• Coelom a tělní dutiny
• Lebka a páteř
Otázky & Odpovědi
Zima 2024
Vánoční přednáška
Proč je docela dobrá věc mít
nějakou tělní dutinu
COELOM
?
Proč je docela dobrá věc mít
nějakou tělní dutinu
COELOM
?
COELOM
Fakta:
• Coelom je „pravá tělní dutina“
• Peritoneální, perikardová a pleurální dutina
• Vzniká rozestupem nesegmentovaného laterálního mezodermu (u obratlovců)
• Významná evoluční novinka
• Epiteliální výstelka mezodermálního původu - coelomový epitel
• Coelomová tekutina
Tekutina v tělních dutinách
• Normálně jen klinicky nevýznamné minimum tekutiny (50 ml)
• Ultrafiltrát plazmy
• Proteiny (3-25g/l)
• Málo buněk
• Přítomnost leukocytů (lymfocyty, PMN, makrofágy), erytrocytů a zvýšený objem
tekutiny nebo koncentrace proteinů jsou důležitými indikátory mnoha onemocnění
ParacentézaAscites
ASCITES
• Raná embryogeneze
• Bilaminární → trilaminární zárodečný terčík
• Cefalokaudální a laterální flexe embrya
1 Primitivní proužek
2 Neurální valy
3 Amnion
25. den
1,5-2,5 mm
Carnegie stage 9
1 Žloutkový váček
2 Primitivní proužek
3 Primitivní uzel
4 Zárodečný terčík
19. den
0,4 mm
Carnegie stage 7
28. den
2-3,5 mm
Carnegie stage 10
1 Amnion
2a Neurální brázda
2b Neurální trubice
2c Kaudální neuropor
2d Rostrální neuropor
3 Neurální valy
4 Somity
5 Žloutkový váčer
http://www.embryology.ch/anglais/iperiodembry/carnegie03.html#st710
Dorsálně Ventrálně
TRILAMINÁRNÍ ZÁRODEČNÝ DISK
Coelom se vyvíjí společně s diferenciací mezodermu a morfogenezí embrya
• 3. týden vývoje
Klíčové pojmy
• intraembryonální mezoderm
• paraxiální → somity
• intermediální → nefrotomy, atd.
• laterální → IE a EE somatopleura a splanchnopleura → coelom
20. den19. den
TRILAMINÁRNÍ ZÁRODEČNÝ DISK
• dehiscence kardiogenního a laterálního mezodermu
• IE a EE coelom široce komunikují
• po cefalokaudální a laterální flexi embrya je tato komunikace ztracena s výjimkou malé
oblasti kolem d. omphaloentericus
• zánikem ventrálního mezogastria se vytváří velká společná intraembryonální dutina
a následně jejím rozdělením → perikardová, pleurální a peritoneální dutina
FLEXE EMBRYA A VÝVOJ TĚLNÍCH DUTIN
Den 22
(Carnegie 8)
FLEXE EMBRYA A VÝVOJ TĚLNÍCH DUTIN
Den 28
(Carnegie 10)
FLEXE EMBRYA A VÝVOJ TĚLNÍCH DUTIN
PRIMITIVNÍ TĚLNÍ DUTINA
19 21
22-24
• 5 mm embryo appears as Carnegie Stage 13 from
ectopic pregnancy.
• Week 4 (5), 26 - 30 days, Somite number 21 - 29
• Ectoderm: Neural tube continues to close, Caudal
neuropore closes, forebrain
• Mesoderm: continued segmentation of paraxial
mesoderm (21 - 29 somite pairs), heart
prominence
• Head: 1st, 2nd and 3rd pharyngeal arch, forebrain,
site of lens placode, site of otic placode,
stomodeum
• Body: heart, liver, umbilical, early upper limb
bulge
?
?
