Transkulturní ošetřovatelství
PhDr. Natália Beharková, Ph.D.
̶ MITO031p Transkulturní ošetřovatelství– přednáška – kolokvium
Metody hodnocení: pohovor a průběžná diskuse ve výuce.
̶ MITO031s Transkulturní ošetřovatelství – seminář – zápočet
Metody hodnocení: diskuse ve výuce, prezentace studentů při seminářích.
Osnova přednášky
− Multi/transkulturní historický kontext v ČR
− Péče o P/K v transkulturním pojetí
− Specifika komunikace
− Vybrané etnické, národnostní a náboženské skupiny – základní
charakteristika a specifika péče ve zdravotnictví
Doporučená literatura
̶ IVANOVÁ, Kateřina, Lenka ŠPIRUDOVÁ a Jana KUTNOHORSKÁ. Multikulturní ošetřovatelství 1. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 248 s.
ISBN 8024712121.
̶ RYŠLINKOVÁ, Markéta. Česká sestra v arabském světě : multikulturní ošetřovatelství v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 123 s.
ISBN 9788024728568.
̶ HÁJEK, Marcel a Charif BAHBOUH. Muslimský pacient : principy diagnostiky, terapie a komunikace : manuál o zásadách
medicínského přístupu pro české či slovenské lékaře a zdravotníky praktikující v zemích islámu. 1. vydání. Praha: Grada Publishing,
2016. 199 stran. ISBN 9788024756318.
̶ ŠPIRUDOVÁ, Lenka. Multikulturní ošetřovatelství 2. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 248 s. ISBN 802471213X.
̶ KUTNOHORSKÁ, Jana. Multikulturní ošetřovatelství pro praxi. Vyd. 1. Praha: Grada, 2013. 160 s. ISBN 9788024744131.
Historický kontext
50 léta obor multikulturní ošetřovatelství
60 léta kulturně specifická péče= péče „šitá na míru“ uzpůsobená potřebám
dané kultury
80 léta pojem transkulturní ošetřovatelství
1974 Společnost pro transkulturní ošetřovatelství „Mnoho kultur- jeden svět“
1989 certifikace sester
Multi/transkulturní historický kontext v ČR
̶ 1989 otevření hranic ČSSR
̶ Migrace obyvatelstva
̶ Eurointegrace
̶ Integrace cizinců nejen z třetích zemích
Etnické klima – postoje a představy české společnosti o soužití s etnickými komunitami (Gabal, I. 1999, sociolog)
̶ odmítavé stanovisko k cizincům (xenofobie, nárůst kriminality…)
̶ diferencovaný postoj k národnosti a rase (preference Slováci, Němci, Francouzi…& Rusi, Ukrajinci, Asiati, Araby a Romové)
̶ asimilace
Východiska transkulturního aspektu
ve zdravotnictví
̶ Deklarace lidských práv a svobod
̶ Mezinárodní a Evropské úmluvy (OSN, EU, WHO…)
̶ Zákony dané země
̶ Etické principy a kodexy
̶ Práva P/K
̶ Holistické pojetí
Evropská porada SZO o právech pacientů (Amsterdam, 28.-30. 3. 1994)
dokument
Principy práv pacientů v Evropě: Všeobecný rámec
̶ o.i. na několika místech zdůrazněno- při poskytování zdravotnické péče musíme
respektovat kulturu pacienta.
̶ …Každý má právo, aby byly respektovány jeho morální a kulturní hodnoty,
náboženské a filozofické přesvědčení
̶ …Informace se musí pacientovi podávat způsobem vhodným pro jeho možnost
pochopit ji, je nutné omezit na minimum technickou terminologii. Když pacient
neovládá jazyk, v němž se s ním komunikuje, je třeba zajistit vhodnou interpretaci
(překlad)
̶ …Pacienti mají právo, aby se s nimi zacházelo důstojně ve vztahu k jejich diagnóze,
léčbě a ošetření a to při respektování jejich kultury a žebříčku hodnot.
Multikulturní
Zobrazení pojmu „multikulturalismus“
(Domening, 2001, Legeewie, 1991)
Transkulturní
Kultura 1 Kultura 3Kultura 2
Země- stát Země- stát
Fáze kulturního šoku
̶ termín pro popsání pocitů dezorientace a stresu, jež prožívají lidé vstupující do
neznámého kulturního prostředí
̶ je způsoben nečekanými nebo překvapujícími zjištěními, která jsou vyvolána kontaktem
s cizí a neznámou kulturou
Fascinace – novou kulturou a novými lidmi.
