Výstupy z učení
Student:
- umí definovat intermitentní eliminační metody,
- zná výhody a nevýhody intermitentních metod,
- rozezná přístrojovou techniku a potřebné pomůcky,
- se orientuje v možnostech antikoagulace v průběhu terapie,
- zná postup přípravy intermitentní eliminační terapie.
Úvod
Intermitentní mimotělní náhrady renálních funkcí zahrnují intermitentní hemodialýzu (IHD), intermitentní hemofiltraci (IHF) a intermitentní hemodiafiltraci (IHDF). Rozdíl mezi jednotlivými metody je především ve fyzikálních principech, které se při nich uplatňují (viz kapitola Mimotělní eliminační metody). V intenzivní péči je nejčastěji prováděna akutní IHD nebo SLED. Podmínkou provedení IHD na JIP je přítomnost úpravny vody, kde na základě filtrace, změkčení, deionizace a reverzní osmózy jsou z vody eliminovány pyrogenní látky a těžké kovy. Tímto způsobem je upravená voda (tzv. permeát) míchána s dialyzačním koncentrátem.
Intermitentní eliminační metody se provádějí nejčastěji na lůžkách intenzivní péče nebo ambulantně u pacientů v chronickém programu. Jejich délka je obvykle několik hodin. Následující tabulka uvádí výhody a nevýhody tohoto typu terapie.
Tabulka 1: Výhody a nevýhody IRRT
Výhody | Nevýhody |
Kratší čas provedení (mobilita pacienta) Rychlá eliminace Technika provedení Menší riziko krvácení Nižší náklady | Menší hemodynamická tolerance Horší kontrola tekutinové bilance Často nutnost opakování terapie Vyšší riziko dysekvilibračního syndromu Imobilizace pacienta |