Agramatismus – narušení morfologicko-syntaktické jazykové roviny řeči (vynechávání a nesprávné používání koncovek, redukce plnovýznamových slov, např. „Auto mělo poruchu“  = „Auto...porucha.“

Paragramatismus – věty nemají redukovanou délku, dochází pouze k záměnám gramatických morfémů, např. „Auto mělo poruchu“  = „Auta poruchy máme.“

Anomie – obtíže při pojmenování (nejčastější symptom afázie, obtíže jsou přítomny u každého typu afázie), pro překonání obtíží pacient/klient používá slovní vsuvky, zautomatizované fráze, např. „to je takové...neumím to říct...nejde mi to...“

Automatizmy – automatická, často stereotypně vyskytující se mluvená řeč 

• produkce frází, např. „Jak bych to řekl...“Dobrý den...“...vulgarismy apod. 
• izolovaných slov „tady, tady“…
• nesmyslných slabik “no no no...“
• žargonových stereotypií „daleva, daleva“

Cirkumloce – strategie pro překonání anomických obtíží. Pacient má obtíže s vyhledáváním adekvátního výrazu na označení příslušného předmětu, činnosti apod. Snaží se tento problém překlenout nejčastěji opisem tohoto pojmu (popis funkce nebo jiného atributu požadovaného pojmu), např. „hodinky“ – „nosím to na ruce, tiká to, ukazuje to čas“

Echolálie – pacient/klient mimovolně opakuje části nebo celé věty po vzoru (po mluvčím)

Fluence – plynulost

Fluence spontánní řeči – souvislý mluvený projev, věty mají správnou stavbu i délku, není narušena prozodie, neprojevuje se významné zadrhávání nebo zpomalování řeči. Při narušení se mohou vyskytovat tzv. anomické pauzy, parafázie, redukce skladby věty, neplynulé zadrhávání, telegrafická řeč, stereotypie apod.

Verbální fluence – je daná počtem vyjmenovaných výrazů (např. dané slovní kategorie) za omezený časový úsek (např. vyjmenujte 20 druhů zeleniny za jednu minutu). Odráží mimo jiné i stupeň poruchy kognitivních funkcí včetně pozornosti, může být také ovlivněna úzkostí

Fonémy – minimální jazykové jednotky, ze kterých se skládají morfémy (např. morfém „pes“ je tvořen ze tří fonémů p+e+s). Jeho zvukovou formou v artikulované řeči je hláska

Fonemická nápověda – nápověda prvního (iniciálního) fonému/popř. fonémů (např. pacient/klient si nemůže vybavit slovo „hodinky“, fonemická nápověda je „h….ho..“).

Grafémy – grafické znaky pro fonémy (písmena).

Lexikon – soubor slov daného jazyka

Morfémy – jazykové jednotky nesoucí význam, jsou tvořeny fonémy (jedná se o slabiky slova např. slovo „noha“ je tvořena dvěma morfémy = 1.„no“, 2. „ha“).

Neologizmus – pseudoslovo nebo také nepoznatelná fonemická parafázie. Jedná se o slovo, které v daném jazyce neexistuje, je vytvořený nově a nemá význam. Vzniká jako důsledek poruchy pojmenování např. „klíč“ je pojmenován jako „koplina“

Parafázie – vyskytují se v mluveném projevu, paragrafie v psaném projevu a paralexie ve čteném projevu.

Parafázie fonemická – jedná se o výraz, který vznikne:

• vynecháním fonému (hlásky) např. „myčka“ – „myka“ 
• změnou pořadí hlásek nebo slabik  „kočka“ – „kakoč“
• přidáním jedné hlásky („kočka“ – „kočoka“) nebo více hlásek („kočka“ – „kokočoka“).

Parafázie sémantická – obtíže nebo poruchy se objevují na úrovni výběru patřičného pojmu, slova z daného sémantického okruhu. Klient/pacient použije např. místo slova „den“ slovo „měsíc.“ Další typ nesprávného výběru výrazu je slovo, které je foneticky podobné (např. „šije“ – „bije“). Dále může jít o záměnu slov, která spolu navzájem nesouvisí, ale existují v rámci daného jazyka („barák“ – „dům“).

Perseverace – neadekvátní přetrvávání slova i při změně podnětu (např. pacient/klient odpovídá na kladenou otázku „ano“, na druhou otázku chce odpovědět „ne“, ale perseveruje slovo „ano“).

Prozodie – jedná se o složku mluvené řeči, která zahrnuje melodii a intonaci řeči, slovní a větný důraz.

Sémantická nápověda – nápověda sloužící k vybavení požadovaného pojmu při anomii, napovídáme atributy daného slova (např. „nosíme to na zápěstí, určuje nám to čas a tiká to.“)

„Slovní salát“ – verbální projev, který obsahuje velké množství neplnovýznamových slov a vět, které se nevztahují k popisovanému předmětu nebo situaci.

Syntax – pravidla pro kombinaci slov do frází a větné struktury

Žargon – jedná se o projev tvořený neologizmy spolu s parafáziemi (např. na otázku, jak se nazývá předmět, který používáme ke čtení, klient odpoví „malije jem mali tam jem.“)