MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY Zdravotnictví ČR z pohledu informačních systémů A Národní zdravotnický informační systém + + ELEKTRONICKÉ ZDRAVOTNICTVÍ ČR ♦ ♦ Li^Čä^l Úvodem Zdravotnictví je informačními systémy doslova protkáno... ... a význam zdravotnické informatiky je zásadní ♦ ♦ ELEKTRONICKÉ ZDRAVOTNICTVÍ ČR ♦ ♦ £ii ÚZIS ZDRAVOTNÍCKA / LEKÁRSKA / BIOMEDICINSKA INFORMATIKA JE OBOREM S ŠIROKÝM ZÁBĚREM □ Vývoj a implementace nástrojů k generování, sběru, ukládání, sdílení a efektivnímu využívání klinických (biomedicínských) dat..... Q ^......^ *;x □.....zejména pro podporu medicíny založené na ^%C6V důkazech, management zdravotní péče, klinického ,v rozhodování, výzkumu..... ^ $ ^ důkazech, management zdravotní péče, klinického e Supportive care Palliative care Národní registr hospitalizací in Self- benchmarking against centralized repository Dissemination of reports : centers Celkový počet hospitalizací Rok Akutní HP HP s operací 2010 1 982 192 590 716 2011 1 969 477 588 292 2012 2 014 136 602 931 2013 1 987 848 588 838 2014 2 017 620 598 105 2015 1 984 709 586 182 2016 1 980 649 589 404 2017 1 951 165 582 005 2018 1 931 221 576 770 2019 1 918 988 576 632 2020 1 650 707 474 622 2021 1 660 186 463 563 2022 1 714 707 532 653 Nový NZIS a jeho informační potenciál Coverage of all relevant dimensions Cost Cost effectiveness s Epidemiology and population burden / Population System capacity Care management models Health services Consumption of services, perfomance Outcome measures Co u mí „nový" NZIS nabídnout? „Real time" provoz centrálních systémů Komplexní centralizaci dat bez zátěže pro zdravotnický personál Datovou základnu pro efektivní elektronizaci agend Informační systém pro zvládání zdravotních hrozeb J L Národní registr hrazených zdravotních služeb Systém CZ-DRG y Identitní prostor zdravotních služeb J NZIS a jeho legislativní zázemí Nový Národní zdravotnický informační systém je dobudován...... NZIS z. 325 Vykázaná péče UZJS z. 372 Personální kapacity Poskytovatelé Zdravotní r~L pojišťovny KrH z. 48 ......včetně legislativního zázemí z. 372 Ekonomika péče o* Referenční FN Motol Praha a ™ sítě PZS CZ-DR Si 16 Zátěž nemocnic Systém vznikající s cílem maximálně využívat již existující data a tato vzájemně validovat Zcela nový zákon o elektronizaci zdravotnictví Další potenciál NZIS z pohledu hodnocení poskytovatelů / center Strukturální indikátory Další potenciál NZIS z pohledu hodnocení personálních kapacit Národní zdravotnický informační systém (NZIS) pokrývá všechny zásadní iimenze potřebné pro hodnocení a predikce potřeb personálních kapacit Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb Národní zdravotnický informační systém (NZIS) pokrývá všechny zásadní dimenze potřebné pro hodnocení a predikce potřeb personálních kapacit Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb Vzájemné kontroly Zdravotní pojišťovny Národní registr zdravotnických pracovníků Akutní lůžková p' Národní registr .u^.u y ^ hrazených zdravotních % [71 .s1^°e / služeb ^ S^_^it C2-DŘG Integrace různých zdrojů primárních dat umožňuje široké spektrum funkčních analýz („use cases") □ Hodnocení a modelování produkce vzdělavatelů □ Efektivita vzdělávání ZP z hlediska systému veřejného zdravotnictví □ Trajektorie absolventů v systému □ Dostupnost a průchodnost studia, uplatnění absolventů vzdělávacích programů □ Dostupnost personálních kapacit dle regionů, trendy, benchmarking □ Identifikace rizikových faktorů determinujících personální kapacity systému, kritické analýzy distribuce personálních kapacit v segmentech péče □ Standardizované analýzy a predikce dostatečného kapacitního zajištění péče □ Odměňování zdravotnických pracovníků □ Sjednocený reporting nad personálními kapacitami lékařů a NLZP pro zdravotní pojišťovny □ Vzájemná validace centralizovaných zdrojů primárních dat Další potenciál NZIS z pohledu procesů a pacienta Jina pracoviště Sit center VSP První kontakt Sekvence vyšetření Centrum Procesy vedoucí k diagnóze Zahájení léčby Léčba Dlouhodobé výsledky Následný F-up DRG klasifikace v kombinaci s komponentami NZIS Vstup CZ-DRG u HP léčených v akutní luzkove peci Plošně standardizované určení typu HP, tíže HP a nákladů spojených s léčbou re E 3 re i_ +j _> o Q. »J Q. re léčbo, nás ledky Vznik úrazu, mechanismus, příčina Obsah a doba trvání léčbV Typologie pacienta Vstup komponent NZIS 'ec/ky,ůt Péče REALITA INFORMAČNÍ A ANALYTICKÉ PODPORY SOCIÁLNĚ ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB ÚZIS Současné možnosti společných meziresortních analýz nejsou malé Nfí - PSS N R - PZS Poskytovatelé Poskytovatelé Poskytovatel Typ péče Náklady Hospitalizace Akutnost Výkony Nemocnost Pobytové služby Invalidita Podpora PnP N R - HOS P - H ZS DPN Referenční ••• sítě PZS Konzumace služeb POBYTOVÉ SLUŽBY^ a. ... L Zdravotní pojišťovny H\i Nemocnost Objem péče Trajektorie pacientů C: LPZ Mortalitní data Trajektorie pacientů Hlavní přidaná hodnota NZIS Komplexní pokrytí dimenzí celých segmentů péče Příklad: paliativní péče a péče v závěru života Problém starnutia úbytku kapacit PL Celková bilance počtu míst PLD v letech 2018-2022 , Hlavní město Praha ■ 21 186 165 Liberecký kraj 1 4 66 62 Plzeňský kraj -2 63 65 Královéhradecký kraj -9 | 58 67 Pardubický kraj -9 | 51 60 Kraj Vysočina -14 | 85 99 Olomoucký kraj -16 | 70 86 Karlovarský kraj -18 | 22 40 Zlínský kraj -19 | 50 69 Jihočeský kraj -27 | 91 118 Středočeský kraj -34 | 163 197 Jihomoravský kraj -43 | 108 151 Ústecký kraj -46 | 87 133 Moravskoslezský kraj -47 | 119 166 Dle velikosti sídla 2000137 291 428 2001-5000 -36 155 191 5001 - 10000 -8 | 119 127 10001-50000 -54 ^^^H 244 298 50001-100000 -21 ■ 101 122 > 100 000 -2 309 311 CR 2020 Bilance + -259 1219 Věková struktura aktivních PL k 1.1. 2023 1200 & J* J* J? J" ,JS> 6° # $ & <% Průměrný věk M' , 100 000 1 5 369 364 Počet zrušených míst poskytování 2018 - 2023 71-200 31-70 21-30 11-20 6 - 10 Bilance stí* Celá ČR 2018-2023 -297 1472 1769 Úvazky sester a porodních asistentek dle hlavních segmentů péče: nová data za rok 2023 1 500 1 000 500 500 -1 000 -1 500 -2 000 -2 500 Změny úvazku kumulativně od r. 2010 ■2 157 2023 2022 49 143 I_[AKUTNÍ péč 49 021 I_I AKUTNÍ PEČ 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 —Akutní péče —Ostatní lůžková péče —Nelůžková péče ZDRAVI2030 82 649 CELA CR 5 541 J OST. LŮŽKOVÁ 82 883 4 CELA CR] 5 521 OST. LUZKOVA 27 965 NELUZKOVA 28 340 NELUZKOVA Personální kapacity resortu zdravotnictví v roce 2023 MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY ÚZIS Regionální rozložení úvazků sester na 1000 obyvatel v různých segmentech lůžkové péče Zdroj: Výkaz E (MZ) 2-01, E (MZ) 3-01 - všeobecné a dětské sestry, porodní asistentky Hlavní město Praha Brno Jihomoravský kraj Královéhradecký kraj PHA+STC Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Kraj Vysočina ČR Jihočeský kraj Ústecký kraj Plzeňský kraj Liberecký kraj Zlínský kraj Pardubický kraj Karlovarský kraj Středočeský kraj ZDRAVI2030 Akutní péče 2022 »2023 Ľ m m m 0,63 0 62 0,79 Ol 80 Ostatní lůžková péče 10,00 0,00 0,00 2,00 2022 2023 4,00 6,00 10,00 Všeobecné sestry a dětské sestry, pôrodní asistentky V regionálních přehledech dostupné kapacity sester je rovněž patrný významný nepoměr mezi kapacitou dostupnou pro akutní lůžkovou péči a pro péči dlouhodobou a následnou. Řádově nižší počty úvazků sester v neakútni lůžkové péči reflektují nízký počet lůžek v tomto segmentu péče. Tato situace nevyhnutelně vede ke zvýšené zátěži akutní lůžkové péče, včetně jejího využívání pro řešení zdravotních problémů umírajících. Personální kapacity resortu zdravotnictví v roce 2023 MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY ÚZIS Všeobecná sestra: věková struktura osob v roce 2023 Zdroj: Národní registr zdravotnických pracovníků (NRZP)+ NRHZS, stav k 31. 