Historie a teorie ošetřovatelství Natália Beharková Ústav zdravotnických věd Faktory ovlivňující vývoj ̶ kulturní tradice ̶ vliv náboženství (zakládání špitálů) ̶ vědecké objevy, rozvoj medicíny ̶ sociální faktory a celkový stav zdraví obyvatel ̶ politické faktory a války ̶ ekonomické faktory ̶ významné osobnosti, jejich nadšení, elán a osobní nasazení „Minulost je tu od toho, abychom se z ní poučili. Ne od toho, abychom se kvůli ní neustále trápili a vymlouvali se na ní.“ Každý den s citáty „Až sestry poznají, co bylo vykonáno před nimi, teprve pak mohou zhodnotit, co vykonaly sami.“ Kavková, 2000, s. 5 Historie ošetřovatelství ve světovém kontextu – pravěk ̶ Archeologické nálezy – info o zdr. stavu populace ̶ Nejstarší léčebné postupy – využití instinktů (odstraňování cizopasníků, vysávání, lízání, tření postižených míst, zvracení po konzumaci nevhodné stravy), sbírání zkušeností, talentovanější se stali léčiteli; šamani a kouzelníci se domnívali, že příčina zdr. problémů pochází od nadpřirozených bytostí (bozi, démoni), popř. lidí, kt. škodí (uhranutí, prokletí), konstelace hvězd a komet → magické rituály Historie ošetřovatelství ve světovém kontextu – starověk Starověké lékařství orientálních civilizací: ̶ vycházelo z pravěkého léčitelství ̶ kněžské lékařství navazovalo na pravěký šamanismus. Kněží, kteří byli nositeli většiny znalostí, spojovali racionální a religiózní přístup k léčení. ̶ nemoci (mimo Číny) – považovány za trest od bohů za provinění → od toho se částečně odvíjelo i léčení ̶ prohloubení znalostí z anatomie a fyziologie člověka → vývoj medicíny ̶ Lékařství jednotlivých civilizací se výrazně lišilo úrovní, přístupem a také chápáním nemoci. Historie ošetřovatelství ve světovém kontextu – starověk Čínské lékařství ̶ racionální charakter a chápání příčin nemoci ̶ příčina nemoci = porušení hygienických pravidel (vycházelo se z představy, že nemoc do těla vniká ústy) ̶ 3. tisíciletí př. n. l. vznikaly první spisy o lékařství (léčivá žeň-šen), akupunktura ̶ na dvoře císaře působili dvorští lékaři, kteří vyučovali lékařství, studium obsahovalo mnoho obtížných zkoušek a trvalo maximálně 9 let, již v této době byly zřizovány útulky pro nemocné. Historie ošetřovatelství ve světovém kontextu – starověk Indie ̶ lékařské spisy z oblasti anatomie, patologie, farmakologie a chirurgie ̶ po vzniku buddhismu (asi 6. stol. př. n. l.) – zakládání nemocnic, buddhistických klášterů, které se staraly o nemocné. Historie ošetřovatelství ve světovém kontextu – starověk Mezopotámie ̶ nerozlišovali mezi vědou a magií: při nemoci „lékaři předepisovali magické formulky, kt. má nemocný odříkávat i léčebné postupy ̶ Diagnostická příručka – nejrozsáhlejší babylonský text, obsahuje seznam lékařských symptomů a detailních popisů empirického pozorování, dle symptomů diagnostikuje a činí prognózu přežití, th. prostředky: obvazy, byliny, krémy Historie ošetřovatelství ve světovém kontextu – starověk Starověky Egypt ̶ na svou dobu velice pokročilé ̶ 13 lékařských papyrů (zejména Ebersův 1550 př.n.l. vědomosti o léčivých rostlinách a Smithův papyrus) Tři skupiny lékařů, kt.: ̶ podávali léky ̶ využívali magii ̶ chirurgové (používali dlahy, obinadla, tampony) Ebersův papyrus Edwin Smith papyrus https://www.egyptprivatetourguide.com/wp-content/uploads/2017/01/Ancient- Egyptian-Medicine-what-is-Ebres-Papyrus.jpg Figure 1 | On the myth of the Edwin Smith papyrus: is it magic or science? | SpringerLink Historie ošetřovatelství ve světovém kontextu – starověk Starověké Řecko eposy Ílias a Odysseia – zda lidé onemocní, uzdraví se a nebo zemřou – rozhodnutí bohů (v eposech se objevuje i racionální léčba založená na zkušenostech). Asklépios lékař – pozdější bůh lékařství (jeho jméno se stalo synonymem pro starořeckého lékaře, byly po něm