Komunikace a přístup k pacientům v závažném a kritickém stavu
a k jejich příbuzným - Augmentativní a alternativní způsoby sociální
interakce v intenzivní péči - Identifikace potřeb nemocných a specifika
komunikace s osobami s poruchou vědomí, se zajištěnými dýchacími
cestami - Specifika sociální interakce u osob s disabilitou
(mentálním, smyslovým, tělesným handicapem) v intenzivní péči - Specifika
potřeb a sociální interakce u pacientů různých věkových kategorií (dětský
pacient, komunikace s rodiči, komunikace se seniorem) - Prožívání nemoci a
postoje nemocného/rodiny
Didaktika sociální interakce v intenzivní péči - přednáška
Týden 2
Osnova
Cíle
- komunikovat s pacienty v kritickém stavu a s jejich nejbližšími;
- uplatňovat efektivní komunikační strategie v interakci s jednotlivými členy multidisciplinárního týmu v péči o pacienta (nejen na intenzivních odděleních), s pacientem a jeho příbuznými;
- identifikovat specifické potřeby pacientů (rodiny) v oblasti sociální interakce;
- využívat alternativní a augmentativní komunikaci s ohledem na specifické potřeby pacienta a jeho rodiny; využívat metody komunikace s pacientem na UPV/komunikovat s pacientem na UPV;
- reagovat na
problémové situace vznikající v souvislosti s péčí o osoby
vyžadující intenzivní péči.
Věstník č. 13/2021 Minimální požadavky pro zavedení interního systému hodnocení kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb (bezpečná komunikace)
Specifika komunikace v intenzivní péči
Faktory:
pacient (P/K)
- závažný zdravotní stav P/K → K. s P/K obtížná
- vysoká odbornost a neodkladnost poskytované péče
Všeobecná sestra
- vzdělání, specializace v IP, legislativa – kompetence
- pozorování
- předvídání
- rozhodování
- komunikační a technické dovednosti
Nejčastější překážky při poskytování ošetřovatelské péče pacientům v intenzivní péči (IP).
Reakce pacienta na nemoc a postoj k nemoci.
Přednemocniční péče
- charakteristika práce zdravotníků (ZP), nejčastější problémy, identifikace klíčových postojů zdravotníka a definice komunikačních zásad
- tísňové volání na ZZS (poslech telefonických hovorů - ukázka, diskuse)
Pracoviště intenzivní medicíny - poskytovatel lůžkové péče
Komunikace s pacientem - nejčastější způsoby zahájení komunikace zejména u pacientů s poruchou vědomí
příklad: probuzení P/K z bezvědomí → K. směřující na zjištění hloubky vědomí, P/K ne/ pohodlí, možnost kontaktu s P/K
- Paní/pane XY, slyšíte mě?
- Otevřete oči.
- Stisknete mně ruku.
- Vyplázněte jazyk.
- na nejvyšší možné úrovni (dle stavu), kt. je schopen dosáhnout
- snažit se o maximální zpětnou vazbu z jeho strany
- najít vhodnou formu k. techniky
Komunikace s příbuznými pacienta
Zaměření, obsah a způsob K. ~ od zdravotního stavu, poruchy vědomí/kognice, frekvence hospitalizací, předchozí zkušenosti se ZZ, specifické problémy nemocného, čas ZP, první/opakovaný kontakt
Neformální K. (běžná konverzace) – Formální (poskytování informací)
Pohled/vnímání rodiny
načasování a čas trvání rozhovoru
První kontakt s rodinou pacienta/první „návštěva“:
- Vhodná místnost a vyhrazený čas, informace předává lékař (nedostatečné/nevhodně podané info bez porozumění komplikují K. oše. personálu s rodinou – kompetence sestry)
- Připravit je na to „co uvidí“, „co uslyší“
- „co mohou dělat“, jak přistupovat a chovat se k P/K – zdůraznit význam pasivní K. a fyzického kontaktu, iniciální dotek
- „co nemohou dělat“ – potenciální riziko ohrožení (proto dodržovat hygiena, epidemiologická opatření), sed na lůžku, potraviny, přístroje; výčitky, zloba, litování…
- Prostor pro dotazy
- Informace o aktuálním stavu P/K
- Organizace péče – návštěvní řád, chování v průběhu návštěvy (co ne/mohou, doporučení, prevence HAI) seznámení s oše. týmem
- Zajištění péče o P/K (režimová opatření, příprava na překlad, propuštění…)
- První minuty návštěvy zůstat na pokoji – zajistit klidní průběh setkání
Další „návštěvy“:
- Připravit příbuzné/blízké na období „co bude dál“
- Prostor pro dotazy
Nejčastější "úkoly" všeobecné sestry:
Informace pouze týkající se ošetřování P/K, dbá na přání P/K ve smyslu informovaného souhlasu a podává informace pouze povoleným osobám
Edukace k potřebným úkonům (např. režimová a léčebná opatření, převazy, aplikace léků), poskytuje info o kompenzačních pomůckách a zásadách jejich použití, o agenturách domácí péče, pečovatelské službě apod.
Připravit na jednání s lékařem „co by chtěli vědět“, „čeho se obávají“.
Nejčastější dotazy příbuzných pacienta (domény, diskuse)
Doporučený postup ČSIM
- Vymezit rámcová pravidla pro komunikaci s příbuznými a blízkými v kontextu IP
- Poskytnout ošetřujícímu týmu vodítko ke komunikaci s ohledem platnou legislativu a etické normy
- Důsledná dokumentace
Aktivní účastníci komunikačního procesu –souhrn
−Nezbytnost K.