3. 2023 Relativní zastoupení jednotlivých věkových tříd 25 n 5 20 O) a> re U 15 o >a> > > Si o (A O 10 Si* Rizikový nedostatek kapacit krytých pracovníky ve věku < 40 let Pfl8 Věk N % Úvazky % úvazků do 29 5 032 6,1% 4 618,6 6,1% 30-34 4 989 6,0% 4 437,2 5,9% 35-39 9 458 11,5% 8 247,7 11,0% 40-44 10 429 12,6% 9 416,1 12,5% 45-49 15 771 19,1% 14 687,2 19,5% 50-54 12 634 15,3% 12 038,5 16,0% 55-59 9 772 11,8% 9 319,9 12,4% 60-64 8 199 9,9% 7 602,7 10,1% 65-69 4 472 5,4% 3 550,1 4,7% 1 70 a více 1 843 2,2% 1 234,7 1,6% CELKEM 82 599 100,0 % 75 153 100,0 % Průměrný věk 48,2 let 24 286 ZP ZDRAVI2030 -_ Strategický rámec rozvoje péče o zdraví v České republice do roku 2030: optimalizace personálních kapacit MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY ÚZIS § 5 Všeobecná sestra: věk v rozložení dle krajů a typů péče v roce 2022 ZDRAVI2030 CELKEM Akutní lůžková péče (ALP) ALP - Intenzivní péče Jiná lůžková péče (JLP) Ostatní nelůžková péče (ONP) celkem věk 60+ celkem věk 60+ celkem věk 60+ celkem věk 60+ celkem věk 60+ CZ010 Hlavní město Praha 15 668 2 367 (15,1 %) 9 958 ( 1235 12,4 %) 813 47 (5,8 %) 470 102 (21,7%) 5 876 1 092 (18,6 %) CZ020 Středočeský kraj 7 661 1 090 (14,2 %) 4 348 516 11,9 %) 462 41 (8,9 %) 769 104 (13,5 %) 2 902 499 (17,2 %) CZ031 Jihočeský kraj 4 793 635 (13,2 %) 2 985 310 (10,4 %) 269 7 (2,6 %) 275 44 (16,0 %) 1728 304 (17,6 %) CZ032 Plzeňský kraj 4 387 673 (15,3 %) 2 526 288 (11,4 %) 289 14 (4,8 %) 544 93 (17,1 %) 1479 309 (20,9 %) CZ041 Karlovarský kraj 2 301 448 (19,5 %) 1 108 139 (12,5%) 152 3 (2,0 %) 468 119 (25,4 %) 936 209 (22,3 %) CZ042 Ústecký kraj 5 522 949 (17,2 %) 3 320 424 (12,8 %) 402 26 (6,5 %) 440 106 (24,1 %) 2 091 452 (21,6%) CZ051 Liberecký kraj 2 863 396 (13,8 %) 2 146 252 (11,7%) 50 8 (16,0 %) 88 20 (22,7%) 741 133 (17,9 %) CZ052 Královéhradecký kraj 4 737 659 (13,9 %) 3 021 1 WĚ. 296 11 (3,7%) 393 66 (16,8 %) 1563 294 (18,8 %) CZ053 Pardubický kraj 3 929 513 (13,1 %) 2 040 199 (9,8%) 219 11 (5,0 %) 519 67 (12,9 %) 1562 261 (16,7%) CZ063 Kraj Vysočina 4 598 522 (11,4 %) 2 558 213 (8,3%) 255 12 (4,7%) 604 76 (12,6 %) 1656 245 (14,8 %) CZ064 Jihomoravský kraj 9 911 1 239 (12,5 %) 6 423 619 (9,6%) 936 55 (5,9 %) 579 76 (13,1 %) 3 195 571 (17,9 %) CZ071 Olomoucký kraj 5 588 634 (11,3 %) 3 325 240 (7,2%) 401 12 (3,0 %) 501 78 (15,6 %) 1963 319 (16,3 %) CZ072 Zlínský kraj 4 380 547 (12,5 %) 2 511 209 (8,3%) 389 11 (2,8 %) 528 66 (12,5 %) 1495 289 (19,3 %) CZ080 Moravskoslezský kraj 9 840 1173 (11,9 %) 6 137 520 (8,5%) 728 21 (2,9 %) 783 88 (11,2 %) 3 451 599 (17,4%) celkem* 84 587 11731 52 088 5 462 5 640 279 6 944 1104 30134 5 518 Strategický rámec rozvoje péče o zdraví v České republice do roku 2030: optimalizace personálních kapacit ^ MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ vSk 2fl ČESKÉ REPUBLIKY UZIS § 5 Všeobecná sestra: rozložení podle krajů a odborností v roce 2022 ZDRAVI2030 -— CELKEM Odbornost 913 Odbornost 925 Odbornost 926 celkem věk 60+ celkem věk 60+ celkem věk 60+ celkem věk 60+ CZ010 Hlavní město Praha 1074 N = 232 (21,6 %) 441 N =117 (26,5 %) 642 N = 117 (18,2 %) 24 N = 0 (0,0 %) CZ020 Středočeský kraj 1429 N = 228 (16,0 %) 845 N =170 (20,1 %) 627 N = 65 (10,4 %) 33 N = 5 (15,2 %) CZ031 Jihočeský kraj 822 N = 103 (12,5 %) 530 N =73 (13,8 %) 273 N = 30 (11,0 %) 51 N = 0 (0,0 %) CZ032 Plzeňský kraj 426 N = 80 (18,8 %) 257 N = 53 (20,6 %) 171 N = 28 (16,4 %) 5 N=0 (0,0 %) CZ041 Karlovarský kraj 281 N = 56 (19,9 %) 181 N = 39 (21,5 %) 97 N = 17 (17,5%) N = 2 (13,3 %) CZ042 Ústecký kraj 846 N = 178 (21,0 %) 508 N =121 (23,8 %) 362 N = 62 (17,1 %) 14 N=0 (0,0 %) CZ051 Liberecký kraj 363 N = 59 (16,3 %) 178 N = 35 (19,7%) 196 N = 26 (13,3 %) 8 N=l (12,5 %) CZ052 Královéhradecký kraj 688 N = 103 (15,0 %) 450 N = 80 (17,8 %) 231 N = 25 (10,8 %) 24 N = 0 (0,0 %) CZ053 Pardubický kraj 576 N = 63 (10,9 %) 353 N = 47 (13,3 %) 219 N = 17 (7,8 %) 22 N = l (4,5 %) CZ063 Kraj Vysočina 767 N = 96 (12,5 %) 456 N = 67 (14,7%) 295 N = 27 (9,2 %) 89 N = 2 (2,2 %) CZ064 Jihomoravský kraj 1022 N = 152 (14,9 %) 656 N =121 (18,4 %) 345 N = 31 (9,0 %) 93 N = 5 (5,4 %) CZ071 Olomoucký kraj 654 N = 102 (15,6 %) 459 N = 82 (17,9 %) 192 N = 23 (12,0%) 39 N = 5 (12,8%) CZ072 Zlínský kraj 721 N = 136 (18,9 %) 457 N =104 (22,8 %) 230 N = 27 (11,7%) 85 N=7 (8,2 %) CZ080 Moravskoslezský kraj 1213 N = 216 (17,8 %) 839 N =176 (21,0 %) 374 N = 43 (11,5 %) 39 N = 3 (7,7%) CELKEM* 10 449 N = 1078 (10,3 %) 6 490 N = 1262 (19,4 %) 4 016 N = 508 (12,6 %) 514 N = 30 (5,8%) * Jedna sestra může pracovat ve více krajích a mít více odborností zároveň Strategický rámec rozvoje péče o zdraví v České republice do roku 2030: optimalizace personálních kapacit MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY ÚZIS Počet lůžek následné a dlouhodobé péče dle krajů ČR (2018-2021) Zdroj: NRHZS Lůžka akutní Počet lůžek na 1 000 obyvatel kraje 0 2 4 6 8 4 Hlavní město Praha Jihomoravský kraj Královéhradecký kraj Ústecký kraj Kraj Vysočina Moravskoslezský kraj Plzeňský kraj Česká republika Olomoucký kra Jihočeský kra Liberecký kra Pardubický kra Zlínský kra Karlovarský kra Středočeský kra ZDRAVÍ2030_ Lůžka následné/dlouhodobé péče Počet lůžek na 1000 obyvatel kraje 0 2 4 6 4 Kraj Vysočina Plzeňský kraj Pardubický kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj Hlavní město Praha Královéhradecký kraj Česká republika Středočeský kra Ústecký kra Karlovarský kra Jihomoravský kra Liberecký kra Jihočeský kra -*-A-*- Strategický rámec rozvoje péče o zdraví v České republice do roku 2030: analytická studie pro regiony ČR bií Ž2sl MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ JW ČESKÉ REPUBLIKY ú. Domácí péče v ČR (odb. 925) 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 Úhrady z v.z.p. 2018 2019 2020 2021 2022 2023 v tis. Kč 2 146 776 2 355 189 2 844 251 3 236 246 3 813 225 4 485 717 E + 109% Ročně 167 tis. UOP I + 12% 12 měsíců 1 mesic 2-3 měsíce 4-6 mesicu 7-12 mesicu > 12 mesicu „ . . , , , , ., Kategorie doby d Kategorie doby do umrti Pravděpodobnost vybraných zdravotních intervencí 1 měsíc 2-3 měsíce 4-6 měsíců 7-12 měsíců > 12 měsíců Kategorie doby do úmrtí 1 měsíc 2-3 měsíce 4-6 měsíců 7-12 měsíců > 12 měsíců Kategorie doby do úmrtí Potřebné kapacity sociálně zdravotních služeb jsou predikovatelné ... to platí zejména o péči o seniorní pacienty v závěru života Dlouhodobý trend v objemu akutní lůžkové péče: hospitalizační případy Všichni pacienti Pacienti ve věku věk 65 - 84 let Pacienti ve věku 85+ Celkový počet hospitalizací Celkový