1. perikardová dutina
2. peritoneální dutina
3. perikardo-peritoneální kanály
4.-7. týden: společná tělní dutina se rozdělí
ROZDĚLENÍ SPOLEČNÉ TĚLNÍ DUTINY EMBRYA
ROZDĚLENÍ SPOLEČNÉ TĚLNÍ DUTINY EMBRYA
ROZDĚLENÍ SPOLEČNÉ TĚLNÍ DUTINY EMBRYA
MEZENTERIA
• duplikatura (zdvojená vrstva) viscerálního listu peritonea
• připojení orgánů, cévní (t. coeliacus, a. mesenterica sup. et inf.) a nervové zásobení
• ventrální mezenterium – dělí peritoneální dutinu, postupně zaniká
PLEUROPERITONEÁLNÍ MEMBRÁNY
PLEUROPERIKARDIÁLNÍ MEMBRÁNY
ROZDĚLENÍ SPOLEČNÉ TĚLNÍ DUTINY EMBRYA
PLEUROPERIKARDIÁLNÍ
MEMBRÁNY
• vznikají v 6. týdnu z pliace
pleuropericardiacae (kraniálně)
• růst srdce a kardinálních vén - membrány
v 7. týdnu srůstají s mezenchymem ventrálně
od jícnu, resp. s dorsálním mesocardiem →
mediastinum (c.t) a dělí primitivní hrudní
dutinu na pleurální a perikardiální dutiny
• základy plic vrůstají do mediální stěny
primitivní pleurální dutiny (kanálu)
ROZDĚLENÍ SPOLEČNÉ TĚLNÍ DUTINY EMBRYA
ROZDĚLENÍ SPOLEČNÉ TĚLNÍ DUTINY EMBRYA
ROZDĚLENÍ SPOLEČNÉ TĚLNÍ DUTINY EMBRYA
PLEUROPERITONEÁLNÍ MEMBRÁNY
• z pliace pleuroperitoneales (kaudálně) v důsledku
expanze plic a pleurálních dutin
• v 6. týdnu ventromediální rozšíření a splynutí s
dorsálním mezenteriem jícnu a septum transversum –
oddělení od obou pleurálních a perikardiální dutiny
• uzavírání komunikace v důsledku růstu jater
Pleuroperitoneální řasy → v dolních úsecích pleuroperitoneálních kanálů
Pleuroperitoneální membrány + septum transversum + dorzální mesenterium jícnu
+ mezenchym tělní stěny + myoblasty cervikálních somitů
① ② ③
④
BRÁNICE
ROZDĚLENÍ SPOLEČNÉ TĚLNÍ DUTINY EMBRYA
• septum tranversum = mezodermální ploténka oddělující hrudní a břišní dutinu v úrovni stvolu
žloutkového váčku
→ centrum tendineum bránice
• neúplná separace → perikardoperitoneální kanály → pleuroperikardové a pleuroperitoneální řasy s
v. cardinalis communis a n. phrenicus (3., 4., 5. spinálního segment, C3-C5)
• sestup septum transversum v důsledku růstu zárodku (mj. roste páteř)
→ na úroveň hrudních somitů → až úroveň 1. lumbálního obratle (3. měsíc)
SEPTUM TRANSVERSUM A VÝVOJ HRUDNÍ DUTINY
SEPTUM TRANSVERSUM A VÝVOJ HRUDNÍ DUTINY
Klíčová fakta:
• vývoj coelomu v laterálním a kardiogenním mezodermu
• flexe: společná dutina tvořená perikardovou a peritoneální dutinou komunikujícími
perikardoperitoneálními kanály
• rozdělení společné dutiny:
• pleuroperikardiální membrány
• pleuroperitonální membrány + septum transversum + dorzální mezoesophageum + mezenchym
tělní stěny+myoblasty = bránice
• definitivní anatomická poloha a inervace bránice
• CEDC - velmi aktivní a plastická buněčná
populace tvořící primitivní splanchnopleuru a
somatopleuru
• nezbytný pro viscerální morfogenezi
CEDCs
Epikard
Slezina
Urogenitální systém
Kůra nadledvin
Mezotel
Játra
Pankreas
COELOMOVÝ EPITEL A BUŇKY Z NĚJ ODVOZENÉ
G2-GATA4
Játra
Tělní stěna
Aorta
Nadledvina
Plica genitalis
Jícen
Plica
mesonephridica
E13.5 = human Day 44
E16.5
(human day 58)
newborn
CEDCs SE PODÍLEJÍ NA MORFOGENEZI ORGÁNŮ