Krize – vznikající problémy se stupňují, život v jiné kultuře se stává být složitý.
Poznání – učení se komunikace a poznávání pravidel nové kultury.
Přizpůsobení se – člověk se opět těší z nové kultury a váží si ji.
Základní pojmový aparát
Kultura a její význam
̶ nezbytná součást lidského života
̶ souhrn názorů, přesvědčení a praktik, kt. šíří sami lidi a kt. přecházejí z jedné generace na druhou.
Kulturní produkty: řeč, výživa, oblékání, architektura
Normy a hodnoty, dobro a zlo
Základní hodnoty, otázky existence
Antropologické dělení:
Materiální - objekty (oblečení, umění, religiózní
předměty) a způsoby jejich použití
Nemateriální - (duchovní) souhrn
přesvědčení, zvyk, jazyk…
Základní pojmový aparát
Stereotyp
̶ neměnný soubor představ o člověku nebo skupině lidí, který významně ovlivňuje vnímání,
hodnocení i postoje vůči nim.
̶ špatné V nedostat. info
Stereotyp padoucha
https://cs.wikipedia.org/wiki/Stereotyp
Základní pojmový aparát
Jak se zbavit stereotypů?
• udělat si vlastních názorů
• změnit obvyklý pohled na svět
• vyhnout se rychlým soudům a posuzování
• zamyslet se: Je to vskutku pravda?
Předsudek
̶ zakořeněný úsudek/názor, kt. není založen na spolehlivém poznání, ale na
pouhém mínění či předpokladu, obvykle vychází z neoprávněného zobecnění
nebo jiného zjednodušení zkušenosti;
̶ znamená smýšlet o ostatních špatně bez náležitého opodstatnění;
̶ předpojatost/názorová strnulost, kt. je charakteristická emočně nabitým
a kriticky nezhodnoceným úsudkem a následně plynoucího postoje jedince či
skupin. Z hlediska zaměření lze předsudky dělit na pro a proti;
̶ postoje a názory, kt. si osvojujeme nenápadně pod vlivem okolí V převzato
od „autority“
Základní pojmový aparát
Příklady:
Pozitivní: Lepší charakter mají osoby s vyšší inteligencí. Lidé s vráskami kolem očí jsou veselé povahy
Negativní: Ženy neumí zaparkovat. Muži nejsou schopni dělat dvě věci naráz.
Xenofobie vzrůstá, když se sociální skupina ocitá v sociální, ekonom. či politické krizi
Rasismus – teorie a ideologie hierarchizující sociální skupiny podle rasového klíče
Zelená kniha https://www.youtube.com/watch?v=pT8762YCLFI
Skrytá čísla https://www.youtube.com/watch?v=94er7ptt-cg
Diskriminace – (lat. discriminare = rozlišovat) termín označující nějaké rozlišování, nejčastěji používáno v negativním
významu rozlišování lidí na základě příslušnosti k nějaké obecné skupině bez ohledu na schopnosti konkrétního jedince
(diskriminaci na základě rasy, náboženského přesvědčení, politického přesvědčení, pohlaví, věku…)
Základní pojmový aparát
Legislativní rámec
̶ Zákon č. 68/1965 Sb., o pobytu cizinců na území ČSSR (platný do 30. 9. 1992, poté byl nahrazen zákonem č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území ČSFR s platností
od 1. 10. 1992 až do 1. 1. 2000).
̶ Po rozpadu ČSFR byl zákon převzat do české Sbírky zákonů. Od 1. 1. 2000 byl původní zákon nahrazen Zákonem č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců (zákon byl upraven
několika novelami, aby byla zajištěna kompatibilita legislativy ČR a EU, tč. Sb. Zákonů 224/2011). Zákon č. 176/2019 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb.,
o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
̶ Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů
̶ Vyhláška č. 328/2015 Sb., kterou se provádí zákon o azylu a zákon o dočasné ochraně cizinců
̶ 18. června 2019 - schválen vládní návrh novely zákona o pobytu cizinců
̶ Samotná azylová problematika se začala výrazně řešit v bývalém Československu až po roce 1989.