pojmenovány starořecké léčebné chrámy – Asklépia), měl několik dětí ▲Hygieia (bohyně zdraví a čistoty), Aiglé (bohyně dobrého zdraví), Panakeia (všeléčící, osvoboditelka od všech bolestí), Iasó (bohyně léků a způsobů léčení), Akesó (bohyně hojení nemocí) syn Telesforos představuje síly uzdravení. ̶ 1 had symbolizuje jednu cestu k vyléčení Asklépios – Wikipedie (wikipedia.org) Asklépion Kos Historie ošetřovatelství ve světovém kontextu – starověk Starověké Řecko Hippokratés a jeho žáci praktikovali zcela racionální lékařství, kde již nebylo žádné místo pro pověry a kouzla, při léčbě vycházeli z teorie čtyř tělesných šťáv, velký význam přikládali diagnóze podložené důkladnou anamnézou pacienta. Lékaři – zkoumali u nemocného TT, P, D, prohlíželi vlasy, nehty, ochutnávali moč a krev, studovali stolici, zvratky a různé tělesné tekutiny. Hippokratés a rodina, dílo, fakulta, místa působení (kos-web.cz) Historie ošetřovatelství ve světovém kontextu – starověk Starověký Řím − přejímali poznatky Řeků − působili zde řečtí lékaři Galénos − veřejné zdravotnictví na dobré úrovni, nemocnice (nejprve pro otroky, později pro ostatní) a zařízení pro nemocné a chudé − stát se staral o výuku nových lékařů tím, že platil lékaře, kteří pak zdarma přednášeli chudým studentům https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f5/Galen_detail.jpg Historie ošetřovatelství ve světovém kontextu – středověk Byzantská říše ̶ lékaři navazovali na Hippokrata a Galéna ̶ nebyla úplně racionální a při léčení byla praktikována magie ̶ význam – péče o nemocné ̶ Basileios Veliký – 1. xenodochium (útulek pro pocestné, chudé a nemocné), zárodek středověkého špitálu Historie ošetřovatelství ve světovém kontextu – středověk Klášterní medicína − v Evropě období od 6. do 12. století, − díla o lékařství vznikala a byla přechovávána v klášterech − péče o nemocné ovlivněná křesťanstvím, které se tehdy v Evropě postupně rozšiřovalo ← nové náboženství bylo spojené s láskou k bližnímu, pomoc a soucit s trpícími. Hildegarda z Bingenu na iluminaci rukopisu Scivias Vývojové linie ošetřovatelské péče a ošetřovatelství ➢ neprofesionální/laická péče ➢ charitativní péče ➢ profesionální péče Neprofesionální/laická péče ̶ historicky nejdelší ̶ někdy nazývána i sebepéče ̶ vnitřní potřeba pečovat o sebe, své zdraví a zdraví svých blízkých → souvislost s přežitím jedince, rodiny i sociální skupiny ̶ ženy – generační předávání vědomostí – ošetřování v domácnosti – přírodní zdroje Charitativní ošetřovatelství − vývoj spolu s křesťanstvím − 10. století – počátky řádového ošetřovatelství − k opatrovnictví přiváděly ženy náboženské pohnutky − péče orientovaná na specifickou skupinu lidí – nemocných, chudých, trpících, opuštěné děti, jedinci odkázaní na pomoc jiných − charitativní oše. péče/řádové opatrovnictví – saturace základních potřeb života − charitativní domy – realizace opatrování − ošetřování nemocného – chápáno jako akt morální, humánní pomoc člověku − zakládání mnišských řádů, klášterů, útulků, hospitálů a nemocnic − při klášterech vznikaly špitály (omezené na pár lůžek) – poskytování křesťanské pomoci bližnímu, základy klášterní medicíny spojené s péčí o zákl. potřeby nemocných, trpících lidí − v klášterech – poskytování 1. cílené organizované oše. péče tělesně a duševně nemocným Rozdělení křesťanských řádů: církevní, rytířské a světské Evangelické počiny – farář Theodor Fliedner z Kaiserwerthu (u Düssldorfu) zlepšení podmínek dětí a mládeže, založil školu pro výuku ručních prací, mateřskou školu a seminář pro učitelky MŠ, 1836 Vyučovací zařízení pro evangelické ošetřovatelky, zakládal špitály po celém světě (Jeruzalém, Istanbul, Alexandrie apod.) Česká diakonie ustanovena 1903, 1912 poskytování ošetřovatelské služby v rodinách Profesionální péče ̶ organizovaná léčebná