• defekt samotné tělní stěny
• abnormální uložení a funkce orgánů
19. den 20. den
ABNORMALITY VÝVOJE TĚLNÍ STĚNY
• OMFALOKÉLA
- selhání repozice fyziologické umbilikální hernie v 10. týdnu (1:4000) nebo porucha přestavby
primitivního pupečníku (zárodečného stvolu) nebo selhání uzávěru břišní stěny (selhání migrace
buněk laterálního mezodermu)
- střeva, játra, žaludek, slezina, močový měchýř
- na povrchu amniový ektoderm
- časté další vady (CVS, defekty neurální trubice)
- chromozomální aberace
- -fetoprotein 
ABNORMALITY VÝVOJE TĚLNÍ STĚNY
ABNORMALITY VÝVOJE TĚLNÍ STĚNY
https://sonoworld.com/TheFetus/page.aspx?id=3052
• GASTROSCHISIS (laparoschisis)
- 1:10000
- výhřez orgánů do amniové dutiny → volvulus
- laterálně od pupku
- chybí krytí amniovým ektodermem → macerace amniovou tekutinou
- -fetoprotein 
ABNORMALITY VÝVOJE TĚLNÍ STĚNY
ABNORMALITY VÝVOJE TĚLNÍ STĚNY
https://sonoworld.com/TheFetus/page.aspx?id=3052
• EXTROFIE MOČOVÉHO MĚCHÝŘE (KLOAKY)
- 1:10 000-50 000
- neuzavření tělní stěny v pánevní oblasti
- různý rozsah poškození (močový měchýř, konečník,
epispadie, pánev...)
- pravděpodobně vývojové poruchy mezodermu v obalsti
kloakové membrány
ABNORMALITY VÝVOJE TĚLNÍ STĚNY
• ROZŠTĚP HRUDNÍ KOSTI
- nesrůstají mezodermální valy ( → sternální lišty) v mediální čáře
- supraumbilikálně
- ectopia cordis
• Cantrellova pentalogie
- rozštěp sterna, ectopia cordis, omfalokéla, brániční hernie, vady CVS
- polyhydramnion
- kraniofaciální defekty, urogenitální malformace, abnormality končetin...
ABNORMALITY VÝVOJE TĚLNÍ STĚNY
• VROZENÁ BRÁNIČNÍ KÝLA
- 1:2000
- pleuroperitoneální membrány neuzavřou pleuroperitoneální
kanál(y)
- komunikace pleurální a peritoneální dutiny
- herniace střevních kliček, jater, sleziny, žaludku do pleurální
dutiny
- hypoplasie plic → respirační tíseň → vysoká mortalita
ABNORMALITY VÝVOJE BRÁNICE
• AKCESORNÍ BRÁNICE
- velmi vzácně
- hypoplazie plic
• BRÁNIČNÍ EVENTRACE
- defekt vývoje svalové komponenty
- podobný důsledek jako jiné posterolaterální defekty
(hernie)
ABNORMALITY VÝVOJE BRÁNICE
Eur J Pediatr Surg. 1995 Feb;5(1):43-7. doi: 10.1055/s-2008-1066162
• PARASTERNÁLNÍ KÝLA
- sternokostální oblast (foramen singulare
Morgagni)
- porucha vývoje svalových vláken
- výhřez střeva do perikardové dutiny nebo naopak
- časté další abnormality (omfalokéla, atd.)
• VROZENÁ HIÁTOVÁ HERNIE
- v důsledku zkráceného jícnu
ABNORMALITY VÝVOJE BRÁNICE
VÝVOJ LEBKY
VÝVOJ LEBKY
LEBKA
• Unikátní anatomie (složité morfologické struktury, biomechanické vlastnosti)
• Komplexní embryonální původ (mezenchym, fayngový apartát, neurální lišta)
• Složitá osfikace (enchondrální, desmogenní)
Histogenetická stádia
• blastémové – nediferencované, proliferující buňky
• chrupavkové – diferencované buňky, složitá morfologie
• kostěné – definitivní
VÝVOJ LEBKY
• Blastémovým stadiem procházejí všechny kosti lebky a některé z nich přímo osifikují
desmogenní osifikací v kosti (krycí kosti).
• Chrupavkovým stadiem procházejí jen některé (chondrokranium, primordiální kranium)
osifikující pak enchondrálně – kosti náhradní.
