Při diagnostice pacientů/klientů s afázií se hodnotí zejména:

• funkce (úroveň jazykových deficitů, kognitivní deficity)
• postižení (každodenní komunikace, aktivity denního charakteru)
• participace ve společnosti (role v rodině, zaměstnání)

Screening afázie se aplikuje pro rychlé zmapování porozumění mluvené řeči (slovům, větám a textu), produkce řeči (nominace obrázků, opakování slov a vět), čtení slov, vět a textu a psaní slov, vět a textu.

Screeningové vyšetření afázie je zaměřeno na zjištění přítomnosti poruchy fatických funkcí a jejího celkového charakteru:

Mississippi Aphasia Screening Test (MAST cz), jeho provedení trvá 15 minut a lze jej využít u velmi závažných subakutních stavů (volně přístupný na ww.akl.cz ).

Screeningová zkouška afázie – AST (Aphasia Screening Test) z r. 1999, trvá 10 minut a slouží k zhodnocení obtíží při užití individuálních jazykových schopností vyšetřované osoby (kromě toho také na odhalení nelingvistických projevů neurogenní poruchy jako je vizuální opomíjení části vizuálního pole, dyspraxie, narušení v pravo-levé orientaci nebo dysgnózie tělesného schématu).

Token test – hodnotící především percepční schopnosti vyšetřované osoby – porozumění.

Existuje mnoho tzv. afaziologických terapeutických směrů, které jsou efektivními a osvědčenými formami terapie osob s afázií. Všechny kladou důraz na obnovování všech součástí složek řečové komunikace a vycházejí z přirozených jazykových pojmových prvků.