péče – od konce 19. století ̶ vliv – války, rozvoj medicíny, společenské situace, význam hygieny pro zdraví Florence Nightingale (1820-1910) Významné osobnosti ošetřovatelství ve světě ̶ nejvýznamnější osobnost v historii ošetřovatelství ̶ studovala ošetřovatelské systémy v Anglii, Německu a Francii ̶ získala poznatky a zkušenosti o péči o nemocné ̶ vyslána na západní frontu s vyškolenými ošetřovatelkami Krymská válka 1853–1856 ̶ Krymská válka – Wikipedie (wikipedia.org) ̶ zavedla hygienická opatření, pravidelné stravování ̶ všechny údaje a skutečnosti evidovány ̶ pokles úmrtnosti v lazaretu ze 42 % na 2,2 % ̶ sestrou může být jen vzdělaná, inteligentní, samostatná tvořivá bytost Florence Nightingale – zakladatelka moderního ošetřovatelství a zdravotní sestra, která dokázala zachránit tisíce životů https://fameplay.tv/florence-nightingale-zakladatelka-moderniho-osetrovatelstvi-a-zdravotni-sestra-ktera-dokazala-zachranit-tisice-zivotu Video o F.N. https://www.youtube.com/watch?v=Frow559jWSE Ze života … ̶ narozena ve Florencii v aristokratické rodině, žila v Anglii ̶ vzdělání otec, cestování po Evropě ̶ 1851 studovala ošetřovatelství (Protestant Diakonia, Kaisersworth, Nemecko) ̶ 1853 superintendent (Hospital for Invalid Gentlewomen, London) ̶ 1854 účast v Krymské válce ̶ 1859 první učebnice ošetřovatelství Notes on Nursing (Zápisky o ošetřovatelství) ̶ 1863 publikace Notes on Hospitals (Zápisky o nemocnicích) ̶ 1860 založila ošetřovatelskou školu a domov pro sestry (St. Thomas's Hospital, London) ̶ 1908 vyznamenáni za zásluhy (král Edward VII) Popis modelu ̶ nezamýšlela vytvořit model nebo teorii ̶ řešila problém: OŠETŘOVATELSTVÍ Co je Co není Ošetřovatelství není vymezováno ani formulováno lékařským rozhodnutím Sestra jako odborník ne zcela závislý na lékaři Vědecká stránka Nightingale ošetřovatelství spočívá ve: Ošetřovatelství a ošetřovatelské aktivity ̶ využití statistiky, pozorování ̶ cílené intervence (hygiena, logistika, komunikace) ̶ administrativa a řízení ̶ vliv na veřejné zdraví Základní cíl – zajištění nejlepších podmínek osobám pro podporu a posílení zdraví a prevence nemocí Důraz kladen na pozorování pacienta Ošetřovatelská teorie ̶ zaměřena na prostředí, které chápala z tělesného, emočního a sociálního aspektu ̶ zajímala se o zdravé prostředí, které je nezbytnou podmínkou účinné ošetřovatelské péče ̶ zdravé prostředí obsahuje 5 základních součástí: čistý vzduch, čistá voda, vyhovující kanalizace, čistota a světlo ̶ teorie prostředí je doplněna i o problematiku týkající se tepla, ticha a diety ̶ zaměřena na pacienta = osoba v prostředí, ve které se má uzdravovat ̶ doporučuje ošetřování, které má u pacienta podněcovat způsob, jak se má v případě, že je to možné, starat se o sebe, jak má sestra s pacientem spolupracovat při jeho uzdravování ̶ je zaměřena na zdraví (jako stav pohody a schopnosti využít možnosti pacienta) ̶ zdraví se má udržet prostřednictvím prevence onemocněním a kontroly prostředí Florence Nightingale – Environmentální model Prostředí ̶ je odrazem momentálního stavu společnosti ̶ fyzikální prostředí je hlavní zdroj infekce, nečistota a vlhkost jsou hlavní původci nemocí ̶ zdravé je nezbytné pro správné ošetřování Zdraví je to nejcennější, co každý člověk má. Nemoc je reparativní proces, kterým reaguje příroda na nesprávný způsob života jedince. Ošetřovatelství: ̶ zahrnuje úpravu prostředí, výživy a zachování energie nemocného ̶ není vymezeno ani formulováno lékařským rozhodnutím Sestra je vzdělaný, tvořivý a samostatný odborník, který není zcela závislý na lékaři Asumpce Florence Nightingale – Environmentální model Hlavní jednotky Cíl ošetřovatelství zajistit pacientovi přežití nebo alespoň zmírnění utrpení a ulehčení umírání Pacient potenciálně každý jedinec; stává se ním v situaci, kdy