Lis Mosekilde, M.D., D.Med.Sc.
https://www.lab.anhb.uwa.edu.au/mb
140/MoreAbout/bonedynamics.html
• neurokranium (chondrokranium+desmokranium) – pouzdro kolem mozku a smyslových orgánů
• splanchnokranium (viscerokranium) – obličejový skelet včetně čelistí, patra a jazylky
lebeční kosti vznikají z:
- hlavového mezenchymu (část z buněk neurální lišty – mezenchym žaberních oblouků a
frontálního valu)
- částečně z paraaxiálního mezodermu (rozpadem kraniálních prvosegmentů a 1. okcipitálního)
File:Mouse head E9-neural crest GFP.jpg
Migrace buněk neurální lišty
Buňky neurální lišty Paraxiální mezoderm
Laterální mezoderm
VÝVOJ LEBKY
• chondrokranium (baze lební)
- role chorda dorsalis (organizátor)
- několik samostatných chondrifikačních center v mezenchymovém blastému v oblasti
budoucí baze lební
- chrupavková pouzdra kolem základů smyslových orgánů
• desmokranium (klenba lební)
VÝVOJ LEBKY - NEUROKRANIUM
http://dx.doi.org/10.3174/ng.4130069
• párové chrupavkové ploténky (parachordalia)
umístěné po stranách chordy srostou v ploténku
parachordovou
• párové chrupavkové trámce umístěné před chordou,
trabeculae cranii, srostou v ploténku trabekulární
• mezi trabekulární a parachordovou ploténkou se
vytvoří párové hypofýzové chrupavky obkružující
základ hypofýzy
• všechny chrupavky srostou v jednotnou bazální
ploténku - základ těla kosti klínové a kosti týlní
• bazální ploténka pokračuje dopředu jako processus
ethmoidalis
• laterálně od ní vznikají kolem sluchových váčků
chrupavkové obaly – capsulae oticae, které s ní rovněž
srůstají - základ větší části těla kosti spánkové
• chondrifikace postupuje odzadu dopředu a postupuje
do krajiny nosní, kde vytvoří chrupavkové nosní
pouzdro – capsula nasalis (septum nasi se diferencuje
z trabekulární ploténky)
Chondrokranium
VÝVOJ LEBKY - NEUROKRANIUM
Chrupavčitá primordia
• regio occipitalis - od bazální ploténky vzhůru párové výběžky, které obemykají mozkový kmen a nad ním se spojí
v tectum posterius, které se směrem dopředu rozšiřuje v lamina parietalis. Tectum a lamina parietalis jsou
jedinými chrupavčitě preformovanými částmi budoucí klenby lební a odpovídají dolní částisquama occipitalis. Mezi
tectum posterius a zadním okrajem bazální ploténky zůstává široký otvor – foramen occipitale magnum
• regio otica - capsula otica, zakládá se nezávisle na bazální ploténce, s kterou později srůstá a poskytuje základ pro
pars petrosa ossis temporalis
• orbitotemporální krajina vývoj všech částí kosti klínové (fossa hypophysealis a sella turcica, malá a velká křídla) a
ohraničováním otvorů pro prostup nervů a cév.
• ethmoidální krajina - z bazální ploténky dopředu vertikální ploténka - septum interorbitale a septum nasi, po
stranách samostatně ploténky paranasální - srostou s okrajem nosního septa → capsula nasi
VÝVOJ LEBKY - NEUROKRANIUM
Chondrokranium
• Zbytek mozku je kryt kostmi, které vznikají desmogenní osifikací a označují se jako kosti krycí.
• Krycí lebeční kosti vznikají buď:
- celé osifikací desmogenní (kosti temenní, čelní, slzné, radličná)
- nebo se kombinují s kostěnými částmi vytvořenými chondrogenní osifikací (horní část šupiny kosti týlní,
šupiny kostí spánkových)
VÝVOJ LEBKY - NEUROKRANIUM
Desmokranium
• Desmogenní osifikací z mezenchymového blastému
žaberních oblouků - většina kostí (horní čelist, kosti lícní,
patrové, dolní čelist s výjimkou krčku a hlavice)
• Chondrogenní osifikací - část kostí, chrupavky vznikají
diferenciací uvnitř žaberních oblouků
Z 1. oblouku - 3 chrupavky:
základ pro kladívko a kovadlinku a Meckelova chrupavka
(chrupavka sama zaniká až na malou část pro krček,
hlavici, processus condylaris a processus coronoideus
mandibuly).