počet hospitalizací Rok Akutní HP HP s operací Rok Akutní HP HP s operací 2010 1 982 192 590 716 2010 589 350 143 139 2011 1 969 477 588 292 2011 598 120 147 859 2012 2 014 136 602 931 2012 631 675 156 844 2013 1 987 848 588 838 2013 637 041 158 955 2014 2 017 620 598 105 2014 659 560 166 214 2015 1 984 709 586 182 2015 660 454 166 472 2016 1 980 649 589 404 2016 665 426 172 571 2017 1951 165 582 005 2017 668 756 176 084 2018 1931221 576 770 2018 672 004 178 338 2019 1918 988 576 632 2019 671 715 180 992 2020 1 650 707 474 622 2020 603 595 155 172 2021 1 660 186 463 563 2021 609 211 152 809 2022 1714 707 532 653 2022 628 892 178 531 Celkový počet hospitalizací Rok Akutní HP HP s operací 2010 92 386 11792 2011 96 387 12 582 2012 104 164 13 295 2013 109 000 13 645 2014 114 686 14 129 2015 118 181 14 415 2016 119 619 14 513 2017 120 921 15 049 2018 119 900 15 019 2019 120 351 15 076 2020 108 177 13 679 2021 103 112 12 953 2022 106 984 13 176 2010 -> 2022: -13% / -10% 2010 -> 2022: + 7% / + 25% 2010 -> 2022: + 15% / + 12% ZDRAVI2030 Strategický rámec rozvoje péče o zdraví v České republice do roku 2030: analytická studie pro regiony ČR MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY ÚZIS Očekávatelná úmrtí dle krajů a nemocnic Roční průměr (očekávatelná úmrtí; ± rozsah časové řady 2015-2019 v %) Dle krajů Celkem 68 605 (±2,8 %/S°^OffPfy, Hlavní město Praha 7 943 (±3,5 %) Středočeský kraj 8 308 (±4,4 %) Jihočeský kraj 4 042 (±6 %) Plzeňský kraj 3 977 (±4,3 %) Karlovarský kraj 2 126 (±8,2 %) Ústecký kraj 5 862 (±1,5 %) Liberecký kraj 2 946 (±6,7 %) Královéhradecký kraj 3 578 (±3,7 %) Pardubický kraj 3 314 (±4,8 %) Vysočina 3 242 (±9,1 %) Jihomoravský kraj 7 284 (±3,3 %) Olomoucký kraj 4 149 (±2,0 %) Zlínský kraj 3 766 (±3,4 %) Moravskoslezský kraj 8 068 (±4,2 %) Dle místa úmrtia typu lůžka Zařízení Zemřelých Na akutním lůžku Nemocnice 27 570 (±4,9 %) 97,4% Doma, v zařízení sociálních služeb 11 799 (±25,9 %) < 1 % Fakultní nemocnice 7 681 (±2,9 %) 99,7% Léčebna pro dlouhodobě nemocné 11 995 (±9.2%) - (LDN) Na ulici, při převozu 215 (±16.8%) - Nemocnice následné péče 2 410 (±7.4%) < 1% Hospic 3 232 (±12.8%) - Ostatní ZZ 3 390 (±5.4%) 1 % Jiné, nezjištěno 311 (±22.2%) - České zdravotnictví se musí koncepčně připravit na demografické stárnutí populace a zdravotnického personálu Od roku 2010: + 72% Celkový počet ošetřených ZZS ve věku 75+ .Q O C Ol >1- 4-i Ol >t/l 0 4-i 01 >U O Q. 400 000 300 000 200 000 -100 000 -0 Věková struktura obyvatelstva ČR a její očekávaný vývoj Zdroj: Český statistický úřad - ISDEM, https://www.czso.cz/csu/czso/projekce-obyvatelstva-ceske-republiky-2018-2100 1. Do 15 let očekávatelný nárůst nemocnosti v souvislosti s chorobami vyššího věku a seniorů. 2_ Do 20 - 25 let prudký nárůst nemocnosti v souvislosti s chorobami vyššího věku a seniorů. 3. Nižší zastoupení mladších věkových skupin jako riziko poklesu porodnosti v následujících 10 - 15 letech. k 31.12. 2020 k 31.12. 2021 k 1.1. 2030 k1. 1.2040 k 1.1. 2050 Obyvatelé ve věku 65+ 2 158 322 2 169 109 2 403 273 2 698 767 3 075 587 Obyvatelé ve věku 75+ 864 727 894 236 1 246 717 1 372 410 1 591 668 Obyvatelé ve věku 85+ 203 389 293 687 505 383 Statistická predikce prevalence vybraných chorob do roku 2030 Zdroj dat: NRHZS 2010-2021, Český statistický úřad - Projekce obyvatelstva CR Metodika: Poissonův zobecněný lineární model, predikční báze 2010-2018 Diabetes Predikce prevalence (včetně 95% intervalů spolehlivosti) Rok 2020 Rok 2025 Rok 2030 1 070 075 (1 063 090-1 077 060) 1 184 812 (1 175 186-1 194 439) 1 288 600 (1 275 757-1 301 442) Zhoubné nádory Predikce incidence (včetně 90% intervalů spolehlivosti) Rok 2020 Rok 2025 Rok 2030 60 689 (56 580 - 64 797) 63 515 (59 272 - 67 757) 66 800 (62 303-71 299) Alzheimer choroba Predikce prevalence (včetně 95% intervalů spolehlivosti) Rok 2020 Rok 2025 Rok 2030 80 780 (82 400-79 160) 120 443 (122 987-117 899) 174 343 (178 313-170 374) 1 + 20% za 10 let + 16% za 10 let + 115% za 10 let ZDRAVI2030 Strategický rámec rozvoje péče o zdraví v České republice do roku 2030: analytická studie pro regiony ČR MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY ÚZIS Stárnutí populace ČR: projekce indexu závislosti Zdroj dat: ČSÚ https://www.czso.cz/csu/czso/proiekce-obyvatelstva-v-kraiich-cr-do-roku-2070 (Zveřejněno dne: 28.11.2019) Podíl obyvatel k 1.1. 2050 0-14 let 14,2% 16,0% 14,9% 13,9% 14,8% 15 až 64 let 70,6% 64,1% 62,9% 61,0% 56,6% 65 let a více 15,2% 19,9% 22,3% 25,1% 28,6% Index závislosti 21,6 31,1 35,4 41,1 50,5 Počet seniorů ve věku 65+ na 100 osob v produktivním věku (15 - 64 let) se v období 2010 -> 2040 téměř zdvojnásobí ZDRAVI2030 Strategický rámec rozvoje péče o zdraví v České republice do roku 2030: analytická studie pro regiony ČR MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY ÚZIS + + ELEKTRONICKÉ ZDRAVOTNICTVÍ ČR ♦ + žal t/zis Odvozené informační systémy Příklad péče v závěru života ELF* End of Life Care | Information System ELFis: End-of-Life care - Information System Informační systém hodnocení sociálně zdravotní péče v závěru života POPULAČNÍ DATA Očekávatelná úmrtí Chroničtí pacienti □ □ n S Populační zátěž a predikce S Kategorie dle diagnózy, tíže S Plánování kapacit L POPULAČNÍ DATA Očekávatelná úmrtí Chroničtí pacienti □ □ n S Populační zátěž a predikce S TRAJEKTORIE S Kategorie dle diagnózy, tíže S Plánování kapacit Indikace Sledované prevalenční časové okno POPULAČNÍ DATA DIGNOSTIKA A LÉČBA: KLINICKÁ DATA Očekávatelná úmrtí Chroničtí pacienti □ □ □ S Populační zátěž a predikce S TRAJEKTORIE S Kategorie dle diagnózy, tíže S Plánování kapacit Indikace Včasná a efektivní péče v závěru života m......1 % □ S Distribuce péče □ S TRAJEKTORIE S Vývoj zdravotního r ™ stavu □ Sledované prevalenční časové okno POPULAČNÍ DATA DIGNOSTIKA A LÉČBA: KLINICKÁ DATA POPULAČNÍ DATA Očekávatelná úmrtí Chroničtí pacienti S Populační zátěž a predikce S TRAJEKTORIE S Kategorie dle diagnózy, tíže S Plánování kapacit L Indikace Včasná a efektivní péče v závěru života a □ S Distribuce péče S TRAJEKTORIE S Vývoj zdravotního stavu Zemřelí Sledované převalením časové okno S Péče v samotném závěru života S Místo úmrtí S Zpětná vazba pacientů, blízkých Úmrtí populační data PREDIKCE A ZPETNA VAZBA NAD VÝSLEDKY PECE dignostika a lecba: klinická data populační data Očekávatelná úmrtí Chroničtí pacienti □ □ □ S Populační zátěž a predikce S TRAJEKTORIE S Kategorie dle diagnózy, tíže S Plánování kapacit Indikace Včasná a efektivní péče v závěru života m......1 % □ S Distribuce péče □ S TRAJEKTORIE S Vývoj zdravotního r ™ stavu □ Zemřelí V Péče v samotném závěru života S Místo úmrtí S Zpětná vazba pacientů, blízkých Sledované prevalenční časové okno Úmrtí PREDIKCE A ZPETNA VAZBA NAD VÝSLEDKY PECE populační data dignostika a lecba: klinická data populační data Očekávatelná úmrtí Chroničtí pacienti □ □ □ S Populační zátěž a predikce S TRAJEKTORIE S Kategorie dle diagnózy, tíže S Plánování kapacit to n n Včasná a efektivní péče v závěru života 3> □ * S Distribuce péče □ S TRAJEKTORIE m S Vývoj zdravotního stavu Zemřelí Indikace Sledované prevalenční časové okno S Péče v samotném závěru života S Místo úmrtí 4o S