informace pro cizince Informační publikace pro cizince - Ministerstvo vnitra České republiky (mvcr.cz)
̶ Informace pro Ukrajince Informace pro ukrajinské občany na území ČR v návaznosti na ruskou agresi na Ukrajině - Ministerstvo vnitra České republiky (mvcr.cz)
̶ Informace o pomoci Ukrajincům | nasiukrajinci.cz
Migrace
„Migrace je definována jako přesun jednotlivců i skupin v prostoru.“ (MV ČR, Terminologický slovník)
̶ má přímý dopad na demografický vývin, socio-ekonomické, ale i kulturní změny obyvatel
jednotlivých zemí.
Negativa – z hlediska bezpečnosti
Pozitiva – mohou řešit situaci dané společnosti (např. uplatnění se na trhu práce v chybějících
oblastech, ovlivnění nepříznivé demografické situace aj.)
Legální
Nelegální
Uprchlík Cizinec
̶ osoba, kt. „se nachází mimo svou vlast a má
oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů
• rasových,
• náboženských,
• národnostních,
• příslušnosti k určitým společenským vrstvám,
• zastávání určitých politických názorů
• nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám, odmítá
ochranu své vlasti...“
Dle ustanovení zákona (§1, zák. č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců
na území ČR):
̶ cizincem se rozumí fyzická osoba, která není státním
občanem České republiky, včetně občana Evropské unie.
̶ tzn. za cizince jsou v ČR považovány osoby s jiným než českým
státním občanstvím, osoby bez státního občanství a rovněž
osoby s více občanstvími, z nichž žádné není státním občanstvím
ČR.
̶ od 1. 1. 2009 musí cizinec prokázat znalost českého jazyka, aby
mohl získat povolení k trvalému pobytu na území ČR,
povinnost se nevztahuje na občany EU, Norska, Islandu,
Lichtenštejnska, Švýcarska a na jejich rodinné příslušníky.
Národnostní menšina
Zákon č. 273/2001 Sb. O právech příslušníků národnostních menšin § 2
Základní charakteristiky
‒ společenství občanů ČR žijících na území současné
České republiky, kteří se odlišují od ostatních občanů
zpravidla společným etnickým původem, jazykem,
kulturou, tradicemi, tvoří početní menšinu
obyvatelstva a zároveň projevují vůli být
považováni za národnostní menšinu za účelem
společného úsilí o zachování a rozvoj vlastní
svébytnosti, jazyka a kultury a zároveň za účelem
vyjádření a ochrany zájmů jejich společenství, které se
historicky vytvořilo.
Příslušníkem národnostní menšiny je občan ČR, který se
hlásí k jiné než české společnosti a projevuje přání být
považován za příslušníka národnostní menšiny spolu s
dalšími, kteří se hlásí ke stejné národnosti.
̶ skupina občanů ČR
̶ od majoritní skupiny se odlišují původem, počtem, kulturou,
jazykem, tradicemi
̶ spojuje je úsilí o zachování a rozvoj svébytnosti menšiny
̶ menšina má historickou souvislost s ČR
̶ ukrajinská, slovenská, německá, maďarská, polská, rakouská,
romská, bulharská, chorvatská, rusínská, řecká
̶ etnické a národnostní skupiny - vietnamská, rumunská
Zdroj: Český statistický úřad Předběžné údaje zveřejňované Ředitelstvím služby cizinecké policie Předběžné údaje zveřejňované Ředitelstvím služby cizinecké policie | ČSÚ (czso.cz)
aktualizované
informace:
Předběžné údaje
zveřejňované
Ředitelstvím služby
cizinecké policie | ČSÚ
(czso.cz)
Obecné info statistické
zpětně za předchozí
rok:
Cizinci: Počet cizinců | ČSÚ
(czso.cz)
Zajímavosti sčítání 2021
̶ 4,7 % obyvatel jsou cizinci – se státním občanstvím Ukrajiny (1,4 %), Slovenska (0,9 %) a Vietnamu (0,5 %)
̶ obyvatelé s cizím státním občanstvím ze zemí EU tvořili 1,5 % populace a mimo zemí EU 3,2 % populace
̶ Státní občanství | Sčítání 2021 (czso.cz)
dobrovolná otázka na národnost -- zodpovědělo 68,4 % obyvatel:
̶ k české národnosti se přihlásilo 83,8 % z těch, kteří otázku na národnost vyplnili (konkrétně 6 033 621 osob)
̶ k moravské národnosti pak 5,0 % (359 621 osob)
̶ k národnosti slezské (0,2 %)
̶ národnost slovenská (1,3 %)
̶ ukrajinská (1,1 %)
̶ vietnamská (0,4 %)
oproti Sčítání 2011 vzrostl počet obyvatel hlásících se ke dvěma národnostem – nejčastější kombinace:
̶ česká – moravská (179 721 osob),
̶ česká – slovenská (59 336 osob),
̶ česká – evropská (18 057 osob),
̶ česká – romská (15 841 osob)
̶ česká – německá (13 637 osob).
