Komunikace ve zdravotnictví

Komunikační strategie LADDER

Správná komunikace v neodkladné péči je plánovaná a její využití společně s technikou aktivního naslouchání je známkou profesionálního přístupu zdravotníků. 

Akronym LADDER 

  • mnemotechnická pomůcka, vychází z anglických textů 
  • „ladder“  – překlad z angličtiny "žebřík" 
  • zahrnuje šest pomyslných kroků (lze si představit, že stoupáme krok za krokem po žebříku vzhůru k dosažení co nejefektivnější komunikace)
LLook, podívejte se na osobu, se kterou hovoříte a která hovoří na vás

Navázáním očního kontaktu dáváte najevo, že se soustředíte a vnímáte osobu, jako plnohodnotnou součást komunikace. Pacient v krizových a stresových situacích často ani nemusí vnímat, že komunikujete přímo s ním. Oční kontakt tuto skutečnost utvrzuje a napomůže tak osobě lépe se zorientovat. 

Situace v neodkladné péči bývají často nepřehledné a stresující. Během zásahu se na místě může vyskytovat více členů integrovaného záchranného systému (IZS, hasiči, policisté, záchranáři). 

Typickým příkladem využití očního kontaktu v rámci terapeuticky-preventivního přístupu je první kontakt s pacientem při autonehodě. 

Tip pro praxi

V rámci postupu Pre-Hospital Trauma Life Support (PHTLS) probíhá první navázání komunikace nikoli otevřením dveří na straně zraněného či oslovení z boku, ale zachránce nejdříve vstupuje přímo před auto a poklepáním na kapotu na sebe zraněného v autě upozorní: „Dobrý den, už jsme tady, dívejte se pořád na mě, kolega k vám zezadu přistoupí a přidrží hlavu, vy se pořád dívejte na mě.“ 

Záchranář takto stojí, dokud druhý zachránce zraněnému nezafixuje hlavu. Tento postup se mimo navázání primárního kontaktu využívá především jako prevence dalšího případného poranění krční páteře, kterou u podobných mechanismů úrazu, jako jsou autonehody očekáváme. Snažíme se docílit toho, aby při oslovení z boku, nebo při prudkém otevření dveří nebyl účastník nehody vylekán. Zabráníme tak prudkému otočení hlavy za hlasem/zvukem. 

AAsk, ptejte se na doplňující otázky, kterými dáte najevo, že akceptujete informace od pacienta a zároveň si tak potvrzujete odpověď, na svůj vlastní úvodní dotaz. 

Pamatujte si, že to, co máte říkat, se lze naučit posloucháním toho, co bylo řečeno

Tip pro praxi

Lze využít přístup rychlého vyšetření pacienta v algoritmu ABCDE. Již při oslovení pacienta lze zjistit spoustu klinicky významných informací. 

Pokud:

  • pacient mluví čistě a srozumitelně, pravděpodobně je A (Airways) v pořádku a dýchací cesty jsou průchozí.
  • pacient mluví s námahou a využívá pomocné dýchací svaly – již vidíte problém v oblasti B (breathing). 
  • pacient při dotazování není schopen udržet oční kontakt, nebo odpovídá nepřiléhavě, lze předpokládat problém v oblasti D (disability) apod. 

Vyšetřovací algoritmus by měl být již nedílnou součástí vyšetření v neodkladné péči a jeho kombinací s efektivní komunikací lze dosáhnout správného zajištění a léčby pacienta již na místě zásahu. Případně lze dosáhnout i získání zásadní informace, která bude zaznamenána a předána dále s pacientem do zdravotnického zařízení, co v samotném důsledku může pacientovi usnadnit a zkrátit celkovou dobu pobytu v nemocnici.

DDon’t interrupt, neskákejte do řeči. 

Přerušení osoby lze akceptovat v případě, že v jeho proslovu potřebujete objasnit důležitou informaci. Pro redukci rizika přerušování je také pro komunikaci s pacientem vhodné vytvořit co nejklidnější prostředí (např. přesunout do soukromí sanitního vozu, nebo pokud to není možné, zajistit na místě ošetření co možná největší soukromí odvedením ostatních osob pryč). 

Tip pro praxi

Je dobré zvolit si „styčnou osobu“, která převezme zodpovědnost za vytvoření klidného prostředí a "Crowd Control" např. učitelka ve třídě zkolabovaného žáka, policista, či jiného člen IZS na místě nehody na veřejném prostranství.

pozn. Crowd Control – technika řízení davu, ve které daná osoba předchází očekávaným i neočekávaným výskytům problematického chování 

DDon’t change, neměňte téma hovoru. 

Osoba, která mluví by si měla sama určit, kdy na dané téma ukončila rozhovor. Přesto byste hlavním „moderátorem“ dialogu měli v komunikaci zůstat vždy vy a být schopni jasně vymezit hranice, díky kterým pacient nebude zbytečně vybočovat.

EEmpathy, empatie

Empatie (vcítění se) má nezastupitelné místo při zapojování softskills. I ten nejmenší náznak empatie dokáže v pacientovi a jeho blízkých probudit důvěru k doposud neznámému zdravotníkovi. 

Tip pro praxi

„Zabij více much jednou ranou!“ 

Představení se a podání ruky nám vezme jen několik sekund a na oplátku nám může darovat neocenitelnou „startovní pozici“ a důvěru při zahajování interakce a ošetření pacienta. 

Nejedná se jen o projev slušného jednání, jedná se o základní projev empatie a profesionality. 

Zkušení zdravotníci takto, často instinktivně, zahájí abecedu vyšetření a již z podané ruky mohou zjistit cenné klinické informace jako tepovou frekvenci a teplotu (C  Circulation, E  Exposure), svalovou sílu či schopnost koordinace (D  Dysability). 

Ztratili jste sekundy podáním ruky, ale možná jste získali důvěru pacienta, který se vám nebude bát sdělit informaci, kterou by jiní zdravotníci hledali hodiny.

RRespond, reagujte na vše, co je vám sděleno verbálně i non-verbálně. 

Jednoduché pokývání hlavou, či mírné naklonění se k mluvící osobě, jasně demonstruje zájem zdravotníka. Občasné fráze typu „rozumím“, „ano, dobře“, mohou efektivitu jeho reakcí znásobit.

Literatura

Moore M. Embracing the Mystery: Living the Life You Want. Brantford, Ont.: Ball Media; 2011.