Zpětná vazba pacientů, blízkých Úmrtí PREDIKCE A ZPETNA VAZBA NAD VÝSLEDKY PECE populační data dignostika a lecba: klinická data populační data Očekávatelná úmrtí Chroničtí pacienti □ □ □ S Populační zátěž a predikce S TRAJEKTORIE S Kategorie dle diagnózy, tíže S Plánování kapacit to n n a Včasná a efektivní péče v závěru života Indikace -> obsah péče 4r 3> -X, -. ° □ * ^ Distribuce péče S TRAJEKTORIE S Vývoj zdravotního stavu Indikace Sledované prevalenční časové okno Zemřelí S Péče v samotném závěru života S Místo úmrtí 4o Výběrová šetření S Zpětná vazba pacientů, blízkých Úmrtí ELF* End of Life Care | Information System ELFis: End-of-Life care - Information System KONCEPČNÍ MODELY HODNOCENÍ L___ Koncepční modely ELFis: DOSTUPNOST A ORGANIZACE PÉČE Funkční model organizace péče v závěru života musí být komplexní a zahrnovat dostatečnou kapacitu komunitních ošetřovatelských služeb. V opačném případě musí ZZS a akutní lůžková péče nedostatek těchto kapacit nahrazovat. S TRAJEKTORIE n S TRAJEKTORIE >LU o °- to S Distribuce péče u < M O Š CC < Q [J M CC O S Vývoj zdravotního stavu S Péče v samotném závěru života ZDRAVÍ2030 Budování Národního sociálního informačního systému (NSIS) ministerstvo prace asociálních věcí MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY ÚZIS Koncepční modely ELFis: PREDIKCE POTŘEBNÝCH KAPACIT Stárnutí a měnící se potřeby populace determinují potřebnou kapacitu pro udržení a rozvoj sociálně zdravotních a zdravotních služeb. Systém ELFis sdružuje komplexní data umožňující budování prediktivních modelů a jejich zpětnou verifikaci v kontrastu s reálnými daty a vývojem. ZDRAVÍ2030 Pece v zaveru života * ^/ # #• *• - - T / ŕ Casna indikace k paliativní peci Terminálni faze nemoci 1 1 1 Úmrtí Epidemiologie cílových diagnóz a nároky zapojených segmentů péče o >s Populační rizikové faktory onemocnění v seniorním věku /; "cl % Dostupnost a kapacita zdravotnické a sociální péče A<5" Kapacita komunitních ošetřovatelských služeb ^> 95 Sociálně zdravotní respitní péče v % ^ ________________________ £ř Budování Národního sociálního informačního systému (NSIS) 1 SVj asociálních věcí MINISTERSTVO PRÁCE MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ MTĚJt O W Bií ČESKÉ REPUBLIKY UZtltJ + + ELEKTRONICKÉ ZDRAVOTNICTVÍ ČR ♦ + Budování systémů typu NZIS zásadně mění roli a postavení dílčích klinických registrů Zdroje dat pro rozvíjející se elektronizaci a standardizaci dokumentace poskytovatelů c > +-> s_ 4-» 10 C E TJ < fD 4-> o3 da tel fD c > N O O +■» > > o Q O fD Q Informační systémy poskytovatelů □ Vykazované zdravotní služby a intervence, preskripce □ Diagnostika □ Náplň a postup léčby □ Sledování v čase □ Kapacity poskytovatelů - ^dostL>Pná' Zdroje dat pro rozvíjející se elektronizaci a standardizaci dokumentace poskytovatelů 3 T3 OJ >N >\ > ru +-> fD Q 3 to u > OJ T3 "řč cu > qJ re x c > +-> +■» 1/5 C E TJ < ro +■» o3 da tel ro c > N O o +■» > > o i- lO Q O ro Q □ Prediktivní a prognostické G^e^^^3/3>ýPa/^t markery, riziková skóre □ Ukazatele terapeutické odpovědi, kompenzace nemoci □ Výsledky léčby □ Vykazované zdravotní služby a intervence, preskripce □ Diagnostika □ Náplň a postup léčby □ Sledování v čase □ Kapacity poskytovatelů 'c/cé Zcfr ce Informační systémy poskytovatelů Zdroje dat pro rozvíjející se elektronizaci a standardizaci dokumentace poskytovatelů u "3 ad TJ >N 3 i_ > > O fD Q +■» T3 Da od 03 +■» *b£| □ Rozšířené panely bioamarkerů a jejich validace □ Klinické studie a observační šetření □ Zpětná vazba pacientů, kvalita života jící Q 3 □ 3 TJ +■» aci fD >N c TJ □ > fD +■» pert "fĎ > fD □ fD x Q (U C > +■» fD s_ +■» V) C E TJ < fD +■» 03 da tel fD c > N O 0 +■» > > 0 i- IO Q O fD Q □ Prediktivní a prognostické G^e^^^3/3>ýPa/^t markery riziková skóre odpovědi, kompenzace nemoci □ Vykazované zdravotní služby a intervence, preskripce □ Diagnostika □ Náplň a postup léčby □ Sledování v čase □ Kapacity poskytovatelů 'c/cé Zcfr Viet, ce 'e Informační systémy poskytovatelů Zdroje dat pro rozvíjející se elektronizaci a standardizaci dokumentace poskytovatelů 3 TJ fD >N > fD +■» fD Q u TJ >\ E o QJ TJ O QJ o3 +■» *b£| □ Rozšířené panely bioamarkerů a jejich validace □ Klinické studie a observační šetření □ Zpětná vazba pacientů, kvalita života Role výzkumných klinických registrů, studií, sběrů dat v referenčních sítích poskytovatelů ----------.............................................---------..............................>• Výsledky obohacují administrativně sbíraná data Specializované (dílčí) registry u Q 3 □ '5 TJ +■» aci fD >N c TJ □ > fD +■» pert "fĎ > fD □ fD x Q (U C > +-> fD s_ +-> N O 0 +■» > > 0 i- IO Q O fD Q □ Prediktivní a prognostické G^e^^^3/3>ýPa/^t markery, riziková skóre Ukazatele terapeutické odpovědi, kompenzace nemoci □ Vykazované zdravotní služby a intervence, preskripce □ Diagnostika □ Náplň a postup léčby □ Sledování v čase □ Kapacity poskytovatelů 'c/cé Zcfr Viet, ce 'e Informační systémy poskytovatelů Centrální registry M||B> Hlásení a exporty dat pro národní (plošné) registry, zdravotní pojišťovny a regulační autority Zdroje dat pro rozvíjející se elektronizaci a standardizaci dokumentace poskytovatelů 3 TJ fD >N > fD +■» fD Q u TJ >\ E o QJ TJ O QJ o3 +■» *b£| □ Rozšířené panely bioamarkerů a jejich validace □ Klinické studie a observační šetření □ Zpětná vazba pacientů, kvalita života Role výzkumných klinických registrů, studií, sběrů dat v referenčních sítích poskytovatelů ----------.............................................---------..............................>• Výsledky obohacují administrativně sbíraná data Specializované (dílčí) registry 3 TJ fD >N >\ > fD +-> fD Q Ol 3 to u > fD TJ 75 CU > QJ fD X c > +-> fD i_ +■» N O 0 +■» > > 0 i- IO Q O fD Q □ Prediktivní a prognostické e/ekfro^n^ markery, riziková skóre □ Ukazatele terapeutické odpovědi, kompenzace nemoci □ Výsledky léčby □ Vykazované zdravotn' a intervence, pre^ □ Diagnostika □ Náplň a postup lev □ Sledování v čase □ Kapacity poskytovatelů Informační systémy poskytovatelů & HosWP"3' Centrální registry M||B> Hlášení a exporty dat pro národní (plošné) registry, zdravotní pojišťovny a regulační autority NZIS A JEHO ZÁSADNÍ ÚLOHA V ELEKTRONIZACI ZDRAVOTNICTVÍ ♦ ♦ ELEKTRONICKÉ ZDRAVOTNICTVÍ ČR ♦ ♦ £3 ÚZIS Zásadním úkolem pro elektronizaci zdravotnictví je zlepšit (usnadnit) udržitelnost provozu PZS, posílit standardizaci procesů a péče a zajistit ochranu citlivých dat Ročník 2021 kF&a úzis sbírka zákonu CESKA REPUBLIKA Částka 143 Rozeslána dne 8. září 2021 Cena Kč 152- Elektronizace zdravotnictví řerl paragrafů S po^ntm ttMrenWK* O <*#taiUM<* m MtUvImt v Hútam* dobi na katdém kroku. Hrjrjk |r lomu m ídrjvouxtvi S Om {on* u m idrmtnÉOvI naopak dopmud natattat a co chfM pr M v otiatti idravotnctH f* pi+nrf wini tIrúrvujce lílrjYwr^crw a ici> noviŕ pr**ppy »y«frnim+ uťoíwr* v ŕaikŕm právním radu Chyt4U . Awrrf v dobi ipracovaW i*to fH****:* va> thjtjí - právni norma, fcttri by otnanovab iyu*mov* uctbr* pravnd jaluXvtní zawWlnl nových tadvtotoftf v obUsti atattronUaca v rasortu HtjvMnKM xMadnl mffaiTruWufi ahttromata roYwankM, prAmt dtUnowni rota a DdpiwldnPBl nbfahtů v syKému tMvonxUno fdravotnJctuf