dobrovolná otázka – náboženská víra, vyplnilo 69,9 % obyvatel.
̶ 18,7 % deklarovalo, že jsou věřící a hlásí se k církvi nebo náboženské společnosti
̶ nejvíce zastoupena Církev římskokatolická - desetina všech odpovědí (741,0 tis. osob)
̶ „bez náboženské víry“ více než dvě třetiny (68,3 %) odpovědí
Uprchlická krize
Sýrie (r. 2015)
Aktuální počty UNHCR
https://data2.unhcr.org/en/situations/mediterranean
České stránky https://www.unhcr.org/figures-at-a-glance.html
Zdroj: Situation Mediterranean Situation (unhcr.org)
Uprchlická krize
Sýrie (r. 2015)
Aktuální počty UNHCR
https://data2.unhcr.org/en/situations/mediterranean
České stránky https://www.unhcr.org/figures-at-a-glance.html
Zdroj: Situation Mediterranean Situation (unhcr.org)
Mezinárodní ochrana
Azyl
̶ Problematiku vymezuje zákon o azylu č. 325/1999 Sb.,
ve znění pozdějších předpisů.
̶ udělena formou azylu či doplňkové ochrany
̶ ochranný pobyt, který stát poskytuje státnímu
příslušníku třetí země nebo osobě bez státní
příslušnosti v souvislosti s jejím pronásledováním
zpravidla z důvodů politických (specifikace dle platné
legislativy ČR).
Azylant
̶ cizinec, kterému byl udělen azyl, a to po dobu platnosti
rozhodnutí o udělení azylu.“
(Zdroj: MV ČR, Terminologický slovník)
Video detenční zařízení http://www.mvcr.cz/migrace/clanek/videa-videa.aspx
Zahájení správního řízení
̶ je vázáno na prohlášení cizince, ze kterého je zřejmý úmysl požádat o udělení mezinárodní ochrany (tzn. projevení vůle, že v ČR hledá ochranu před
pronásledováním, vážnou újmou)
̶ Takové prohlášení lze učinit pouze na území ČR písemně nebo ústně do protokolu.
Prohlášení je možno učinit:
̶ na hraničním přechodu,
̶ v přijímacím středisku,
̶ na odboru cizinecké a pohraniční policie za podmínky, že se cizinec dostavil dobrovolně,
̶ v zařízení pro zajištění cizinců, je-li tam cizinec umístěn (s výjimkou cizince zajištěného za účelem jeho předání nebo průvozu podle mezinárodní smlouvy
sjednané s jinými členskými státy Evropské unie přede dnem 13. ledna 2009 nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie).
̶ Výjimkou jsou případy, kdy se cizinec nachází ve zdravotnickém zařízení, či vykonává vazbu, trest odnětí svobody, ochranné léčení nebo je jinak omezena
jeho svoboda pohybu. V těchto případech lze podat žádost o mezinárodní ochranu písemně přímo vůči ministerstvu.
Cizinec má povinnost dostavit se do 24 hodin od prohlášení do přijímacího střediska, kde podá žádost o mezinárodní ochranu. Výjimkou jsou pouze situace,
kdy se z objektivních důvodů dostavit nemůže (hospitalizace, vězení) – pracovník MV ČR sepíše žádost o mezinárodní ochranu
(Zdroj: MV ČR, Průběh správního řízení o udělení mezinárodní ochrany, 2023 Průběh správního řízení o udělení mezinárodní ochrany - Aktuální informace o migraci (mvcr.cz) )
Správa uprchlických zařízení
̶ Zabezpečuje provoz jednotlivých azylových zařízení a zařízení pro zajištění
cizinců, která byla zřízena v roce 1996.
