Afázie:

• získaná porucha řeči (jazyka) na symbolické (kognitivní) úrovni v důsledku postižení mozku,
• jedná se o neurogenně podmíněnou komunikační poruchu, většinou náhle vzniklou ztrátou schopnosti mluvené řeči – produkce a porozumění řeči, i psané řeči. Vzniká v důsledku poškození levé mozkové hemisféry. 
• V širším pojetí se uvádí, že afázie je získané narušení jazykových modalit a funkcí, které vzniká při ložiskovém poškození mozku v jazykově-dominantní mozkové hemisféře a zasahuje komunikační a sociální fungování a kvalitu života dané osoby a jejich blízkých. Jde nejčastěji o cerebrovaskulární onemocnění. Léze v oblasti mozkové kůry jsou příčinou vzniku afázie. Kromě vaskulární etiologie vznikají afázie také na bázi jiných ložiskových lézí mozku (mozkové tumory, léze mozku v důsledku kraniocerebrálního traumatu). Nejčastěji vznikají afázie při lézích v oblasti thalamu a bazálních ganglií. Vznik afázií je spojeno při poškození především dominantní mozkové hemisféry (přičemž byly v literatuře popsány i případy zkřížených afázií, které vznikly u praváků při lézi lokalizované v pravé mozkové hemisféře). 
• Afázie je více modálním jevem ovlivňující percepci mluveného projevu, verbální expresi, lexické a grafické dovednosti i verbálně mnestické funkce. Dominující bývají zejména nemožnost se srozumitelně vyjádřit verbální řečí, narušení schopnosti chápat signální význam slov, obtíže s vyhledáváním adekvátních výrazů, závažné nedostatky při sestavování souvislých vět a užívání gramatických kategorií (K. Neubauer, Logopedické kompedium).

• Pamatujte na vysokou míru unavitelnosti osob s afázií - jakákoli řečová aktivita (rozumění i produkce) si vyžaduje zvýšenou námahu. Hovořte a případně cvičte raději krátce.
• Z počátku se vyvarujte rušivých vjemů při komunikaci - vypněte televizi, rádio, mluvte jednotlivě.
• Mluvte na osobu s afázií v krátkých, jasně strukturovaných větách, užívejte spíše konkrétní výrazy a slova (než abstraktní). A doplňte celé sdělení o adekvátní neverbální komunikaci (gesta).
• Využívejte všech vstupů pro komunikaci - ukažte to, o čem mluvíte. Napsané slovo může, ale nemusí pomoci.
• Zpomalte vlastní tempo řeči.
• Vícekrát opakujte klíčová – významná slova nebo věty (instrukce, pokyny).
• Empatie, citlivý přístup, pacienta/klienta vedeme k překonání zábran a strachu z neúspěchu.
• Využívejte pozitivní motivaci a podporujte sebemenší úsilí osoby s afázií o dorozumění se.
• Využívejte uzavřené otázky (na které lze odpovědět ano - ne), ale pamatujte, že osoby s afázií (zejména v počátečních fázích) mohou mít obtíže s odlišením „ano" od „ne" (tabulka se spojením slov i symbolů vám může pomoci). ANO ( + ) NE ( - ).
• Dbejte, abyste osobu s afázií nezahltili - vnímání i rozumění je pomalejší a (zpočátku) velmi namáhavé. Pokládejte otázky konkrétní, pokud dáváte na výběr, pak max. ze dvou možností - ukažte to, o čem mluvíte. Otázka „Chcete čaj nebo kávu anebo ten džus od včerejška nebo co?" je naprosto matoucí, vhodnější je vzít krabičku s čajem a zeptat se: „Chcete čaj?" 
• Trpělivost – dostatek časového prostoru, aby mohl pacient/klient na náš podnět reagovat a vyjádřit se. 
• Snažte se o komunikaci v jakékoliv formě (úsměvem, pokynutím hlavou, podáním ruky na pozdrav). 
• Pokud je toho osoba s afázií schopna, neměla by mluvit tišším hlasem než je přirozené, neměla by se vyhýbat verbální komunikaci.
• Snažme se o co největší prožitek z úspěchu v komunikaci, pokud se nedaří porozumění určité instrukce nebo informaci, řaďte téma, které osoba s afázií dobře zvládá.
• Situační chápání neznamená neporušené rozumění řeči (tzn. člověk s afázií se dokáže velmi dobře orientovat v situaci, přičemž nemusí plně rozumět dané situaci a daným řečovým podnětům).
• Mluvte s pacientem např. při globální afázii tak, jako by nám plně rozuměl, jen svůj verbální projev zjednodušte. Tím si pacient často domyslí význam z kontextu, z gest, z ukazování předmětů apod. Jedná se o tzv. funkcionální porozumění řeči.
• Pro afázii jsou typické záměny slov  – pamatujte, že pokud pacient říká „brýle", nemusí se vždy jednat o “brýle”. Časté je i opakování stejného slova na různé podněty (pacient chce brýle, řekne brýle, pak chce napít, řekne opět brýle, chce kapesník, ale produkuje opět brýle)  – neopakujte nežádoucí slovo, pokud je to možné, zaměřte pozornost jinam (Pamatujte, že takové nežádoucí opakování je pro osobu s afázií obvykle více ubíjející než pro Vás – nikdy se nejedná o schválnost!).
• Ne každá produkce je žádoucí, pokud začne afatik stereotypně opakovat jedno slovo, slovní spojení, resp. nesmyslný shluk slabik na většinu podnětů, buďte opatrní, takovou slovní produkci nepodporujte. Obraťte pozornost na posilování porozumění.
• Zpočátku může být pacient lehce dezorientován, v chronické fázi však vždy pamatujte, že afázie sama o sobě neznamená narušení mentálních schopností. Postiženy mohou být v různé míře všechny komunikační kanály (porozumění  – mluvení, čtení - psaní, gesta, kresba...).
• Ke komunikaci používejte všechny náhradní způsoby, které osoba s afázií přijímá (kresba, psaní, gestikulace). V danou chvíli není důležitá forma sdělení, ale obsah sdělovaného.
• Nedorozumění a následné řešení konfliktů může vznikat z různých příčin, často se může jednat o skrytou (diskrétní) poruchu rozumění mluvené (čtené) řeči.
• Je vhodné naučit klienta krátkou, jednoduchou větu, kterou by mohl vysvětlit v případě nedorozumění nebo nepochopení svou situaci např. “Dobře nerozumím a neumím správně mluvit.”
• Pro úspěšnost komunikace je nezbytně nutné zkontrolovat funkčnost sluchadla, správné brýle, dobře držící a nasazenou zubní protézu.