a dtflwa i rJm loumaJUch pojmi uandardfj UmuMkaca. jak* n l*io pubtftaci klada t4i7 Poum (tdwi jarjiny. ovM etana/t tafloo popravy pjríjrjrovŕrn) mini íitóna O Hakfonuaci i*aw«ni«* Uk, jJ» vMfcal h autenUm kotr-Mvu prarovnků ĹWavu idravotnWkýctt Womad a xtatsUky CX Urrý byl Jabo prípravou povWan mrudrcm loVawtnadvl v rjnjha pcfcrvnJ úwa rohu 2020 ObjvUlfŕ ifcufancit. povlaonich matka w>uvt**]íd * pandami onainocnlnl COVD-19 jpinotwnaho novým typam koróna*™ i odborným ajnacrntm SAftS-CoV-2. uktaaV neibytrat ttefctronfcacr tdrawtfnkM a jajto W| tUrivnflvj ukťxvará. r+pr>ira p*! anHtmct v n»2Wm rtoBwpnyrh a ípravnýtn údapj o powyurvala«ch wravotnJc+i uuŕrt. irjravotntckýdi praeownickti a paotninh EjrtttuyU KatlstKU údaja v njrodnkh /^avocruoycri rafrBmď iWvr^cn pod* i*4or»a o idra*ocr ít/totnt ncjen ctakMK* JdwtxnkTvI a ^ho udrilakvtw. afc I hiafmtv, » búpa/rWho pnáryíovinl jdiavotnkh %kJrt> do budoucna a 10 tfíatné aMnvního Mani pardamái inlaktŕwh oamosntnf. Wfl* b tato pvMfcac* ofeaawrf rafána odborná vantjnwíJ prom nn*U paragrafového znM likona o tWamUud idravomlctvl a wW u^ahy a i*m*>y ktfw aguru p/1 Jano n>erM. ELEKTRONIZACE ZDRAVOTNICTVÍ ŘEČÍ PARAGRAFŮ Mgr. JU D r Vladimíra TěSItelová a kol. OBSAH: 323. Zákon, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb,, o důchodovém pojištění, ve znění pozRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVIiNÍ Si 1'řťdmčl ů|ir,iN* (1) Tento /.ikon upravuje elektronické zdravotnictví za použití telekomunikačních a informačních technologií a stanoví podmínky pro bezpečné sdílení dat v jeho rámci, (2) Tento /.ikon dále uprAvuji: a) práva a povinnosti pacientů, poskytovatelů zdravotních služeb, zdravotnických pracovníku. /Jr.n iimtJi pojisti ivt-n .1 daliit h i '-"'ä' v oblasti elektronického zdravotnictví a zdravotních služeb nebo sociálních služeb") sloužících k ve J cílí nebo předávání zdravotnické dokumentace v elektronické podobě, včetně systémů umožňujících dálkový přistup pro pacienta, podle loh.iio /.lk-'ll.l. {2) Idcnt ifikátorcm pacienta se rtvum í icd i -nečný bezvýznarmny identifikátor sloužící pro identifikací pacienta v dektroniekčm zdravotnictví při poskytování zdravotních stuzeb a ve zdravotnické dokumentaci. (3) Identifikátorem zdravotnického pracovníka se rozumí jedinečný bcz.významový identifikátor sloužící pro identifikaci zdravotnického pracovníka v elektronickém zdravotnictví při poskytovaní zdravotních služeb a ve zdravotnické dokumentaci. (4) Kmenovým údajem sc rozumí údaj vedený v kmenových zdravotnických registrech. + + ELEKTRONICKÉ ZDRAVOTNICTVÍ ČR ♦ ♦ 1 Principy promítnuté do návrhu zákona o elektronizaci zdravotnictví f RESPEKTOVÁNÍ ZÁSAD DIGITÁLNĚ PŘÍVĚTIVÉ LEGISLATIVY 1. Budování přednostně digitálních služeb (princip digital by default) 2. Maximální opakovatelnost a znovu použitelnost údajů a služeb (princip only once) 3. Budování služeb přístupných a použitelných pro všechny, včetně osob se zdravotním postižením (princip governance accessibility) 4. Sdílené služby veřejné správy 5. Konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy 6. Mezinárodní interoperabilita: budování služeb propojitelných a využitelných v evropském prostoru 7. Ochrana osobních údajů v míře umožňující kvalitní služby (GDPR) 8. Otevřenost a transparentnost včetně otevřených dat a služeb (princip open government) 9. Technologická neutralita 10. Uživatelská přívětivost + + ELEKTRONICKÉ ZDRAVOTNICTVÍ ČR ♦ + žal t/zis Co je vlastně zdravotnictví z hlediska dat a elektronizace obecně? + + ELEKTRONICKÉ ZDRAVOTNICTVÍ ČR ♦ + Elektronizace zdravotnictví bude respektovat současné procesy a role Fyzická osoba ZP ve vztahu k právnické osobě poskytovatele (PZS) Komunikace a sdílen ZD mezi PZS Vedení, správa a sdílení zdravotnické dokumentace (ZD) + + ELEKTRONICKÉ ZDRAVOTNICTVÍ ČR ♦ + Naplnění cílů zákona o elektronizaci: hlavní prvky řešení Integrované datové rozhraní resortu Služby výměnné sítě Fyzická osoba ZP ve vztahu k právnické osobě poskytovatele (PZS) Integrované datové rozhraní resortu Komunikace a sdílen ZD mezi PZS Bezpečné předávání ZD Autorizace dokumentace Vedení, správa a předávání zdravotnické dokumentace (ZD) _ Zajištění ochrany dat Bezpečné vedení e-ZD Poskytování služeb zdravotnickým pracovníkem (ZP) 1 ID ZP + + ELEKTRONICKÉ ZDRAVOTNICTVÍ ČR ♦ + Elektronizace zdravotnictví bude respektovat současné procesy a role Fyzická osoba ZP ve vztahu k právnické osobě poskytovatele (PZS) Komunikace a sdílen ZD mezi PZS Vedení, správa a sdílení zdravotnické dokumentace (ZD) + + ELEKTRONICKÉ ZDRAVOTNICTVÍ ČR ♦ + Elektronizace zdravotnictví bude respektovat současné procesy a role Výkon veřejného Fyzická osoba ZP ve vztahu k právnické osobě poskytovatele (PZS) zdravotního pojištění rintimnliTaro c it o ^ Optimalizace sítě zdravotních služeb^ ^ Komunikace a sdílen ZD mezi PZS Kontrola poskytování zdravotních služeb Vedení, správa a sdílení zdravotnické dokumentace (ZD) / / / / / Evidence pojištěnců ' a registrace služeb Poskytování služeb zdravotnickým pracovníkem (ZP) + + ELEKTRONICKE ZDRAVOTNICTVI CR ♦ + Computerisation of the healthcare system will respect existing processes and roles Statistical data: costs - reimbursement - Statistical data: organisation -management - results - service quality | cost-effectiveness - pricing _i Statistical evaluation RETROSPECTIVE I 1 1 Performance of public health insurance The natural person of the healthcare professional in relation to the legal person of the healthcare provider health service network* sharing^ * Control of the provision f between ^ of health services / Communication and nedicalrecords b healthcare providers Management, payment ANNUAL MODE Maintenance, management / and sharing of health records / Registration of insured ' persons and registration / of services / Healthcare services REALTIME Provision of services by a healthcare professional + + ELEKTRONICKÉ ZDRAVOTNICTVÍ ČR ♦ + Computerisation of the healthcare system will reject existing processes and roles Static*1- ' ?imbursement- Statistical data: ore***1' management «rocess»06' de\s K- pricing cost Performance of oublic 2. Communication and sharing of medical records between Identity space, real time eHD and data flow Care management, organization, payment ** Control of the provision ' y, * of health services ^ / Maintenance, management / and sharing of health records / Registration of insured ' persons and registration / of services / Provision of services by a healthcare professional Statistical evaluation RETROSPECTIVE Management, payment ANNUAL MODE Healthcare services REALTIME + + ELEKTRONICKÉ ZDRAVOTNICTVÍ ČR ♦ + Elektronizace zdravotnictví bude respektovat současné procesy a role Z. 372 / 2011 Sb Z. 48 / 1997 Sb Fyzická osoba ZP ve vztahu k právnické osobě poskytovatele (PZS) Výkon veřejného zdravotního pojištěn Komunikace a sdílen ZD mezi PZS Optimalizace sítě zdravotních služeb^ <*" Kontrola poskytování ^ zdravotních služeb ^ Vedení, správa a sdílení / Evidence pojištěnců ' a registrace služeb Poskytování služeb zdravotnickým pracovníkem (ZP) + + ELEKTRONICKÉ ZDRAVOTNICTVÍ ČR ♦ + Naplnění cílů zákona o ^'^é^ ^izaci: hlavní prvky řešení Integrované datové rozhraní resortu ■c* Fyzická osoba 7r \éí^ŕ Ok0 ve vztahu k práv CTVŕŕ^"^ osobě poskytov?' 