Glykémie = hladina glukózy v krvi. 

Normální rozmezí 3,9 - 5,6 mmol/l v krvi. 

Hypoglykémie 

Definice: glykémie pod 3,9 mmol/l.

Příznaky: závisí na závažnosti hypoglykémie. 

• A: při závažné poruše vědomí může být ohrožena průchodnost DC (inspirační stridor, chrčení).
• B: bledost, pokud není ovlivněna průchodnost DC nebo není tachypnoe při úzkosti, nebývá B výrazně ovlivněno. 
• C: tachykardie, pocení, hypotenze. 
• D: agitace, zmatenost, třes, slabost, pocit hladu, somnolence, sopor, kóma. Změřená glykémie pod 3,9 mmol/l. 
• E: zvýšené podezření u anamnézy podávání inzulinu a diabetu mellitu. 

Terapie: 

• 1.) Pokud je pacient při vědomí podáváme sladký roztok p.o. (např. čaj, sirup,...). 
• 2.) Pokud pacient není při vědomí a má u sebe glukagonové pero (sprej), podejte dle návodu. Nezapomeňte následně zajistit přívod glukózy, aplikovaný glukagon nemá dlouhý účinek. 
• 3.) Zajistěte i.v./i.o. vstup a podejte glukózu (např. 20 ml 40% Glc). 
• 4.) Pátrejte po příčinách hypoglykémie - např. upravte dávkovací schéma inzulinu. 

Hyperglykemické stavy 

Diabetická ketoacidóza (DKA)

Definice: komplikací nebo první manifestací nejčastěji DM I.typu, charakterizovaná triádou hyperglykémie, metabolické acidóza, ketonémie.

Příznaky: 

• A: acetonový zápach dechu, dle úrovně poruchy vědomí může být ohrožena průchodnost DC. 
• B: tachypnoe až Kussmaulovo dýchání.
• C: tachykardie, hypotenze, polyurie, odběr krve: hyperglykémie, ketonémie, normální osmolarita, v ABG - výrazná metabolická acidóza, odběr moči - ketolátky v moči, glukóza v moči.
• D: nauzea, zvracení, nevolnost, somnolence, sopor, kóma.
• E: DM I. typu v anamnéze, bez anamnézy diabetu - žízeň, časté močení, hubnutí, únava. 

Terapie: 

• 1. Symptomatická terapie dle alterace v ABCDE. 
• 2. Bolus 1000 ml balancovaných roztoků i.v. během 1. hodiny.
• 3. Substituce kalia.
• 4. Zajistit překlad na JIP - k podání inzulinu musí být dosaženo kalémie alespoň 3 mmol/l. Řízení rychlosti i.v. inzulinu již patří do rukou odborníka na jednotkách intenzivní péče. Příliš rychlá korekce glykémie může vést k prudkému poklesu osmolality a riziku rozvoje edému mozku.  

Hyperosmolární hyperglykemický stav (HHS)

Definice: komplikace nejčastěji DM II. typu, charakterizovaná závažnou hyperglykémií, hyperosmolaritou a dehydratací.

Příznaky: 

• A: dle úrovně poruchy vědomí může být ohrožena průchodnost DC. 
• B: hypoventilace.
• C: tachykardie, hypotenze, odběr krve: hyperglykémie (výraznější než u DKA), vysoká osmolarita, v ABG - mírná nebo žádná metabolická acidóza, odběr moči: glukóza v moči. 
• D: somnolence, sopor, kóma.
• E: DM II. typu v anamnéze.

Terapie: 

• 1. Symptomatická terapie dle alterace v ABCDE.
• 2. Bolus 1000 ml balancovaných roztoků i.v.během 1. hodiny. 
• 3. Substituce kalia.
• 4. Zajistit překlad na JIP - k podání inzulinu musí být dosaženo kalémie alespoň 3 mmol/l. Řízení rychlosti i.v. inzulinu již patří do rukou odborníka na jednotkách intenzivní péče. Příliš rychlá korekce glykémie může vést k prudkému poklesu osmolality a riziku rozvoje edému mozku.