Zvuk a hluk
MGR. ALEŠ PEŘINA, PH. D.
ÚSTAV VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ LF MUNI
Fyziologie slyšení
Fyzikální podstata hluku
Zvuk
◦ mechanické kmitání pružného prostředí
◦ Hz (Hertz): počet kmitů za sekundu
◦ Frekvenční rozsah slyšení u člověka: 16 Hz - 16 kHz
◦ Infrazvuk: 1 až 16 Hz
◦ Ultrazvuk: > 8 kHz
Hluk
◦ každý zvuk, který působí škodlivě, rušivě nebo nepříjemně
"Musím se přiznat, že ani já jsem tomu nevěřil,“ říká Jiráska. Výsledky
měření jsou ale podle něj jednoznačné. Nutno ale říci, že všechny
naměřené hodnoty jsou podlimitní. To znamená, že žádné hlukové
normy nepřekračují. I proto prý hučení slyší málokdo. V populaci je
prý totiž jen asi 6 procent lidí, kteří dokáží toto hučení vnímat.“
[TN.CZ, 17. 4. 2009]
Zdravotní účinky hluku
Na sluchový orgán (přímo úměrně absorbované energii)
◦ Akutní akustické trauma
◦ Dočasné zvýšení sluchového prahu → chronická porucha sluchu z hluku
Systémové účinky (u hluků s emoční složkou nelze stanovit
bezpečnou intenzitu)
◦ Rušení spánku : poruchy usínání, zkracování REM-fáze, u osob spících v hlučném prostředí
vazokonstrikce, vyšší tepová frekvence a krevní tlak
◦ Zvýšené riziko kardiovaskulárních nemocí: Osoby exponované hladinám hluku nad 65 dB
(A) mají zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění (hypertenze, ICHS), experimentálně ověřeno.
Zdravotní účinky hluku
Systémové účinky II.
◦ Psychická onemocnění: Není prokázáno, že by hluk způsoboval psychická onemocnění, avšak u
predisponovaných osob může expozice nadměrnému hluku onemocnění spustit nebo zhoršit.
◦ Snížení kognitivních funkcí
◦ Poruchy chování: Hněv, pocity zklamání, nespokojenost, odcizení, neochota pomoci, depresivní a úzkostné stavy,
roztržitost, agitovanost, vyčerpání
Jiné: Imunitní systém, onemocnění zažívacího traktu, nižší porodní hmotnost, opožděné
osvojování řeči u dětí
◦ Synergické účinky chemických látek (VOCs, ETS aj.)
Vnímavé skupiny osob: děti, nemocné osoby, staří lidé
Infrazvuk: zřejmě psychické účinky (tlak v uších, na hrudi, úzkosti, deprese)
Ultrazvuk: účinky na zdraví lidí nejsou známy
Zdroje a jednotky
EMISE HLUKU
Zdroje: příroda, doprava,
průmysl, činnost člověka
Šíření v pružném prostředí
schopném přenášet
mechanické kmity
IMISE HLUKU
Principem měření hluku je
porovnávání naměřené intenzity
s mezinárodně uznanou
referenční intenzitou
Měříme v decibelech: dB(A) s
korekcí na lidské ucho váhovým
filtrem A: potlačení frekvencí blízkých
infrazvuku
Jednotky hluku
Referenční akustický tlak P(0): 0,000 02 Pa
Měřený akustický tlak P(A)
10xlog [P(a)2/P(0)2]
Příklady hlukových expozic
Zdroj Zvukový
výkon [Watt]
L(A) [dB] v místě
pozorovatele
Práh slyšení u zdravého člověka při frekvenci 1 kHz 0
Šum listí 10
Noční ticho 30
Běžná konverzace, zpěv ptáků 10-5 60
Osobní automobil 80
Tramvaj (60 km.h-1) 90
Reproduktory na rockovém koncertě 100 110
Start tryskového letadla 104 120
Práh bolesti 130
Ekvivalentní („typická“) hladina
akustického tlaku
©cffet.net/noise/