4 torizace dokum Integrované datové rozhraní resortu a předávání .■oké dokumentace Zajištění ochrany dat ID ZP Poskytovaní služeb zdravotnickým pracovníkem (ZP) Sjednocení resortních e-identit + + ELEKTRONICKÉ ZDRAVOTNICTVÍ ČR ♦ + Naplnění cílů zákona o elektronizaci: hlavr^X^ -esem i—- é$%ŕ 'e '■MB k» Integrované datové ^ -0V^S» A ^^^r Integrované datové rozhraní resortu Služby výměnné sítě yyy Integrované datové rozhraní resortu >redávání ZD Fyzická c ^ ^e\^^T X etahi- . $7 A€> ^Jr , A A osobě po?- g? .vÔrVlX ^tfP r? ve vztahi Autorizace d Vedení, správa a předávání zdravotnické dokumentace (ZD) _ Zajištění ochrany dat ***** Bezpečné vedení e-ZD Poskytování služeb zdravotnickým pracovníkem (ZP) Sjednocení resortních e-identit ELEKTRONICKÉ ZDRAVOTNICTVÍ ČR V Množství a heterogenita informačních systémů je (paradoxně) brzdou plošně standardizované elektronizace - dvě jednoduchá zamyšlení - Zamyšlení Budeme elektronizovat data nebo pdf? Elektronizace nutně vyžaduje „úklid" na úrovni primárních dat Písemná zpráva je vždy méně květnatá než volné ústní sdělení..... a .....elektronicky sdílená dokumentace musí být parametrizovaná ♦ ♦ ELEKTRONICKÉ ZDRAVOTNICTVÍ ČR ♦ ♦ £ii ÚZIS Informaci si buď nějak vymôžeme (ruční dohlašování dat přes lékaře, CZ-DRG markery nahrazující neexistující výkony).... ... nebo standardy opravdu začneme zavádět Financování chirurgické péče v systému CZ-DRG PROBLEM KLASIFIKACE A REGISTRACE VÝKONU ! Registrační listy nejsou aktualizované Řada běžně vykazovaných výkonů není > vůbec klasifikována (rozvoj laparoskopie, ...robotiky) I Neparametrické (a mnohdy zastaralé) ■ ocenění nákladů, materiálu,... Neklasifikované výkony nahrazujeme CZ-' DRG markery, což je špatně I Z těchto důvodů systém oceňování nákladů CZ-DRG vůbec s registračními listy nepracuje a reálné náklady sbírá přímo z nemocnic Evropská unie Evropský sociální fond Operační program Zaměstnanost UZIS DRG DRG RESTART NOVA KLASIFIKACE A REGISTRACE VÝKONŮ Klasifikace hospitalizačních procedur (KHP) KHP bude založena na rešerši zahraničních systémů, především: • CCAM (Classification commune des actes médicaux, Francie) - ve verzi 2 měla 7 623 kódů • NCSP+ (NOMESCO Classification of Surgical Procedures Plus, kombinace Norsko, Švédsko, Finsko, Dánsko) - verze 2018 měla 12 790 kódů • ICD-10-PCS (USA, využívá napojení na struktury americké národní klinické modifikace ICD-10) - 72 081 kódů • ZZV (Zoznam zdravotných výkonov, Slovensko, odvozeno z německého systému OPS) - 22 884 kódů • ICHI (International Classification of Health Interventions, WHO) - zatím oficiálně nezveřejněno KHP Klasifikace hospitalizačních procedur Multidimenzionální Strukturovaná Alfanumerický kód -r— CCSA Atrii Vybrané klasifikace procedur ve světě, v 21. století Struktura kódu KHP Procedura KHP je definována 7-místným kódem KHP Klasifikace hospitalizačních procedur 11 i i kategorie orgán Orgánová soustava přístup akce Doplňkové členění 1 5 Doplňkové členění 2 1. Kategorie určuje skupinu procedur vyžadující specifické okolnosti a podmínky 2. Orgánová soustava obsahuje souhrn orgánů, které v těle vykonávají stejnou funkci 3. Orgán dané orgánové soustavy, který je procedurou ovlivněn 4. Akce znamená hlavní zamýšlený cíl provedení procedury; je specifický pro danou kategorii 5. Přístup charakterizuje přístup či typ provedení procedury; je specifický pro danou kategorii 6. Doplňkové členění 1 - umožňuje podrobnější rozlišení procedury 7. Doplňkové členění 2 - umožňuje podrobnější rozlišení procedury Oceňování kalkulačních jednic v klasifikačním systému CZ-DRG Klasifikace hospitalizačních procedur Ocenění hospitalizačních procedur KAT OS ORG AK PR D1 D2 LE SZM ON PR BP OST ZUP Struktura významového kódu u hospitalizačních procedur (klasifikační parametry) Kategorie (KAT) určuje skupinu procedur vyžadující specifické okolnosti a podmínky Orgánová soustava (OS) obsahuje souhrn orgánů, které v těle vykonávají stejnou funkci Orgán (ORG) dané orgánové soustavy, který je procedurou ovlivněn Akce (AK) znamená hlavní zamýšlený cíl provedení procedury; je specifický pro danou kategorii Přístup (PR) charakterizuje přístup či typ provedení procedury; je specifický pro danou kategorii Doplňkové členění (Dl, D2) umožňuje podrobnější rozlišení procedury na základě kritérií specifických pro danou oblast Struktura nákladů u hospitalizačních procedur LE ZUP Spotřeba léčivých přípravků nevykazovaná ZP (paušál) Q Spotřeba zdravotnického materiálu nevykazovaná ZP (pausal) ON Mzdy zdravotnických pracovníků P R Odpisy zdravotnické techniky BP Odpisy budov OST Ostatní režijní náklady Zvlášť účtované prostředky (ZUM, ZULP a ostatní korunové položky) Zamyšlení JAK a KDO bude parametrická data zapisovat Kdo je zdrojem všech dat o zdravotní péči? Dvě cesty elektronizace Potřebné záznamy budou parametrizovány přímo v provozu a v NIS PZS a centrálně nastavené standardy zajistí dávkové hlášení a automatické sdílení dat -> 100% povinnost a compliance V provozu a NIS poskytovatelů se nic nemění a požadovaná data se hlásí ex post ručně, byť „elektronicky". Standardy datových sad a el. dokumentace neexistují -> každý si dělá co chce -> compliance nikdo nekontroluje L Skutečná elektronizace nezvyšuje i administrativní zátěž OPRAVDU NE + + ELEKTRONICKÉ ZDRAVOTNICTVÍ ČR ♦ + žal t/zis Elektronizace není jen e-administrace nebo e-komunikace □ Pravidla □ Nástroje a procesy □ Role, práva a povinnosti subjektů Zákon o eHealth □ Kmenová (identifikační) data □ Správa a validace kmenových dat □ identifikační prostor NZIS □ Datové standardy □ Sjednocení klasifikací □ interoperabilita □....... hi H Elektronizace zdravotnictví není jen administrace a komunikace ^ Doklad, že plná elektronizace zdravotnictví není science - fiction COVID-19 „Real time" ■ elektronizace ■ MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY UZIS Základní komponenty systému ISIN-COVID19 v jeho verzi VII. (03/2022) Call centrum HELPDESK Vakcinac ■ CRS ■ Logistika ■ distribuce Epi -dashboard Aplikace Covid Form s (CFA) On-line nástroje S Onemocnění aktuálně S Národní dispečink LP S Open data - datový servis Denní hlášení _ COVID-19: Lůžková péče Pacient ► Hospitalizace ► Vývoj Léky \7 Denní hlášení COVID-19: Hygiena (KHS) Pacient / vzorek Anamnéza Epidemie Systém pro plošné testy škol, firem On-line trasování Plošná šetření + analýza dat, modely Hlavní moduly ISIN S Laboratoře, KHS, integrační funkce S Hospitalizační modul S Modul sociální péče S E-žádanka S Modul pro praktické lékaře S Příjezdový formulář S Lékové žádanky + podpůrné funkcionality Školy HW a IT systémová podpora MZ a sítě KHS Datová struktura vázaná na potvrzený případ nebo provedený test IMPORT Typ testu Indikace Mutace Počet nahlášených kontaktů • Časová souslednost Počet nakažených Covid + / Covid Očkování Symptomy Tíže nemoci Individuální záznamy Profese C Pracoviště (škola, firma, instituce) Rizikovost profesí Rizikovost firem / podniků \ Screening Zdroj a místo nákazy / cluster Plošné testování firem a pracovišť Kontrola plošných testů Bydliště • Lokální ohniska / domácnosti • Časová