Zařízení SUZ – azylová zařízení
̶ Přijímací střediska
̶ Pobytová střediska
̶ Integrační azylová střediska
̶ Zařízení pro zajištění cizinců
Poskytování zdravotní péče
̶ „Žadatelům o mezinárodní ochranu je zdravotní péče poskytována v rozsahu veřejného
zdravotního pojištění. Pojištěni jsou u Všeobecné zdravotní pojišťovny a plátcem
pojistného je stát.“
̶ „Azylanti“ jsou pojištěni v rozsahu veřejného zdravotního pojištění a mají možnost výběru
zdravotní pojišťovny za stejných podmínek jako občané České republiky.
̶ Cizincům umístěným v ZZC je poskytována nezbytná a neodkladná zdravotní péče,
náklady za zdravotní péči hradí SUZ z vlastního rozpočtu.“
4 možnosti, jak být zdravotně pojištěn v ČR
1. Veřejné zdravotní pojištění u české zdravotní pojišťovny (zaměstnanci, osoby s trvalým pobytem v ČR, azylanté apod.).
Zdravotnické zařízení vykazuje péči dané zdravotní pojišťovně, a ta ji uhradí.
2. Veřejné zdravotní pojištění od jiné zdravotní pojišťovny v EU (osoby s trvalým pobytem v jiném státě EU dočasně žijící v ČR,
resp. cestující přes ČR). Zdravotnické zařízení prostřednictvím Centra mezistátních úhrad vykáže péči zahraniční zdravotní
pojišťovně, a ta ji uhradí.
3. Mezistátní smlouvy o zdravotním pojištění pro občany třetích zemí. Zdravotnické zařízení vykáže péči Ministerstvu zdravotnictví,
které jej uhradí.
4. Komerční zdravotní pojištění nebo cestovní pojištění. Cizinci ze zemí mimo EU, projíždějící nebo při dočasném pobytu v ČR by
měli mít komerční cestovní pojištění. Cizinci žijící v ČR bez trvalého pobytu musí mít komerční zdravotní pojištění. Zdravotnické
zařízení vykáže péči příslušné komerční pojišťovně, a ta ji uhradí.
https://www.mesec.cz/clanky/zdravotni-pojisteni-cizincu-kdo-komercni-a-kdo-ziska-verejne/
zdravotní pojištění cizinců https://www.vzp.cz/pojistenci/informace-a-zivotni-situace/zdravotni-pojisteni-cizincu
European Health Insurance Card – EHIC
Evropský průkaz zdravotního pojištění
̶ vydáván v jazyce příslušného státu
̶ všechny země EU používají na lícové straně průkazu
EHIC stejný vzhled a uvádějí stejné údaje (▲v poli č.
3 je vždy příjmení pojištěnce, v poli č. 7 kód zdravotní
pojišťovny)
̶ standardně doba platnosti 10 let (mohou být
okolnosti, kdy je platnost omezena)
̶ Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko,
Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko,
Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko,
Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko,
Slovensko, Slovinsko, Spojené království, Španělsko,
Švédsko
̶ Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko.
