Přístrojová technika
Součásti přístroje
Přístroj pro intermitentní eliminaci obsahuje několik důležitých částí, bez kterých není možné terapii provést a jejichž složení se může lišit v závislosti na výrobci. Mezi základní součásti přístroje řadíme ovládací panel (monitor), krevní pumpu, tlakové snímače, mimotělní okruh (set), dialyzátor, venózní komůrku, ultrazvukový senzor, obvod dialyzačního roztoku.
Ovládací panel (monitor) je spojen s řídící jednotkou a je určen k nastavení určité terapie dle ordinace lékaře. Jeho další funkcí je sledování průběhu léčby a řešení případných komplikací.
Krevní pumpa zajišťuje průtok krve mimotělním okruhem. Velikost krevního průtoku je ordinován lékařem a pohybuje se v rozmezí od 100 do 300 ml za minutu. Součástí krevní pumpy bývá klika umožňující manuální pohon.
Tlakových snímačů je několik. Jsou umístěné v místech krevní cesty. Sledují hodnoty tlaků v jednotlivých místech mimotělního okruhu. Pro lepší orientaci jsou označeny barevně. Set se k detektorům připojuje pomocí filtrů s hydrofobní membránou, které znemožňují průnik krve do tlakových snímačů přístroje. Hodnoty tlaků se liší podle monitorovaného místa.
Zdroj: autor
Tabulka 1: Tlaky v okruhu
Parametr | Charakteristika |
Arteriální tlak | Monitoruje podtlak, pod kterým je krev nasávána do mimotělního okruhu |
Venózní tlak | Tlak, proti kterému musí krevní pumpa vracet zpět krev do oběhu pacienta. Je dán součtem tlaků v cévním vstupu, tlakového úbytku v návratové části vstupu a na části setu od venózní komůrky k ústí cévního vstupu. |
Systémový tlak | Je umístěn mezi krevní pumpou a dialyzátorem. Jeho hodnota bývá vyšší než venózní tlak (např. v závislosti na typu dialyzátoru). Na přístroji nebývá zobrazen, ale používá se pro výpočet transmembránového tlaku. |
Transmembránový tlak (TMP) | Hodnota hydrostatického tlakového gradientu na membráně dialyzátoru. Popisuje rozdíl průměrného tlaku krve na jedné straně membrány a tlaku krve na straně druhé. TMP má kladné hodnoty. |
Čeho je ukazatelem vzrůstající TMP?
Hodnoty, které přesáhnou nastavené a tolerované meze, jsou ohlášeny akustickým a vizuálním alarmem a zastavením krevní pumpy. Jednotlivé alarmy lze individuálně nastavit.
Mimotělní okruh (set) je systém hadic, které mají objem cca 100 až 150 ml a vedou krev z těla nemocného do dialyzátoru a zpět. Set, který je na jedno použití, bývá vyroben z PVC, některé části ze silikonu. Okruh má dvě části – sací (arteriální, červenou) a návratovou (venózní, modrou). Každá část obsahuje různé části (např. port pro odběry krve, aplikaci léků, konektory aj.). Součástí okruhu jsou také svorky pro bezpečnou manipulaci.
Dialyzátor je speciální filtr, ve kterém probíhá očišťování krve. Uvnitř je tvořen polopropustnou membránou s velkým množstvím drobných vláken (kapilár), ve kterých protéká krev a na povrchu membrány dialyzační roztok. Dialyzátor je jednorázový, sterilní, apyrogenní a biokompatibilní. Dialyzátorů existuje několik druhů. Liší se v závislosti na zastoupení fyzikálních dějů, v tloušťce, uspořádání, průměru a propustnosti. Podle propustnosti (permeability) se dialyzátory dělí na nízkopropustné (low-flux) a vysokopropustné (high-flux). Vysokopropustné dialyzátory mají své použití u dialýzy, hemofiltraci i hemodiafiltraci. Určujícím parametrem hydraulické permeability je hydraulický (ultrafiltrační) koeficient (Kuf), který určuje množství vody přenesené přes membránu. Je to množství odstraněné vody za časovou jednotku při jednotkovém hydrostatickém tlaku na membráně (tzv. transmembránový tlak).
Zdroj: autor
Svojí strukturou připomínají dialyzátory membránu glomerulů.
Venózní komůrka (baňka) je určená k měření tlaku venózní části, k odstranění vzduchu a ev. koagul. Během terapie je nutné hlídat její hladinu.
Ultrazvukový senzor je předposlední části venózní části okruhu. Je schopen detektovat i velmi malé množství vzduchových bublin, které by mohly ohrozit pacienta. Při detekci vzduchu je cesta k pacientovi uzavřena svorkou a krevní pumpa je zastavena.
Optický detektor je určen k detekci krve při napojení pacienta a k detekci fyziologického (proplachového) roztoku při vrácení krve. Může být součástí venózní komůrky.
Obvod dialyzačního roztoku je okruh, kterým prochází roztok uvnitř přístroje a mícháním se zde připravuje pro vstup do dialyzátoru. Roztok je ohřát na požadovanou teplotu, je odvzdušněn a ředí se v požadované koncentraci. Pro IHD se používají koncentráty bazického a kyselého roztoku nejčastěji ve formě prášku nebo tekutiny (viz dále). Obvod je kontrolován detektory teploty, vodivosti, tlaků, pH výsledného dialyzačního okruhu apod.
Dialyzačním roztokem se rozumí roztok elektrolytů. Hlavními složkami je sodík, draslík, vápník, hydrogenkarbonát, chloridy, hořčík a glukóza. Dialyzační roztok bývá připravován přímo v přístroji z koncentrátu a vody (viz výše). Koncentráty jsou dvojí. Tekutinový koncentrát s pH 3-4 a malým množstvím acetátu (tzv. kyselý) a práškový (cartridge) s pH 7,7-7,9 (tzv. bikarbonátový), který má větší stabilitu pH, menší nároky na skladování či transport. Obecně se dialyzační roztoky od sebe liší podle koncentrace K+ a Ca2+. Ostatní ionty odrážejí fyziologické zastoupení v krevní plazmě.
Běžnou součástí přístrojů je také okruh pro aplikaci antikoagulace, a to buď kontinuálně (pomocí lineárního dávkovače nebo infuzí pumpy) či bolusově (intermitentně).