je odkázán na pomoc sestry; osoba v prostředí, ve kterém se má uzdravovat, je pasivní, ovlivňován sestrou a prostředím Role sestry pomoc pacientovi dosáhnout optimální stav Zdroj potíží prvky prostředí (nečistota, vlhkost, chlad, tma, zápach, hluk) Ohnisko zásahu zabezpečení 5 složek zdravého prostředí Způsob zásahu úprava prostředí Důsledky zlepšení prostředí a co nejlepší zdravotní stav pacienta Florence Nightingale – Environmentální model Prostředí Pět komponentů: • Čistý vzduch • Čistá voda • Funkční kanalizace • Čistota – osobní, prostředí • (Sluneční) světlo + teplo + strava + poloha + zvukové podněty (vhodné podporovat, nevhodné eliminovat → ticho léčí ̶ preferovala spíš fyzické (přírodní) aspekty prostředí ̶ neoddělovala fyzické emoční (psychické) a sociální prvky prostředí pacienta Zapracované do ošetřovatelských intervencí Florence Nightingale – Environmentální model psychologické Prostředí sociální Spojovací článek – KOMUNIKACE ̶ s pacientem ̶ lékařem ̶ rodinou Popsala pravidla správné a účelné komunikace ̶ komunita a sociální prostředí musí být pojímány spolu s konkrétním pacientem ̶ zdůrazňovala význam makrosociálních struktur (vliv a podíl státu na reformách zdravotnictví, sociální podpora chudých nemocných a raněných vojáků) i mikrosociálních Florence Nightingale – Environmentální model Souhrn pro praxi ̶ udržovat čerstvý vzduch (větrání) ̶ používat vždy čistou vodu ̶ používat světlo v místnosti, nejlépe přímé sluneční ̶ dbát na čistotu prostředí (špína je zdroj infekcí) ̶ dbát o osobní čistotu (neumytý člověk je ohrožený infekcí) ̶ funkční kanalizace (nefunkční způsobuje epidemie) ̶ udržovat kontinuální teplotu v místnosti (vytápěním, větráním, vhodným umístěním lůžka v místnosti) ̶ vhodné zvukové podněty, bránit hluku ̶ Dbát na složení stravy, dietní omezení podle druhu onemocnění, časový harmonogram stravování Florence Nightingale – Environmentální model Sestra je zodpovědná za prostředí i tehdy, když v něm není fyzicky přítomna. „Je to věcí velmi zajímavou, vidíme-li, jak téměř každý nemocný ležící v posteli obličej má obrácený ku světlu, právě jako rostlina, která své listy vždy po slunci obrací.“ Souhrn pro praxi Florence Nightingale – Environmentální model Florence Nightingale and other nurses with a patient during the Crimean War Photo: Universal History Archive/Getty Images https://www.biography.com/.image/c_limit%2Ccs_srgb%2Cq_auto:good%2C w_700/MTcxMjcwMDk4NjcyMTY2ODk0/gettyimages-113448223.webp https://www.readingmuseum.org.uk/sites/default/files/styles/main_image__r/public/images/Crimean_War%3B_Florence_Nightingale _going_around_the_wards_at_Wellcome_M0003645%20%281%29.jpg?itok=6E_PyIPs 12. květen = Mezinárodní den sester Dáma s lampou ̶ připomenutí narození Florence Nightingale, anglické ošetřovatelky a zakladatelky profesionálního ošetřovatelství a povolání sester ̶ ruský lékař, chirurg, generál ̶ profesor univerzity v Petrohradě ̶ význam ženy při ošetřování raněných ̶ ošetřovatelská činnost – krok k řešení ženské otázky ̶ prvních třicet ruských vyškolených ošetřovatelek ̶ 1847 použil jako první chirurg na světě éter při operaci v polních podmínkách ̶ vynalezl vlastní techniku užití sádry při léčení zlomenin. Nikolaj Ivanovič Pirogov (1810 – 1881) Významné osobnosti ošetřovatelství ve světě ̶ obchodník a bankéř ̶ zakladatel Mezinárodního červeného kříže 1864 ̶ organizace zajišťující první pomoc raněným ̶ odbornou průpravu laických ošetřujících osob Henri Dunant (1828 – 1910) Významné osobnosti ošetřovatelství ve světě https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/06/Battaglia_di_Solferino_%28Henry_Dunant%29.jpg Myšlenka: péče o raněné ve válkách a ochrana zdravotnického personálu únor 1863 Mezinárodní výbor pro pomoc raněným vojákům – od roku 1876 Mezinárodní výbor Červeného kříže. https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/43/Committee_of_Five_Geneva_1863.jpg 8. květen den narozenin A. D. = Světový den Červeného kříže a Červeného půlměsíce Začátky ošetřovatelství v ČR − 10. století – vláda knížete Boleslava (935 – 967) − na území Prahy vznikají první hospice (útulky pro chudé, nemajetné, nemocné osoby – civilní sestry poskytovaly charitativní pomoc v saturaci základních potřeb) − náboženské řády a kongregace – pomoc trpícím a potřebným → zakládání špitálů (1. špitál v Týně – tč. Staroměstské náměstí, o 12 osob pečovalo 7 žen) Týnský dvůr (Ungelt) na konci 19. století Týn ohrada, ohrazené místo Ungelt povinné clo ̶ dcera Přemysla Otakara I a druhé manželky Konstancie Uherské, mladší sestra Václava II ̶ patronka českého ošetřovatelství ̶ r. 1233 – klášter sv. Haštala i špitál ̶ 12. 11. 1989 svatořečení první žena, která: ̶ založila mužský řád, ̶ český ošetřovatelský řád, ̶ založila špitální bratrstvo – papežem uznáno za samostatný ošetřovatelský řád: Řád křižovníků s červenou hvězdou ̶ vypracovala účelný systém a konkrétní pravidla pro ošetřování nemocných ̶ celý život zasvětila péči a pomoci o chudobné a nemocné. Svatá Anežka Česká Přemyslovna (1211-1282) Začátky ošetřovatelství v ČR 10. století ̶ česká šlechtična a zakladatelka klášterů a špitálů ̶ 1907 prohlášení za blahoslavenou ̶ 1995 papež Jan Pavel II. – vyhlášení za svatou Svatá Zdislava z Lemberka (1220 – 1252) Začátky ošetřovatelství v ČR http://e-obzor.cz/wp-content/uploads/2014/07/024.jpg ̶ dcera českého a polského krále Václava II. a Guty Habsburské ̶ manželka Jana Lucemburského ̶ r. 1317 – klášter dominikánek Hortus regia, tvrz s věží (klášter u sv. Anny) Eliška Přemyslovna Začátky ošetřovatelství v ČR Karolína Světlá 24. února 1830 - 7. září 1899 − Johanna Rottová − česká spisovatelka, věnovala se emancipačnímu hnutí – zlepšení sociálního postavení žen a dívek − 1871 – založení Ženského výrobního spolku, účel: opatřit práci nemajetným ženám (nejčastěji vdovy po vojácích rakousko-pruské války) → zřízení obchodní a průmyslové školy a kurzy pro vychovatelky a ošetřovatelky − svým smýšlením ovlivnila vznik 1. ošetřovatelské školy Eliška Krásnohorská 18. listopad 1847 - 26. listopad 1926 − Alžběta Pechová − básnířka, spisovatelka, překladatelka − založení 1. dívčího gymnázia Minerva (1890) − s K. Světlou přispěla ke vzniku 1. ošetřovatelské školy PhDr. Alice Masaryková 3. květen 1879 Vídeň – 29. listopad 1966, Chicago, USA − veřejná činitelka, bojovala za zlepšení sociální situace a vzdělávaní žen − Československý červený kříž (1919) – 20 let byla předsedkyní, za jejího působení vyvíjela organizace rozsáhlou zdravotnickou, charitativní a sociální činnost. − angažovala se v ošetřovatelském školství, založila Českou ošetřovatelskou školu, aktivně podporovala vzdělávání ošetřovatelek a financování školy, − její zásluhou přijely do Prahy v roce 1920 tři americké sestry (pomáhaly vybudovat na vysoké úrovni ošetřovatelskou školu v Praze) − 1. česká ošetřovatelská škola byla po mnoho let zdrojem dobře vzdělaných diplomovaných sester nejprve pro Všeobecnou nemocnici v Praze, později pro další zdravotnické služby v nemocniční i v komunitní péči na celém území republiky − s pražskou ošetřovatelskou školou byla spjata po celý život – pravidelně se účastnila sjezdů absolventek, předávání diplomů a dalších významných událostí až do r. 1948, kdy byla nucena odejít do ústraní. Doc. PhDr. Marta Staňková, CSc. 12. únor 1938 Boskovice - 13. říjen 2003 Praha − 1953 studovala na SZŠ ve Svitavách, − po maturitě a snaze studovat LF se zaměstnala jako zdravotní sestra, − po 3 letech byla vyslána na 1 rok studovat Vyšší ošetřovatelskou školu v Praze, po návratu začala na SZŠ učit jako sestra instruktorka (pedagogická dráha) začala