2019 nové u VZP
Zelená karta
̶ pro občany zemí mimo Evropskou
unii, kteří pracují v ČR
̶ průkaz platí jen na území ČR a vydává
se vždy na jeden rok
Žlutá karta
̶ pro osoby (většinou cizinci z jiné země EU),
které jsou u VZP registrováni jako u
„výpomocné pojišťovny“
̶ platnost 1 rok
̶ na průkazu vyznačena varianta péče:
❑plná péče
❑nezbytná péče
❑nutná a neodkladná péče
Zdroje k doplnění
̶ Varianty průkazu https://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=653&langId=cs
̶ Ověření platnosti průkazu https://www.vzp.cz/ehic
̶ Evropský průkaz zdravotního pojištění https://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=559&langId=cs
̶ Evropská komise prověřuje dlouhodobé pojišťování cizinců v Česku. Nemají možnost volby 22.8.2022
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/pojistovna-vzp-zdravotni-pojisteni-cizincu_2208221100_mst
̶ Kancelář zdravotního pojištění https://kancelarzp.cz/administrativni-postupy-zahranicni-pojistenec/
̶ Administrativní postup nezbytné péče u cizince https://kancelarzp.cz/administrativni-postupy-zahranicni-
pojistenec/nezbytna-pece-pojistenec-ze-statu-eu-ehp-britanie-ci-svycarska-2/
̶ Doklad o cestovním zdravotním pojištění při pobytu delším než 90 dnů
https://www.mvcr.cz/mvcren/docDetail.aspx?docid=21670618&doctype=ART
Kancelář zdravotního pojištění – sdružení zdravotních pojišťoven
Zdroj včetně následujících snímků: https://kancelarzp.cz/administrativni-postupy-zahranicni-pojistenec/
Nezbytná péče
Doporučený postup pro poskytovatele zdravotních služeb při ošetření zahraničních
pojištěnců
Postup poskytovatele zdravotních služeb při poskytování služeb a jejich vyúčtování:
̶ závislosti na dokladu, kt. se pojištěnec prokáže (od toho se liší rozsah poskytovaných služeb
a administrativní postup)
Cizí pojištěnec předložil Potvrzení o registraci nebo žlutý Průkaz pojištěnce
Doporučený postup pro poskytovatele zdravotních služeb při ošetření zahraničních
pojištěnců
Cizí pojištěnec předložil Evropský průkaz zdravotního pojištění, nebo Potvrzení
dočasně nahrazující EHIC
Doporučený postup pro poskytovatele zdravotních služeb při ošetření zahraničních
pojištěnců
Cizí pojištěnec nepředložil žádný relevantní nárokový doklad
Doporučený postup pro poskytovatele zdravotních služeb při ošetření zahraničních
pojištěnců
̶ zahraniční národní průkaz pojištěnce, nebo identifikační doklad (občanský průkaz, pas) nezakládá nárok na
výpomocné hrazení nákladů českou zdravotní pojišťovnou; rozlišit ambulantní ošetření a hospitalizaci.
Cizí pojištěnec nepředložil žádný relevantní nárokový doklad
Doporučený postup pro poskytovatele zdravotních služeb při ošetření zahraničních
pojištěnců
̶ ZZ se pokusí získat náhradní nárokový doklad:
Portál e-KZP
̶ https://kancelarzp.cz/administrativni-postupy-zahranicni-pojistenec/portal-e-kzp-overeni-pojisteni-a-registrace-pojistence-eu/
̶ Přihlášení
Zdroj: https://www.e-kzp.cz/Account/Login?ReturnUrl=%2F
Zdroj: https://kancelarzp.cz/administrativni-postupy-zahranicni-pojistenec/leceni-pacienta-ze-tretiho-statu/
Příjem P/K (cizinec) k hospitalizaci – doporučení
̶ doklad o zdravotním pojištění (průkaz zdravotního pojištění nebo Potvrzení dočasně nahrazující EHIC), kontrolovat platnost
průkazu, u pořízených kopií EHIC napsat o jakou barvu se jedná (modrá, zelená, žlutá)
̶ doklad k identifikaci (např. cestovní pas, občanský průkaz, řidičský průkaz)
̶ všechny doklady okopírovat (EHIC z obou stran) a založit do dokumentace
̶ cizinec s trvalým nebo dlouhodobým pobytem na území ČR nebo při udělení víza má tzv. evidenční číslo pojištěnce místo
svého rodného čísla (číslo přiděluje Centrální registr pojištěnců veřejného zdravotního pojištění)
̶ pokud cizinec nemá přiděleno evidenční číslo, nebo ho z nějakého důvodu nemá k dispozici, tak se do NIS zadá datum,
měsíc a rok narození + výpomocné číslo 999 (nápomocné pro zavedení cizince do NISu)
̶ pokud cizinec není pojištěn – povinnost ZZ poskytnout nezbytnou péči v rozsahu s ohledem na zdravotní stav; cizinci se
následně vystaví faktura na základě, které musí vynaložené náklady zdravotnickému zařízení uhradit
Do dokumentace:
̶ doplnit kontakty na příbuzné P/K cizince
̶ způsob dorozumívání – jazyk, event. kontakt na tlumočníka (zaznamenat jméno a tel. číslo)
̶ zjištěná specifika (náboženství, strava, zvyky, omezení a tabu)
̶ Pokud je pacient SAMOPLÁTCE – výrazně červenou fixou uvést na dokumentaci, žádanky k vyšetření apod.