−Nezvratnost
−Neopakovatelnost
−Chtít
−Umět
−Moci
−Všeobecná sestra informuje v rámci svých kompetencí, nesmí suplovat povinnosti a kompetence lékaře, nesmí poskytovat informace o zdravotním stavu ani o průběhu léčby pacientům, rodinným příslušníkům.
Literatura a zdroje k doplnění
ANDRYSEK, Oskar, ASTL, Jaromír, BARTOŠOVÁ, Veronika, et al. Mluv se mnou. Kniha o vzájemné komunikaci pacientů, jejich blízkých, lékařů a sester. 1. vyd. Praha: Maxdorf, 2011. 147 s. ISBN 978-80-7345-257-5.
AZOULAY, Elie, POCHARD, Frédéric, CHEVRET Sylvie, et al., Impact of a Family Information Leaflet on Effectiveness of Information Provided to Family Members of Intensive Care Unit Patients: a Multicenter, Prospective, Randomized, Controlled Trial. American journal of respiratory and critical care medicine. 2002, roč. 165, č. 4, s. 438-442. ISSN 1073-449X.
AZOULAY, Elie, CHEVRET, Sylvie, LELEU, Ghislaine, et al. Half the families of intensive care unit patients experience inadequate communication with physicians. Critical Care Medicine. 2000, roč. 28, č. 8, s. 3044-3049. ISSN 0090-3493.
BLAHOV, Michaela. „Problematika poskytování informací v intenzivní péči“ Diplomová práce, Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, 2013, 169 s. školitel Andrea Pokorná.
CURTIS, Randall, WHITE, Douglas. Practical Guidance for Evidence-Based ICU Family Conferences. Chest Journal. 2008, roč. 134, č. 4, s. 835-843. ISSN 0012-3692. DOI: 10.1378/chest.08-0235.
CYNA, Allan, ANDREW, Marion, TAN, Suyin, SMITH, Andrew. Handbook of Communication in Anaesthesia and Critical Care. A practical guide to exploring the art. Oxford: Oxford University Press, 2011. 268 s. ISBN 978-0-19-957728-6.
GAY, Elizabeth, PRONOVOST, Peter, BASSETT, Rick, et al. The intensive care unit family meeting: Making it happen. Journal of Critical Care, 2009, roč. 24, č. 4. s. 629.e1-629.e12. ISSN 08839441.
IVANOVÁ, Kateřina, ŠPATENKOVÁ, Naděžda. Komunikace s rodinou nemocného – obsah rozhovoru. Osobní rádce zdravotní sestry. Tematická příloha 2/2003. Praha: VERLAG DASHÖFER, 2003, ISSN 1214-0074.
KAPOUNOVÁ, Gabriela. Ošetřovatelství v intenzivní péči. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 352 s. ISBN 978-80-247-1830-9.
McDONAGH Jonathan., ELLIOTT Tricia, ENGELBERG, Ruth, et al. Family satisfaction with family conferences about end-of-life care in the ICU: increased proportion of family speech is associated with increased satisfaction. Critical Care Medicine. 2004. roč. 32, č. 7, s. 1484-1488. ISSN 0090-3493.
PEIGNE, Vincent, CHAIZE, Marine, FALISSARD, Bruno, et al. Important questions asked by family members of intensive care unit patients. Critical Care Medicine. 2011, roč. 39, č. 6, s. 1365-1371. ISSN 0090-3493. DOI: 10.1097/CCM.0b013e3182120b68.
POKORNÁ, Andrea. Efektivní komunikační techniky v ošetřovatelství. 2. přepracované vyd. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2008. 100 s. ISBN 978-80-7013-466-5.
PTÁČEK, Radek, BARTŮNĚK, Petr, et al. Etika a komunikace v medicíně. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 528 s. ISBN 978-80-247-3976-2.
SOLTNER, Christophe, LASSALLE, Vincent, GALIENNE-BOUYGUES, Sophie, et al. Written information that relatives of adult intensive care unit patients would like to receive – A comparison to published recommendations and opinion of staff members. Critical Care Medicine. 2009, roč. 37, č. 7, s. 2197-2202. ISSN 0090-3493.
ŠEVČÍK, Pavel, ČERNÝ, Vladimír, VÍTOVEC, Jiří, et al. Intenzivní medicína. 2. rozšířené vyd. Praha: Galén, 2003. 422 s. ISBN 80-7262203-X.
VENGLÁŘOVÁ, Martina, MAHROVÁ, Gabriela. Komunikace pro zdravotní sestry. 1.vyd. Praha: Grada, 2006. 144 s. ISBN 80-247-1262-8.
VYMĚTAL, Jan. Průvodce úspěšnou komunikací. Efektivní komunikace v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 322 s. ISBN 978-80-247-2614-4.
ZAFORTEZA, Concha, GASTALDO, Denise, DE PEDRO, Joan, et al. The process of giving information to families of critically ill patients: a field of tension. International Journal of Nursing Studies. 2005, roč. 42, č. 2, s. 135-145. ISSN 0020-7489.
ZACHAROVÁ, Eva, HERMANOVÁ, Miroslava, ŠRÁMKOVÁ, Jaroslava. Zdravotnická psychologie – Teorie a praktická cvičení. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 232 s. ISBN 978-80-247-2068-5.
Specifika sociální interakce u osob s disabilitou v intenzivní péči, specifika potřeb a sociální interakce u pacientů v různých věkových kategoriích viz Interaktivní osnova "Komunikace ve zdravotnictví".