již dálkově studovat obor péče o nemocné – psychologie na Karlově univerzitě − 1968 oddělení péče o nemocné III. Interní klinika Všeobecné fakultní nemocnice 30 let − po pádu komunistického režimu – pracovala v mezinárodních sesterských organizacích, zasloužila se o informovanost českých sester o moderních trendech v ošetřovatelství − rozvoj ošetřovatelského vzdělávání, autorka koncepce ošetřovatelství v ČR, zajímala se o historii ošetřovatelství − rozvoj ošetřovatelství chápala jako „nutný prostředek ke zkvalitnění péče o pacienta, partnerství a týmovost práce všech zdravotnických profesí.“ − za celoživotní práci byla oceněna Sestra roku 2001 − Bohatá publikační činnost 160 odborných článků, 4 ošetřovatelské učebnice, spoluautorka 51 monografií/učebnic a skript Vzdělávání sester v ČR − 1874 První česká ošetřovatelská škola v Praze (1. škola v Rakousko – Uhersku, trvání 7 let) − 1916 Česká (zemská) škola pro ošetřování nemocných při Všeobecné nemocnici v Praze − 1920 Česká zemská škola pro ošetřování nemocných na 10 let pod správu ČSČK (Miss M. G. Parsons + 2 další americké sestry (zásluha A. Masarykové) začátek koncepce výuky a výchovy ošetřovatelství (r.1931 přejmenování Česká státní ošetřovatelská škola v Praze) − 1922 ošetřovatelská škola pro dětské sestry Praha – Krči nemocnice – zřízení oddělení Ochrany matek a dětí, délka studia: 1 rok – ↓ zájem = půlroční sociální postavení sester: − ↓ příjem, bydlení a strava v nemocnici, − v době osobního volna – propustky z nemocnice, − pracovní doba 70-90 hod/týden, Vývoj zdravotnického školství v letech 1948 –1960 − Zákon č. 95/1948 o jednotné škole − Zákon č. 103/1951 o jednotné léčebně preventivní péči − 1951 – 3 roky, 11 oborů SZP − 1953 školy do působnosti ministerstva zdravotnictví − 1956/1957 – abiturientské studium Vysokoškolské vzdělávání sester − 1960 vznik VŠ studia pro sestry při III. interní klinice 1. LF UK v Praze (dálkové) − 1981 (denní) − 1987 – jednooborové dálkové − 2004 vstup do EU – změny ve vzdělávání a legislativě VLIV HOPE (Health Opportunities for People Everywhere) − 1990 monitorování situace, výsledky − zásadní obsahové změny, důraz kladen na společenskovědní předměty, rozšíření psychologie, komunikace, psychologie, etiky − 1991 září Modra – vzorový kurz − 1992/1993 – změna v obsahu a ve struktuře vzdělávání jednotlivých oborů SZP − ŽS – porodní asistentka − zánik DS + ZS, vznik VS (4leté + 2leté PKS) − RP – ergoterapeut, fyzioterapeut − zubní technik − dentální hygienistka − 1. 10. 1996 Kompetenční zákon převádí zdravotnické školy pod MŠMT − 9. 4. 1998 Koncepce českého ošetřovatelství (později Věstník 9/2004, nyní Věstník 6/2021) − 1. 9. 2000 vznik odboru ošetřovatelství na MZ ČR (www.mzcr.cz) − Evaluační mise EU – duben 2002 Studijní program: Ošetřovatelství Obor: všeobecná sestra, porodní asistentka ➢ 2001/2002 − Jihočeská univerzita, České Budějovice, − Ostravská univerzita, Ostrava ➢ 2002/2003 − 3. LF UK Praha, LF MU Brno, LF UP Olomouc, − Soukromá vysoká škola Dr. Ilony Mauritzové v Plzni − Pardubická univerzita, Pardubice − VZŠ Duškova, Praha Zahájení vzdělávání VS na LF MU ̶ prof. MUDr. J. Vorlíček, CSc., tehdejší děkan LF MU podporoval vzdělávání sester, garant studia doc. Kyasová (přijata jako asistentka II. IHOK FNB a LF MU, zde i 1. zázemí pracoviště ̶ ak. rok 1999/2000 studium pod Klinikou interní, geriatrie, ošetřovatelství a praktického lékařství, přednostka prof. MUDr. Kubešová, CSc. ̶ výuka i zaměstnanci se několikrát stěhovali do různých prostor po městě Brně ̶ 1. 5. 2005 ustanovena Katedra ošetřovatelství – vedoucí doc. Kyasová ̶ 1. 8. 2019 Katedra ošetřovatelství a porodní asistence – přednosta prof. Pokorná ̶ 1. 9. 2021 Ústav zdravotnických věd Další vzdělávání sester − 1960 Střediska pro další vzdělávání SZP − 1963 Ústav pro další vzdělávání SZP (ÚDV SZP) − 1986 Institut pro další vzdělávání SZP (IDV SZP) − 1991 Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví (IDVPZ) − 2003 Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů (NCO NZO) Vstup ČR o EU ̶ 1. 4. 2004 - Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních) ̶ 2004 koncepce ošetřovatelství Věstník 9/2004 (zavedení OP, nyní Věstník 6/2021) Záchranářství ̶ 36 lidí z toho 3 zdravotníci ̶ zasahovali zejména u povodní a požárech ̶ členové jsou označeni červeno-bílou stuhou na levé paži, později sborovým odznakem „Ochrániti, co jest ochrany hodno, zachránit v každém druhu nebezpečí jak životy lidské, tak i majetek spoluobčanů dobrovolně, neohroženě a nezištně.“ ̶ Historie ZZS HMP – Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy ̶ Video: https://youtu.be/o0R6s2O65v0 ̶ dobré jméno a věhlas – zakládání organizací v Opavě, Olomouci, Lvově ̶ 22. 10. 1890 – 1. oficiální sídlo – dolní část Václavského nám. schválení nových stanov, získány první dopravní prostředky a zavedena nepřetržitá služba 1857 – Pražský dobrovolný sbor ochranný Historie ZZS ̶ ve velkých městech mají záchranné služby tradici často přesahující 100 let začátek 70. let minulého století: ̶ počátky moderní historie záchranné služby v ČR, jak ji známe dnes, ̶ zřízení celostátně jednotné tísňové linky 155 (spolu s linkami 150 a 158) a spolu s nimi i stanice Rychlé záchranné služby u tehdejších Ústavů národního zdraví ̶ 80.-90. min. století – jednotlivé stanice organizovány nejprve při nemocnicích, později na úrovni okresů ̶ 1. 1. 2000 – vznik nového krajského uspořádání = rozhodnutí, že záchranné služby (na rozdíl od celostátně jednotné Policie a Hasičského záchranného sboru) budou svěřeny do krajské působnosti ̶ 1.1.2003 – vznik 14 krajských záchranných služeb ̶ Zajištění jednotného metodického vedení je úkolem Ministerstva zdravotnictví, legislativní oporu poskytuje zejména Zákon o zdravotnické záchranné službě, který vstoupil v platnost 1.1.2012, a další navazující právní normy. Historie ZZS ̶ v každém kraji provozuje příslušná krajská záchranná služba jedno krajské zdravotnické operační středisko → zajišťuje příjem a vyhodnocování volání na tísňovou linku a operační řízení výjezdových skupin. ̶ kostru systému tvoří výjezdové základny rozmístěné tak, že zajišťují dostupnost celého území kraje do 20 minut jízdy. ̶ součástí systému je 10 základen letecké záchranné služby Zajímavosti ̶ první zmínka o sdružení, které se věnuje pouze záchraně tonoucích je až z období po 1. světové válce ̶ 1967 – založení VZS ČSČK, aktivní práce až v roce 1968 ̶ Více informací: Historie a současnost | PS Brno - Vodní záchranná služba ČČK (vzsbrno.cz) Zajímavosti Stanoviště v Československu: ̶ tým specialistů z oblasti letectví, zdravotnictví a horských služeb u Federálního ministerstva dopravy ČSSR – připravil základní koncepční materiál a následně řídil a koordinoval postupné zavádění LZS v Československu až po zahájení provozu na prvním stanovišti v Praze dne 1. 4. 1987 ̶ Pro vrtulníky se postupně vžil volací znak Kryštof, doplněný číslem dané stanice v pořadí podle vzniku ̶ 1988 Kryštof 2 (Banská Bystrica), Kryštof 3 (Poprad), Kryštof 4 (Brno) ̶ 1989 Kryštof 5 (Ostrava) ̶ 1990 Kryštof 6 (Hradec Králové), Kryštof 7 (Planá u Mariánských Lázní), Kryštof 8 (Košice), Kryštof 9 (Olomouc), Kryštof 10 (Nové Zámky) a Kryštof 11 (Bratislava) ̶ 1991 Kryštof 12 (Jihlava), Kryštof 13 (Č. Budějovice), Kryštof 14 (Žilina) a Kryštof 15 (Ústí nad Labem) ̶ 1992 Kryštof 16 (Trenčín), Kryštof 17 (Havlíčkův Brod) a Kryštof 18 (Liberec) https://zachrannasluzba.cz/wp-content/uploads/2021/01/2020_LZS_kruznice.jpg Historie zdravotnického operačního střediska (dispečinku) ̶ 20.