
Tumultus sermonis (breptavost) F 98.6
Přejít
Otázky k ověření
Přejít
Literatura

Cséfalvay, Z.  a kol.: Terapie afázie. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-316-1.

Cséfalvay, Z., Lechta, V.: Diagnostika narušené komunikační schopnosti u dospělých. Praha: Portál, 2013. ISBN 978-80-262-0364-3.

Košťálová, M., Bednařík, J., Mechl, M., Voháňka, S.: Mutlimediální výukový atlas poruch řeči a příbuzných kognitivních funkcí. Brno, 2006.

Lechta, V. a kol.: Terapie narušené komunikační schopnosti. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-80-7367-901-9.

Mlčáková, R. Osoby s narušením komunikační schopnosti. In: Michalík, J. et.al. Zdravotní postižení a pomáhající profese. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-80-7367-859-3.

Neubauer, K. a kol.: Kompedium klinické logopedie. Praha: Portál, 2018. ISBN 978-80-262-1390-1.

Neubauer, K. a kol.: Neurogenní poruchy komunikace u dospělých. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-159-4.  

Peutelschmiedová, A. Logopedické poradenství. Praha: Grada Publishing, 2009. ISBN 978-80-247-2666-3.

Škodová, E., Jedlička, I. a kol. Klinická logopedie. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-546-6. 

Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše