Existují dva druhy dárců ledvin: živí a zemřelí.

Zemřelí dárci 

• Zesnulí dárci jsou rozděleni na ty, kteří jsou mozkově mrtví (DBD - donors with brain death) a, kteří splnili formální kritéria pro testování mozkové smrti. Ošetřování potenciálního dárce orgánů – DBD

  Potenciální dárce je hospitalizován na oddělení ARO nebo JIP (nejčastěji neurologickém nebo neurochirurgickém). Je plně monitorován invazivními vstupy, má zajištěné dýchací cesty a je připojen k umělé plicní ventilaci. Kompletní monitorování zahrnuje záznam EKG, invazivní sledování krevního tlaku, saturaci krve kyslíkem, měření hodnoty EtCO2 a monitorování teploty.

• Dárci po srdeční smrti (DCD - donors with cardiac death). Typickým dárcem DCD je pacient s vážným poškozením mozku, které sice nesplňuje kritéria pro mozkovou smrt, ale není slučitelné s udržitelným životem. V takovém případě se přistoupí k ukončení orgánové podpory a převedení pacienta na paliativní péči. Pokud zdravotnický tým dospěje k závěru, že pacient bude převeden na paliativní péči, a rodina souhlasí s tímto rozhodnutím, může být pacient považován za potenciálního dárce orgánů. Během období do ukončení terapie (rozsah ukončení je stanoven pravidly daného oddělení) je pacientovi poskytována plná resuscitační péče, včetně plné analgosedace. Provedou se potřebné vyšetření (např. stanovení krevní skupiny, virologické a sérologické testy). Po ukončení terapie a prokázání nevratné zástavy oběhu je, za stanovených podmínek, možné provést odběr orgánů.
•  DCD dárci se klasifikující dle  Maastrichtské klasifikace dárců s nebijícím srdcem  do 4 skupin  viz níže  

• 
  

  Skupina	Charakteristika
  1.	" mrtvý přivezený" - nemocný je mrtvý po příjezdu do nemocnice
  2.	zahájena a vedena KPR, která končí neúspěchem
  3.	zástava srdce u nemocných s nevratným poškozením mozku
  4.	zástav srdce u dárce s bijícím srdcem

• Zesnulí dárci jsou rozděleni na ty, kteří jsou mozkově mrtví (DBD - donors with brain death) a, kteří splnili formální kritéria pro testování mozkové smrti. Ošetřování potenciálního dárce orgánů – DBD

  Potenciální dárce je hospitalizován na oddělení ARO nebo JIP (nejčastěji neurologickém nebo neurochirurgickém). Je plně monitorován invazivními vstupy, má zajištěné dýchací cesty a je připojen k umělé plicní ventilaci. Kompletní monitorování zahrnuje záznam EKG, invazivní sledování krevního tlaku, saturaci krve kyslíkem, měření hodnoty EtCO2 a monitorování teploty.

Ošetřovatelské intervence v péči o zemřelé dárce:

• Monitoring vitálních funkcí:
  • EKG (frekvence, arytmie)
  • Invazivní krevní tlak (systolický krevní tlak by neměl klesnout pod 100 torr)
  • CVP (přísné sledování hodnoty a řízení volemie u potenciálních dárců plic)
  • SpO2
  • EtCO2
  • Tělesní teplotu (s ohledem na sklon k poikilotermii - laicky studenokrevnost je preferováno sledování jádrové teploty).

• Hodnocení vědomí:
  • Dárci DBD nesmí být pod vlivem analgosedace ani relaxace
  • Pravidelné sledování  zornic
  • Asistence u klinického neurologického vyšetření (vyšetření kmenových reflexů)

• Hodnocení  dýchání:
  • Asistence při zajištění dýchacích cest (endotracheální nebo tracheostomickou kanylou).
  • Zajištění  polohy dárce v semirekumbentní poloze
  • Pravidelné odsávání  sekretů v dýchacích cestách
  • Monitorace tlak v obturační manžetě
  • Péče o dýchací cesty (zvlhčování a ohřev inhalované směsi)
  • Péče o DC za aseptických podmínek
  • Kontrola parametrů na plicním ventilátoru (řízený režim ventilace, u pacientů se smrtí mozku není přítomna spontaneita)