-30. léta – zmínka o „dispečinku“ v Praze ̶ telefonní linka č. 60727, od roku 1938 2 linky „Díky přítomnosti zástupce dopravního podniku v představenstvu „sboru“ se pro hlášení začínají používat i dispečerské stojany dopravního podniku. Zde byl položen základ pro budoucí dispečerské linky a operativní řízení záchranné služby. V této době také vznikaly přímé linky do většiny pražských nemocnic, které obcházely tehdy nespolehlivou a málo kapacitní veřejnou telefonní síť.“ ̶ 1945 švýcarská firma BBC představila radiotelefon, umožňující spojení řídícího centra s posádkou ve voze ̶ 1952 – první praktické zkoušky spojení v sanitních vozech ̶ více informací: Historie ZOS – Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy (zzshmp.cz) „Po vzniku samostatné Československé republiky začíná v Brně působit Pomocná stanice spolku Československého červeného kříže se sídlem v budově spolku na náměstí 28. října č. 23. Pomocná stanice vznikla díky spolupráci vedoucích členů Dobrovolných hasičů a Československého červeného kříže v Brně s cílem rychlé pomoci raněným a nemocným. Na Hlavním nádraží byla zřízena další zdravotnická stanice, kde bylo poskytováno ošetření a podáváno občerstvení vojákům, kteří se vraceli z fronty nebo ze zajetí. Stanice na Hlavním nádraží byla v činnosti až do roku 1927. Na začátku dvacátých let neměla zdravotní služba vlastní prostředky, nemocní se do zdejších nemocnic převáželi najatými drožkami, na vozících nebo se přes město i přenášeli. V roce 1923 věnovala Dr. Alice Masaryková osobní auto značky Ford T pro převoz nemocných. V roce 1925 měla Pomocná stanice tři vozy jimiž bylo v roce 1925 převezeno 6544 osob.“ Polesná Svatava: Centralizace Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje, BP 2009 Legislativa o ZZS Zákony ̶ 374/2011 Sb. O zdravotnické záchranné službě 372/2011 Sb. O zdravotních službách 239/2000 Sb. O Integrovaném záchranném systému Vyhlášky ̶ 240/2012 Sb. kterou se provádí Zákon o zdravotnické záchranné službě 98/2012 Sb. O zdravotnické dokumentaci 99/2012 Sb. O požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb 92/2012 Sb. O věcném a technickém vybavení zdravotnických zařízení 55/2011 Sb. O činnostech zdravotnických pracovníků ̶ do roku 1990 fungovala záchranná služba v Brně pod názvem Zdravotnická záchranná a dopravní služba KÚNZ Brno (ZDZS), provozovatelem Krajský ústav národního zdraví ̶ poté provoz záchranné služby převzalo město Brno a vznikla organizace Záchranná služba města Brna – ZSmB ̶ 1. 1. 1993 – zřizovatel ZZS stát → vzniklo Středisko územní záchranné služby v Brně (od roku 2001 pod novým názvem Územní středisko záchranné služby v Brně) ̶ ZZS JMK Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje | ZZSJmK ̶ 30. 1. 2013 slavnostní otevření budovy ZZS v Brně-Bohunicích, od 27. 1. 2014 i Krajské zdravotnické operační středisko zajímavost Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje PETER JOSEF SAFAR (1924 – 2003) ̶ rakouský lékař českého původu ̶ inovátor, edukátor, humanista a vizionář ̶ dcera mu zemřela v 11 letech na astmatický záchvat ̶ „nabyl přesvědčení, že pokud mají být zachráněny životy, musí se do resuscitace zapojit laici, nejen lékaři.“ Peter Josef Safar (nih.gov) Početné zásluhy v rozvoji PP a intenzivní medicíny: ̶ vynalezl koncept kardiopulmonální resuscitace (resuscitace dle ABC) ̶ spoluzakladatel první Asociace medicíny katastrof ̶ navrhl první resuscitační „Anču“ ̶ kolegové jeho týmu navrhli první design interiéru sanitního vozu ̶ … ̶ 3x nominován na Nobelovu cenu za přínos pro medicínu Literatura ̶ Dějiny lékařství Dějiny lékařství – Wikipedie (wikipedia.org) ̶ Systém zdravotnické záchranné služby v ČR Systém zdravotnické záchranné služby v ČR – ZACHRANNASLUZBA.CZ ̶ ZZS JMK Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje | ZZSJmK ̶ Kutnohorská Historie ošetřovatelství, Grada: 2010