Zdraví Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav veřejného zdraví LF MU, UKB A21 Kamenice 5, 625 00 Brno Zdraví • Čistota půl zdraví, zdraví jako synonymum síly, krásy, výkonnosti… • Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody a nejen nepřítomnost nemoci nebo vady (WHO, 1948) • Model zdraví • Zjednodušená představa zdraví zahrnující jeho základní determinanty a charakteristiky • Biomedicínský (referenční hodnoty) • Celostní, behaviorální, ekologicko-sociální • Nemoc: porucha zdraví, obvykle zjistitelná objektivně, bývá vnímána nemocnou osobou a stává se předmětem zdravotnických služeb. • Individuální a veřejné zdraví • Veřejné zdraví obyvatelstva a jeho skupin, ale i chráněný veřejný zájem Veřejné zdraví • Zdravotní stav skupin obyvatelstva ve statistickém pojetí. • Zájem společnosti a prospěch z něho plynoucí, který se vždy nutně nemusí nutně překrývat s potřebami každého individua. Realizuje se v určitém kontextu politické orientace a společenského rozvoje a směřuje k řešení aktuálních problémů společnosti • Zdraví je individuální hodnota lidí, veřejné zdraví je bohatstvím společnosti. • Existence norem je projevem angažovanosti na veřejném zájmu ze strany státu, orgánů, institucí i samospráv. • Normy obsahují povinnosti v chování, zejména zákazy a omezení (povinnost adresátů něco trpět, konat nebo se něčeho zdržet), jak vyplývá z dikce právní normy, pod nebezpečím sankce. • Vyšší formou uplatňování veřejného zájmu jsou nepovinné aktivity, např. v podobě akreditací a certifikací výrobků a služeb, zde však již s přidaným cílem získání např. konkurenčních výhod. Zdraví znamená bohatství (Zdraví 2020) Výchozí stav • Nepříznivý zdravotní stav oproti evropským státům • Dlouhodobá absence nebo podfinancování populačních programů prevence • Stárnutí populace N a p o l e o n C h o l e r a 1 . s v . v á l k a 2 . s v . v á l k a C o v i d - 1 9 Historie • 1892: Ústav pro výrobu očkovací látky v Jindřichově Hradci (hrabě Černín) • neštovice • 1925: Státní hygienický ústav (dnes SZÚ v Praze) • Zákon č. 4/1952 Sb. o hygienické a protiepidemické péči • K plnění úkolů v péči o zdravé životní a pracovní podmínky, výživu lidí, zdravý vývoj mládeže a v boji proti přenosným nemocem se zřizují orgány hygienické služby • Hlavní hygienik (dosud) • Krajský hygienik • Okresní hygienik • Zákon č. 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu • Zdraví získává statut nejvyšší společenské hodnoty. Současnost • Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů • V reakci na společenský vývoj upravuje práva a povinnosti osob v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví • Veřejné zdraví definuje jako souhrn přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobu života. Odpovědnost se zde ve větší míře přenáší na subjekty (od závazných posudků a stanovisek HS směrem k návrhu vlastních postupů, jako např. provozních řádů jednotlivých oddělení zdrav. zařízení). • Zákon stanoví práva a povinnosti fyzických a právnických osob v OVZ, soustavu orgánů státní správy a působnost dalších orgánů státní správy • Státní správu zajišťují orgány ochrany veřejného zdraví (OOVZ) • Ministerstvo zdravotnictví, Krajské hygienické stanice, zdravotní ústavy a Státní zdravotní ústav • Ministerstvo obrany a ministerstvo vnitra • Při výkonu státního zdravotního dozoru dozírají, zda osoby plní povinnosti stanovené k ochraně veřejného zdraví Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví Obsah zákona o ochraně veřejného zdraví • Hlava I. práva a povinnosti osob • Pojmy: veřejné zdraví, ohrožení veřejného zdraví, hodnocení zdravotních rizik, karanténní opatření • Hlava II. Péče o životní a pracovní podmínky • Hlava III. Předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění • Díl 1. Očkování a spolupráce orgánů ochrany veřejného zdraví s poskytovateli zdravotních služeb • Díl 2. Ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace • Díl 3. Postup při zjištění výskytu infekčního onemocnění • zdravotníci • Díl 4. Podmínky vyšetřování nákazy vyvolané virem lidského imunodeficitu • Hlava IV. Další povinnosti osob • Hlava V. Státní správa v ochraně veřejného zdraví Hlava II.: Péče o životní a pracovní podmínky • Díl 1: Voda a výrobky přicházející do přímého styku s vodou, chemické látky, chemické směsi a vodárenské technologie, koupaliště a sauny • Díl 2: Podmínky pro výchovu, vzdělávání a zotavení dětí a mladistvých, podmínky vnitřního prostředí stavby a hygienické požadavky na venkovní hrací plochy pro hry dětí • Díl 3: Hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a některých zařízení sociálních služeb • Díl 4: Hygienické požadavky na výkon činností epidemiologicky závažných a ubytovací služby • Díl 5: Hygienické požadavky na předměty běžného užívání • Díl 6: Ochrana před hlukem, vibracemi a neionizujícím zářením • Díl 7: Ochrana zdraví při práci • Díl 8: Nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi Ochrana veřejného zdraví ve státní správě • Ministerstvo zdravotnictví ČR o Zřizuje služební místo hlavního hygienika České republiky, který má postavení vrchního ředitele sekce. Hlavní hygienik řídí a kontroluje výkon státní správy v ochraně veřejného zdraví • Krajské hygienické stanice o Jsou správními úřady podle Zákona č. 234/2014 Sb. O státní službě. Zřizují se v krajských městech a na území hl. m. Prahy a se souhlasem MZ ČR mohou zřizovat územní pracoviště o u poskytovatelů zdravotních služeb státní zdravotní dozor zaměřený na dodržování hygienických a protiepidemických opatření. o V přípravě je nový koncept tzv. Státní hygienické služby • Zdravotní ústavy o Jsou zdravotnickými zařízeními o Zajišťují vyšetřování a měření složek životního a pracovního prostředí a další služby oOčekávaná transformace do podoby tzv. státní hygienické služby (2025?) Prevence Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav veřejného zdraví LF MU, UKB A21 Kamenice 5, 625 00 Brno Prevence • „Zdraví nevzniká v nemocnicích, ale všude tam, kde lidé žijí a pracují, odpočívají a stárnou“ (Zdraví 2020). • Základem prevence je představa, že aktivním ovlivňováním determinant zdraví lze dosáhnout zlepšení zdraví u jednotlivců i komunit (snížení incidence i prevalence nemocí). • Ochrana zdraví: vytváření zdravých životních a pracovních podmínek • Podpora zdraví: souhrn činností pomáhajících lidem zlepšovat své vlastní zdraví • Typy prevence 1. Primární: předcházení expozice nepříznivým determinantám nemocí (chování, prostředí, genetika) • Úloha státu, hodnocení a řízení rizik • Výchova ke zdraví, změna životního stylu 2. Sekundární: detekce pre-symptomatických stádií nemocí (screening) • Zdravotnictví 3. Terciární: znovunastolení zdraví, pokud již nemoc propukla, redukce komplikací • Zdravotnictví, sociální služby 4. Kvarterní: zamezení nadměrným nebo nepotřebným intervencím 5. Kvintetní prevence: zamezení nepravdivým informacím a dezinformacím Hlavní preventivní programy • Zdraví pro všechny v 21. století - Zdraví 21 (2002) • 21 dílčích cílů ke snížení zdravotních Nerovností způsobených působením nepříznivých determinant zdraví (kouření, výživa, alkohol, pohybová aktivita, stres, pracovní prostředí) • Kritika: přílišná ambicióznost • Realizační programy SZÚ: Škola podporující zdraví, Podnik podporující zdraví • Zdraví 2020 –Národní strategie ochrany a podpory zdraví (2014) • Stabilizace systému prevence nemocí a ochrany a podpory zdraví • Ochrana zdraví: vytváření a ochrana zdravých životních podmínek • Podpora zdraví: činnosti pomáhající lidem zlepšovat své zdraví • Zdraví 2030 (2017) • Cíle: Ochrana a zlepšení zdraví obyvatelstva, Optimalizace zdravotnického systému, Podpora vědy a výzkumu Screeningové programy • Národní screeningové centrum - ÚZIS ČR • Screening karcinomu prsu – MAMA.CZ • Screening karcinomu děložního hrdla – CERVIX • Screening kolorektálního karcinomu • Novorozenecký screening • Metabolické vady (fenylketonurie…) • Pilotně: spinální svalová dystrofie a těžké kombinované imunodeficience • Pilotně: Program časného záchytu karcinomu plic • Na základě odborných doporučení • PSA – specifický prostatický antigen • Obecně: vyšetření u PL a PLDD Zdravotní rizika Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav veřejného zdraví LF MU, UKB A21 Kamenice 5, 625 00 Brno Riziko ve smyslu epidemiologické metody práce • Pravděpodobnost nepříznivé události • Epidemiologický ukazatel • Relativní riziko v kohortových studiích • Podíl incidencí mezi exponovanými a kontrolními skupinami • Odds Ratio („poměr šancí“) ve studiích případů a kontrol • odhad relativního riziko, kdy relativní riziko nelze vyčíslit (neznáme výskyt v celé kontrolní skupině) • Atributivní riziko • Velikost příspěvku studovaného faktoru k celkovému populačnímu riziku • Např. jako podíl jednotlivých determinant na zdraví ze snímku č. 2 Riziko ve smyslu ochrany zdraví • Nebezpečí • Charakterizuje vlastnosti agens • Patogenita, toxicita... •Riziko • Určuje statistickou pravděpodobnost nepříznivé změny zdravotního stavu • P = 0 … 1 • P = 0 % … 100 % … MŮŽE… Hodnocení zdravotních rizik (Risk Assessment) 1. Identifikace nebezpečí: může agens (též činitel, aktivní původce) poškodit zdraví? 2. Vztah dávka – účinek: jaký je numerický vztah mezi velikostí expozice a následkem na zdraví? 3. Hodnocení expozice: jak významný je kontakt jedince/populace s agens? 4. Charakterizace rizika: lze potvrdit předpoklad nepříznivého účinku agens na zdraví?