• Monitorace krevního oběhu:
  • Invazivní monitorování krevního tlaku
  • Udržování adekvátního perfuzního tlaku v orgánech  za inotropní podpory (noradrenalin, dobutamin apod.; pro dárce orgánů - s výjimkou srdce a plic - nejsou stanoveny horní limity dávky)
  • Léčba hypotenze se doporučuje při systolickém krevním tlaku pod 90 mm Hg nebo MAP pod 60 mm Hg a při současné přítomnosti klinických nebo laboratorních známek tkáňové hypoperfuze 
  • Okamžitá reakce na případnou katecholaminovou bouři (střídání hypertenze a hypotenze) (aplikace krátkodobých hypotenziv kontinuálně - Nitro-Pohl, Isoket)
  • Zajištění optimální hodnoty CVP, která by měla být 10 mm Hg (u dárců plic do 8 mm Hg).
  • Korekce hypovolemii (v rámci původní léčby nitrolební hypertenze)
  • Aplikace  substitučních roztoků - dle aktuálního iontogramu (u dárců se velmi často vyskytuje hypernatrémie a hyperchloremie). Nejoptimálnější substituční směsí je 5% G + Aqua v poměru 1 : 1 nebo balancované roztoky
  • Korekce hypernatrémie při vzestupu hladiny sodíku nad 155 mmol/l 
  • Řešení  případné arytmie (pacienti se smrtí mozku jsou refrakterní vůči podání atropinu; u defibrilovatelných poruch rytmu je indikována defibrilace)

• Péče o trávicí trakt:
  • Zavedení  žaludeční sondy k derivaci žaludečního obsahu
  • Pokud byla zahájena enterální nebo parenterální výživa pokračujme  v jejím podávání dle ordinace lékaře.

• Potenciálnímu dárci je věnována běžné resuscitační péče, kromě ní ošetřující personál splňuje požadavky transplantačního koordinátora a aktivně spolupracuje na všech nezbytných vyšetřeních. K těmto zákonně povinným vyšetřením patří klinické posouzení neurologem, vyšetření ošetřujícím lékařem, apnoický test, a instrumentální metody potvrzující mozkovou smrt (včetně angiografie mozkových tepen - panangiografie,  mozkové perfúzní scintigrafie, evokovaných potenciálů, transkraniální dopplerovské sonografie, a CT angiografie). Dále se vyžadují laboratorní testy krevní skupiny, virologie, sérologie, HLA typizace, biochemické analýzy krve, hematologická a hemokoagulační vyšetření, a vyšetření moči. Mezi další nezbytná vyšetření patří ultrazvukové zkoumání břišní dutiny, ECHO vyšetření, RTG hrudníku a pobřišnice, případně koronarografie, bronchoskopie a kyslíkový test. 

  Před přípravou dárce k odběru orgánů, po splnění všech zákonně stanovených vyšetření, je provedena kontrola identifikace dárce a připravena operační pole. To zahrnuje oholení od jugula po symfýzu a oholení dolních končetin před odběrem cév. Dárce je následně předán na operační sál s kompletní dokumentací.

• NEZAPOMEŇTE !

  Nesmíme opomíjet péči o příbuzné. Ošetřující lékař informuje příbuzné o plánovaném postupu a odpovídá na případné otázky pozůstalých. Přitom respektuje zákonnou povinnost dodržet anonymitu mezi dárci a příjemci. Ošetřující personál poskytuje rodině dárce možnost rozloučit se s příbuzným. Pro pozůstalé je při poskytování pomoci a podpory velkým přínosem aktivování tzv. intervenční služby. Tato služba, poskytovaná vyškolenými pracovníky, nabízí psychologickou pomoc rodině, aby mohla lépe zvládnout období šoku, a tito pracovníci jsou přítomni po celou dobu přítomnosti příbuzných.
  

Živí dárci 

Transplantace ledviny od žijícího dárce je standardní, bezpečnou a úspěšnou metodou léčby nezvratného selhání ledvin. Každý pacient (indikovaný k zařazení do čekací listiny na kadaverózní transplantaci ledviny) a jeho rodina by měli být vždy informováni o možnosti transplantace ledviny od žijícího dárce ještě před zahájením pravidelné dialyzační léčby.

Základní požadavky na způsobilost zahrnují:

• Dárcem ledviny se může stát osoba starší 18 let, která je způsobilá k právním úkonům. 
• Ledvinu může darovat pokrevně příbuzná osoba (rodič, sourozenec…), pokrevně nepříbuzná (manželka, švagr…) a emotivně spřízněná osoba (přítel, druh…). 

• V případě inkompatibility v AB0 systému nebo pozitivity „cross-match“ je jednou z možností zkřížená transplantace ledviny mezi dvojicemi dárce-příjemce.

• Podmínkou je vyloučení nátlaku a materiální zainteresovanosti. 
• Dárce ledviny musí být vyšetřen a případné riziko poškození zdraví vyplývající z operačního výkonu a dalšího pooperačního průběhu musí být přijatelné. 
• Kontraindikace možného dárce ledviny s jakýmkoliv hraničním nálezem bude učiněna po dohodě nefrologa s transplantačním centrem.
• Podmínkou provedení transplantace ledviny od žijícího dárce je informovaný souhlas dárce a příjemce ledviny.