Klasifikace osob se sluchovým postižením dle J. Hrubého (2010):

• nedoslýchaví
• osoby s vadou sluchu získanou až po rozvoji mluvené řeči (ohluchlí)
• osoby s prelingvální úplnou hluchotou (prelingválně neslyšící)
• osoby s kombinovanou sluchovou a zrakovou vadou (hluchoslepí)
• šelestáři
• rodiče sluchově postižených dětí
• slyšící děti neslyšících rodičů

Klasifikace sluchové vady:

Místo vzniku sluchové vady

1) periferní nedoslýchavost či hluchota  – vzniká při poškození zevního, středního či vnitřního ucha, dle místa vzniku:

• Převodní sluchové vady – poškození zevního nebo středního ucha
• Percepční (senzorineurální) vady – poškození vnitřního ucha, sluchových buněk a sluchových nervů 
• Smíšené vady – kombinací dvou výše uvedených typů

2) centrální nedoslýchavost či hluchota – komplikované defekty způsobené různými procesy postihující podkorový a korový systém sluchových drah

Doba vzniku sluchové vady

1) vrozené – genetická predispozice nebo negativními vlivy v průběhu prenatálního vývoje

2) získané – následek úrazu nebo nemoci 

• prelingvální hluchota – neslyšící od narození nebo ztráta sluchu před osvojením si jazyka na základě sluchu v dětském věku (cca do 6 let, významné období tvorby řeči od 2 do 5 let), kromě mluvené komunikace často není možná ani písemná komunikace (alternativou je osvojení si znakového jazyka v dětství jako rodného jazyku, včetně osvojení si písemného jazyka jako prvního cizího jazyka)
• postlingvální hluchota – (ohluchlost, osoba ohluchlá) nebo sluchová ztráta – pokud dochází ke sluchové ztrátě po rozvinutí řečového centra, neztrácí se schopnost mluvit, pokud je řeč trvale cvičena

3) dědičné – dědičné vady sluchu, které se projeví třeba až v dospělosti

Hlediska pro vymezení pojmu postižení:

• lékařské – audiogram sluchové ztráty pro každé ucho zvlášť
• sociální – posouzení dopadu funkční odchylky na praktický život člověka
• zohlednění věku – brát v potaz involuční změny ve stáří např. nedoslýchavost
• vznik poruchy – prelingvální nebo postlingvální hluchota 
• sluchová vada (trvalý stav od  od lehké nedoslýchavosti až po úplnou hluchotu) a sluchová porucha (dočasný stav, reparibilní stav)
• nedoslýchavý  –  člověk s částečnou ztrátou sluchu (vrozenou nebo získanou).
• neslyšící podle zákona  –  osoby, které neslyší od narození, nebo ztratily sluch před rozvinutím mluvené řeči, nebo osoby s úplnou či praktickou hluchotou, které ztratily sluch po rozvinutí mluvené řeči, a osoby těžce nedoslýchavé, u nichž rozsah a charakter sluchového postižení neumožňuje plnohodnotně porozumět mluvené řeči sluchem.
  Neslyšící podle kulturní definice – úplná hluchota osob, která vznikne před vytvořením řeči, člověk se stává členem kulturní a jazykové menšiny; zahrnuje všechny osoby, které považují znakový jazyk za primární formu své komunikace.

Být "sluchově postižený" může:

• popisovat tři různé situace: 1) být ohluchlý  – ke komunikaci využívají odezírání a mluvenou nebo psanou                                                                                       řeč

                                                                                                    (deformovanost mluvy je úměrná počtu let, po které jedinec  

                                                                                                     neslyší)

                                                                                                  – při písemné komunikaci nemusíme poznat, že se jedná o  

                                                                                                     sluchově postiženého                                                                   

                                                                     2) být nedoslýchavý – nejednotná podskupina "sluchově postižených" (např. 

                                                                                                            senioři se zhoršenou kvalitou sluchu i osoby, které se  

                                                                                                            plně sžily s minoritou Neslyšících). Podle Hrubého (1998) 

                                                                                                            jsou to lidé, kteří "se sluchadlem alespoň v tiché 

                                                                                                           místnosti rozumí mluvené řeči i bez odezírání,    

                                                                                                           (zachované zbytky fonematického sluchu)

                                                                     3) být prelingválně neslyšící

• rozlišovat specifika komunikace a potřeby
• to být i osoba trpící ušními šelesty (tinnitus aurium)  

Uživatelé kochleárního implantátu (CI) – od roku 1993 provádění zákroku v ČR, umožňuje neslyšícím lidem získávat sluchové vjemy (po dlouhodobé rehabilitaci lze rozumět mluvené řeči); více informací na webové stránce Spolku uživatelů kochleárního implantátu, SUKI http://www.suki.cz/kochlearni-implantat/ 

Minorita Neslyšících 

komunitní centra pro Neslyšící:

• Neslyšící děti a mladí lidé poznávají vzor úspěšného Neslyšícího člověka
• umožňují zvyšovat kvalitu života neslyšících osob
• obeznamují s možností bezproblémové a plnohodnotné komunikace
• jsou součástí života Neslyšících
  
• posilují sebeúctu a sebedůvěru 
• automatické používání norem kultury Neslyšících využívá specifické způsoby tělesných kontaktů, specifický styl humoru, sdílení podobných životních zkušeností (např. negativní zkušenosti s majoritou slyšících) – tyto společné rysy skupinu   Neslyšících stmelují (je zajímavé sledovat, jak jsou si blízcí Neslyšící osoby z různých národnostních, etnických skupin např. Neslyšící Arab s Neslyšícím Čechem, než slyšící a Neslyšící Čech).

Children of Deaf Adult (CODA) skupina slyšících osob, vychovaných neslyšícími v prostředí znakového jazyka

• výhody – bilingvismus
• nevýhoda  – problém s kulturní identitou a subjektivní nebo i objektivní nesnáze související s omezeným přístupem k mluvenému jazyku v soukromí během dětství.