Použití antikoagulace

Dialyzátory a mimotělní okruh jsou trombogenní, proto se pro prevenci vzniku krevního srážení v průběhu eliminačních metod používá antikoagulace. Typ a dávka závisí na stavu pacienta a dalších, především technických parametrech. Existují ale výjimky, kdy je použití antikoagulace rizikové až kontraindikované (např. krvácení, hematologická onemocnění). 

Mezi nejčastější používané prostředky proti srážení krve metody patří nefrakcionovaný heparin, nízkomolekulární hepariny a citrát sodný. Jejich použití může být jak regionální (do dialyzačního okruhu), tak systémové (do organismu). 

Nefrakcionovaný heparin patří mezi časté možnosti antikoagulace při eliminačních metodách. Většinou se aplikuje jako úvodní dávka na začátku terapie a dále buď bolusově v pravidelných intervalech nebo kontinuálně v ordinovaném ředění. Mezi nežádoucí účinky patří především krvácení, vznik rezistence při dlouhodobé aplikaci a heparin-indukovaná trombocytopenie (HIT). Výhodou je finanční dostupnost, možnost aplikace antidota, jednoduchost a možnost monitorace účinnosti (pomocí aPTT/ACT). 

Nízkomolekulární hepariny (LMWH) se používají jednorázově v úvodu terapie nebo méně často kontinuálně. Rizikem LMWH je např. jejich kumulace v organismu při vysokých dávkách. Nevýhodou je nepřítomnost antidota. 

Aplikace citrátu sodného do dialyzačního okruhu (před hemofiltr) způsobuje navázání (chelaci) kalciových iontů, které hrají důležitou roli v koagulačním procesu. Komplex citrát-kalcium se částečně eliminuje v dialyzátoru a částečně vstupuje přímo do organismu. Vzniklá hypokalcémie je korigována aplikací kalcia do návratové linky okruhu (za hemofiltr). 

Mez nežádoucí účinky CiCa antikoagulace řadíme riziko vzniku metabolické alkalózy nebo acidózy, hypernatrémie, hypokalcémie a hypomagnezémie (nutná substituce). Mezi další komplikace patří riziko kumulace citrátu (především u pacientů s jaterním selháním) a riziko hypoglykemie (u roztoků bez glukózy). 

Citrát, kalcium a magnézium se aplikují kontinuálně a jejich dávka závisí na stavu pacienta, typu terapie, použitých roztoků či stavu jaterních funkcí. Většina přístrojů má zabudovanou technickou jednotku (pumpy) pro aplikaci citrátu-kalcia. Účinnost terapie se hodnotí podle hladiny ionizovaného kalcia v mimotělním okruhu a celkového kalcia v organismu pacienta. 

Zdroj: autor 

Výhodami použití citrát-kalciové antikoagulace je jednoduchost a bezpečnost. Nevýhodou je finanční stránka. 

Tabulka 1: Možnosti aplikace antikoagulace

Antikoagulancium	Možnosti použití
Nefrakcionovaný heparin	regionálně, systémově
Nízkomolekulární hepariny	systémově
Citrát sodný	regionálně

 

Mezi další antikoagulační metody řadíme například aplikaci prostacyklinu, fondaparinu, hirudinu a další.