Intenzivní ošetřovatelská péče v interních oborech II - cvičení

Cévní přístupy pro eliminační metody

Pretest II.

Výstupy z učení

Student:

umí vyjmenovat druhy cévních přístupů pro eliminační metody,
se orientuje v problematice zavádění hemodialyzačních kanyl,
zná zásady ošetřovatelské péče o jednotlivé cévní vstupy,
se orientuje v možných komplikacích cévních vstupů.

Úvod

Nezbytným předpokladem pro efektivní provedení nejen akutní eliminační metody, ale také pro léčbu pacientů v chronickém léčebném programu s nutností náhrady jejich ledvin, je zajištění kvalitního a dobře fungujícího cévního přístupu. Možností cévních přístupů je několik. K dispozici máme centrální žilní katétr (tzv. hemodialyzační), chirurgicky vytvořenou nativní arteriovenózní fistuli (AVF) a umělý arteriovenózní graft (AVG).

Mezi základní požadavky všech těchto cévních přístupů patří především:

zajištění dostatečného krevního průtoku,
možnost opakovaného a snadného použití,
snadná přístupnost,
minimální výskyt komplikací apod.

Z hlediska časové naléhavosti a trvání eliminační metody lze jednotlivé indikační skupiny rozdělit na akutní a dlouhodobou dialyzační péči. Základním cévním přístupem pro akutní hemodialýzu je netunelizovaný hemodialyzační katétr. Při předpokladu dlouhodobé hemoeliminační léčby je vhodné zvolit katétr tunelizovaný (viz dále). U pacientů v chronickém programu jsou vhodné dlouhodobé přístupy typu AVF nebo AVG.