Biologické
odlišnosti
Pohlaví
postavení a role ženy/muže, obřízka
násilí, koncept těhotenství
porodu, antikoncepce
Čas
Bolest
projevy
zkušenosti
role rodiny
Výživa
zvyklosti, tabu
nábož. vliv
pravidla půstu
Zdraví - Nemoc
Ošetř./zdrav. péče
vnímaní nemoci - popis, příčiny, projevy, th, prog.
vztah a využívání alternativní medicíny
zkušenosti se zdrav. systémem
náboženské léčebné praktiky
kdo rozhoduje v procesu nemoci
(P/K, rodina, sociální síť)
Komunikace
jazyk, dorozumění, gramotnost
non/verbální
Náboženství
Víra
příslušnost
praktiky, rituály, tabu
vliv na každodenní život a činnosti
vliv na etapy života
(výživa, nemoc, umírání a smrt)
religiózní předměty
kontakt s nábož. vůdci
Zaměstnání
Vzdělání
+ původní, nové, perspektiva, uznání
další vzdělávání
ekonomická situace
Sociální síť
Vliv výchovy a prostředí
rodina, návštěvní praktiky
manželství (mono, poly, matr., patr.)
Okolí - bydlení, podmínky, sousedé, lokalita
Okolnosti pobytu
Statut pobytu
+ očekávaní, plány
integrace, asimilace, repatriace
zkušenosti s rasizmem,
diskriminací
Příslušnost
původ
národnost
smíšené manželství
Co brát
v úvahu?
Mezinárodní síť
(+komunikační formy,
dohody, úmluvy,
legislativa)
Styky se zemí původu
Komunikace
v transkulturním pojetí
− v cizím prostředí jsme vnímavější na řadu podnětu!!! – nonverbální K.
− ve stresu je komunikace obtížnější – mateřský jazyk
Bariéry v komunikaci
- jazykové rozdíly, možné předsudky a stereotypy na obou stranách
- nedostatečná osobní zkušenost ZP s cizí kulturou
- hodnotová orientace, vnímání zdraví a nemoci
- způsob vyjadřování se a prezentace potíži
- obtížné zhodnocení P/K bolesti, strachu, dyskomfortu, únavy …
- nedostatečná schopnost ZP ovlivnit P/K v komunikaci (uklidnění…)
Čas – vyhnout se „záležitost vybavit co nejrychleji“
Komunikace v transkulturním pojetí
−v jakém jazyce P/K komunikuje
−představit se P/K a objasnit naši pozici
−domluvit se s P/K na způsobu oslovování – zápis do dokumentace + objasnění skladby jména, užívání
titulu
▪ Tvorba jména, užívání titulů?
▪ Množství zdvořilostních frází na začátku komunikace? Rituály a konvence, které kom. doprovázejí?
▪ S kým hovořit?
▪ Smí se říkat pravda?
▪ Jaký význam má v dané kultuře nonverbální komunikace?
−služby tlumočníka, nebo člena rodiny, který bude překládat
− alternativní způsob K. – slovník, tužka a papír, demonstrace, gesta, piktogramy,
komunikační pas, překladač (translator přes internet, hlasový překladač např. Langie)
internet MZ ČR komunikační karty https://www.mzcr.cz/komunikacni-karty-pro-pacienty-cizince-a-zdravotniky/
aplikace REBO http://rebo.rebomedic.cz/translation
Doporučení pro K. s cizincem
− mluvit pomalu, srozumitelně, výstižně (jednoduché věty)
− přiměřený tón hlasu - nezvyšovat hlas
− vnímat nonverbální projevy P/K
− pokud není jasné, co chtěl cizinec říct, nechat prostor na vyjádření
− uplatňovat zásady th. komunikace (empatie, aktivní naslouchání, zájem, snaha pochopit P/K problém)
− upozornit cizince na shody a rozdíly v jeho a ve vašem stanovisku k problému, diskuse a vyjasnění problému, kompromis na obou stranách s
ohledem na dodržování Th režimu
− nepoužívat – zdravotnický slang, odbornou terminologii
− poskytovat písemné informace - datum pro cizince 1. 12. 2020 a ne 1. prosince
− zpětná vazba
− častý kontakt s příslušníky jedné a téže skupiny - vhodné naučit se v jejich jazyce pozdrav + mít k dispozici základní fráze