Váhový filtr hlukoměru „A“ [dB(A)]
16,0 31,5 63 125 250 500 1 000 2 000 4 000 8 000 16 000
Korekce -56,7 -39,4 -26,2 -16,1 -8,6 -3,2 0 1,2 1 -1,1 -6,6
-60
-50
-40
-30
-20
-10
0
10
Korekceanalyzátoru(dB)
Kmitočet (Hz)
© ZU Brno
Objektivizace
Fyzikálním měřením (nejčastěji jako LAEq)
◦ Kalibrovaný hlukoměr
Výpočtem (hlukové mapy)
◦ Konstantní hodnoty podle ČSN
Terénní zjišťování (statistické metody)
◦ Dotazníky na míru obtěžování obyvatelstva hlukem
Hodnocení zdravotních rizik hluku
•Autorizační návod SZU Praha, 15/04, srpen 2017
•Kvalitativní hodnocení:
• účinky na sluchový orgán
• Účinky systémové
• Kvantitativní hodnocení
• Zdravotnické statistiky
• Incidence poruch spánku
• Incidence srdečně-cévních onemocnění
• Incidence cévních mozkových příhod
• DALYs (Disability Adjusted Life Years)
Výpočet DALYs
Relativně komplikovaný
Vychází z katalogu tzv. vah disabilit (míra ztráty zdraví v %, přičemž smrt = 100 %)
DALY = POČET LET PŘEDČASNÉ SMRTI + (POČET LET STRÁVENÝ V NEMOCI * DISABILITA v %)
Příklad:
Osoba XY zemřela ve věku 73 let na srdečně-cévní příhodu. Předtím trpěla hypertenzí, která
způsobila 20 % ztrátu výkonnosti. Předpokládejme standardní délku života 75 let.
DALY = (75-73) + (5* 20 %) = 2 + 1 = 3 (iterace se opakuje podle velikosti populace)
Hygienické limity hluku v chráněném
prostoru staveb (komunální hluk)
NV č. 272/2011 Sb. o ochraně před nepříznivými účinky hluku a vibrací
Životní prostředí
◦ Chráněný vnitřní prostor staveb: 40 dB(A) + korekce
Přednáškové síně, učebny, všechny
typy škol, jesle apod. zařízení
+ 5 dB = 45 dB
Lékařské vyšetřovny - 5 dB = 35 dB
Obytné prostory (noc; 22 – 06 hod.) - 10 dB = 30 dB
Nemocniční pokoje (noc; 22 – 06 hod.) - 15 dB = 25 dB
Hygienické limity hluku v pracovním
prostředí
NV č. 272/2011 Sb. o ochraně před nepříznivými účinky
hluku a vibrací
◦ Rozhoduje absorbovaná energie (LAEq 8 h)
◦ Prostory pro výrobu a skladování: 85 dB(A)
◦ > 85 dB(A)  OOPP povinné!; pozor na nebezpečí maskování výstražných
signálů.
◦ Pracoviště se zvýšené. nároky na duševní činnost: 50 dB(A)
◦ Zvláštním způsobem jsou řešeny vysokofrekvenční zdroje, nízkofrekvenční
zdroje, pulzní hluk a další případy.
Prevence
Technická opatření
◦ Omezování emisí ze zdrojů (odhlučnění)
◦ Odstranění zdroje, změna výrobní technologie
Urbanistická opatření
◦ Organizace dopravy, zřizování klidných zón
Individuální opatření
◦ Pracovní prostředí: ochrana sluchu (OOPP: vložky do zvukovodu, chrániče,
přilby), preventivní prohlídky (audiometrie)
◦ Životní prostředí – obtěžující hluk: psychoterapeutická změna postoje k hluku
◦ Organizace pracovní doby
Závěr
Nadměrný hluk poškozuje zdraví. Působí na sluchový
orgán i systémově, systémový účinek ruší spánek, má
nepříznivý vliv na kardiovaskulární systém a
psychosociální prožívání. Vstupuje do interakcí s
každodenními činnostmi lidí při práci i trávení
volného času. Je třeba identifikovat potřeby
zranitelných skupin osob a tomu přizpůsobovat
preventivní opatření.