souslednost nákaz Místo nákazy (pracoviště domácnost, jiné) Efektivita trasování Datová struktura vázaná na potvrzený případ nebo provedený test IMPORT Typ testu Indikar Očkování Mutace i\ Počet náhlá? kor á souslednost nákaz Efektivita trasování Místo nákazy (pracoviště domácnost, jiné) Retrospektivní statistický přehled: 1.3.2020 - 21.9.2022 Zdroj: ÚZISČR: systémy ISIN a NZIS Analyzované období: 1.3.2020 - 21.9.2022 Celková populace Počet diagnostikovaných: 4 081 294 Populace 65+ \ Počet diagnostikovaných: )f 523 803 12,8% Populace 75+ Počet diagnostikovaných: 223 030 Nově hospitalizovaní: 214 071 Nově hospitalizovaní: 143 826 Nově hospitalizovaní: 89 207 o Z toho na JIP: 37 692 Z toho na UPV/ECMO: 15 782 i—\ Z toho na JIP: ^ 24 538 65,1% i—\ Z toho na UPV/ECMO r 9 806 Z toho na JIP: 11722 31,1% i—\ Z toho na UPV/ECMO F 3 545 Rizikové faktory těžkého průběhu COVID-19. Populační studie: komorbidity hospitalizovaných na JIP s COVID-19 Zdroj: ISIN, NZIS - NRHZS Rok 2020 N = 9 950 Rok 2021 N = 23 433 Výskyt komorbidit: o% Hypertenze Diabetes mellitus (užívání antidiabetik) Ischemická choroba srdeční Chronické nemoci dolní části dýchacího ústrojí (astma, CHOPN) Onkologická léčba ZN v posledních 5 letech Selhání ledvin / dialýza Cévní mozková příhoda Nemoci jater Podíl pacientů na J IP 20% 40% 60% 80% 100 % L Zdroj: ÚZIS ČR: systémy ISIN a NZIS Rizikové faktory těžkého průběhu COVID-19. Další onemocnění u zemřelých se základní příčinou úmrtí COVID-19 Rok 2020 Rok 2021 N = 10 539 N = 18 082 2020 12021 80% 70% T-i ™ ^ Q os 60% > (U O U 50% u O i_ «J 40% C E 30% "03 c E da 20% Ze > 10% 0% - 73% 68% 35% 35% Hypertenze Diabetes Ischemická Onkologická Chronické n. mellitus choroba léčba ZN v dolní části srdeční posledních 5 dýchacího letech ústrojí 5% 6% 4% 3% 2% CMP Selhání ledvin Nemoci jater / dialýza Zdroj: ÚZIS ČR: systémy ISIN a NZIS Souhrn Rizikové faktory těžkého průběhu COVID-19 Věk 65+ a/nebo obezita Zdroj: ÚZIS ČR: systémy ISIN a NZIS Populace ČR ve věku 65+: výskyt nejčastějších komorbidit Zdroj: NRHZS 2010-2021 Výskyt komorbidit; N (% z populace ČR) 2018 2019 2020 2021 Hypertenze 1 221 570 (56,1 %) 1 251 344 (56,2 %) 1 318 643 (58,2 %) 1 326 423 (57,8 %) Diabetes mellitus (užívání antidiabetik) 512 818 (23,5 %) 527 606 (23,7 %) 540 993 (23,9 %) 555 403 (24,2 %) Onkologická léčba ZN v posledních 5 letech 294 739 (13,5 %) 305 808 (13,7 %) 310 564 (13,7 %) 305 375 (13,3 %) Ischemická choroba srdeční 300 227 (13,8 %) 286 777 (12,9 %) 282 685 (12,5 %) 267 101 (11,6 %) Chronické nemoci dolní části dýchacího ústrojí (astma, CHOPN) 234 701 (10,8 %) 244 259 (11,0 %) 245 646 (10,8 %) 242 776 (10,6 %) Cévní mozková příhoda 67 701 (3,1 %) 67 233 (3,0 %) 64 969 (2,9 %) 61 422 (2,7 %) Nemoci jater 41 754 (1,9 %) 42 434 (1,9 %) 42 594 (1,9 %) 43 188 (1,9 %) Selhání ledvin / dialýza 15 526 (0,7 %) 15 877 (0,7 %) 15 801 (0,7 %) 15 544 (0,7 %) Alespoň 1 z výše uvedeného 1 548 509 (71,1 %) 1 634 235 (73,4 %) 1 684 066 (74,3 %) 1 692 664 (73,8 %) Zdroj: ÚZIS ČR: systémy ISIN a NZIS On-line « dispečink intenzivní péče (DIP) ••"AKTUÁLNÍ "r M —' ONEMOCNĚNI >> r^m ministerstvo zdravotnictví Ml W SŽt ZM české republiky Open access Original research Mohou data předběhnout virus? Spolehlivě fungující komunikace mezi regionální koordinátorem IP a koordinátory ve zdravotnických zařízeních. £»1*1 Aktuální kapacita přístrojů, lůžek a personálu Přehled o kapacitách podle kraje a zdravotnických zařízení ÉĚ3 Koordinátoři IP ve zdravotnických zařízeních (KIP) Regionální koordinátoři IP v krajích BMJ Open Covidogram as a simple tool for predicting severe course of COVID-19: population-based study Jiri Jarkovsky,12 Klára Benešova,12 Vladimir Cerny,3,4 Jarmila Razová,5 Petr Kala,67 Jiri Dolina,6,8 Ondrej Majek,1,2 Silvie Šebestová 2 Monika Bezděkova,2 Hana Melicharova,2 Lenka Snajdrova,12 Ladislav Dušek,12 Jiri Parenica 26,7 To cite: Jarkovsky J, Benesova K, Cemy V, et si Covidogram as a simple tool {or predicting severe course ol CO V1D-19: population-based study. BMJ Open 2021;11:e045442 doi:10.1136/ bmjopen-2020-045442 » Prepublication history and additional matena] for this paper is available online To view these ABSTRACT Objectives COVID-19 might either be entirely asymptomatic or manifest itself with a large variability of disease severity. It is beneficial to identify early patients with a high risk of severe course. The aim of the analysis was to develop a prognostic model lor the prediction of the severe course of acute respiratory infection. Design A population-based study. Setting Czech Republic. Participants The first 7455 consecutive patients with Strengths and limitations of this study The majority of consecutive patients diagnosed with COVID-19 in the Czech Republic were included in the analysis, regardless of whether they were hospitalised or not. The cohort covers also asymptomatic and oligo-symptomatic patients identified thanks to epidemiological monitoring. The cohort does not include strictly all COVID-19 Práce s rizikovými faktory těžkého průběhu nákazy Národní koordinátor IP Zdroj: ÚZIS ČR: systémy ISIN a NZIS On-line dispečink intenzivní péče (DIP) Zdroj: ÚZISČR: systémy ISIN a NZIS Pacient Denní hlášení COVID-19: Lůžková péče -► Hospitalizace - Vývoj ISIN Denní hlášení COVID-19: Hygiena (KHS) Pacient / vzorek ► Anamnéza->■ Epidemie Vzorek COVID-19: Laboratoř Původ ISIN Laboratoře vyšetří v daný den XXXX vzorků On-line dispečink intenzivní péče (DIP) Zdroj: ÚZISČR: systémy ISIN a NZIS Denní hlášení COVID-19: Lůžková péče Pacient-- Hospitalizace ->- Vývoj ISIN Denní hlášení COVID-19: Hygiena (KHS) Pacient / vzorek - Anamnéza - Epidemie \7 Vzorek COVID-19: Laboratoř Původ 1 Výsledek ISIN Laboratoře vyšetří v daný den XXXX vzorků Rizikové skóre a predikce závažného vývoje nemoci On-line dispečink intenzivní péče (DIP) Zdroj: ÚZIS ČR: systémy ISIN a NZIS Denní hlášení COVID-19: Lůžková péče Pacient-- Hospitalizace ->- Vývoj ISIN Denní hlášení COVID-19: Hygiena (KHS) Pacient / vzorek - Anamnéza - Epidemie \7 Vzorek COVID-19: Laboratoř Původ 1 Výsledek ISIN Laboratoře vyšetří v daný den XXXX vzorků Rizikové skóre a predikce závažného vývoje nemoci r ® Národní koordinátor IP Hodnocení rizik Predikce On-line dispečink intenzivní péče (DIP) Denní hlášení COVID-19: Lůžková péče Pacient-- Hospitalizace ->- Vývoj ISIN Denní hlášení COVID-19: Hygiena (KHS) Pacient / vzorek - Anamnéza - Epidemie \7 Vzorek COVID-19: Laboratoř Původ 1 Výsledek ISIN Laboratoře vyšetří v daný den XXXX vzorků Příprava kapacit Národní koordinátor IP Zdroj: ÚZIS ČR: systémy ISIN a NZIS Hodnocení rizik Predikce Rizikové skóre a predikce závažného vývoje nemoci ZDRAVOTNICKÁ INFORMATIKA A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ Příklad úspěšné implementace „real-time" systému kontrolujícího očkování proti vážným nemocem v ČR CENTRÁLNÍ EVIDENCE OČKOVÁNÍ A JEJÍ ZAČLENĚNÍ DO VZNIKAJÍCÍHO SYSTÉMU E-SURVEILLANCE INFEKČNÍCH NEMOCÍ Vyvíjený systém aktuálně pokrývá všechny mezinárodně doporučované komponenty Electronic Immunization Information System of the Czech Republic elmmun-IScz □ National Registry of Reimbursed Health Care Services / Immunization Module: population-based registration of individuals in target population, all reimbursed vaccination events, individual health context, F-UP, safety monitoring, reached protection effect, [^^g □ Centralized Digital Vaccine Records: real time registration of all vaccination events, background for vaccine logistics, planning and realization of vaccination programmes. [^^J] □ eHealth Tools for Acccess to Individual Immunization Records: access of patients, parents or legal guardians, physicians,.. .vaccine records in certificates.. .etc. □ National Health Care Information System and Its Public Portal (NZIP): population reports, quantification of vaccination coverage, open data services, etc. [NZIP] L Očkování je nejen klíčovým nástrojem prevence vážných infekčních onemocnění. Je to také ideální agenda pro implementaci plné elektronizace zdravotních služeb. Od automatizovaného zadávání dat poskytovateli... ... až po elektronické služby a certifikáty pro občany Nová centrální evidence očkování je .... ... plně automatizovaná ... funkční v reálném čase ... plošně implementovaná ... určená pro všechna očkování Systém naplňuje koncepci elektronizace zdravotnictví dle zákona 325/2021 Sb. a odpovídá zásadám digitálně přívětivé legislativy. Datová struktura centrální evidence očkování A. Povinná data identifikační Pacient (ROB) • Rezortní číslo pacienta (RID) Pacient (cizinec) Jméno, příjmení, Datum narození, Pohlaví Číslo pojištěnce, je-li přiděleno Číslo dokladu, je-li známo • ID (občanský průkaz) • Cestovní pas Poskytovatel • V každém volání API • IČO - odečteno z přístupového certifikátu • Pořadové číslo zařízení (PČZ)-Údaj z Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb * Při zápisu každé vakcinace • IČP pracoviště - z důvodu poskytování dat zdravotním pojišťovnám Občanství (Číselník) Datová struktura centrální evidence očkování B. Minimalizovaný záznam o provedené vakcinaci Očkování = jednotlivé podané dávky Identifikační číslo pracoviště (IČP) přidělované zdravotní pojišťovnou Plátce (Číselník pojišťoven + rozlišení samoplátce) Kontaktní email, telefon pacienta (nepovinně, na žádost pacienta) Datum vakcinace Vakcína ■ KódSUKL Šarže Expirace očkovací látky Řešené čtením QR kódu nebo skladovým modulem (pokud nebude šarže a expirace dohledatelná, není blokováno zadávání) Odlišení primovakcinace a preočkovaní - Typ vakcinace (číselník) ■ Pořadí dávky (číselník: 1 .,2., 3. dávka, 0=neznámo) - jen u primovakcinace Aplikační cesta (číselník) - NEPOVINNÉ Místo vpichu (číselník) - NEPOVINNÉ Poznámka očkujícího zdravotnického pracovníka (volný text, nepovinné) Místo vpichu Aplikační cesta Levá paže IM (intramuskulární) • Pravá paže sc (subkutánní) • Levé stehno PO(perorální) • Pravé stehno ID (intradermální) IN (intranasální) Plošná implementace proběhla rychle a bez problémů Sběr zahájen dne 1.1.2023 Aktuálně obsahuje databáze 5,5milionu záznamu o očkování Sběr dat probíhá kontinuálně od data zahájení. Probíhá příprava na sjednocení zadávání všech typů očkování (COVID) ■ Zjednodušení práce dodavatelů IS a lékařům ■ Dokončení do konce roku 2024 31. 5. 2024 PŘIPOJENI POSKYTOVATELÉ ZAPSANÉ DÁVKY 28.12,2022 28.03.2023 28,06.2023 28,09.2023 28.12.2023 28.03.2024 31. 5. 2024 5 202 434 28.12.2022 28.03.2023 28.06.2023 28.09.2023 28.12.2023 28.03.2024 Implementace dominantně stojí na automatizovaném hlášení přímo z KIS poskytovatelů, ideálně s podporou čteček Centrální evidence očkování je jednou z více komponent, které ve vzájemném propojení vytvářejí komplexní informační systém pro hodnocení všech dimenzí národních vakcinačních programů Zdravotní pojišťovny | Data zdravotních pojišťoven N. registr poskytovatelů a ZP Demografická data •—i- Populační dostupnost očkování Kvantifikace proočkovanosti Činnost poskytovatelů J Vzájemná validace dat eRecept Ochrana veřejného zdraví Centrální evidence očkování Surveillance infekčních nemocí -■-' Optimalizace vakcinačních programů Řízení vakcinace v reálném čase Bezpečnost vakcín Koncepce propojení systémů v režimu „real time" \JJjJ7 portál pacient ocko.uzis.cz EZkarta NZIP.cz otevřená data NSIS MZ - MPSV NZIS zdravotní pojišťovny ISIN H] zdrav, služeb _t e Recept ^^^^H lékový záznam (+ správa souhlasů) Funkce propojení systémů v režimu „real time" ---------—► t eZkarta (EZK) Pacient -> EZkarta portál ocko.uzis.cz Orgány ochrany VZ Lékový záznam (+ správa souhlasů) NZIS NZIP.cz otevřená data Zdravotní pojišťovny eRecept Poskytovatelé ^ Administrativně minimalizované I \ a automatizované hlášení primárních dat od PZS Sdílení dat v rámci resortní infrastruktury a validace obsahu Reporting a benchmarking pro PZS Automatizované předávání dat pro eRecept a zpřístupnění v lékovém záznamu ^ Jednorázový převod dat o očkování hrazených z v.z.p. od r. 2010 I (r Automatizované zpřístupnění e-očkování pro aplikaci EZK Nový portál Centrální evidence očkování https://www.nzip.cz/kategorie/261-centralni-evidence-ockovani • Úvodní informace • Koncepce • Standardní ročenky • Populační reporty LLr jsa MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY ZORAVÍ2030 ÚZIS Centrální evidence očkování ČR ČESKÁ VAKCINOLOGICKÁ SPOLEČNOST ČLS JEP Centrální evidence očkování v ČR a Otevřená data Datové souhrny • ll I I Vakcinační zpravodajství: COVID-19 Analytické studie Chlíbek R.. Cabrnochová H., Prymula R., JarkovfkýJ„ Komenda M„ Klimeš D., Kubát J.. Blaha M., Dušek L. Ce zdravotnický informační portál [online], Praha^/linisterstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informac www.nzip.cz/ceo. Vakcinační zpravodajství: chřipka evidence očkování v CR. Národní' tístíky ČR, 2023. Dostupné z: https:// Metodika otevírání dat, otevřená data • Datové souhrny • Připravené reporty Specifické analytické studie a výstupy Specifické analytické studie a výstupy datového zpravodajství o očkování Datové souhrny: přehled proočkovanosti vybraných vakcín v rámci krajů a okresů ČR Centrálni evidence očkováni: Datová souhrny Sumární přehled proočkovanosti vybraných vakcín hrazených z veřejného zdravotního pojištěni (MMR, TBC, hexavakcína,... Datové souhrny: přehled proočkovanosti na chřipku v rámci krajů a okresů ČR Centrální evidence očkováni: Datová souhrny Sumární přehled proočkovanosti na chřipku v letech 2010-2022 v rámci krajů a okresů ČR, analýza je provedena na úrovni celé populace... Otevřená data: Vakcinace hrazené z veřejného zdravotního pojištění Centrální evidence očkováni: Otevřena data Cílem datové sady je poskytnout možnost hodnocení objemu vakcinace hrazené z veřejného zdravotního pojištěni od roku 2010.. Centrální evidence očkování jako základ elektronizace této agendy Centrální evidence očkováni: Úvod Dosavadní sběr dat c očkování je založen na administrativním hlášení poskytovatelů ™*-----—ám V průběhu roku 2023.. www.nzip.cz Populační přehled proočkovanosti proti chřipce se zaměřením na rizikové skupiny obyvatel Vakcinační zpravodajství: chřipka Autor: Ústav zdravotnických informaci a statistiky ČR Analýza se opírá o data spravovaná Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR), která jsou sbírána v rámci Národního zdravotnického informačního systému (NZ1S) a národních zdravotních registrů. 1. Uvod ni