Komunikace ve zdravotnictví

Specifika komunikace z hlediska věku pacienta – vybrané skupiny – senior

Specifika komunikace z hlediska věku pacienta  – vybrané skupiny  – senior (Beharková, N.)

Cíl a výstupy z učení
  • popsat specifika komunikace se seniory
  • uvést faktory ovlivňující komunikaci 
  • popsat bariéry v komunikačním procesu

Senior není dítě.

Komunikaci zdravotníka se seniorem ovlivňuje několik faktorů:

  • průběh stárnutí a stáří
                   - úspěšné stárnutí zachování funkčních schopností, kognice neporušena, výkonnost srovnatelná se středním věkem. Bez poruchy paměti, chování, motoriky

                  - normální stárnutí fyziologická změna v kognitivních i psychických schopnostech (drobné abnormality, zapomětlivostvěkem podmíněn pokles kognitivních funkcí)

                  - patologické stárnutí

  • vliv stárnutí v oblasti biologické, psychické a sociální 

Standardní zásady komunikace se seniorem

  • individuální přístup, důstojné jednání, respekt

  • komunikaci přizpůsobit možnostem a schopnostem pacienta/klienta
  • zohlednit smyslové funkce (zrak, sluch, vědomí), používat kompenzační pomůcky
  • orientace na aktuální potřeby a běžný život
  • nepodceňovat pacienta/klienta, nemoralizovat, neodsuzovat
  • pokud sdělení nebylo pochopeno použít jiná slova, formulaci
  • zopakovat podstatné myšlenky, důležité informace zapsat (odpovídající velikost a čitelnost písma)

Doporučení pro klinickou praxi

  • oslovovat dle přání pacienta/klienta
  • komunikaci přizpůsobit možnostem a schopnostem pacienta/klienta

Nepoužívat:
  • elderspeak
  • zdrobněliny „beruško“
  • devalvační oslovování „babi, dědo“
  • množné číslo „Sníme léky. Nasnídáme se. Umyjeme se.“
  • ukazovací zájmena (vždy konkretizovat a pojmenovat situaci, předměty)pokud lze, na předměty poukazovat (zejména u osob s demencí)
  • nereagovat na slovní útoky, nejít do konfrontace, zůstat nad věcí

Literatura

Pokorná A. Komunikace se seniory Praha: Grada, 2010 ISBN 978-80-247-3271-8