Z 2. oblouku - chrupavkový základ pro třmínek a Reichertova
chrupavka (processus styloideus, cornu minus a horní část
těla ossis hyoidei)
• V průběhu osifikace zůstávají lebeční kosti od sebe odděleny
• kosti baze lební jsou až do porodu spojeny chrupavkou (synchondroza), která je po dokončení
osifikace nahrazena kostí (synostóza)
• Kosti klenby lebeční jsou spojeny švy, které vznikají poměrně pozdě, což umožňuje růst mozku. Po
dobu 1. roku jsou jejich okraje spojeny vazivovými membránami zvanými fontikuly (fontanely)
(nepárový velký a malý fontikulus a párové fonticulus mastoideus a sphenoidalis).
VÝVOJ LEBKY - SPLANCHNOKRANIUM
VÝVOJ LEBKY – SUTURY A FONTANELY
DŮLEŽITÉ ROZMĚRY
DŮLEŽITÉ ROZMĚRY
• pravostranný a levostranný sklerotom se spojí a obklopí chordu úseky
pocházející z jednotlivých sklerotomů jsou odděleny řidšími
vrstvami, jimiž probíhají intersegmentární arterie
• materiál každého sklerotomu se diferencuje ve dvě části –
kaudální (mezenchym zahuštěn) a kraniální (mezenchym řídký).
• kaudální kondenzovaný úsek se spojí s kraniální řidší částí
následujícího sklerotomu - základ pro tělo obratle
• konce svalů vzniklých z příslušných myotomů se upínají na
sousední obratle
• materiál chorda dorsalis v místech těl obratlů vymizí, naopak mezi
obratli expanduje - základ pro nucleus pulposus meziobratlové
ploténky.
nerv
VÝVOJ PÁTEŘE
• Ze základu pro tělo obratle vyrůstají dva páry výběžků: dozadu processus neurales (neurapofýzy) základ
pro arcus vertebrae a ventrolaterálně processus costales (pleurapofýzy).
• Ve 4. týdnu začíná chondrifikace: 3 páry chondrifikačních center (jeden pár v tělech obratlů po
stranách chordy a po jednom páru v neurapofýzách a pleurapofýzách). V tělech obratlů je pak chorda
nahrazena chrupavkou.
• Na arcus vertebrae další výběžky – processus transversus, p. articularis superior a inferior, p. laminaris,
- vznik p. spinosus. Odlišný je vývoj výběžků u prvních dvou krčních obratlů.
http://images.slideplayer.cz/11/3092762/slides/slide_16.jpghttp://images.slideplayer.cz/11/3092762/slides/slide_16.jpg
VÝVOJ OBRATLŮ
• Processus costales se u hrudních obratlů prodlužují ventrálním směrem a tvoří základ žeber.
• Jejich ventrální konce srůstají a vytvoří sternální lištu (párový základ těla sterna). Manubrium vzniká
ze samostatného základu (interklavikulární blastém související původně se základem klavikuly). Základ
manubria srůstá se sternálními lištami.
• Processus costales krčních a bederních obratlů jsou krátké a srůstají s processus transversi. V sakrální
oblasti srůstají processus costales s těly obratlů a s processus transversi, splynulé základy na obou
stranách srůstají v jednotnou ala sacralis. Processus articulares srůstají.
• Chondrogenní osifikace, začíná asi v 9. týdnu a je ukončena kolem 25. roku života
• 3 primární osifikační centra (nepárové pro tělo a párové pro oblouk).
• Osifikace oblouku je dovršena v 1 roce života, oblouk je s tělem stále spojen chrupavkou - umožnění
růstu obratle do šířky při zvětšování míchy, chrupavka vymizí v průběhu 4.-6. roku.
• V pubertě 5 sekundárních osifikačních center, osifikace obratle je dokončena v 25 letech.
• Žebra osifikují z centra, které je uloženo v angulus costae a osifikace se šíří dorzálně i ventrálně a končí
v určité vzdálenosti od sterna – zůstávají zachovány chrupavčité konce žeber.
• Osifikačních center ve sternu je více, zakládají se zvlášť v základu manubria (desmogenně) a postupně
v kraniokaudálním směru několik v základu těla.
OSIFIKACE PÁTEŘE, ŽEBER A STERNA
https://discovery.lifemapsc.com/